Laboratorní diagnostika

Prezentace na téma: "Laboratorní diagnostika"— Transkript prezentace:

1 Laboratorní diagnostika
Doporučený zdroj ke studiu:

2 Stanovení humorálních analytů
Precipitace Aglutinace Turbidimetrie Nefelometrie

3 Imunoprecipitace Srážení - proces, při němž dochází interakcí antigenu a protilátky ke vzniku (imuno)precipitátu. Vzhledem k tomu, že protilátky mají v molekule nejméně dvě identická vazebná centra pro daný antigen, mohou při vhodném koncentračním poměru obou partnerů vznikat polymerní, nerozpustné a snadno detekovatelné komplexy. Tohoto principu využívá celá řada imunochemických metod ke kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení antigenů nebo jim příslušných protilátek.

4 - vznik nerozpustného precipitátu při reakci ekvivalentních koncentrací rozpustného antigenu s rozpustnou protilátkou (tj. vzniká zesíťovaná struktura mnoha navzájem vázaných antigenů a protilátek, která již v roztoku není rozpustná)

5 Aglutinace Shlukování korpuskulárních částic s povrchovými antigenními strukturami v důsledku interakce se specifickou protilátkou. Antigenem jsou zde obyčejně buňky (bakterie, erytrocyty) nebo syntetické částice (např. latexové) s adsorbovanými antigeny. Tyto částice se působením protilátek shlukují a charakteristickým způsobem sedimentují; na základě vzniku zákalu lze takto stanovit i velmi nízké koncentrace protilátek (kolem 10 ng/ml). Na stejném principu fungují i citlivé testy pro stanovení antigenů.

6

7

8 Imunofixace vzorku séra zdravé osoby
Legenda: sloupec 1: elektroforéza séra další sloupce: imunochemický průkaz jednotlivých těžkých a lehkých řetězců imunoglobulinů, je zřetelná polyklonální produkce

9

10 Stanovení humorálních analytů
Precipitace Aglutinace Turbidimetrie Nefelometrie

11

12

13

14 ELISA – průkaz specifických
protilátek

15 Základní složky ELISA testu
Antigen detekovaný v testovaném vzorku známý, komerčně připravovaný Protilátka detekovaná v testovaném séru známá, komerčně připravovaná Konjugát jedná se opět o protilátku proti protilátce (konkrétně proti druhově specifickým imunoglobulinům příslušného izotypu (IgG, IgM, IgA, IgE), na kterou je navázaný enzym (konjugovaná enzymem) Substrát je chemická látka, která reaguje s enzymem a tím změní svou barvu

16 RAST

17 ELISA – průkaz antigenu

18 Klasická 96-jamková destička pro metodu ELISA

19 Nepřímá imunofluorescence

20 Stanovení parametrů buněčné imunity
Počty buněk – subpopulace Testy fagocytózy Testy aktivace lymfocytů

21 fluorochrom je konjugován s primární protilátkou
- analýza plné krve - průtoková cytometrie

22 Průtoková cytometrie

23

24 http://probes. invitrogen

25 „Gatování“ lymfocytů pomocí
FS a SS

26 Stanovení celkových a pomocných
T lymfocytů

27 Stanovení T a B lymfocytů

28 Stanovení aktivovaných lymfocytů (aktivační marker HLA-DR)

29 KLINICKY VÝZNAMNÉ POPULACE LEUKOCYTŮ
CD3+ T lymfocyty: populace zralých T lymfocytů % CD4+ T lymfocyty: subpopulace pomocných induktorových T lymfocytů % CD8+ T lymfocyty: subpopulace tlumivých cytotoxických T lymfocytů % CD25+ T lymfocyty: aktivované T lymfocyty % CD19+ B lymfocyty: populace zralých B lymfocytů % CD56+ NK buňky: přirozeně zabíječské buňky % CD14+ buňky: monocyty CD15+ buňky: granulocyty CD38+ buňky: plazmatické buňky

30 FUNKČNÍ TESTY TESTOVÁNÍ FUNKCÍ T LYMFOCYTŮ IN VITRO je založeno na testování: schopnosti T lymfocytů proliferovat schopnosti T lymfocytů produkovat cytokiny PROLIFERACE T LYMFOCYTŮ: in vitro kultivace kultivační media (thymové působky) CO2 atmosféra

31 HODNOCENÍ FAGOCYTÁRNÍCH FUNKCÍ
absolutní počet granulocytů je pro funkci fagocytózy kritický k testování fagocytózy se používají izolované granulocyty populace granulocytů je mimořádně citlivá na poškození nově lze hodnotit počty a funkce fagocytujících buněk průtokovou cytometrií

32 Přednášky k tématům laboratorní diagnostika AUTOPROTILÁTEK a vyšetření BUNĚČNÉ IMUNITY najdete i na webu LF HK

33 Orgánové specifické autoprotilátky
Protilátky proti štítné žláze Protilátky proti beta buňkám pankreatu Protilátky proti acetylcholinovému receptoru Protilátky proti pohlavním žlázám

34 Systemové autoprotilátky
Protilátky proti buněčnému jádru (ANA, ENA) Revmatoidní faktor (RF) Protilátky proti cytoplazmě neutrofilů (ANCA) Protilátky proti fosfolipidům (APA)

35 Orgánově nespecifické autoprotilátky u orgánově lokalizovaných autoimunitních chorob
ANCA (nespecifické střevní zánětlivé omenocnění) //+ASCA// Autoprotilátky proti transglutamináze (celiakie) SS-A, SS-B (Sjögenův syndrom)