Ekonomický růst

Problematika růstu hospodářský růst = zvyšování potenciálního produktu v dané ekonomice cíl teorie růstu – zjistit příčiny hospodářského růstu první náznaky teorie růstu – Adam Smith: „Pojednání o původu a podstatě bohatství národů“ tehdy hlavními faktory zvyšování bohatství (množství vyrobených statků a služeb) -dělba práce a akumulace kapitálu

Ekonomický růst Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období (měříme HDP) Ekonomická úroveň - vyjadřuje životní úroveň (úroveň standardu hmotné spotřeby), měříme ji např. HDP/počet obyvatel dané země Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou tokových veličin: 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1                                Y t 2. koeficient r = ----------- * 100 /%/                             Y t-1                            Y t - Y t-1 3. tempo G = ---------------- * 100                              Y t-1

Proč ekonomický růst Pokud ekonomika roste, produkujeme více statků. Statky uspokojují naše potřeby, při ekonomickém růstu můžeme uspokojovat více potřeb. Jen díky ekonomickému růstu máme mobily, MP3 (MP4) přehrávače, televize, auta, počítače a internet (včetně PC her), kosmetické výrobky … Jen díky ekonomickému růstu máme léky, žijeme déle, umírá méně dětí apod. Růst je v zásadě OK … záleží ovšem, jak je dosahován, zda není např. ničeno životní prostředí apod. Teoreticky může docházet k tomu, že se HDP zvyšuje, kvalita života se ale nezlepšuje. Příklady: investice do zbrojení. Nebo pokud stavíme dokonalejší vězení (náklady na stavbu a provoz jsou součástí HDP). Zpravidla však platí: chci-li žít obsahem naplněný život, musí HDP růst. Pozor: pokud HDP roste, nemusí růst životní úroveň (důchod/příjem, bohatství) každého člena společnosti. Lidé se však zpravidla mají lépe, pokud HDP roste.

Jak zvyšovat HDP aneb jak dosáhnout toho, že v dalším období máme více statků? 1. zvyšujeme množství VF, které má ekonomika k dispozici – nezaměstnaní začnou pracovat, nepoužitá půda začne být používána apod. Množství VF (vstupů) je vždy limitované, nelze je zvyšovat do nekonečna! 2. zvětšujeme produktivitu jednotlivých VF – dělník vyrobí za hodinu více výrobků např. proto, že začne používat lepší technologii. Jinými slovy inovujeme. Inovace nejsou limitované – stále nás mohou napadat nové a nové myšlenky. Chceme-li dlouhodobě dosahovat růstu HDP (HDP/na obyvatele – tj. jeden obyvatel může v následujícím období dlouhodobě spotřebovávat více než v předcházejícím), musíme inovovat a zvyšovat produktivitu jednotlivých VF. Samozřejmě: i když inovujeme, tak vždy bude existovat nějaký potenciální produkt – tj. maximální množství statků, které je ekonomika s daným množstvím VF, danými technologiemi apod. schopna vyrobit. Pokud však inovujeme, tak se toto množství, tedy potenciální HDP neustále zvyšuje.

Produkční fce Vztah mezi jedním vstupem (např. K, L) a výstupem (Y). Pokud zvětšujeme jeden vstup, uplatňuje se zákon kles. Mezních výnosů – přírůstek výstupu bude klesat, časem bude dokonce záporný.

Produkční funkce

Produkční fce, Inovace: Pokud inovujeme, tak se produkční funkce posouvá nahoru. Pokud začneme zvětšovat všechny VF (ne jeden), tak by se produkční fce též měla posunout nahoru Rozšiřování kapitálu: K a L zvyšujeme ve stejném rozsahu Prohlubování kapitálu: K roste rychleji než L Při zvyšování všech VF narazíme na to, že produktivních lidí je málo – i posunutá produkční funkce má tvar jako na předcházejícím obrázku.

