Seminář v Poslanecké sněmovně „Zdravotně postižení – příspěvek na péči. Jak dál?“ Praha 17. dubna 2015.

Prezentace na téma: "Seminář v Poslanecké sněmovně „Zdravotně postižení – příspěvek na péči. Jak dál?“ Praha 17. dubna 2015."— Transkript prezentace:

1 Seminář v Poslanecké sněmovně „Zdravotně postižení – příspěvek na péči. Jak dál?“ Praha 17. dubna 2015

2 Místo úvodu Při analýze postavení pečujících osob je nezbytné si uvědomit několik skutečností. - Péče se promítá do celého života pečující osoby - Vysoká emocionální zátěž - Nedostatek vlastního času - Nikdy nekončící činnost - Mnohdy i určitá osamělost - I přes tyto nároky je péče v rodinách nejčastější - Péčí často rodiny řeší nezaměstnanost

3 Trochu statistiky - 80 % pečujících osob jsou ženy - U seniorů je nejpočetnější skupinou věk pečujících osob 51 – 60 let a dále 61 – 70 let - U OZP bude věk nižší – péče o děti se ZP - 70 % pečujících osob žijí ve společné domácnosti - 35 % pečujících osob má zaměstnání - Téměř 30 % poskytuje péči více než 12 hodin denně - Dále se jedna o péči 7 – 5 a 5 – 3 hodiny

4 Podpora pečujících osob - Základní problém - Vztah mezi pečující osobou blízkou a pečovanou osobou není nijak právně upraven. Neformální péče a podpora pečujících osob nejsou zahrnuty v žádném sociálně- politickém opatření ani nejsou zahrnuty v žádném strategickém dokumentu. - Neformální péče má řádu přínosů: - Má jednak ekonomický přínos, ale hlavně společenský význam. Zásadně přispívá k rodinné soudržnosti, soužití generací, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti může snižovat tlak na trhu práce. -

5 Řešení základního problému Vymezení neformální péče a podpora pečujících osob v zákoně (zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách!?) Strategické dokumenty musí definovat co je neformální péče a zda společnost má zájem na její podpoře Vytvoření koncepce podpory pečujících osob

6 Základní problémy pečujících osob - Nízká úroveň příspěvku na péči – 8 let nebyl valorizován - Dlouhodobá péče vede nutně k nižší úrovni důchodů, dle průzkumu NRZP ČR, někdy jsou starobní důchody na úrovni životního minima - Je to v zásadním nepoměru s odvedeným výkonem, ale také i s přínosem pro společnost, který je ekonomicky měřitelný - Je to jedna ze zásadních obav pečujících osob - Obtížně uskutečnitelná ekonomická aktivita neformálních pečovatelů, a to i těch, kteří ukončili neformální péči - Nízká informovanost a vzdělávání pečovatelů - Minimální podpora ze strany komunity-obce

7 Základní problémy pečujících osob - Žijí v neustálém stresu ze svého zdravotního stavu, nemají čas na péči o sebe, nemají nikdy možnost dovolené - Mají obavy z nového posouzení míry závislosti a tím snížení Pnp, případně delšího pobytu osob o které pečují ve ZZ – zastavení výplaty Pnp – nutnost evidence na ÚP - Pozastavení výplaty Pnp vytváří neřešitelnou situaci pro pečující osoby – okamžitá ztráta příjmů - Strach z nejistoty systému – neustálá snaha preference formální péče před neformální péčí - Nepochopení, že příspěvek na péči slouží pečující osobě jako příjem pro úhradu základních životních potřeb

8 Co dělat? Řešení těchto problému spatřuji v: - Změnit způsob financování sociálních služeb – financovat zásadně prostřednictvím klienta nebo zavést pojištění na úhradu sociálních služeb - Zásadně preferovat neformální péči před institucionální - Propojit zaměstnanost s poskytováním péče v domácím prostředí - Aktuálně zvýšit Pnp a zavést jeho pravidelnou valorizaci, variantně je možné uvažovat o odměně za poskytovanou péči, případně vyčlenit část PnP, která bude povinně pro pečující osoby - K těmto řešením chybí odvaha politiků

9 Co dělat? Konkrétní nástroje pomoci pečujícím osobám - Spolupráce se soc. pracovníky, poradenství, možnost odpočinku – nejlépe na úrovni obcí - Je nezbytné uvažovat o ochranné době po skončení poskytované péče – dále po určitou dobu vyplácet PnP - Změnit výpočet výše důchodu pečujících osob – např. z průměrného platu pracovníků v sociálních službách - Změnit zdravotnické předpisy tak, aby osoby dlouhodobě pečující o osoby blízké péče měly nárok na zvýšenou zdravotní ochranu a po určitém počtu odpracovaných let také nárok na hrazenou lázeňskou péči.

10 Co dělat? - V případě dlouhodobého pobytu příjemce péče ve zdravotnickém zařízení nebo úmrtí poskytnout pečujícím osobám odpovídající podporu v nezaměstnanosti a zajištění příjmů - Zákonem umožnit poskytování péče osobami blízkými ve zdravotnických zařízeních - Zcela změnit posuzování míry závislosti – multidisciplinární tým, stanovit kriteria případného nového posouzení, rozhodující musí být sociální šetření - Zavedení krátkodobé pečovatelské dovolené – něco jako mateřská dovolená, nárok na snížení pracovního úvazku, zavedení dlouhodobé pečovatelské dovolené bez mzdy, ale zachování pracovního místa

11 Co dělat - Zajistit pomoc psychologů a dalších odborníků k překonání stresů, marnosti svého snažení, „vyhoření“ apod. - Vytvářet vzdělávací aktivity, zlepšení komunikace mezi obcí, pečující osobou a ÚP, podpora zachování kompetencí v pracovní aktivitě, informovat ze strany ÚP o změnách legislativy, propagovat důležitost neformální péče - Perspektivně možná vytvořit koordinačního pracovníka na úrovni obcí s rozšířenou působnosti pro pečující osoby, posílení počtu sociálních pracovníků na obcích, kteří by spolupracovali s pečujícími osobami a kontrolovali úroveň poskytované péče - Především však je nezbytné dát prestiž neformální péči a společensky ocenit všechny, kteří se jí věnují.

12 Děkuji Vám za pozornost a jsem připraven na Vaše případné dotazy Mgr. Václav Krása v.krasa@nrzp.cz