Ing. Petr Bačík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Prezentace na téma: "Ing. Petr Bačík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky."— Transkript prezentace:

1 Ing. Petr Bačík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2  je způsob popisu vývoje organizace v čase.  Stejně jako jiné biologické či sociální organismy také organizace vzniká, vyvíjí se a proměňuje, prochází růstem i krizemi až nakonec zaniká. Existuje řada způsobů, jak vývoj organizace popsat.  Jedním z nejfrekventovanějších je model životního cyklu podniku, jehož autory jsou Danny Miller a Peter Friesen. Model popisuje vzájemný vývoj příjmů a výdajů podniku během průběhu cyklu. Cyklus se skládá z pěti fází (viz obrázek):  Založení – existují pouze výdaje, podnik spotřebovává investice  Růst – výdaje převyšují příjmy, podnik je ve ztrátě  Stabilizace – příjmy převyšují výdaje, podnik je ziskový  Krize – příjmy klesají pod úroveň výdajů, podnik se dostává do ztráty  Zánik – podnik nezvládá krizi, ztráta je neúnosná, podnikání končí

3

4 Uvedené fáze životního cyklu podniku jsou mj. odrazem vývoje makroeko­nomického (vnějšího) prostředí, ve kterém podniky fungují. Životní cyklus je rovněž ovlivňován příslušností k odvětví nebo sektoru a v neposlední řadě také již zmíněnou vlastní výkonností podniku. Proto manažeři, mají-li zájem, aby byl jejich podnik trvale úspěšný, musí včas a správně analyzovat jednotlivé jevy vně i uvnitř podniku a přede­vším včas reagovat na změny.

5 Makroekonomické prostředí patří k externím činitelům majícím vliv na život podniku a jeho výkonnost; hlavními faktory jsou mj. očekávaná tempa růstu HDP, fiskální politika státu, peněžní nabídka a její vývoj, očekávané úrokové míry, vývoj inflace, devizové kurzy; to jsou faktory, které lze kvantifikovat. Výkonnost podniků je však ovlivňována i faktory, které lze jen velmi obtížně kvantifikovat, a přesto mají zásadní vliv. Máme zde na mysli především vývoj právního prostředí a vymahatelnost práva obecně, úroveň a tvorbu infra­struktury a celou řadu dalších činitelů.

6 Příslušnost podniku k určitému odvětví je spojena s různou mírou citlivosti na vývoj ekonomiky; konkrétně to znamená, že ne všechna odvětví se v dané době rozvíjejí stej­ně rychle. 26 Tato skutečnost je spojena i s rozdílnou úrovní míry zisku, rozdílností bari­ér vstupu do odvětví, jakož i s rozdílností perspektiv dalšího vývoje. Každý manažer k tomu, aby správně dokázal stanovit strategické a taktické cíle podniku v každé fázi jeho života, by měl znát základní charakteristické znaky odvětví z hlediska citlivosti na konjunkturální vývoj a s tím spojenou míru rizika podnikání, typ odvětvové struktury a míru regulace ze strany státu.

7 Vzhledem k hospodářskému cyklu se rozlišují odvětví cyklická, neutrální a anticyklická. Cyklická odvětví zcela kopírují hospodářský cyklus ekonomiky jako celku. Kon­krétně to znamená, že nejlepších výsledků podniky cyklických odvětví dosahují v obdo­bí hospodářské expanze, problémy naopak nastávají v období recese. Důvodem pro tento vývoj je skutečnost, že firmám v cyklických odvětvích výrazně klesají tržby v období recese, neboť zákazníci mohou odložit spotřebu do budoucnosti. Typickým příkladem cyklického odvětví je stavebnictví a automobilový průmysl. 27 Jako neutrál­ní odvětví lze označit ta odvětví, jejichž vývoj bezprostředně nesouvisí s hospodářským cyklem; patří sem především podniky vyrábějící nezbytné statky v podobě léků a základ­ních potravin, dále odvětví s produkty vyznačujícími se nízkou cenovou elasticitou (např. alkohol, tabák, noviny). Protipólem cyklických odvětví jsou anticyklická odvět­ví, ve kterých podniky právě v období recese dosahují velmi dobrých výsledků; jako příklad lze uvést různé formy zábavy a odpočinku.