Růstové účetnictví Zkoumá vliv práce a kapitálu na růstu HDP Předpokládá konstantní výnosy z rozsahu Předpokládá konstantní MP kapitálu i práce Rovnice: viz skripta Wawrosz: Makreokonomie a viz soubor s řešenými příklady ke cvičení Pojmy: - prohlubování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka v čase roste - rozšiřování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka je v čase stejná. Tj. pokud L roste, musí hodnota kapitálových statků růst stejným tempem. - stálý stav kapitálu: takový stav, kdy se firmám nevyplatí rozšiřovat zásobu kapitálových statků. Kdy se to nevyplatí? MRPK < R+D, MRPK = příjem z mezního produktu kapitálu, R = obětovaný/alternativní výnos z investice do kapitálových statků, D = částka opotřebení.

Teorie hospodářského růstu keynesiánské růstové modely – Harrod-Domarův růstový model založeny na principu multiplikátoru a akcelerátoru počáteční růst poptávky po investicích zvýší celkovou poptávku o k.I přírůstek celkové nabídky je rovněž vyvolán růstem investic – kapacitotvorná funkce investic růst poptávky po investicích následně vyvolá zvýšení kapacit a růst nabídky statků a služeb „rovnováha na ostří nože“

Neoklasický model růstu- Solow Model ukazuje, jak růst kapitálu, pracovní síly a technologického pokroku ovlivňují produkci a tím i celkový důchod. Produkční funkce dlouhého období Závislost reálného produktu na práci a kapitálu Y= F(K,L) Předpokládá konstantní výnosy z rozsahu Daný přírůstek kapitálu a práce vyvolá stejný přírůstek domácího produktu zY=F(zK,zL)

Intenzivní produkční funkce z = 1/L Y/L = F(K/L,1) Intenzivní produkční funkce Produkt na jednoho pracovníka je funkcí kapitálu na jednoho pracovníka Konstantní výnosy z rozsahu Klesající výnosy z kapitálu Y= f(k), y= Y/L a k = K/L Graficky viz další snímek.

Y/L K/L MPK Y/L= F(K/L) 1

Neoklasická teorie růstu – Solowův model agregátní produkční funkce závisí na množství práce L a kapitálu K → Y = f(K,L) nejprve předpokládáme, že velikost populace a nabídka pracovních sil se v čase nemění produkční funkce tedy jako vztah mezi produktem a množství kapitálu MPK je klesající změna v zásobě kapitálu ΔK je rovna čistým investicím čisté investice jsou rovny rozdílu hrubých investic a opotřebení kapitálu δK ΔK = sY – δK = s.f(K,L) – δK, kde s je míra úspor, aneb podíl úspor na HDP (viz další snímek)

Dlouhodobá investiční funkce Veřejné rozpočty jsou v rovnováze, a NX = O Y=C + I C + S = Y Z výše uvedeného plyne: I=S, Označme si S/Y = s. Daný symbol (s) tedy značí podíl/míru úspor na HDP. Vzhledem k rovnosti I = S platí: I/Y = s I potom můžeme psát ve tvaru: I= sY (=I/Y*Y = I) Pro danou zásobu kapitálu na pracovníka k, produkční funkce určuje kolik se vytvoří produktu a míra úspor s určuje rozdělení produktu mezi spotřebu a investice.

Dlouhodobá investiční funkce I/L= sY/L Klíčovou determinantou produkce je kapitál, který se však může měnit v čase a způsobovat růst. Dva faktory ovlivňují kapitál Investice Opotřebení

Y/L Y/L=F(K/L) I/L=s.Y/L C/L I/L K/L K/L

Vysvětlení předcházejícího snímku Y/L=F(K/L): funkce produktu na pracovníka. V důsledku zákona klesajících výnosů je tato funkce podproporcionálně rostoucí, tj. dodatečná jednotka kapitálu na pracovníka přinese menší přírůstek výstupu (Y) na pracovníka než předcházející I/L=s.Y/L: funkce investic na pracovníka. V důsledku dané závislosti je tato funkce rovněž podproporcionálně rostoucí, přičemž roste pomaleji než funkce Y/L, neboť s je menší jak 1 (a větší jak 0). Pozn.: míra úspor (s) musí být v tomto intervalu – vždy musíme něco spotřebovávat.

