Název projektu: Modernizace vzdělávání Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Název klíčové aktivity:NOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM: MINERÁLY Číslo DUM:V/2/PC/2/1/28 Vzdělávací předmět:PŘÍRODOPIS Tematická oblast:MINERALOGIE Jméno autora:Mgr. Ilona Korandová Anotace:Žák si zopakuje, upevní a prakticky procvičí některé pojmy z geologie. Klíčová slova:Organolit, pryskyřice, pyrop, názvy krystalických soustav, agregát. Metodické pokyny:Postupným odkrýváním jednotlivých charakteristik daného nerostu, poznat a zapsat název nerostu. Na základě odkrytých charakteristik přiřadit body. Žák s nejvyšším dosaženým počtem bodů vyhrává. Druh učebního materiálu:Prezentace - soutěž, opakování. Druh interaktivity:Kombinovaná Cílová skupina:Žáci 9. ročníku Datum vzniku šablony: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ilona Korandová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

soutěž

Jedná se o organolit.

Vytváří valouny či zrnka žluté až medové barvy.

Vznikl z pryskyřice třetihorních jehličnatých stromů.

Vyskytuje se na pobřeží Baltského moře, na Ukrajině, v Rusku, v Barmě, v Dominikánské republice a ve Švédsku.

Použití – šperkařství.

Patří mezi křemičitany, podle přítomnosti určitého kovu se liší barva nerostu.

Krystaluje v krychlové soustavě.

Jeho barevné odrůdy jsou např. pyrop – tmavě červený, almandin – fialově červený.

Vyskytuje se na Jičínsku, v Podkrkonoší a v Českém středohoří.

Používá se ve šperkařství.

Patří mezi křemičitany.

Vyskytuje se ve dvou barevných odstínech, je žáruvzdorný.

Snadno se štípe v tenkých destičkách, je pružný.

Vyskytuje se u Velkého Meziříčí, na Sibiři, v Indii, v USA, ve Švédsku, v Brazílii a Kanadě.

Používá se jako žáruvzdorný materiál (vysoká pec), izolační materiál, ochranné brýle.

Patří mezi uhličitany.

Krystaluje v klencové soustavě, nebo v zrnitých, vláknitých a zemitých formách.

Je bezbarvý, bílý, zbarvený do žluta nebo do růžova, má stejné chemické složení jako aragonit.

Je křehký, dobře štěpný, vzniká z roztoků srážením.

Vyskytuje se v rudných žílách – Příbram, Český a Moravský kras, používá se ve stavebnictví.

Krystaluje v soustavě čtverečné.

Je černohnědý až černý, má polokovový lesk.

Je to nejdůležitější ruda Sn (obsahuje až 78% Sn).

Vyskytuje se v Krušných horách (byla po něm pojmenována obec) a ve Slavkovském lese.

Používá se k výrobě slitin.

Krystaluje v soustavě krychlové.

Má černošedou barvu, kovový lesk a černý vryp.

Je nejbohatší železnou rudou (až 72% železa).

Vyskytuje se v Krušných horách, v Kutné Hoře, na Českomoravské vrchovině, velká naleziště jsou na Urale a ve Švédsku.

Má magnetické vlastnosti.

Je nejrozšířenějším nerostem.

Krystaluje v klencové a šesterečné soustavě, má různé barvy a zbarvení.

Má spoustu šperkařských odrůd – ametyst, citrín……

Vyskytuje se všude kolem nás.

Používá se ve sklářství a šperkařství.

Tvoří šesterečné krystaly soudečkovitého tvaru.

Průhledné odrůdy tohoto nerostu jsou známé drahokamy.

Modrá odrůda je safír, červená rubín, zrnitý agregát smirek.

Je chemicky odolný, nachází se v Indii, na Srí Lance, v Austrálii a Řecku. V ČR vzácně v Jizerských horách a na Českomoravské vrchovině.

Požívá se ve šperkařství (př. korunovační klenoty – KORUNA), mechanické hodinky a přístroje, brusný materiál.

Krystaluje v soustavě krychlové.

Je průsvitný, průhledný, bezbarvý, ale často zbarvený žlutou, fialovou či zelenou barvou.

Některé krystaly při průchodu světla fluoreskují.

Vyskytuje se v Krušných horách, na Děčínsku, u Harrachova.

Používá se ve sklářském průmyslu, při výrobě hliníku, při výrobě kyseliny.

Krystaluje v soustavě krychlové.

Nejčastěji je bezbarvý nerost, často bývá zbarven přimíšeninami.

Vzniká odpařováním z vodných roztoků.

Vyskytuje se na Slovensku, v Polsku, v Rusku, v Rakousku, je důležitější než Au.

Používá se v potravinářském a chemickém průmyslu.