Regionální pracoviště Jižní Čechy „Finanční možnosti čerpání z OPŽP 2014-2020 na vodní ekosystémy“ Prioritní osa 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu.

Prezentace na téma: "Regionální pracoviště Jižní Čechy „Finanční možnosti čerpání z OPŽP 2014-2020 na vodní ekosystémy“ Prioritní osa 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu."— Transkript prezentace:

1 Regionální pracoviště Jižní Čechy „Finanční možnosti čerpání z OPŽP 2014-2020 na vodní ekosystémy“ Prioritní osa 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu Ing. Zuzana Mičánová

2 Specifické cíle (SC): 4.1 - Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných CHÚ 4.2 – Posílit biodiverzitu 4.3 – Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 – Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Operační program životní prostředí – OPŽP 2014-2020 Prioritní osa 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu

3 4.1: ZAJISTIT PŘÍZNIVÝ STAV PŘEDMĚTU OCHRANY NÁRODNĚ VÝZNAMNÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Podporované opatření: Zajištění péče o NP, CHKO, NPR, NPP (včetně OP) a lokality soustavy Natura 2000 (území národního významu) -péče o vodní útvary a mokřadní biotopy -péče zaměřená na podporu biodiverzity, podporu cílových stanovišť a druhů Opatření musí vycházet z plánovací dokumentace, tj. plánů péče, souhrnu doporučených opatření (SDO), záchranných programů a dalších relevantních dokumentů (př. veřejnoprávní smlouva). Podpora 85 %. Pro resortní organizace MŽP a orgány ochrany přírody v rámci opatření péče o lokality soustavy území Natura 2000 100 %.

4 Revitalizace rašeliniště u Soumarského mostu - NP Šumava NP Šumava obnovil vytěžené a odvodněné rašeliniště na okraji nivy Vltavy zaslepením odvodňovacích kanálů a překrytím otevřených ploch mulčem, který zamezil vysychání. Po několika letech došlo k obnovení přirozených rašelinotvorných procesů.

5 Revitalizace rašeliniště u Soumarského mostu NP Šumava – po realizaci

6 4.2: POSÍLIT BIODIVERZITU Aktivita 4.2.1 Péče o vzácné druhy (ve volné krajině i urbanizovaném prostředí) a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů Opatření je zaměřeno na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v pl. znění v kategoriích kriticky ohrožený nebo silně ohrožený a druhy rostlin a živočichů uvedené v Červených seznamech* v kategoriích EX, CR (A, C1) - kriticky ohrožené. Opatření je zaměřeno na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění v kategorii ohrožený, a druhy rostlin a živočichů uvedené v Červených seznamech* v kategorii EN (C2) – silně ohrožený. Aktivita 4.2.2 Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba (př. rašeliniště) Speciální péče cílená na podporu vzácných druhů (i v urbanizovaném prostředí) a jejich biotopů* v kategorii kriticky ohrožené CR a EN ** (kriticky ohrožené a ohrožené) ; na biotopy* v kategorii VU ** (zranitelné) a biotopy* v kategorii NT ** (vyžadující pozornost). Podpora 85 % z celkových způsobilých výdajů. * Chytrý M. a kol.(2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. ** Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds.) (2008): Mapování biotopů ČR. Východiska, výsledky, perspektivy.-AOPK ČR, Praha.

7 4.3. POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY Aktivita 4.3.1: Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury Aktivita 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných struktur Aktivita 4.3.3: Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů Aktivita 4.3.4: Zlepšování druhové a prostorové struktury lesů Aktivita 4.3.5: Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu

8 4.3.1. Zprůchodnění migračních bariér pro živočichy, omezování úmrtnosti živočichů opatření sloužící ke zmírnění mortality živočichů související s rozvojem technické infrastruktury opatření na zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy živočichů (př. obojživelníků), a to zejména na významných tahových cestách obojživelníků a na místech, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů Podpora z OPŽP 75 %

9 odstranění migračních překážek na vodních tocích; výstavba nových rybích přechodů, zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů instalace opatření k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců podporující jejich poproudovou migraci Podpora 75 %. Opatření vyplývající z „koncepce zprůchodnění říční sítě“ 100 %.