8 - Při založení podniku je nutno odpovědět na následující otázky: Jaké služby bude podnik poskytovat nebo co bude vyrábět? Kde bude jeho místo podnikání? Jaké služby bude poskytovat nebo jaké výrobky bude vyrábět? Kolik zdrojů bude třeba vložit do podnikání, kde se získají a jak použijí? Jakou právní formu podnik pro svou činnost zvolí? - Před vlastním zahájením činnosti musí podnikatel zpracovat podnikatelský plán Definuje cíle a slouží jako základ pro řízení podniku a pro jeho budoucí vývoj

9 - Obsah podnikatelského plánu: Cíle podniku, strategie k jejich dosažení Zdroje podniku a předpokládaná výnosnost Průzkum trhu, rozbor konkurence Prodejní a cenová politika podniku Výrobní plán či plán poskytovaných služeb Plán budoucího rozvoje Organizační struktura podniku Finanční plán podniku - Podnikatelský plán je vhodné doplnit i časovým harmonogramem - U PO se rozlišuje založení podniku a jeho vznik - U FO je moment založení a vznik totožný

10 Na počátku existence podniku vždy stojí úvaha podnikatele, co (jaké výrobky) bude vyrábět nebo jaké služby bude poskytovat. K tomu, aby mohl být výrobní proces reali­zován, je nezbytně nutné vytvořit určité předpoklady. Ty spočívají zejména:  ve věcných předpokladech podnikatelské činnosti:  zajištění potřebného počtu pracovních sil s odpovídající kvalifikací,  vytvoření takové majetkové báze, která zajistí nezbytnou výrobní kapacitu,  pořízení materiálu pro zajištění plynulosti výroby,  v řídících předpokladech (to platí především pro větší podniky):  vytvoření skupiny vrcholového řízení podniku (managementu),  zajištění výkonu základních funkcí managementu, tj. vytýčení cílů, plánování, rozhodování, realizace, analýza a kontrola,  vytvoření nástrojů řízení,  vymezení dělby pravomoci a odpovědnosti,  vytvoření adekvátní organizační struktury,  kontroly.

11 Po úspěšném založení podniku obvykle následuje fáze růstu. Konkrétně to zname­ná, že podnik v dané komoditě nebo segmentu trhu zvyšuje objem výroby, prodeje a poskytování služeb. Někdy se jedná o velmi agresivní expanzi na trh, jindy o proces pozvolný. Otázka růstu a růstových příležitostí však dnes již zdaleka není záležitostí nově zakládaných firem. Je možno konstatovat, že se jedná o všechny firmy, které chtě­jí dlouhodobě na trhu působit. Platí, že firma, která neroste, „zahyne". Růst je dnes závažným faktorem, který se dotýká každého podniku. Přístup a možnosti zajišťování růstu se však liší podle velikosti podniku, podle oboru, ve kterém firma působí, a celé řady dalších faktorů.

12 Jestliže podnik roste, pak to znamená, že trh má zájem o jeho produkci nebo služby, management je úspěšný ve své práci a podnik je zis­kový. Za těchto okolností lze hovořit o růstu podniku. Jeho jevovou stránkou je přede­vším růst tržeb nebo obratu. Jestliže obrat roste, pak obvykle vzniká potřeba i dodateč­ných investic nejen do budov, strojů a zařízení k zajištění dodatečné kapacity, ale i potřeba pokrytí přírůstku pracovního kapitálu. To lze vysledovat ve výka­zu rozvaha, kde roste celková bilanční suma.

13 - Fáze kdy podnik zvyšuje objem výroby, prodeje a poskytování služeb Trh má zájem o jeho produkci nebo služby Podnik je ziskový - Růst financovaný z interních zdrojů Růst je financován ze zisku, odpisů, ze zdrojů získaných odprodejem majetkových částí atd.) - Růst financovaný z externích zdrojů Dodatečné nároky na externí financování podniku jsou řešeny pomocí externích zdrojů firmy (např. u a.s. zvýšení základního kapitálu, úvěry, půjčky atd.) - Jiné formy řešení růstu podniku Fúze Rozštěpení

14 Růst podniku však může být řešen i zcela jinou formou. Nabízí se různé formy spo­jování, nebo naopak štěpení podniků. Mezi nejdůležitější patří zejména:  fúze, tj. forma sloučení nebo splynutí dvou podniků  rozštěpení původního podniku na dva (nebo více podniků), z nichž jeden pod­nik zaniká a jeho aktiva jsou rozprodána

15 - Záměrem spojování dvou a více podniků je získání dodatečné, zatím nevyužité kapa­city, získání trhu, určitého know how nebo úvěrové kapacity. Fúze a akvizice, neboli trh s podniky, jsou i v současné době jak z celosvětového pohledu, tak i z pohledu České republiky velice aktivní. V každém případě by měl existovat synergický efekt, který je podnětem pro tak složi­tý, organizačně i finančně náročný akt, jako je spojování podniků. Při spojování podniků je třeba vzpomenout jednu důležitou právní normu, která hraje podstatnou roli; touto nor­mou je zákon o ochraně hospodářské soutěže. Ti, kdož připravují růst podniku formou fúze, by nikdy na tento zákon neměli zapomínat; zákon přesně specifikuje tzv. domi­nantní postavení podniku - jeho podíl na trhu je vyšší než 30 %. V případě, že by hra­nice byla překročena, nebylo by možné z hlediska platné právní úpravy fúzi realizovat. 35 Ke koncentraci může docházet i jinou formou než právě fúzováním. Na smluvní bázi je například založeno vytváření vyšších organizačních celků - koncernů, kartelů, trus­tů apod