Opotřebení (d) Míra opotřebení – předpoklad konstantní čím větší množství kapitálu (kapitálu na pracovníka), tím větší opotřebení dK/L K/L

Neoklasický model – stálý stav Dopad investic a opotřebení na zásobu kapitálu K = I – dK K/L = I/L – dK/L L je konstantní Existuje K*/L, kde investice se rovnají opotřebení. Nevyplatí se překročit tento bod – další rozšíření kapitálu by znamenalo vyšší opotřebení než je MPK. Zásoba kapitálu se tedy po dosažení daného bodu již nemění, danou skutečnost vyjadřuje pojem „stálý stav“ Ekonomika zůstává ve stálém stavu nebo bude k němu směřovat

Stálý stav představuje dlouhodobou rovnováhu ekonomiky K/L I/L dK/L I*/L =dK*/L K1/L dK1/L K*/L I1/L

Solowův model – stálý stav Y sY,δK f(K,L) Y* δK s.f(K,L) K* K K* K K* - zásoba kapitálu, při které se dále nemění kapitálová zásoba – stacionární stav (steady-state) Při zásobě kapitálu menší než K* jsou hrubé investice vyšší než opotřebení kapitálu – dochází ke zvyšování objemu kapitálu (čisté investice jsou kladné), produkt roste Při zásobě kapitálu vyšší než K* jsou čisté investice záporné – objem K se snižuje

Stálý stav kapitálu a stálý stav produktu na pracovníka Y/L=F(K/L) Y*/L dK/L I/L=sY/L K*/L K/L

Jak souvisí stálý stav s trhem práce a s křivkami agregátní poptávky a nabídky práce Stálý stav v Solowově modelu: nevyplatí se překročit bod, kde se investice rovnají opotřebení – další rozšíření kapitálu by znamenalo vyšší opotřebení než je MPK. Stálý stav v modelu křivek agregátní poptávky a nabídky práce: další přírůstek kapitálu by nevedl k vyšší produktivitě, tudíž už by nedošlo k posunu křivky poptávky po práci doprava nahoru. Pokud nedojde k tomuto posunu, tak firmy nepoptávají více lidí a neprodukují více (na agregátní úrovni není větší HDP). Čili je stále zaměstnáno L0 osob, které stále produkují výstup Y0. HDP ani L se nemění = stálý stav.

Solowův model samotná akumulace kapitálu povede k zastavení růstu (viz steady-state) vzroste-li současně množství nasazené práce i množství kapitálu, vzroste jako důsledek růstu práce i kapitálu rovněž MPK, vzroste i steady-state a produkt produkt na hlavu se ovšem nezmění produkt na hlavu se změní, změní-li se produkční funkce vlivem změny technologie zlepší-li se technologie, produkční fce se posune proporcionálně nahoru, vzroste produkt

Příklad dosažení stálého stavu Produkční funkce Y= K ½ L ½ Y/L=(K ½ L 1/2)/L Y/L=(K/L)1/2 Y/L=K/L s=0,3 d=0,1 Ekonomika začíná s K/L= 4

4 jednotky kapitálu vytvoří na pracovníka vytvoří 2 jednotky produktu na pracovníka c=0,7, s=0,3 I/L = 0,6 a C/L= 1,4 dK/L = 0,4 Protože I/L = 0,6 potom K/L =0,6-0,4=0,2 Druhý rok ekonomika zahajuje s 4,2 kapitálu na pracovníka

rok K/L Y/L C/L I/L dK/L K/L 1 4 .000 2.000 1.400 0.600 0.400 0.200 2 4.200 2.049 1.435 0.615 0.420 0.195 5 4.765 2.184 1.529 0.655 0.477 0.178 10 5.602 2.367 1.657 0.710 0.560 0.150 100 8.962 2.994 2.096 0.898 0.896 0.002 Stálý stav 9.000 3.000 2.100 0.900

Podmínka stálého stavu I/L= dK*/L sY*/L=dK*/L K*/L= s/d . Y*/L Stálý stav kapitálu K*/L je tím větší, čím vyšší je míra úspor a čím nižší je míra opotřebení kapitálu.

Konvergence teorie konvergence se snaží vysvětlit rozdíly v tempech růstu různých ekonomik chudší ekonomiky rostou rychleji než bohatší chudší ekonomiky jsou dále od steady-state než bohatší – rychleji roste objem zapojovaného kapitálu – rychleji roste produkt ekonomiky s vyšší úrovní vzdělání rostou rychleji

Co se stane, když vzroste míra úspor Úspory a ekonomický růst Co se stane, když vzroste míra úspor Zvýšení míry úspor vede ke zvýšení hospodářského růstu a nakonec k vyššímu stálému stavu kapitálu i produktu na pracovníka. Funkce I/L=s*Y/L se posune nahoru. Ale ! Vyšší úspory vedou k rychlejšímu růstu v modelu Solowa, ale pouze dočasně, dokud ekonomika nedosáhne nový/vyšší stálý stav (z K1*/L do K2*/L, viz další snímek).

I/L=s1Y/L I/L=s2Y/L Y/L=F(K/L) dK/L K/L Y/L Y2*/L Y1*/L K1*/L K2*/L

Zlaté pravidlo úrovně kapitálu Jaká míra kapitálu je však optimální z hlediska maximalizace spotřeby. Předpoklad Politici mohou stanovit libovolnou úroveň míry úspor Tím stanoví stálý stav, ale jaký by měli vybrat ? Stálý stav s nejvyšší úrovní spotřeby – s růstem úspor klesá spotřeba. Stálý stav hodnoty K/L, který maximalizuje spotřebu se nazývá zlaté pravidlo úrovně kapitálu K*/L Jak zjistit, zda je ekonomika v úrovni zlatého pravidla Musíme určit stálý stav spotřeby na pracovníka a zjistit, který stálý stav poskytuje největší spotřebu

Zvýšení stálého stavu kapitálu má dva efekty Y/L= C/L + I/L C/L= Y/L- I/L C*/L= Y*/L –dK*/L Protože ve stálém stavu se kapitálová zásoba nemění, jsou investice = opotřebení kapitálu. Zvýšení stálého stavu kapitálu má dva efekty Více kapitálu znamená více produkce Ale též více produkce musí být věnováno na opotřebení. Existuje však jedna úroveň kapitálu, která maximalizuje spotřebu.

Y*/L dK*/L Y*/L C*/Lzlat K*/Lzlat K*/L

Sklon produkční funkce je MPK Sklon dK*/L je d Protože tyto sklony jsou ve zlatém pravidlu stejné MPK = d MPK-d= 0 Ekonomika se automaticky nepřibližuje ke zlatému pravidlu stálého stavu. Jestliže chceme určitý stálý stav, potřebujeme specifickou míru úspor.

Y/L dK*/L Y/L=F(K*/L) I/L=szltY*/L C*zlt/L I*zlt/L K*/L

Solowův model samotná akumulace kapitálu povede k zastavení růstu (viz steady-state) vzroste-li současně množství nasazené práce i množství kapitálu, vzroste jako důsledek růstu práce i kapitálu rovněž MPK, vzroste i steady-state a produkt produkt na hlavu se ovšem nezmění produkt na hlavu se změní, změní-li se produkční funkce vlivem změny technologie zlepší-li se technologie, produkční fce se posune proporcionálně nahoru, vzroste produkt

Příklad –nalezení stálého stavu zlatého pravidla Politici se rozhodují o stálém stavu. Y/L=K/L d= 10% s % závisí na rozhodnutí Ve stálém stavu platí: (K*/L)/ (Y*/L) = s/d (K*/L)/ K */L = s / 0,1 k* = 100 s2 Tím můžeme vypočítat jakoukoliv zásobu kapitálu ve stálém stavu pro jakoukoliv míru úspor MPK-d = 0 MPK = 1/ (2 K/L )

s K*/L Y*/L dK*L C*/L MPK MPK-d 0,1 1 0,9 0,500 0,400 0,4 16,0 4,0 1,6 2,4 0,125 0,025 0,5 25 5 2,5 0,100 0,000 0,6 36 6 3,6 0,083 -0.017 100 10 0,050 -0,050

n= konstantní míra růstu populace Růst populace Když roste populace, investice musí nahradit nejen opotřebovaný kapitál, ale také vybavit kapitálem nové pracovníky n= konstantní míra růstu populace Stálý stav kapitálu s růstem populace I/L-dK*/L – n K*/L=0 I/L= (d+n). K*/L sY*/L=(d+n).K*/L K*/L= (s/d+n). (Y*/L) Stálý stav je tím větší čím větší je míra úspor, čím nižší je míra opotřebení a čím nižší je populační růst.

Zvýšení růstu populace sníží kapitál na pracovníka i produkt na pracovníka ve stálém stavu. Země s vyšším populačním růstem bude mít nižší kapitál i produkt na pracovníka než země s nižším růstem populace. Ve stálém stavu bez růstu populace se kapitál ani domácí produkt nemění, Stálý stav s růstem s růstem populace znamená, že kapitál i produkt rostou tempem jako roste populace.

Růst populace ovlivňuje i kriterium zlatého pravidla C/L= Y/L- I/L MPK = d + n MPK – d = n

Y*/L1 K/L*1 K/L*2 I/L=s.Y/L (d+n1)K/L (d+n2)K/L 1.zvýšení růstu populace Y*/L2 2. Sníží stálý stav kapitálové zásoby

Stálý stav s technologickým pokrokem Technologický pokrok Proč dochází k růstu produktu na pracovníka vysvětluje technologický pokrok. Model ale nevysvětluje, proč a jak technologický pokrok probíhá Y = F(K,LxE) LxE= efektivností pracovník I/LxE = (d+n+g)K*/LxE g= míra růstu produktivity práce v důsledku technologického pokroku Stálý stav s technologickým pokrokem

I/LxE = (d+n+g).K/(LxE) Technologický pokrok je v modelu Solowa jediným faktorem, který ve stálém stavu zvyšuje produkt na pracovníka. Shrnutí Když neroste populace; ani nedochází k technologickému pokroku, ve stálém stavu produkt neroste. Když roste populace tempem n, ale neprobíhá technologický pokrok, ve stálém stavu produkt roste tempem n, ale produkt na pracovníka neroste.

Pokud roste technologický pokrok a zvyšuje produktivitu tempem g, ve stálém stavu produkt roste tempem (n+g) a produkt na pracovníka roste tempem g. Technologický pokrok modifikuje i kritéria stálého stavu )zlaté pravidlo) MPK = d+n+g MPK –d = n+g

Nachází se USA ve stálém stavu (zlaté pravidlo) Musíme porovnat čistý MPK ( MPK-d) s celkovým růstem produktu (n+g) Reálný HDP roste ročně průměrně 3% = n+ g = 0,03 Zásoba kapitálu je cca 2,5 násobkem roční výše HDP k =2,5y Míra opotřebení dk =0,1y Důchod z kapitálu (MPK) je cca 30% HDP: MPK x k = 0,3y

dk/k = (0,1y)/(2,5y) d= 0,04 (MPK x k) /k = (0,3y)/(2,5y) MPK = 0,12 Ročně se opotřebovává cca 4% z kapitálu, a MPK je cca 12% ročně. MPK –d = 8% což je vyšší nežli 3% růst HDP (n+g) Kapitálová zásoba je tak pod zlatým pravidlem . Větší úspory a investice zvýší růst a umožní dosáhnout stálý stav s nejvyšší spotřebou.