10 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí včetně nepravidelně zaplavovaných území (např. lužních lesů). Jedná se zejména o TŮNĚ, MOKŘADY A MALÉ VODNÍ NÁDRŽE (MVN). MVN neslouží k chovu ryb nebo slouží jenom k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží (tzn. extenzivní chov ryb bez hnojení, přikrmování; neslouží k chovu drůbeže či vypouštění kachny divoké apod.) projekt výstavby nebo obnovy rybníků, mokřadů či tůní nemá za cíl pouze hydrologické funkce (např. akumulační, retenční apod.) – musí mít také přínos z hlediska biodiverzity

11 Podpora na tůně z OPŽP - 80 %. tůně neslouží k chovu ryb určené jsou zejména pro vodní rostliny, obojživelníky, vodní bezobratlí a měkkýše realizace se řídí standardy AOPK ČR Homo sapiens

12 Negativní příklad z praxe max. hloubka tůní 1,5 m mělkovodní část s hloubkou do 0,5 m by měla tvořit min. ½ plochy tůně u větších tůní (nad 300 m 2 ) by měly břehy s velmi pozvolnýmu sklony (1:10 až 1:20) tvořit alespoň ¼ obvodu tůně

13 Negativní příklad z praxe

14 BC K Domašínu (Rusko), Mokřad v Horním poli u Studené Založení prvků ÚSES (biocentra a biokoridory) nebo jejich části 100 % (kromě vodních nádrží – vždy 50 %). Podpora na mokřady z OPŽP 80 %

15 Rybník Lahodka Mirotice Podpora na rybníky z OPŽP nyní 50 % (i v případě ÚSES).

16 Rybník Nový Mlýn – k. ú. Dolní Světlá rok realizace 2014/2015, programovací období 2007-2013 dotace na rybníky z OPŽP 2007 -2013 75 %, součástí projektu výstavba 2 tůní v nátokové části rybníka pozvolný přechod nátokové části do okolního terestrického prostředí

17 Rybník Hladový - k.ú. Matějovec pozvolný přechod břehů v nátokové části rybníka na souš litorální pásmo tvoří více než 20 % z celkové vodní plochy rybníka při Hn sklony v nátoku by měly u vodních nádrží být min. 1:8 ….

18 Negativní příklad z praxe rozhrnutí sedimentu v nivě je zásadně nežádoucí snižuje se retenční schopnost nivy zvyšuje se trofie lokality degradace lokality s negativními dopady na biodiverzitu v lokalitě nevhodné i z krajinářského hlediska

19 Návrh výstavby rybníka v ploché nivěnevhodná geomorfologie terénu sklony břehů v poměru 1:2 objem přesunuté zeminy převyšuje objem zadržené vody (poměr kubatury hrázového tělesa ku objemu zadržené vody cca 1 : 1) Negativní příklad z praxe

20 Takhle by rybník opravdu vypadat neměl!

21 Podpořené opatření z OPŽP – v krajině prostupné

22 4.3.3: Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů REVITALIZAČNÍ ZÁSAHY NA VODNÍCH TOCÍCH (VT) - vytváření a obnova přírodě blízkých koryt VT zahrnujících eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna, břehů, ohrázování, příčných překážek), OBNOVA ŘÍČNÍCH RAMEN a to včetně obnovy vhodných břehových porostů (podél toku i v přilehlé nivě) PODPŮRNÁ OPATŘENÍ NA VT A V NIVĚ umožňující proces RENATURACE (např. terénní úpravy dna a břehů včetně obnovy břehových porostů), díky němuž se zlepší ekologický stav vodních toků bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav VYTVÁŘENÍ A OBNOVA PRVKŮ POSILUJÍCÍ DRUHOVOU BIODIVERZITU vodních a na vodu vázaných organismů podpora 80 % 100% akce z Plánů oblasti povodí či Plánů dílčích povodí nebo Národních plánů povodí

23 Revitalizace Čenkovského potoka a výstavba tůní rok realizace 2015, k. ú. Čenkov u Malšic revitalizace cca 1 km napřímeného koryta Čenkovského potoka v nové trase zasypání původního koryta výstavba 5 tůní

24 Revitalizace Čenkovského potoka a výstavba tůní

25

26 4.3.5: Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu Podpora opatření zamezující vodní erozi – opatření proti plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů apod.); stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy apod.); preventivní opatření jako zakládání či obnova mezí, remízů apod. Podpora 75 %

27 4.4. ZLEPŠIT KVALITU PROSTŘEDÍ V SÍDLECH Podporovaná aktivita : Revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně Podporovaná opatření: Zakládání / obnova funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně včetně vodních prvků a ploch zakládání a obnova ploch a prvků veřejné zeleně (parky, zahrady, uliční stromořadí, sady, aleje, lesoparky, remízy, průlehy; revitalizační zásahy a ošetření stromů) součástí může být obnova a zakládání doprovodných vodních prvků přírodě blízkého charakteru (tůní, mokřadů, průlehů a jiných terénních sníženin, částí vodních toků, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu apod.) – vše prostorově začleněné a funkčně provázané s realizovanými plochami zeleně, Obec dosahuje ke dni podání žádosti minimálního počtu 500 obyvatel.

