Vodík (Hydrogenium) je nejlehčí a nejjednodušší plynný prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Vodík je bezbarvý, lehký plyn, bez chuti a zápachu. Elementární vodík je na Zemi přítomen jen vzácně, vyskytuje se pouze v blízkosti sopek a v sopečných plynech. Plynný vodík se v našem prostředí vyskytuje ve formě dvouatomových molekul H2, je však známo, že v mezihvězdném prostoru je přítomen z převážné části jako atomární vodík H. Patří mezi biogenní prvky Vytváří sloučeniny se všemi prvky chem. tabulky kromě vzácných plynů Váže se převážně pomocí vodíkového můstku( s výjimkou kovalentní a iontové vazby) Ve vodě málo rozpustný, ale bývá pohlcován některými kovy(paladium, platina) - ty se pak stávají katalyzátory Dobrá tepelná vodivost, používá se jako chladící médium Je jednovazný

Výroba a využití vodíku Nejčastěji termickým rozkladem metanu při 1000°C CH4 → C + 2 H2 Dále také velice často v průmyslu elektrolýzou vody 2 H2O → 2 H2 + O2 V laboratořích se získává rozpouštěním neušlechtilých kovů Zn + 2 HCl → ZnCl2 + H2 Vodík vzniká také jako odpadní produkt při výrobě hydroxidů 2 Na + 2 H2O → 2 NaOH + H2 Výborné redukční činidlo (např. sycení násobných vazeb ) Výhodný k získávání energie, ale v současnosti se to nevyplatí kvůli náročné výrobě vodíku Raketové palivo Izotopy využitelné při termonukleárních reakcích Chladící médium Dříve ve vzducholodích Sluneční palivo Pokusy v zařízení TOKMAK

Hydridy kovů a nekovů Hydridy jsou všechny dvouprvkové sloučeniny vodíku s prvky Kovové hydridy jsou křehké pevné látky kovového vzhledu. Tvoří je prvky podskupiny chromu, železo a palladium. Tyto sloučeniny se vyznačují vodivými nebo polovodivými vlastnostmi. Iontové hydridy jsou sloučeniny vodíku s alkalickými kovy. Jsou to reaktivní, termicky málo stabilní, bezbarvé krystalické látky, ve kterých má vodík oxidační číslo -I. (hydrid vápenatý,hydrid sodný) Kovalentní hydridy tvoří nekovy a polokovy IV. až VII. skupiny periodického systému. Pokud jde o jednotlivé skupiny, pevnost vazeb i teplotní stálost klesá s rostoucím atomovým číslem, v rámci period však zleva doprava roste. ( Amoniak, voda, sirovodík)

Kyslík (Oxygenium) Plynný chemický prvek, 2. nejčastější v naší atmosféře Biogenní prvek Je extrémně hořlavý Tvoří 21% atmosféry, z 90% zastupuje hmotnost oceánů a je hlavním prvkem zemské kůry (ve vesmíru v poměru 1:1000 oproti atomům vodíku) O3 - ozon, ochranná vrstva atmosféry Kyslík je velmi reaktivní plyn. Jde prakticky vždy o exotermní reakci, která vede k uvolnění značného množství tepelné a světelné energie. Produkty hoření se nazývají oxidy. Způsobuje korozi některých kovů Elektronová konfigurace: 1s2 2s2 2p4 Je dvouvazný

Výroba a využití kyslíku Kyslík se téměř vždy vyrábí destilací zkapalněného vzduchu Uchovává se zkapalněný nebo v plynném stavu v tlakových nádobách Využívá se především v dýchacích přístrojích (kyslíková terapie, potápěči, piloti, horolezci) Při výrobě vysoce kvalitní oceli (Bessemerův způsob) Součást raketových paliv Kyslíkové kopí

Oxidy / peroxidy Peroxidy jsou sloučeniny obsahující jednoduchou vazbu kyslík-kyslík Nejjednodušším stabilním peroxidem je peroxid vodíku Dělí se na organické a anorganické Jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními atomy Vznikají většinou hořením Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný (-ečný), -ový, -istý, -ičelý).

Voda 104,45° Vyskytuje se ve 3 skupenstvích Za normálního tlaku čirá bezbarvá kapalina Rozlišuje se těžká, polotěžká a lehká voda podle počtu neutronů ve vodíku Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její molekuly Má největší hustotu při 3,95°C Je teplotně roztažitelná, ale jako taková je nestlačitelná Chemicky čistá voda (deionizovaná / destilovaná) je elektricky nevodivá Vodné roztoky mohou vykazovat kyselou, neutrální nebo zásaditou reakci, závisí to na hodnotách Ph Tvrdost vody je veličina udávající koncentraci kationtů vápníku a hořčíku ve vodě. Dělí se na přechodnou a trvalou, přechodná lze odstranit převařením, ale trvalá ne(jsou za ni zodpovědné převážně sírany) 104,45°

Roztoky Jsou to homogenní směsi, v celém objemu mají stejné vlastnosti Dělí se na plynné(vzduch), kapalné (mořská voda) a pevné (slitiny) Skládají se z rozpouštědla (bývá ho většinou víc) a rozpouštěné látky Pokud je součástí roztoku voda, je VŽDY rozpouštědlem Vznikají chemickou reakcí Můžeme počítat koncentraci rozpuštěné látky cA = mA/(mA + mR) . 100 =