Úrazy mozku a míchy Kateřina Zárubová

Primární kraniocerebrální traumata Vznikají bezprostředně v souvislosti s traumatem fraktury lebky poranění mozku: otřes mozku (komoce) zhmoždění mozku (kontuze) difúzní axonální poranění

Sekundární kraniocerebrální traumata Vznikají s časovým odstupem od traumatu Nitrolebeční hematomy: epidurální hematom subdurální hematom subarachnoidální krvácení mozkový edém nitrolebeční infekce Klasifikace dle klinické závažnosti a délky bezvědomí: lehká, střední a těžká poranění

Fraktury lebky Zavřené × otevřené, penetrující × nepenetrující Dle linie lomu: lineární (pukliny, fisury) - riziko - poškození meningeálních artérií, hrozí epidurální krvácení tříštivé (kominutivní) s impresí či elevací okrajů vpáčené (impresivní) Otevřená zlomenina - (zásah paranasálních dutin, kožní rána nad frakturou) je nutné preventivní podání ATB Mozek je nejvíce poškozen v místě úrazu lebky (coup) a na místě protilehlém nárazu (contre coup)

Fraktury lebky Zlomeniny baze lební (frontobazální, temporobazální poranění) závažné, často dojde k poranění důležitých struktur

Úrazy hlavy Bylo bezvědomí? Byla nebo přetrvává mnestická porucha? Je normální neurol. nález? Jsou přítomny patologické neurologické příznaky?

Úrazy hlavy Primární kraniocerebrální traumata Poranění mozku: Vznik bezprostředně v souvislosti s traumatem Poranění mozku: otřes mozku (komoce) zhmoždění mozku (kontuze) difuzní axonální poranění

Úrazy hlavy Sekundární kraniocerebrální traumata Vznik s časovým odstupem od traumatu (postraumatické komplikace) Lze terapeuticky ovlivnit Nitrolebeční hematomy: epidurální hematom subdurální hematom subarachnoidální krvácení intracerebrální krvácení

Otřes mozku Krátkodobá reversibilní porucha činnosti CNS Nejsou žádné trvalé následky Etiologie: dysfunkce ascendentní retikulární formace Objektivní nález: bez ložiskových změn Klinický obraz: ztráta vědomí (5 min. a méně, max. 30 min.) pretraumatická amnézie (retrográdní) posttraumatická amnézie (anterográdní) trvá méně než 1 hodinu nauzea, zvracení, difúzní bolesti hlavy závratě, nejistota v prostoru Diagnóza: anamnéza + normální neurologický nález

Zhmoždění mozku (kontuze) Morfologické poškození mozkové tkáně, často spojené s krvácením Klinický obraz: variabilní, ložiskové příznaky, perifokální edém ztráta vědomí (minuty až hodiny) protrahovaný stav zmatenosti Diagnóza: anamnéza (úraz hlavy, bezvědomí, zmatenost) + ložiskový neurologický nález Vyšetření: CT (zopakovat s odstupem 24–48 h)

Difuzní axonální poranění Traumatické postižení axonů. Axony (bílé hmoty) se natáhnou, poškodí a poté degenerují Klinický obraz: porucha vědomí s ložiskovými příznaky může být dekortikační rigidita (z postižení axonů motorických drah v capsula interna) může být decerebrační rigidita (postižení kmene) Diagnóza: anamnéza (úraz hlavy, bezvědomí) + negativní CT MRI- drobné ložiskové změny zejména v oblasti corpus callosum, v subkortikální bílé hmotě

Epidurální hematom krevní kolekce mezi dura mater a kalvou - nejčastěji arteriální krvácení, a. mengea media nad 60 let - vzácně, (dura mater lpí pevně ke kosti)

Epidurální hematom Klinický obraz: Dle velikosti (malý – asymptomatický, ložiskové příznaky, porucha vědomí) anizokorie – (komprese n. III jako iniciální příznak temporální herniace hemiparéza (kontralaterálně) kraniokaudální deteriorace u třetiny pacientů je tzv. lucidní interval !

Subdurální hematom Krevní kolekce mezi dura mater a arachnoideou akutní – manifestace do 24–48 h po úrazu subakutní – manifestace do 3 týdnů po úrazu chronický – manifestace za týdny až měsíce

Intracerebrální krvácení Ložiskové intraparenchymová kolekce krve s expanzívním chováním vznik - v okamžiku úrazu, (primární mozková poranění) - opožděné krvácení – s odstupem hodin až týdnů po traumatu Klinický obraz: v počátku stav zmatenosti (ztráta vědomí) ložisk. přízn. dle lokaliz., velikosti…

Míšní traumata lze rozdělit dle rozsahu postižení na: kompletní akutní transverzální lézi míšní, kdy je zpočátku přítomna ztráta veškeré míšní činnosti distálně od postiženého míšního segmentu (míšní šok) později se obnovuje primitivní spinální aktivita, postižení centrálních drah však přetrvává, a na postižení inkompletní léze částí míchy a jimi procházejících drah

Syndrom transverzální léze míšní ztráta veškeré volní hybnosti porucha všech kvalit čití distálně od léze sfinkterové poruchy (retence či inkontinence) vegetativními příznaky (pokles TK porucha sympatiku bradykardie Míšní šok – stav 2–3 týdny po poranění, distálně od léze je svalová atonie, areflexie (pseudochabá plegie) až po jejím odeznění vzniká obraz centrální parézy (spasticita a hyperreflexie)

Kompletní transverzální léze míšní akutně → míšní šok Kvadruplegie Paraplegie DKK (léze nad L2 a pod C8) po 24 h. trvání léze, kdy se neobjeví známky zlepšení -pravděpodobně definitivní stav Určení výšky léze - dle posledního segmentu, který má ještě normální funkci

Míšní poranění Terapie fixace páteře a transport ve stabilizační poloze (na pracoviště, kde se provede stabilizace páteře a dekomprese míchy) řešení případného šokového stavu možno podat bolus methylprednisolonu 30 mg/kg (antišokový a antiedematózní efekt) zavedení močové cévky V dalším průběhu nutná časná intenzívní rehabilitace a pečlivá ošetřovatelská péče, zvláště důležitá je prevence dekubitů

Whiplash injury zdánlivě nenápadné poranění, ke kterému dochází asi v 50 % případů všech dopravních nehod automobilové nehody (čelní nebo zadní náraz) sporty, box, fotbal, lyžování nebo jízda na kole Mechanismus vzniku: hlava a krk - prudké ohnutí, následováno prudkým zpětným pohybem hlavy, (pohyb vlnícího se biče při šlehnutí - „whiplash“)

Whiplash Injury zhmoždění měkkých tkání v oblasti hlavy a krční páteře hlavně svalově-vazivový aparát mikroskopické trhlinky zpočátku mohou být příznaky zcela minimální pak nastupuje ztuhlost šíje, bolesti hlavy a celková nevolnost, dále se mohou objevit poruchy polykání RTG těsně po nehodě bývá často negativní Následky Whiplash Injury se mohou objevit až s odstupem několika týdnů i měsíců