28 rok realizace 2014 – 2015 vzniklo nové přírodě blízké koryto v intravilánu obce, které je šířkově a sklonově proměnlivé součástí úprav jsou i dvě průtočné vodní tůně Revitalizace Studenského potoka v k. ú. Studená

29 Revitalizace Studenského potoka – letecký snímek 2015

30 Revitalizace Studenského potoka Dotace na opatření 4.4 - 60 % z celkových způsobilých výdajů Výdaje na vodní prvky – max. do výše 10 % z celkových způsobilých výdajů akce

31 OPRÁVNĚNÍ ŽADATELÉ kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizační složky státu (u SC 4.2, 4.3, 4.4 kromě AOPK ČR; PÚ vůbec), státní podniky, veřej. výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace (o.p.s., nadace, nadační fondy, ústavy, spolky), církve a náboženské společnosti, podnikatelské subjekty, obchodní společnosti a družstva, fyzické osoby podnikající. – žadatelé se mohou lišit dle podmínek konkrétní vyhlášené výzvy Příjemce podpory musí být vlastníkem, nájemcem pozemku (jiný právní vztah k pozemku na úrovni vlastnictví či nájmu – př. právo hospodaření) nebo musí mít souhlas vlastníka pozemku s realizací opatření (investiční a staveb. záměry, výsadby dřevin), čestné prohlášení o vypořádání vlast. vztahů (neinvestiční a nestavební záměry).

32 KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI PROJEKTU projekt musí obsahovat dostatečné zhodnocení stávajícího stavu území (biodiverzity a ekologické stability) a vliv průběhu realizace opatření na biodiverzitu a funkce ekosystémů a v případě existence negativních vlivů jsou navržena dostatečná opatření k jejich eliminaci či minimalizaci není v kolizi s ostatními zájmy chráněnými dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; realizace projektu nezpůsobí významný pokles biodiverzity v lokalitě a současně nedojde k nevratnému negativnímu ovlivnění či zásahu do biotopů ZCHD u ZCHÚ, není v rozporu s plánem péče o ZCHÚ, SDO pro lokality soustavy území Natura 2000 není v rozporu s ÚPD či schváleným plánem pozemkových úprav náklady akce, které přesahují 150 % NOO MŽP, nepřesahují 100 % dle Katalogu cen stavebních prací (URS) a současně jsou odůvodněny zvýšeným zájmem ochrany přírody a krajiny. minimální způsobilé realizační výdaje na projekt v rámci prioritní osy 4 jsou stanoveny na 250 000 Kč (bez DPH)

33 HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Věcný obsah odpovídá HK zveřejněným v rámci dané výzvy a liší se dle SC a podporované aktivity. Lokalizace (I. zóna NP, NPR, NPP, II. zóna NP, ÚSES, území soustavy Natura 2000…). Přínos pro biologickou rozmanitost (degradovaná území s biotopem silně ovlivněným člověkem X území s vysokou ekologickou stabilitou – dle mapové vrstvy HET). Soulad se strategickými dokumenty (plány péče o ZCHÚ, SDO u EVL a PO …). Komplexnost a návaznost opatření (PD řeší systematicky ucelenou oblast nebo navazuje na jiná související již realizovaná opatření). Nákladovost (hledisko přiměřenosti nákladů vzhledem k efektům akce) – náklady dosahují max. 100 % NOO MŽP; max. 100 % ÚRS, v případě dražších opatření (více než 150 % NOO musí být zdůvodněny zvýšeným zájmem ochrany přírody a krajiny). Kvalita zpracování projektu z hlediska technického a technologického (vhodnost navrženého řešení, náročnost následné péče) – PD je optimálně navržen z hlediska naplnění cíle předmětu podpory a udržitelnosti, využívá nejlepší dostupné metody a znalosti…

34 PODMÍNKY PO UKONČENÍ REALIZACE AKCE u výsadeb dřevin a opatření, kde je zapotřebí úkon stavebního úřadu je 10letá udržitelnost akce, (uvedena i v nájemní smlouvě i v souhlasu vlastníka pozemku) po celou dobu udržitelnosti akce musí být dodržovány podmínky, které jsou součástí RoPD (následná péče, údržba, hospodaření na vodních nádržích...) AOPK ČR provádí i následné kontroly dodržování podmínek dotace, plnění pravidel udržitelnosti účelu dotace při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být příjemci v krajním případě uloženo vrácení podpory nebo její části!

35 Přehled výzev pro rok 2016 Alokace plánované výzvy celkem 3 398 823 529 Kč, UNIE 2 889 000 000 Kč, Národní spoluf. 509 823 529 Kč

36 Jihočeská krajina budoucnosti ?

37 Děkuji za pozornost Zuzana Mičánová zuzana.micanova@nature.cz