Reprodukční systémy rostlin Allogamie, autogamie, apomixie
Veratrum album
Počátky 17.-18. století – funkce květu 19. století – Darwin – cizosprašnost – proč? 20. století – inkompatibilita – Correns (Cardamine) East a Mangelsdorf (Nicotiana)
Cizosprašnost - allogamie oddělení pohlaví – dvoudomost (4% krytosemenných rostlin) Británie – 3% Hawai – 28% Nový Zéland – 13% Kostarika – 23% mechanismy zabraňující samoopylení Calyptridium
Gametofytická inkompatibilita
Sporofytická inkompatibilita
Gametofytická inkompatibilita Sporofytická inkompatibilita dvoubuněčná pyl. zrna často vlhká blizna hodiny homomorfie trojbuněčná pyl. zrna suchá blizna minuty heteromorfie
Samosprašnost - autogamie Darwin – samosprašné rostliny (1877 – 55 kleistogam. rodů) Kleistogamie - obligátní – některé trávy - sezóní – violky, hluchavky Genetické markery
Apomixie - vegetativní apomixie fragmentace pacibulky, rhizomy, stolony, výhonky, ...
Apomixie - agamospermie 1841 – Smith – Kew – Alchornea ilicifolia kapraďorosty, krytosemenné Rosaceae, Asteraceae kritické rody – Rubus, Sorbus, Hieracium, Taraxacum
Agamospermie úplná pseudogamie – matroklinická dědičnost
Agamospermie
Výhody a nevýhody allogamie + genet. variabilita + adaptace na změny ztráta výhodných genotypů náklady na reprodukci náhoda
Výhody a nevýhody autogamie + udržení dobrých genotypů + dosažitelnost gamet + nízké náklady - inbreeding - čisté linie
Výhody a nevýhody apomixie + reprodukce velkého množství dobře adaptovaných r. + minimální genetické ztráty + nevyvážený počet chromozomů + náhodné faktory + rizika spojená s opylením pozitivní mutace se nesetkají v genomech potomků limitace stárnutím a chorobami (Primula scapeosa, Citrus) 1949 1982
Kombinované systémy Allogamie + vegetativní reprodukce Allogamie + viviparie
Kombinované systémy Allogamie + příležitostná autogamie Allogamie + obligátní autogamie
Allogamie + obligátní autogamie Gynodioecie
Fakultativní a obligátní apomixie