PSYCHIATRIE VY_52_INOVACE_220203 10. února 2013 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám.

Psychiatrie Psychiatrie je v klasickém pojetí lékařskou vědou, která se zabývá příčinami, diagnózou, léčbou a prevencí duševních poruch a chorob. Psychiatrie je lékařský obor, který léčí nemoci mozku, které se projevují v myšlení, emocích, vnímání a také chování nemocných. Z ostatních lékařských oborů má nejblíže k neurologii, která se také zabývá nervovou soustavou včetně mozku, propojením neurologie a psychiatrie vznikl nový obor neuropsychiatrie.

Psychiatrie Z nelékařských oborů je jí nejblíže psychologie, se kterou také psychiatrie úzce spolupracuje jak při diagnostice, tak i při léčbě. Zakladatelem moderní psychiatrie je Emil Kraepelin, který definoval prvou nosologickou jednotku (nemoc), kterou nazval dementia praecox, což lze přeložit jako „předčasné zblbnutí. Jako univerzitní obor začala fungovat poměrně pozdě, v 19. Století. Základní uznávané okruhy psychiky, kterými se zabývá obecná psychiatrie: vědomí, vnímání, myšlení, paměť, emoce, inteligence, jednání, osobnost.

Duševní porucha je označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti -Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. -Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné a tím i proměnlivé (tj. co je v dané společnosti ještě považováno za normu a co už ne)

Duševní porucha Psychopatologie - nauka popisující symptomatiku duševních poruch Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.-Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

Klasifikace v psychiatrii Uspořádání do skupin na základě podobnosti charakteristických znaků V Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) je psychiatrie jako samostatný obor od r. 1948. V současnosti pro ČR platná Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10 rozpoznává tyto kategorie: F00–F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických F10–F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy F30–F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) F40–F48 Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy F50–F59 Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory F60–F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých F70–F79 Mentální retardace F80–F89 Poruchy psychického vývoje F90–F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání F99 Neurčená duševní porucha

Neurózy Neuróza je duševní porucha, při které jedinec trpí stavy úzkosti, emoční tísně a duševní nerovnováhou. Příčinou neuróz může být silný dlouhodobý stres (úmrtí v rodině, šikana, znásilnění…) nebo silný otřes (šok) nebo dlouhodobé působení traumatických vlivů (špatná výchova – nedostatek citu). Neurózy se projevují často jako zlozvyky – okusování nehtů, stereotypní pohyby, tiky, grimasy, koktavost, noční pomočování, bolest hlavy, podrážděnost, nerozhodnost, agresivita. Vážnější neurózy se léčí obvykle psychoterapií.

K neurózám řadíme např.: Fobické úzkostné poruchy (agorafobie, sociální fobie, arachnofobie…) Panickou poruchu – opakované záchvaty pocitu strachu bez zjevné příčiny. Obsedantně kompulzivní poruchu - nutkání vykonávat určitý soubor činností, kompulze, které jsou také běžně nazývány rituály (př. opakované mytí rukou). Akutní reakce na stres – duševní porucha vznikající jako reakce na mimořádnou událost (požár, únos, autohavárie…), většinou během několika dní odezní. Hypochondrická porucha – strach jedince, že trpí závažnou nemocí i přesto, že byl opakovaně vyšetřen s negativními výsledky.

Psychózy Patří k nejzávažnějším duševním onemocněním. Psychózy jsou stavy, při kterých dochází k poruše kontaktu s realitou. Znamená to, že v psychóze jinak vnímáme, myslíme a prožíváme. Jde o širokou skupinu příznaků, která je charakterizovaná hlavně tím, že duševní stav pacienta se zásadním způsobem změní a současně si pacient této změny není vědom, nebo je si jí sice vědom, ale považuje ji za zdravou přínosnou změnu. Během psychotického onemocnění dochází v různé míře ke změně všech základních kvalit našeho duševního života. Změny v myšlení, vnímání a citech dosahují takové intenzity, že člověk nedokáže odlišit, co je skutečné a co není.

Psychózy Z biologické stránky jde o výraznou nerovnováhu neurotransmiterů (přenašečů nervových vzruchů) K propuknutí první ataky psychózy je třeba vrozené dispozice, kterou má asi 1,5-2% lidí a potom současně silný stres Psychóza se léčí především léky, po odeznění akutní ataky se doplňuje psychoterapií.

Schizofrenie Nejznámější psychózou je schizofrenie. Lidé nemocní schizofrenií ztrácejí kontakt s realitou, slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné a pod vlivem svých představ pak jednají neobvykle a nepřiměřeně. Přítomné jsou halucinace a bludy. Objevuje se asi u 1% populace a vzniká v období pozdní adolescence a rané dospělosti.

Další psychózy Schizotypální poruchy (zjednodušeně „slabá chronická schizofrenie“) Duševní poruchy s bludy Akutní a přechodné psychotické poruchy Schizoafektivní poruchy (poruchy nálad) Maniodepresivní porucha Organické a symptomatické psychózy

Organizace psychiatrické péče akutní lůžková péče - (psychiatrické kliniky v rámci fakultních nemocnic, psychiatrická oddělení nemocnic, psychiatrické léčebny) ústavní péče (psychiatrické léčebny - dlouhodobá resocializace a rehabilitace) ambulantní (z ekonomických důvodů se preferuje postupný přesun diagnostiky a léčby do odborné ambulantní péče) intermediární (umožňuje přechod z hospitalizace do života ve společnosti, překrývá se s komunitní péčí, př.: denní stacionáře, krizová centra, domácí péče, kluby komunitní (systém léčby, pomoci a podpory, umožňující žít nemocným v podmínkách běžného života co nejuspokojivějším způsobem)

PRAMENY MENTZOS, Stavros. Dynamika duševní nemoci: vzdělávání, výchova, sociální péče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 127 s. Spektrum (Portál). ISBN 80-717-8992-5. RABOCH, Jiří a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie – minimum pro praxi. Vyd.3. Praha: Triton, 2003, 211s. ISBN 80-7254-423-3.