SÍDLA
Vývoj sídel Města u nás vznikala především ve 13. a 14.století. Nebyla velká, většina obyvatel žila na venkově. Města byla středisky řemesel, obchodu a těžby rud. Dělila se na královská, poddanská a horní (hornická).
Královská města
Horní města
Od 19. století se naše města stávají centrem průmyslu a správy Od 19. století se naše města stávají centrem průmyslu a správy. Dochází k jejich rychlému růstu, který se zastavil až koncem 20. století. V současnosti počet obyvatel většiny měst mírně poklesl (proces urbanizace a suburbanizace).
Rozdělení sídel v ČR Za města jsou u nás považována sídla, která mají městský charakter. Některá naše města mají méně než 3000 obyvatel. Měst je u nás více než 500. Ostatní sídla jsou označována jako vesnice či samoty. Pokud je sídlo samosprávnou jednotkou, označuje se slovem obec. (U měst se toto označení obvykle neužívá.)
Naše města nad 50 000 obyvatel Praha 1179 Brno 379 Ostrava 319 Plzeň 166 Olomouc 103 Liberec 100 České Budějovice 99 Hradec Králové 98 Ústí n/Labem 96 Pardubice 91 Havířov 87 Zlín 81 Kladno 72 Most 69 Karviná 65 Opava 62 Frýdek - Místek 61 Karlovy Vary 54 Děčín 53 Chomutov 52 Teplice 51 Jihlava
Co prozrazují jména měst a vesnic? Základ jmen bývá odvozen od osobního jména zakladatele nebo od obecného pojmenování něčeho charakteristického pro sídlo nebo jeho blízké okolí. Přípony jmen sídel naznačují stáří sídla. -any, -ice, -ovice, -ín, -ov
Hanušovice Janoušov Štědrákova Lhota Bohdíkov Písařov Hostice Hartíkov Jakubovice Hrabenov Ruda Horní Studénky Bušín Radmilov Olšany Bartoňov Zborov Klášterec Bohutín
1325 1397 1397 1351 1278 1397 1397 1335 1480 1350 1518 1490 1371 1489 1417 1464 1349 1371
Brno Dva vandrovníci se ráno, prokřehlí zimou, probudí. „Br“ řekne jeden. A druhý přitaká: „No, ale zůstaneme tady!“ brn, brnie = kal, špína, bláto brn-no = brnné místo = místo na blátě Správně bychom měli psát Brnno, což zachovalo pouze německé Brünn.