Právní úprava podnikání. Pojem a význam práva Souhrn norem, stanovených uznaných státem k dosažení určitých společenských účelů, jejichž zachování je.

Prezentace na téma: "Právní úprava podnikání. Pojem a význam práva Souhrn norem, stanovených uznaných státem k dosažení určitých společenských účelů, jejichž zachování je."— Transkript prezentace:

1 Právní úprava podnikání

2 Pojem a význam práva Souhrn norem, stanovených uznaných státem k dosažení určitých společenských účelů, jejichž zachování je vynucováno státní mocí Objektivní právo je chápáno jako souhrn všech obecně závazných pravidel chování vytvořených nebo uznaných státem a současně státem vynutitelných, tzn. všech možností, co se smí, nesmí nebo musí Subjektivní právo je odvozeno z práva objektivního a představuje souhrn oprávnění chovat se určitým způsobem, který je upraven a chráněn právem objektivním (právo něco konat, nekonat, požadovat)

3 Právo a stát Stát - právem institucionalizovaná forma organizace společenského života, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek a má a daném území nejvyšší, suverénní moc nad státním územím i obyvatelstvem Státní moc, státní území,obyvatelstvo Moc zákonodárná, výkonná a soudní Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích způsoby, které stanoví zákon

4 Prameny práva Normativní právní akt Právní obyčej Soudní precedens Normativní právní smlouva

5 Právní norma Právní norma je všeobecně závazné pravidlo chování, které je vyjádřeno ve zvláštní státem uznané formě a jehož dodržování je zajišťováno státní mocí Ústava České republiky, ústavní zákony a ratifikované mezinárodní smlouvy Zákony, zákonná opatření Vládní nařízení, vyhlášky ministerstev a obecně závazná nařízení nižších orgánů, zejména samosprávných Platnost a účinnost právních norem Promlčení a prekluze Normy práva veřejného a soukromého.

6 Právní vztahy Upraveny právní normou, která určuje rozsah oprávnění a povinností subjektů právního vztahu Subjekty - účastníci právního vztahu Obsah - práva a povinnosti subjektů právního vztahu Objekt - předmět, cíl právního vztahu Osoby fyzické - právní osobnost § 15 (dosud právní způsobilost) a svéprávnost (dosud způsobilost k právním úkonům) Osoby právnické - právnická osoba nemá svéprávnost (způsobilost k právním úkonům),ale jen právní osobnost, tudíž právnická osoba nejedná svým jménem, ale je zastoupena viz §161 Způsobilost k právům a povinnostem, právní subjektivita – způsobilost být účastníkem právních vztahů, tj. mít práva a nést povinnosti. U člověka vzniká narozením a zaniká teprve smrtí. Způsobilost k právním úkonům – účastník právního vztahu může svým vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy. Závisí na věku občana a jeho duševním zdraví, v občanském právu vzniká v plném rozsahu zletilostí, tzn. dovršením věku 18 let.

7 Obchodní právo Obchodní právo - souhrn právních norem, které upravují postavení podnikatelů a vztahy, do nichž podnikatelé vstupují. Hlavním pramenem obchodního práva je občanský zákoník Podnikatel – kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským, nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku Podnikatelé - osoby zapsané v obchodním rejstříku (obchodní společnosti, družstva, zahraniční osoby, ale i fyzické osoby), osoby podnikající na základě živnostenského zákona (fyzické osoby), osoby podnikající na základě jiného než živnostenského zákona (tzv. svobodná povolání, např. advokáti, znalci, notáři, lékaři)

8 Živnostenské právo Živnostenské právo je tvořeno právními předpisy, které upravují živnostenské podnikání a oprávnění k provozování živnosti. Hlavními prameny živnostenského práva jsou zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a zákon o živnostenských úřadech Živnost je definována živnostenským zákonem jako soustavná činnost, provozovaná na základě živnostenského oprávnění fyzickou nebo právnickou osobou za účelem dosažení zisku, a to na vlastní odpovědnost Základní rozdělení živností je členění na živnosti koncesované a živnosti ohlašovací. Ohlašovací živnosti se dále dělí na živnosti volné, řemeslné a vázané

9 Obchodní společnosti a družstvo veřejná obchodní společnost (v.o.s.) – všichni společníci ručí za závazky společnosti neomezeně a solidárně, statutárním orgánem je každý ze společníků, řadíme do společností osobních komanditní společnost (k.s.) – alespoň jeden společník ručí do výše svého nesplaceného vkladu (komanditista) a jeden neomezeně (komplementář), statutárním orgánem je pouze komplementář, řadíme mezi společnosti kombinované společnost s ručením omezením (s.r.o.) – základní kapitál (min. 1 Kč) je tvořen vklady společníků, ručení zaniká splacením všech vkladů, statutárním orgánem je jednatel, nejvyšším orgánem je valná hromada, zisk se dělí dle obchodních podílů, řadíme do kapitálových společností akciová společnost (a.s.) – základní kapitál je tvořen akciemi, akcionáři neručí za závazky společnosti, statutárním orgánem je představenstvo, nejvyšším orgánem valná hromada, zřizuje se dozorčí rada, podíl na zisku (dividenda) dle typu akcie, patří do kapitálových společností družstvo – družstvo je společenství osob založené za účelem podnikání nebo uspokojování jiných potřeb svých členů, neomezený počet členů, kteří platí členský vklad a neručí za závazky družstva, statutárním orgánem je představenstvo, nejvyšším orgánem členská schůze

10 Děkuji za pozornost.