Pozemní stavitelství II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

12. Schodiště VI – další vertikální komunikace

Legenda Klíčové pojmy Cíle kapitoly Čas potřebný ke studiu kapitoly Vřetenové schodiště, zavěšené stupnice, vetknuté stupnice, eskalátory, zábradlí Cíle kapitoly - seznámení s konstrukčními variantami dřevěných schodišť - získat základní orientaci o pohyblivých schodištích, - umět navrhnout šikmou rampu. Čas potřebný ke studiu kapitoly 5 hodin

12.1. Dřevěná schodiště Dřevěná schodiště se většinou navrhují jako schodiště pomocná a vedlejší. Z požárních důvodů je možné je použít jen u rodinných domů, mezonetových bytů v drobných nízkopodlažních stavbách. Konstrukčně se používají především : - schodnicová - točitá vřetenová - točitá s vnitřní schodnicí - zavěšená - žebříková Do stavebních konstrukcí se montují jako celek anebo po částech. Jako materiál je možné použít jak měkké tak tvrdé dřevo.

12.1. Dřevěná schodiště Smíšené dřevěné schodiště. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA

12.1. Dřevěná schodiště Jednoramenné přímočaré schodnicové schodiště. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.1. Dřevěná schodiště Dřevěné schodiště dvouramenné přímočaré. WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT, str. 307. ISBN 80-01-033422-4

12.1. Dřevěná schodiště dřevěné schodiště se zazubenou schodnicí Dřevěné schodiště se zazubenou schodnicí. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně -architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.1. Dřevěná schodiště dřevěné schodiště se zazubenou schodnicí hlavními nosnými prvky jsou zazubené schodnice, dřevěné stupnice jsou uloženy na schodnicích tak, že oboustranně přečnívají, stykování je zajištěno hmoždinkami, vnitřní schodnice je tvarově souvislá a vnější je lomená, dřevěné zábradlí je přichyceno ke střední schodnici ocelovými sloupky. Dřevěné schodiště se zazubenou schodnicí. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.1. Dřevěná schodiště schodiště s ocelovými schodnicemi a dřevěnými masivními stupni Schodiště s ocelovými schodnicemi a dřevěnými masivními stupni. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.1. Dřevěná schodiště schodiště s ocelovými schodnicemi a dřevěnými masivními stupni - schodnice jsou prostřednictvím šroubových nebo nýtových spojů přichyceny k podestové a ke stropní konstrukci, - ocelovým krytem lze U profily uzavřít. Plné dřevěné stupně mohou přečnívat přes schodnice až o jednu třetinu jejich délky a jsou k nim přišroubovány. Dřevěné vřetenové schodiště.Kótováno v centimetrech. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.1. Dřevěná schodiště dřevěné vřetenové schodiště - kromě ocelového zábradlí, které je ke každému stupni zespodu připevněno, je toto křivočaré schodiště celé ze dřeva, - nosným jádrem je dřevěný sloup konstantního průřezu, který je dokonale vetknut do zabetonované ocelové botky, - dřevěné stupně jsou zespodu přišroubovány k dřevěným konzolkám, které jsou začepovány a zaklínovány do předvrtaných kruhových otvorů vřetena, - vzhledem ke značnému oslabení konzolek v místě styku s vřetenem je jejich vyložení omezeno. Dřevěné vřetenové schodiště.Kótováno v centimetrech. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.2. Ocelodřevěné schodiště 12.2.1. Zavěšené schodiště – varianta I. Toto schodiště je vhodné jak do interiéru, tak i exteriéru budovy.  Ocelové závěsy z tenkostěnných profilů čtvercového průřezu tvoří dostatečně husté příčky zábradlí. Zavěšené schodiště s dřevěnými stupnicemi.

12.2.1. Zavěšené schodiště – varianta I. Jednotlivé dubové stupně jsou uloženy vždy na dvou příčlích závěsové konstrukce. Stabilizaci schodiště zaručuje pevné osazení nástupního a výstupního stupně. Zavěšené schodiště s dřevěnými stupnicemi.

12.2.2. Zavěšené schodiště – varianta II. Dřevěné stupnice jsou oboustranně zavěšeny na ocelových táhlech., Přímé stupně jsou zavěšeny vždy ve čtyřech bodech a kosé stupně ve třech bodech. Přesná poloha stupňů je zabezpečena šroubovými ocelovými spojkami. Závěsy, které jsou zakotveny do stropní konstrukce a do podlahy, plní rovněž funkci zábradlí. Zavěšené schodiště s dřevěnými stupnicemi. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.2.3. Schodiště s vetknutými a zavěšenými stupnicemi Stupně tohoto schodiště jsou na jedné straně dokonale vetknuté do stěny. Vetknutí dřevěných stupňů se provádí do předem osazených ocelových vložek. Aby se zabránilo průhybu stupňů na volném konci, jsou stupně pomocí lehkých závěsových táhel vyvěšeny do nosného dřevěného madla. Závěsy vytvářejí současně zábradlí. Schodiště s vetknutými a zavěšenými stupnicemi. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.2.4. Smíšené podepřené schodiště Vřeteno tvoří ocelová trubka, zakotvená v dolní části do stropní konstrukce a v horní části napojená na ocelové zábradlí.

