Stoletá válka 7. Třída – únor 1. týden

Úvod Angličtí králové vlastnili od dob Viléma Dobyvatele rozsáhlá území ve Francii, což způsobovalo časté spory mezi oběma královstvími vévoda Vilém Dobyvatel, začal tak konkurovat francouzské dynastii Kapetovců. Bojeschopnost Francouzů oslabila morová epidemie. Soupeření Anglie a Francie vyvrcholilo ve 14. a 15. století tzv. stoletou válkou. Hrdinkou francouzského odporu proti Anglii byla Johanka z Arku.

Stoletá válka - souvislosti Ve stoleté válce stály proti sobě státy Anglie a Francie. V roce 1215 vydal v Anglii Jan Bezzemek Velkou listinu svobod, která znamenala výrazné oslabení královské moci. Porážka anglického krále Jana Bezzemka 1214 byla Normandie znovu připojena k Francii. Po Janu Bezzemkovi nastoupil na anglický trůn jeho teprve devítiletý syn Jindřich III. Za vlády krále Filipa II. se Francie stávala po vzoru Anglie centralizovaným státem. Francie rozdělena mezi mnoho vévodů a hrabat, kteří sice uznávali rod Kapetovců jako krále, ale byli samostatní a velmi mocní, zejména normanští vévodové.

AxF, FxA Roku 1337 zahájil anglický král Eduard III. bojem o Flandry válku s Francií, která trvala přes sto let - proto je v dějinách známá jako stoletá válka. Na počátku stoleté války proti sobě stáli francouzský král Filip IV. a anglický král Eduard III. V první fázi bojů, kam spadá i bitva u Kresčaku, jíž se účastnil i Jan Lucemburský, měli výraznou převahu Angličané.

Dobové vyobrazení

Papežské schizma Dva papežové: Urban VI. v Římě a Klement VII. v Avignonu se hádají, ale nakonec se dohodnou. Francie, Kastilie, Aragonie, Neapol a Skotsko připadnou Klementovi. A severní Itálie, Anglie, Německo, skandinávské země, Polsko a Maďarsko zase Urbanovi. Proti oběma papežům vystoupí anglický teolog a filozof Jan Viklef. Odsuzuje také kupčení s církevními hodnostmi.

Církev nestačila včas uskutečnit potřebné reformy. Roztržka mezi katolíky je blízko. Ve stejném roce, kdy je Hus upálen na hranici, se odehrála bitva u Azincourtu. = Začátek III.fáze stoleté války Je další bitev u Kresčaku a Poitiers. Zatímco se soupeřící strany vzájemně zabíjejí, Angličané v klidu pokračují v dobývání Francie

Johanka z Arku Začátkem patnáctého. století se ve Francii začalo formovat silné lidové hnutí pod vedením Johanky z Arku. Vojsko,v jehož čele byla Johanka z Arku, porazilo anglickou armádu při obléhání města Orléans. Johanka z Arku, která motivovala Francouze k odporu, byla nakonec upálena. V roce 1453 Francie válku s Anglií vyhrála.

Johanka z Arku

Johanka z Arku II. Okolo poloviny 14. století zasáhla Evropu epidemie moru, které podlehly statisíce lidí. Anglický král Jindřich V. využil zmatků ve Francii a snadno dobyl celý sever země včetně Paříže. Francouzský lid povstal proti anglickým vojákům a do čela se postavila mladá odvážná dívka Johanka z Arku. Johanka z Arku byla přesvědčena, že ji Bůh vyvolil, aby osvobodila Francii. Roku 1431 je Jana z Arku Angličany upálena a její smrt vyvolává celonárodní odpor.

Konec války Stoletá válka trvala od roku 1337 do roku 1453. Vítěznou stranou stoleté války byla Francie pod vedením krále Karla VII. Evropa je ve strašném stavu. Například v Paříži zůstalo 24 000 opuštěných domů. I v ostatních městech zbyla hrstka obyvatel a jsou poznamenána válkou a morem.

O morové epidemii Morový bacil se vyskytoval a dodnes zřejmě ještě vyskytuje mezi krysami a blechami ve střední Asii. Při nakažení člověk do několika dní zemře. v přístavních městech severního Středomoří výskyt obou forem (dýmějový i plicní) Z lodí se s nemocnými námořníky a nakaženými krysami přenesly na pevninu a nikdo si s tím nevěděl rady. Neutěšené hygienické poměry v středověkých městech i vesnicích přispívaly k rychlému šíření nákazy. Vyčíslit počet obětí černé smrti je pro nedostatek statistických údajů značně nepřesné, ale většina odhadů se pro první vlnu moru (1347-1352) pohybuje okolo18 milionů obyvatel

Proč mor zabil tolik lidí? nedostatečnou výživu nevyhovující složení tehdejší stravy. Pozvolným rozšiřováním trojpolního systému, zavedením nesouměrného pluhu s kolečky a radlicí a vzrůstajícím využíváním železa u zemědělského nářadí způsobilo v období od 10. - 14. století demografický růst. Na počátku 14. století však již oslabená půda nestačila uživit všechny obyvatele a přišly hladomory, které se v předešlých stoletích v západní Evropě téměř nevyskytovaly. Hladomory v letech 1315-1317, 1340-1350 a 1374-1375 oslabují především ženy a děti a snad právě proto si černá smrt vybírala oběti hlavně mezi nimi

Zůstala nějaká území ušetřena? Ušetřeno zůstalo jen nemnoho krajů:například Čechy a Polsko. Naopak velmi zasaženými oblastmi byl Novgorod, západní Evropa a mor si své oběti našel i na ostrovech- v Anglii. Mor řádil v Evropě do roku 1352, pak se v téměř pravidelných intervalech neustále vracel, v letech 1720-1721 postihl Evropu naposledy.

Společné hroby-vlci-zloději S morovou epidemií zřejmě také souvisí i počátek výskytu společných hrobů. To byly třicet stop hluboké jámy o rozměrech 5 krát 6 metrů do kterých se vešlo až patnáct set mrtvol. Jámy se pokrývaly jen tenkou vrstvou zeminy, a tak nebylo pro vlky obtížné za krutých zim mrtvoly opět vyhrabat. Nutno ještě podotknout, že to nebylo obtížné ani pro zloděje, kteří tak v 18. století zásobovali soukromé pitevny.

Zdroje: Použitá literatura: ARIES, P., Dějiny smrti I., Argo 2000. ČORNEJ, P., Velké dějiny zemí Koruny české sv. V., Paseka 2000. LE GOFF, J., Kultura středověké Evropy Paříž 1984. SEIBT, F., Lesk a bída středověku. In https://mravenechistorie.wordpress.com/2012/09/19/obecne-dejiny-3/ http://lanoli.blog.cz/0605/referat-stoleta-valka Ulož to – Byl jednou jeden člověk, archiv ČT, Stoletá válka