HPLC Vysokoúčinná kapalinová chromatografie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Metody dostupné v laboratoři Centra pro výzkum a vývoj FN HK
Advertisements

Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
AUTOPROTILÁTKY V DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH IMUNOPATOLOGICKÝCH
Produkty peroxidace lipidů v erytrocytech jako biochemické markery pro včasnou diagnózu Alzheimerovy choroby J. Illner1, Z. Chmátalová1, M. Vyhnálek2,
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Optické metody Metody využívající lom světla (refraktometrie)
Kapalinová chromatografie v analytické toxikologii Věra Pacáková Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra analytické chemie.
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Analytická metoda AES - ICP
Chemická stavba buněk Září 2009.
Humus Odumřelé org.l. v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl.
HPLC High Performance Liquid Chromatography
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Izolace karotenoidních barviv z rostlinného materiálu
Separační metody.
Metody oddělování složek směsí
Plynová chromatografie
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
Chromatografie.
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Biochemické metody separace proteinů
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Katedra biologických a biochemických věd FCHT, Univerzita Pardubice
Chromatografie Chromatografické dělení je založeno na distribuci separované látky mezi mobilní a stacionární fázi Richard Vytášek 2009.
Metody pro monitorování terapie
Kvalitativní a kvantitativní analýza – chromatografie
Stanovení bílkovin séra na analyzátorech turbidimetrie, nefelometrie
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod:
chromatografické metody adsorpce - fyzikální, chemická
Marie Černá, Markéta Čimburová, Marianna Romžová
ELISA, určení ideálních koncentrací reaktantů -různé varianty
SÉROLOGICKÉ REAKCE reakce mezi antigenem a protilátkou význam in vivo
Chromatografické metody
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Analýza a separace nukleových kyselin
Analytické metody Vladimíra Kvasnicová.
Imunochemické metody řada metod založených na principu reakce:
Mária Ol’hová, Veronika Frkalová, Petra Feberová
Laboratorní diagnostika
Chromatografie Petr Breinek Chromatografie-I 2012.
Plynová chromatografie - GC
Moderní metody buněčné biologie
IMUNOESEJE.
Přednáška 2hod, ukončení : kolovium – psaní testu Teorie bude použita z odborných knih kombinovaná s vlastní praxí a zkušeností jednotlivých firem a s.
V praktiku budou řešeny dvě úlohy:
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ.
Biotechnologie, technologie budoucnosti Aleš Eichmeier.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Enzyme-Linked Immunosorbent Assay ELISA. Biochemická metoda Detekce protilátky (Ab) nebo antigenu (Ag) Historie: Radioimunoassay – použití radioaktivně.
Suchá chemie Miroslava Beňovská (vychází z přednášky doc. Šterna)
Stanovení vitamínů A a E pomocí HPLC
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Buňka  organismy Látkové složení.
Iontová chromatografie
Kvalita humusu Rozdělení půdní organické hmoty Humusotvorný materiál
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Základy fotometrie, využití v klinické biochemii
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
IMUNOESEJE.
Laboratorní diagnostika
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Imunofluorescence Nepřímá Přímá slouží k průkazu protilátek (Ab)
„Green analytical chemistry“
Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

HPLC Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (High Performance Liquid Chromatography) Lízalová Martina LPVR - BFÚ, v.v.i. 26. 11. 2009

Chromatografie jedna z nejvýznamnějších moderních separačních analytických metod objevil ji botanik Cvet (v roce 1903 zveřejněna práce o separaci listových barviv na sloupci sorbentu) prudký rozvoj chromatografie nastal v 60. letech je separační metoda založena: na různé distribuci jednotlivých složek mezi 2 fáze – mobilní (pohyblivou) a stacionární (nepohyblivou) na rychlosti pohybu jednotlivých složek v téže fázi

Rozdělení chromatografických technik

Mobilní fáze: pohyblivá Stacionární fáze: nepohyblivá Chromatografie Mobilní fáze: pohyblivá Stacionární fáze: nepohyblivá Chromatografická kolona: v současné době se rozvoj chromatografických metod odehrává zejména v oblasti vysokoúčinné kapalinové chromatografie a plynové chromatografie

Kapalinová chromatografie (Vysokoúčinná kapalinová chromatografie - HPLC) je založena na kontinuálním opakovaném ustavování rovnovážné distribuce (dělení) složek vzorku mezi dvěma vzájemně nemísitelnými fázemi: Stacionární fáze – nepohyblivá (sorbent) Mobilní fáze – pohyblivá (kapalina) Separované složky vzorku jsou vnášeny na začátek kolony do proudu mobilní fáze a opouštějí ji v pořadí, v jakém jsou v koloně zadržovány. Nejméně zadržované složky opouštějí kolonu jako první, nejvíce zadržované jako poslední. Mírou zadržení (retence) složky v chromatografické koloně je její retenční čas tR. Rozdělené složky dále vstupují do detektoru, který poskytuje kvantifikovatelnou odezvu na konkrétní (charakteristickou) vlastnost separovaných složek – jako např.: absorpce záření určité vlnové délky vodivost index lomu apod.

Kapalinová chromatografie (Vysokoúčinná kapalinová chromatografie - HPLC) Mobilní fáze: vícesložková (ACN, H2O) Izokratická eluce: složení mobilní fáze je po celou dobu analýzy konstantní Gradientová eluce: složení mobilní fáze se mění s časem vznik koncentračního gradientu mobilní fáze => pozitiva: zlepšuje rozdělení složitějších směsí krátí čas analýzy zvyšuje citlivost

Kapalinová chromatografie Základní aplikace metody HPLC separace, identifikace a stanovení látek ve směsích Stanovení:: organických kyselin, polyaromatických uhlovodíků, bílkovin, sacharidů, vitamínů, léčiv a různých metabolitů kvantitativní analýza látek ve směsi kontrola čistoty preparátů čistění a mikropreparace látek kontrola surovin, výrobních meziproduktů a produktů kontrola životního prostředí (pesticidy v ekosystémech, potravinách, krmivech) klinická a toxikologická analýza (hormony, léčiva, metabolity v tělních tekutinách) kontrola potravinářských produktů biologické a biochemické aplikace (analýza bílkovin a nukleových kyselin) zemědělské aplikace (sledování migrace herbicidů v půdě)

Kapalinový chromatograf (Agilent Technologies 1100) Kabinet (rezervoár mobilní fáze) Vakuová odplyňovací jednotka (degasér, odplyňovač s pumpou) Kvartérní čerpadlo Dávkovač (injektor) vzorku Termostatované oddělení kolon Detektor DAD

Kapalinový chromatograf (Agilent Technologies 1100) Detektor DAD (Diode – Array) : spektrofotometrický UV-VIS detektor – měří se absorbance; kontinuálně sleduje celé spektrum UV-VIS v rozmezí vlnových délek: 190 – 950 nm (deuteriová lampa) a umožňuje tvorbu 3D chromatogramů Schéma DAD: 3D chromatogram:

Náplň naší práce – stanovení MDA a 4-HNE na HPLC Produkty poškození volnými radikály: Volné radikály mohou reagovat s různými makromolekulami buňky, jako je DNA, buněčné membrány nebo proteiny, což může vést ke tvorbě dalších produktů (De Zwart et al. 1998). Lipidová peroxidace:

Přehled stanovovaných látek a vstupujících reaktantů MDA (Malondialdehyd): 4 – HNE (4-hydroxynonenal): 1,3 - propandialdehyd 2 – TBA: DNPH:

Podmínky separace MDA na HPLC izokratická eluce složení mobilní fáze: ACN : H2O (40% : 60%) voda okyselena => 0,2% vodný roztok CH3COOH průtok mobilní fáze: 1 ml/min dávkovaný objem: 100 μl vzorku detekce: 310 nm (absorpční maximum MDA) Podmínky separace 4-HNE na HPLC gradientová eluce: O min = 50% H2O a v 20 min = 25% H2O složení mobilní fáze ACN : H2O (50% : 50%) voda okyselena => 0,2% vodný roztok CH3COOH průtok mobilní fáze: 1 ml/min dávkovaný objem: 100 μl vzorku detekce: 350 nm (absorpční maximum 4-HNE) Společné podmínky separace Předkolona: Varian Inc., MetaGuard tloušťka 4,6 mm, Polaris 5u C18 - A Kolona: Agilent C18, Ø 5 μm, 4,6 x 150 mm