12.2.4. Smíšené podepřené schodiště Smíšené podepřené schodiště. VOLDŘICH, F., KALOUSEK, J., VOLÁK J., 1972. Schodiště: konstrukčně-architektonický detail. Praha: ČSVA.

12.3. Smíšená – skleněné stupnice a ocelové schodnice Půlkruhová mezipodesta s povrchovou vrstvou z lepených skleněných desek (bezpečnostní sklo Connex) je podporována ocelovou trubkou s konzolami, na kterých jsou osazeny roznášecí desky. Na nich jsou bodově osazeny terče s rektifikačními šrouby povrchově opatřené pryžovými podložkami. Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.

12.3. Smíšená – skleněné stupnice a ocelové schodnice Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.

12.3. Smíšená – skleněné stupnice a ocelové schodnice Zábradlí je nerezové, rektifikační šrouby zajišťují přesný kontakt skleněných desek s bodovými podporami. Schodiště je od lemujících stěn zcela oddilatované.

12.4. Pažená schodiště Pažená schodiště slouží obvykle ke komunikaci na zahradách či parcích. Schodiště pažené kulatinou na plocho. DRÁBEK, P.,1999. Schodiště. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-7469-739-7. Schodiště pažené kulatinou po celé šířce, větší část kulatiny musí být zapuštěny a impregnovány. DRÁBEK, 1999. Schodiště. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-7469-739-7.

12.4. Pažená schodiště Pažená schodiště slouží obvykle ke komunikaci na zahradách či parcích. Schodiště z kamenných bloků opracovaných ze dvou stran. DRÁBEK, P.,1999. Schodiště. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-7469-739-7.

12.5. Pohyblivá schodiště (eskalátory) Pohyblivá schodiště se používají v objektech s velkým provozem pro dopravu buď nahoru, nebo v obou směrech. Konstrukce sestává z nekonečného pásu, jehož součástí jsou stupně se stupnicemi. Umístění a sestavy pohyblivých schodišť v konstrukci. Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc

12.5. Pohyblivá schodiště (eskalátory) Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.

12.6. Zábradlí Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.

12.6. Zábradlí Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.

12.7. Šikmé rampy Největší dovolený sklon šikmých ramp smí být: a) u vnitřních ramp 1:6 (tj.16,7 %) b) u vnějších ramp pro délku L do 3 m 1:8 (tj.12,5 %) u vnějších ramp pro délku L > 3 m 1:12 (tj.8,3 %) Nejmenší dovolená průchodná šířka šikmé rampy určené k veřejnému používání je 1100 mm. Nejmenší dovolená podchodná výška šikmé rampy měřená na svislici je 2100 mm. Součinitel smykového tření povrchu šikmé rampy musí být nejméně: = 0,3 + tg α Pokud se po šikmé rampě předpokládá ruční manipulace s materiálem (např. pomocí ručních vozíků), musí být součinitel smykového tření: = 0,6 + tg α kde α – úhel sklonu šikmé rampy Nedílnou součástí rampy je i zábradlí, které musí být instalováno všude tam, kde není rampa přimknuta ke stěně.

Legenda Studijní materiály Otázky a úkoly Základní literatura: WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-033422-4. Doporučené studijní zdroje: HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. MACEKOVÁ, V., 2006. Pozemní stavitelství II(S) modul 01 Schodiště. Brno: FAST CERM. ISBN 978-80-7204-519-8. Otázky a úkoly 1) Jaké jsou největší dovolené sklony ramp v závislosti na sklonu? 2) Na čem závisí součinitel smykového tření u šikmých ramp?

Legenda Klíč k řešení otázek Použitá literatura Odpověď : „Viz výklad.“ Použitá literatura WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-033422-4. ŠILAROVÁ, Š. a kol., 2005. Konstrukce pozemních staveb 20.pomůcka do cvičení. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-002678-7. ČSN 73 4130:2010. Schodiště a šikmé rampy. Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČSN 74 3305:2008 Ochranná zábradlí. Základní ustanovení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. MACEKOVÁ, V., 2006. Pozemní stavitelství II(S) modul 01 Schodiště. Brno: FAST CERM. ISBN 978-80-7204-519-8. Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.