16 - Fáze, kdy podnik dosáhne optimální velikosti s ohledem na příležitosti trhu. Období stabilizace lze identifikovat, mimo jiné, podle základního vztahu mezi úrovní odpisů a investic - v období růstu investice rostou vždy rychleji než odpisy, v období stabilizace se odpisy rovnají investicím. Ztrátíli podnik potřebné tempo růstu a začnou-li jeho aktivity klesat, vyvstává před managementem úkol tento nežádoucí vývoj zvrátit. Prostředkem k tomu je sanace; nepodaří-li se, zůstane podnik v trvalé krizi, která obvykle končí jeho úpadkem.

17 - Fáze, kdy aktivity podniku začaly klesat - Nepříznivý vývoj výkonnosti podniku vyúsťuje v krizi - Management se pokouší nežádoucí vývoj zvrátit (sanace) - Nepodaří-li se mu to, dostane se podnik do trvalé krize, která končí zpravidla zánikem

18 Sanace - Soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejich smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy Krize - Delší časové období - Dochází k nepříznivému vývoji výkonnostního potenciálu podniku, radiálnímu snížení objemu tržeb, poklesu čistého obchodního jmění, snížení likvidity.

19 - Pokud není sanace úspěšná, může dojít až ke zrušení a zániku podniku - Ke zrušení podniku může dojít dobrovolným rozhodnutím nebo nuceně - Možnosti dobrovolného rozhodnutí  Uplynutím doby, na kterou byl podnik zřízen  Dosažením účelu, pro který byl podnik zřízen  Rozhodnutím společníků  Přeměnou  Úmrtím majitele - Možnost nuceného zrušení podniku:  Rozhodnutí soudu  Prohlášením konkurzu  U PO je moment zrušení a zániku odlišný

20 - Při dobrovolném zrušení může dojít k přeměně podniku v jinou formu společnosti, k fúzi,nebo-li sloučení podniku s jiným podnikem - Zanikající podnik tedy převádí svůj kapitál na nového právního nástupce - Toto zrušení se nazývá bez likvidace - Podle obchodního zákoníku být v tomto případě splněny následující podmínky:  Jde o dobrovolné zrušení  Zanikající společnost má právního zástupce  V obchodním rejstříku je den výmazu zanikajícího podniku totožný s dnem zápisu nového podniku

21  Nepřechází-li kapitál zanikajícího podniku na nového právního nástupce, jde o zrušení a zánik podniku s likvidací  Vstup podniku do likvidace je nutno zapsat do obchodního rejstříku a po celou dobu likvidace musí podnik prokazovat svou obchodní firmou s dodatkem „v likvidaci“  Jménem společnosti jedná likvidátor, který je jmenován statutárním orgánem příslušné společnosti  Jméno likvidátora se zapisuje do OR  Likvidátor vypořádává závazky podniku, zastupuje podnik u soudu a oznamuje všem věřitelům vstup do likvidace s tím, aby se přihlásili o své pohledávky  Lhůta k přihlášení nesmí být kratší než 3 měsíce  Ke dni skončení likvidace sestavuje likvidátor zprávu o průběhu likvidace a dává návrh na výmaz podniku z obchodního rejstříku  Den výmazu z OR je dnem zániku podniku

22  Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace předlužení podniku (podnik není schopen své závazky pokrýt svým majetkem), podává návrh na zahájení konkurzního řízení  Konkurzní řízení – soudní řízení, které také směřuje k likvidaci podniku, ale za odlišných podmínek  Podnik nemá dostatečný majetek k úhradě všech svých závazků  Cílem konkurzu je tedy zpeněžování majetku dlužníka a snaha o uspokojení alespoň části věřitelů  Konkurzní řízení může být zahájeno na návrh samotného dlužníka, na návrh věřitelů  Soud jmenuje tzv. správce konkurzní podstaty, který musí být bezúhonný a odborně způsobilý  Soud vybírá ze seznamů správců, který vede soud příslušný k řízení  Správce podstaty má za úkol sestavit soupis majetku dlužníka  Tento majetek zpeněžit a uspokojit tak některé věřitele  Věřitelé jsou vyzvání, aby své pohledávky přihlásili ve stanovené lhůtě u příslušného soudu  Soudem je stanoveno pořadí úhrady pohledávek a někteří věřitelé nemusí být uspokojeni vůbec

23 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky