FANTAZIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. VY_52_INOVACE_ února 2014

O FANTAZII  Obrazotvornost, představivost  Psychologický proces, který vytváří obrazy předmětů a jevů v nové podobě.  Základem jsou představy (dřívější zkušenosti, vzpomínky...)  Je to oblast představ, které nesouhlasí s realitou.  S fantazii souvisí i kreativní činnost a sny.

F UNKCE FANTAZIE  úniková ( primární funkce)  odpoutání se reality, získat odstup a vytvořit si subjektivní skutečnost  tvořivá (sekundární funkce)  vytvoření fantazijního modelu skutečnosti

D RUHY FANTAZIE  BEZDĚČNÁ – vzniká samovolně, souvisí hlavně se sněním, je živá hlavně u dětí (považují ji za skutečnost)  SNĚNÍ VE SPÁNKU  ZÁMĚRNÁ – řídí se vědomím (něco chci...)  TVŮRČÍ – používá se nejvíce v umění (architektura, móda, malířství, gurmánství, různě dětské hry)

P RINCIPY FANTAZIJNÍHO MYŠLENÍ  někdy označovaného také jako magické myšlení  Rozdělení:  synkretizace: spojování různých myšlenkových prvků v nové celky  symbolizace: předmětu se připisuje nějaký zvláštní význam (objekt něco symbolizuje)  animismus: neživé předměty jsou pokládány za živé (např. kouzelné mluvící zrcadlo)  magismus: existence okultních bytostí a sil (např. víra v existenci démonů, fantomů atd.)

P RINCIPY FANTAZIJNÍ ČINNOSTI  Uplatňuje se zejména v tvorbě pohádek a mýtů.  Dělení:  aglutinace: spojování znaků jednoho předmětu se znaky jiného předmětu (např. kentauři, mytické bytost)  kombinace: skoro totéž co aglutinace, avšak u jediného objektu (např. mytický trojhlavý pes Cerberus; Kyklopové - obři s jediným okem uprostřed čela)  schematizace: vyloučení nepodstatných znaků - základní podoba, zdůrazňující charakteristické rysy objektu (např. známé „ruské panenky“)  stylizace: znaky objektu jsou převedeny do určitých zkratek (např. výtvarné tvorbě)  zvětšování a zmenšování objektů (pohádkové postavy obrů a trpaslíků)  transdukce: převedení určitého objektu na jiný objekt, který je upraven tak, aby mu odpovídal některými znaky (např. keramika ve formě lidských obličejů)

Z VLÁŠTNOSTI A PORUCHY PŘEDSTAVIVOSTI  Eidetizmus – schopnost prožívat určité představy tak živě, jako by byly reálné  Synestézie – fyziologický děj, kdy jakýkoli vjem či představa vyvolávají prožitky jiných smyslů (např. barevné slyšení)  Denní snění – proud představ a myšlenek (přání jedince); má především relaxační obsah  Fantastická pseudologie – vymyšlené příběhy se vyprávějí jako skutečně zažité (jedinec začne postupem doby věřit, že se to tak stalo)

S NY  Sen je charakteristickým produktem fantazie.  Svůj původ má v nevědomí.  Slouží k udržení spánku a neutralizuje působení negativních zážitků.  Je dokázáno, že každý normální člověk má za noc 8 až 10 snů. 42% žen a 25% mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen.  Průměrně 70 minut po usnutí se dostaví první sen v trvání asi 10 minut, pak po 1-2 hodinách následují postupně 4 další sny, vždy trvající okolo minut.  Jsou lidé, kteří tvrdí, že se jim nikdy nic nezdá. Výzkum však potvrdil, že každý z nás má každou noc sny, dokonce hned několik. Ovšem většinou sny ihned po probuzení zapomínáme.

P ŘEDSTAVIVOST  = psychický děj, který vede ke vzniku pamětních představ.  Představy se spolu propojují a při vybavování pak často naskočí i ty, které jsou s tou původní propojeny.  Představy jsou úzce spojené s vnímáním, pamětí i myšlením.  Vyvolávají v nás city a emoce.  VZPOMÍNKOVÉ/PAMĚŤOVÉ - něco co už jsme prožili (např. nějaké činnosti, místa, osoby...)  FANTAZIJNÍ - to, co jsme doposud neprožili = představy něčeho nového

PRAMENY  NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha: Academia, 620 s. ISBN  Představivost a fantazie. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: psychologie/10-predstavivost-a-fantazie.html  Sny. In: Psychologie.nazory.eu [online]. [cit ]. Dostupné z: