Evokované potenciály - SEP, MEP

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Neuroinformatika – metoda evokovaných potenciálů
Advertisements

Elektromyografie.
EVOKOVANÉ POTENCIÁLY jako diagnostický nástroj
ROZDĚLENÍ MOTORIKY Volní pohyby - komplexní, cílené a účelné pohyby
Obvodová NS.
Složka sady:EU III/2 č. 15 VY_32_INOVACE_Př.8.15
Obvodová nervová soustava
Obvodová nervová soustava
Roztroušená skleróza Eva Havrdová Neurologická klinika 1.LF UK Praha
Diagnostický a léčebný algoritmus C-M-T nemoci ve FN Motol
Charcot-Marie-Tooth s vazbou na X.chromozom elektrofyziologické nálezy
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Mícha Olga Bürgerová.
Chirurgická klinika 2. LF UK a FNM
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu:
Extraxiální tumory zadní jámy – peroperační monitoring - naše možnosti
Robotický exoskelet Robotický exoskelet z University of Michigan pro pacienty po úrazu končetin.
VÝZNAM EVOKOVANÝCH POTENCIÁLŮ V INTENZIVNÍ PÉČI
Centrální nervová soustava
Elektrodiagnostické studie C-M-T neuropatie
Nervová soustava.
KORTEX Areas of complex multimodal convergence are also located posterior to the primary somatic sensory cortex, within portions of the posterior temporal.
Vyšetřování nemocných v bezvědomí
SACÍ A ROHOVKOVÝ REFLEX
Motorický systém, pyramidová dráha, syndromy (centrální parézy)
Centrální nervový systém
Periferní nervový systém
VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU seminář z patologické fyziologie Petr Maršálek.
Řízení lidského těla Filip Bordovský.
Nervová soustava ll Přírodopis Autor: Mgr. Irena Hudcová
Alzheimerova nemoc.
Evokované potenciály II VEP, BAEP
Elektroencefalografie
NERVOVÁ SOUSTAVA II. ŘÍDÍCÍ CENTRUM.
mozeček a kognitivní funkce
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Reflexy.
Mícha Olga Bürgerová.
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
Nervová soustava 1 CNS.
Snímání biologických potenciálů
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)
Míšní nervy Olga Bürgerová.
Kurz neurovědy 4. ročník. 2 3 Sledování vnitřního a vnějšího prostředí Vysílání signálů z periferie do CNS pro další zpracování Důležitost pro homeostázu.
Mícha.
Centrální a periferní paréza
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Soustava nervová 1. část.
Patofyziologie nervového systému
Jan Laczó Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol
Motorické a vegetativní reflexy
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Mozkový kmen stavba a funkce.
Úskalí v diagnostice stavu sluchu pomocí kmenových evokovaných potenciálů u nejmenších dětí Weberová,P., Lejska,M., Havlík, R., Bártková, E. AUDIO-Fon.
Problematika vyšetření sluchu u mnohočetně vrozeně postižených dětí Lejska,M., Havlík,R., Bártková,E., Weberová, P., Vacuška,M* AUDIO-Fon centr. Brno AUDIO-Fon.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Neglect syndrom Marie Vávrová. neglect syndromem (syndromem opomíjení) selektivní poruchu uvědomování si podnětů z poloviny prostoru kontralaterálně k.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Nervové obvody, reflex. Nervový systém Mozek člověka je pravděpodobně nejkomplikovanější struktura na Zemi 1cm 3 mozkové tkáně obsahuje přes 50 miliónů.
Zobrazovací metody Základy neurověd.
Možnosti vyšetření sluchu nejmenších dětí pomocí ABR Limity BERA
MOZEK A NERVOVÁ SOUSTAVA
ŠABLONA 32 Obvodová nervová soustava
ŠABLONA 32 Centrální nervová soustava
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
vnímání velikosti a prostoru zpracování zrakové informace v mozku
Název prezentace (DUMu): Nervová soustava
Nervová soustava Páteřní mícha.
Postižení zraku.
Mozkový kmen stavba a funkce Projekt OBZORY
Digitální učební materiál Elektrografické vyšetřovací metody – EEG,EMG
Transkript prezentace:

Evokované potenciály - SEP, MEP MUDr. Veronika Bučilová Neurologická klinika FNKV, 3.LF UK

Evokovaný potenciál (EP) = bioelektrický projev zpracování a odpovědi mozku (event. dalších oddílů nervové soustavy) na zevní, obvykle senzorický podnět nebo odpovědí na stimulaci mozkové kůry registrovanou ze svalu 1. senzorický podnět => somatosenzorické evokované potenciály (SEP) 2. stimulace motorického kortexu a registrace motorické odpovědi ze svalu => motorické evokované potenciály (MEP) 3. zrakový (vizuální) podnět => vizuální EP (VEP) 4. sluchové podněty (kmenové) => brainstem auditory EP (BAEP)

Technický princip EP - snímané evokované potenciály (EP) jsou řádově velikosti mikrovoltů (0,1 – 20 uV) => mnohonásobně nižší než EEG a různé artefakty snímané ze skalpu - extrakce EP skrytých v EEG a dalších potenciálových změnách umožní zprůměrnění počítačem - averaging - EP se objevuje vždy v konstantní době od repetitivního stimulu („time-locked“) – zatímco ostatní elektrická aktivita se objevuje bez časového vztahu k podnětu

Technický princip EP MEP užívají ke stimulaci motorického kortexu speciální magnetický stimulátor na rozdíl od SEP jsou MEP snadno registrovatelné a nevyžadují averaging

Klinický význam EP - objektivizace a lokalizace léze (subjektivní obtíže – např. brnění jednostranných končetin, lokalizace – supraspinální x spinální léze?) - zjištění postižení příslušné dráhy nebo senzorického systému již při subklinickém postižení (problémy s chůzí při stenóze páteřního kanálu, bez průkazu myelopatie na MR) - monitorace funkčního stavu uvažovaného systému/dráhy v čase (známá cervikální myelopatie při hraničním nálezu na MR – indikace operace?) - peroperační monitorace u operací míchy, n.VII a n.VIII, CEA - abnormality EP jsou etiologicky nespecifické (doplnění MR, likvor, laboratoř)

SEP (somatosensory evoked potentials) podrážděním senzitivních receptorů nebo vláken lze vyvolat v aferentní somatosenzitivní dráze serii potenciálů generovaných ve: smíšeném nervu, plexu, míše, mozkovém kmeni a kortexu

SEP

SEP n.medianus stimulace n. medianus – v zápěstí pomocí povrchové stimulační elektrody registrace evokovaných odpovědí – referenční elektroda: 1. kontralaterální parietální skalp – ipsilaterální skalp (korová N20) 2. ipsilaterální skalp – oblast cervikomedulární junkce 3. procesus spinosus Cž – chrupavka štítná (míšní N13) 4. Erbův bod – kontralaterálně (N9)

SEP n.tibialis stimulace n. tibialis při mediálním kotníku registrace evokovaných odpovědí – referenční elektroda: 1. skalp ve střední čáře (Cz) - korová parietální oblast (Fpz) (vlna P40) 2. ipsilaterální parietální skalp – cervikomedulární junkce 3. procesus spinosus L1 – crista iliaca kontralaterálně 4. fossa poplitea

SEP – klinické použití - doplnění diagnostiky periferní části nervového systému zvl. proximálních částí – plexů a kořenů (poranění brach. plexu - snížená či nevýbavná vlna N9) detekce míšních či mozkových lézí (i subklinické povahy) - např. RS, u míšních lézí koreluje abnormita SEP zejm. s postižením zadních provazců onemocnění postihující centrální myelin (degenerativní onemocnění míchy a periferního nervstva, spinocerebelární ataxie, leukodystrofie aj.) korové odpovědi s abnormálně vysokou amplitudou u některých forem epilepsie a tumorózních lézí

Význam SEP - hodnocené struktury CNS: perif. nervy, spinální mícha, mozkový kmen, senzorický kortex - peroperační monitorace: cerebrální ischémie – CEA, nádory mozkového kmene, operace skolióz (zavedením monitorace SEP snížilo výskyt těžkého pooper. deficitu o 60%)

MEP (motor evoked potentials) - metoda testuje funkční integritu descendentních motorických drah zvl. centrálních úseků Princip: neinvazivní stimulace motorického kortexu pulzním magnetickým polem (CAVE KI kardiostimulátor, relat. KI epilepsie) motorická odpověď registrována ze svalu jako u kondučních studií stimulace kořenů nad krční/bederní míchou vyvolává motorickou odpověď s kratší latencí než při stimulaci kortexu => subtrakcí latence této odpovědi z latence kortikální => centrální motorický kondukční čas

MEP

Klinické použití MEP klinicky nejednoznačné postižení kortikospinální dráhy průkaz subklinického postižení např. RS, onemocnění motorického neuronu, spondylogenní myelopatie

EP jsou etiologicky nespecifické

Použitá literatura Evokované potenciály, Bednařík J., Klinická neurologie část obecná, Triton, 2008.