Náplň naší práce – stanovení MDA a 4-HNE Metodika stanovení MDA i 4-HNE pro HPLC: lidské krevní sérum => deproteinováno 15% TCA a hydrolyzováno 0,25 N HCl 40 min ve vodní lázni při t = 600C centrifugace: 3 000 ot/min; 10 min; t = 40C reakce supernatantu s DNPH 45 min v temnu při laboratorní teplotě Příslušná reakce :

Spektrofotometrické stanovení MDA vs. HPLC Metodika stanovení MDA reakcí s kyselinou thibarbiturovou (TBA): reakce s TBA je jednou z nejstarších a nejpoužívanějších metod pro stanovení lipidové peroxidace v buňkách (LP mastných kyselin, membrán a potravin => nejkritizovanější) principem je vznik barevného produktu, který je spektrofotometricky stanoven a který absorbuje záření při vlnové délce 532 nm Příslušná reakce MDA s kyselinou thiobarbiturovou:

Porovnání stanovení MDA reakcí s TBA vs. HPLC Koncentrace MDA stanovené HPLC: Neřízená peroxidace: 1 nmol/ml Řízená peroxidace: 1,1 nmol/ml Koncentrace MDA stanovené reakcí s kyselinou thiobarbiturovou: Neřízená peroxidace: 2,14 nmol/ml Řízená peroxidace: 3,18 nmol/ml Stanovení MDA prostřednictvím HPLC (reakce séra resp. MDA s DNPH) je specifičtější metoda, neboť se stanovuje jednoznačně pouze MDA. Zatímco vzniklé barevné produkty (TBA)2MDA vykazují 2-3x vyšší koncentrace => je zřejmé, že TBA reaguje nekontrolovaně s množstvím aldehydických skupin a ne pouze s MDA.

SPE – Solide Phase Extraction extrakce na tuhou fázi = technika přípravy vzorku => neustále roste její význam! principem je sorbce stanovovaného analytu na tuhou fázi (příslušný sorbent v kolonce) z fáze kapalné (organická rozpouštědla např. MeOH, ACN…) její přednosti a použití: zakoncentrování vzorku odstranění nežádoucích látek => přečištění vzorku izolace stanovovaného analytu ze vzorku SPE kolonky: Supelco pro SPE:

Chromatogram standardu MDA Chromatogram MDA – endoteliální buňky

Chromatogram standardu 4-HNE Chromatogram 4-HNE – endoteliální buňky

ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay) někdy také označovaná jako EIA (Enzyme Immunoassay) je jednou z nejpoužívanějších imunologických metod sloužících k detekci protilátek metoda funguje na bázi imunoenzymatické reakce a lze s ní rovněž detekovat i antigen ELISA využívá dvou základních vlastností imunoglobulinů: schopnost proteinů (tedy imunoglobulinů) vázat se na povrch umělých hmot (např. polystyrenu) schopnost vázat enzymy na Fc fragmenty (viz. protilátka) imunoglobulinových molekul Protilátka (imunoglobulin) je protein, který je schopen jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry) v těle. Protilátky jsou nositeli humorální imunity.

ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay) Pro průkaz specifických protilátek i antigenů existuje široké spektrum různých modifikací ELISA testu: Přímá ELISA - pro detekci antigenu Nepřímá ELISA - pro detekci specifických protilátek Přímá sendvičová ELISA - pro detekci antigenu Nepřímá sendvičová ELISA - pro detekci specifických protilátek

Základní složky ELISA testu 1. Antigen: detekovaný v testovaném vzorku známý, komerčně připravovaný 2. Protilátka: detekovaná v testovaném séru známá, komerčně připravovaná 3. Konjugát: jedná se opět o protilátku proti protilátce (konkrétně proti druhově specifickým imunoglobulinům příslušného izotypu (proti IgG, IgM, IgA, viz protilátka), na kterou je navázaný enzym (konjugovaná enzymem) 4. Substrát: je chemická látka, která reaguje s enzymem a tím změní svou barvu

Praktické použití ELISA testu Metody ELISA se využívají k diagnostice infekčních nemocí člověka a zvířat. Stanovují se buď protilátky proti konkrétnímu patogenu nebo se detekují přímo prionové, virové, bakteriální, parazitární antigeny. Dále se používají k detekci některých toxinů, hormonů, celé řady proteinů, případně dalších bioaktivních látek.

Děkuji za pozornost.