Pravěké hradisko a dnešní krajina Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Pravěké hradisko a dnešní krajina Označení DUM VY_32_INOVACE_10_1_11 Autor Mgr. Miroslav Černý Datum 15. 7. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Pravěk Ročník 1. ročník a kvinty gymnázia, seminář dějepisu www.zlinskedumy.cz

Atlas archeologických artefaktů XI. doba bronzová jihovýchodní Morava

Pravěké hradisko a dnešní krajina V pozdní době kamenné začíná člověk osídlovat i výšinné polohy a buduje zde nový typ sídla – pravěké hradisko. Většina těchto fortifikací (opevnění) ale vznikla v mladší době bronzové. Důvodem jejich výstavby byla obrana před nájezdy bojovných kočovných kmenů (zvl. Kimmerijců, později Skytů). Opevnění byla často osídlena opakovaně i v dalších fázích pravěku a středověku. Takovému místu, na kterém se setkalo více časových horizontů, říkáme polykulturní. Stopy pravěkých hradisek jsou patrny i v dnešní krajině. Úkolem této prezentace je všimnout si některých prvků, které by nás mohly přivést k jeho objevení.

Kde hledat? Již víme, že jde o výšinná opevnění. Pokud na sebe některý kopec upozorní již z dálky, můžeme si být téměř jistí, že jde o dobře vnímanou polohu i v do-bách pravěkých. Proč? Horizonty jsou totiž výhodné z důvodu obrany. Nesmíme rovněž zapomenout na vizuální komunikaci s dalšími vzdálenými hradisky. V neposlední řadě je tam, kde je hezký výhled také pěkně, což náš předek dokázal jistě ocenit také. Důvodů bylo víc.

Co hledat? Kromě výrazného výšinného reliéfu, existují v kra-jině prvky, které člověka přímo přivolaly a mnohdy se staly i místem potřebného rituálu. Takovým místem setkání je třeba skála. Nepostradatelná je přítomnost vodního zdroje. Bez takového zázemí nemělo cenu opevnění budovat. Ovšem mnohá místa, kde dnes vodu nenalezneme, byla dříve pramenná. Hladina spodních vod se totiž za tisíce let snížila o několik metrů…

Jak poznám, že jsem na hradisku? Hradisko je opevnění. Valy, které jej chránily, byly vršeny z kamenů a hlíny. Vrchní dřevěné palisády již dávno shnily, ale nakupené hromady jsou i po tisících letech v krajině stále patrné. Nejvyšší val býval budován proti přístupu po horizontu. Tam, kde byl prudký sráz, val chyběl. Lze si val s něčím splést? Ano, val není jakákoliv hromada kamení. má tvar, který někam vede. Splést se dá třeba se starými cestami, se skládkami těžeb-ního kamene anebo s okraji dávno zaniklých polí.

Kdy teda mohu mít jistotu? Chci-li mít jistotu, že se pohybuji na místě staré fortifikace, musím objevit konkrétní hmotný pozůstatek člověka. Nejspíše mně pomůže vývrat, v jehož kořenech se objeví zbytek rozpadlé nádoby, střep může ležet na povrchu, v rozjeté hlíně lesní cesty, v krtinci, u paty stromů… Kopat bych neměl - pokud jde o skutečnou archeologickou lokalitu, náleží taková práce profesionálním odborníkům. Kromě keramických střepů se na sídlišti může vzácněji objevit také mazanice - druhotně vypálený hliněný „výmaz“ dávných obydlí, struska a další.

Zlomky nádob z doby mladší bronzové

Mazanice, struska

Jak mohlo takové hradisko vypadat?

Hrad Někdy se plete hrad s hradiskem. Hrad je opevněná zděná budova z období bezmála o dva tisíce let mladšího, z období budování českého státu. Společná může být ovšem výhodná poloha, která se tak stala multikulturní.

ÚVAHA, ZAMYŠLENÍ Při výběru sídla má pro člověka od nepaměti velký význam celkový ráz a atmosféra krajiny. Jako badatelé, sledující v terénu otisky pravěkého člověka, se tedy můžeme v jeho stopách takto intuitivně pohybovat i my.

Co jsme si tedy uvědomili? V období mladšího pravěku vznikají opevněná sídla, tzv….. Opevnění se budovala na ….. Důvodem byla …….. ,……….,………… Opevnění musela mít zázemí, zvláště….. Pozůstatky v dnešní krajině jsou…….. Na sídlištích lze najít…….,……….,……….. Aj. Místa, která byla z důvodu výhody polohy osídlena opakovaně, se nazývají………

Co jsme si tedy uvědomili? V období mladšího pravěku vznikají opevněná sídla, tzv. hradiska. Opevnění se budovala na kopcích. Důvodem byla obrana sídla, komunikace se vzdále-nými horizonty, výhled. Opevnění musela mít zázemí, zvláště zdroj vody. Pozůstatky v dnešní krajině jsou valy, někdy staré úvozy. Na sídlištích lze najít zlomky keramiky, mazanici, strusku, kosti Aj. Místa, která byla z důvodu výhodné polohy osídlena opakovaně, se nazývají polykulturní.

Fotografie a ilustrace Miroslav Černý Autorská práva vyhrazena