Endogenní růst Druhá polovina 80.let Endogenní technologický pokrok Příčiny a jaké politiky ho podporují Kapitál = fyzický a znalostní kapitál Technologický pokrok má podobu růstu znalostí – výzkumu a lidského kapitálu Zatímco se projevují klesající výnosy z fyzického kapitálu, neprojevují se klesající výnosy ze znalostního kapitálu. Pozitivní externality Produkční funkce se vyznačuje konstantními výnosy z kapitálu

Teorie endogenního růstu nedostatek Solowova modelu – technologický pokrok je exogenní veličinou Solowův model vysvětluje hlavní příčinu růstu (technologický pokrok), ale nevysvětluje, co je zdrojem technologického pokroku snaha o endogenizaci technolog. pokroku endogenizace – technologický pokrok nepřichází zvenčí, ale tvoří se uvnitř modelu

Teorie endogenního růstu předchůdce (duchovní otec) teorií endogenního růstu – Joseph Alois Schumpeter podnikatel jako inovátor teorie DoKo. – realizovat zisk lze pouze krátkodobě, dlouhodobě nulový zisk – statický pohled na trh a ekonomiku Schumpeter – podnikatele žene touha dosahovat zisku i dlouhodobě nutnost neustále inovovat a mít náskok před konkurencí → realizace zisku inovace = technologický pokrok zdrojem inovací je podnikatel → zdrojem technologického pokroku je podnikatel, trh technologický pokrok „nepadá z nebe“, ale dochází k němu uvnitř ekonomiky

Teorie endogenního růstu Paul Romer – investice do fyzického a lidského kapitálu vytvářejí pozitivní externality ty zvyšují produktivní kapacitu nejen investujících firem a pracovníků, ale i ostatních nemožnost vzdělání a vědomosti dokonale patentově ochránit touto pozitivní externalitou jsou rostoucí výnosy z rozsahu z investic do lidského kapitálu (R.E.Lucas) důsledek: bohatší země bohatnou v produktu na hlavu rychleji než země chudší (které mají zpravidla i nižší úroveň vzdělanosti)

Endogenní růst matematicky: Růst produktu závisí na růstu kapitálu (v širším slova smyslu – včetně lidského a sociálního kapitálu) To lze vyjádřit: Y = a.K Neexistuje zde stálý stav, protože se neprojevují klesající výnosy z kapitálu. Produkční funkce Y = a.K a investiční funkce I = sY jsou lineární. Y = a.K I =s,Y dk K Y,I.dK

Model endogenního růstu lze popsat: Předpoklad konstantní počet pracovníků Y= a.K I=s.Y k = I-dK K = znalostní i fyzický kapitál Podmínky tempa růstu kapitálu i produktu K = sY-dK dosadíme li za Y= a.K K = saK-dK K = (sa-d).K K/K= s.a-d

Jelikož je a konstanta, produkt roste stejným tempem jako kapitál a platí: Y/Y = sa-d Tempo růstu kapitálu i produktu jsou přímo úměrné míře úspor a konstantě a a nepřímo úměrné opotřebení d, a= Y/K

Růstové účetnictví Nárůst kapitálu MPK = F (K+1,L) –F(K,L) Ukazuje příspěvky jednotlivých růstových faktorů Y= F(K,L) Nárůst kapitálu MPK = F (K+1,L) –F(K,L) Y= MPK x K Nárůst práce MPL= F(K,L+1) – F(K,L) Y= MPL x L

Y/Y=  K /K + (1- ) L/L + A/A A/A = Y/Y-  K /K - (1- ) L/L Nárůst kapitálu a práce Y= (MPK x K ) + (MPL x L) Y/Y = (MPK x K) / Y x (K /K) + (MPL x L) / Y x (L/L) MPK x K = celkové výnosy kapitálu (podíl důchodu z kapitálu na celkovém důchodu MPL x L = celkové výnosy práce (podíl výnosu práce na celkovém důchodu) Y/Y=  K /K + (1- ) L/L = podíl kapitálu a 1-  podíl práce Zařadíme technologický pokrok Y = AF(K,L) Y/Y=  K /K + (1- ) L/L + A/A A/A = Y/Y-  K /K - (1- ) L/L

Cobb-Douglasova produkční funkce Produkční funkce s konstantními podíly faktorů produkce Kapitálový důchod = MPK. K =  Y Pracovní důchod = MPL . L = (1- ) Y 0 <  < 1 Y=F(K,L) = AK L 1-  MPL = (1- ) AK L -  MPK =  AK -1 L 1- 