Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná

Prezentace na téma: "Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná"— Transkript prezentace:

1 Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná

2 Podmínky pro udělení zápočtu
Povinná docházka na semináře Složení zápočtového testu (minimálně 90 bodů)

3 Zkouška z imunologie Počítačový test (minimálně 90 bodů) Ústní zkouška

4

5 Sylabus přednášek imunologie
Sylabus přednášek imunologie 3. ročník všeob. lék. 2014/2015           Doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.          1. Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu, složky imunitního systému a jejich vzájemná spolupráce 2. Bariérové funkce těla a obranné mechanismy 3. Nespecifické buněčné a humorální imunitní mechanismy 4. Specifické buněčné a humorální imunitní mechanismy 5. Fagocytóza a její význam pro imunitu 6. Neutrofilní leukocyty, jejich vývoj a funkce 7. Přirození zabíječi. Interferony. Charakteristika a funkce            Mgr. Jitka Ochotná 8. Komplement, způsoby aktivace, biologický význam 9. Alternativní cesta aktivace komplementu a její regulace 10. Klasická cesta aktivace komplementu a její regulace 11. Biologický význam komplementu a jeho regulační mechanismy 12. Antigeny, hapteny, epitopy, základní charakteristika. T nezávislé antigeny     superantigeny, sekvestrované antigeny - imunologicky privilegovaná místa 13. Chemická podstata, velikost molekuly antigenů, stupeň nepříbuznosti

6 Plán seminářů středa týden A
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek ( ) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity ( ) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity ( ) Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře ( ) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky ( ) Seminář: Alergická onemocnění ( ) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet ( )

7 Plán seminářů pondělí týden B
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek ( ) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity ( ) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity ( ) Seminář: Zápočtový test ( ; 8:30 děkanát; skupiny 1 a 2) ( ; 11:40 děkanát; skupiny 7 a 8) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky ( ) Seminář: Alergická onemocnění ( ) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet ( )

8 Plán seminářů pondělí týden A
Seminář: Úvod do imunologie, příprava protilátek ( ) Seminář: Vyšetření parametrů nespecifické imunity ( ) Seminář: Vyšetření parametrů specifické imunity ( ) Seminář: Zápočtový test, exkurse do laboratoře ( ) Seminář: Imunodeficity, autoimunitní onemocnění, autoprotilátky ( ) Seminář: Alergická onemocnění ( ) Seminář: Oprava zápočtového testu, zápočet ( )

9 Doporučená literatura
Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. Praha, Triton, 4. vydání, 2009. Bartůňková J., Paulík M. a kol.: Vyšetřovací metody v imunologii. Praha Grada Publishing 2005.

10 Doporučená literatura
Liška, M.; Ochotná, J.; Panzner, P. Základy alergologie a klinické imunologie pro studenty lékařských fakult –I. - IV. část [elektronická skripta]. [cit ]. Po registraci a přihlášení je plný text dostupný z:

11

12 Náhled do elektronických skript

13 Doporučená literatura
Špičák V., Panzner P. a kol.: Alergologie. Praha, Galén, 2004. Krejsek J., Kopecký O.: Klinická imunologie. Hradec Králové, Nukleus HK, 2004. Bartůňková J., Šedivá A., Janda A.: Imunodeficience. 2. vydání, Praha Grada Publishing 2007.

14 Ostatní zdroje

15 Imunitní systém

16 Hlavní funkce imunitního systému

17 Hlavní funkce imunitního systému. obranyschopnost. autotolerance
Hlavní funkce imunitního systému obranyschopnost autotolerance imunitní dohled

18 Komponenty imunitního systému

19 Komponenty imunitního systému lymfatické tkáně a orgány buňky imunitního systému molekuly imunitního systému

20 Lymfatické tkáně a orgány

21 Lymfatické tkáně a orgány Primární lymfatické tkáně a orgány
Lymfatické tkáně a orgány Primární lymfatické tkáně a orgány * kostní dřěň, thymus * místo vzniku, zrání a diferenciace imunokompetentních buněk * nezralé lymfocyty zde získávají svou antigenní specifitu

22 Kostní dřeň

23 Thymus

24 Sekundární lymfatické tkáně a orgány
Sekundární lymfatické tkáně a orgány * místo setkání imunokompetentních bb. s Ag * slezina * lymfatické uzliny a jejich organizované shluky (tonsily, apendix, Peyerovy plaky ve střevě) * MALT (mucous associated lymphoid tissue)

25 Sekundární lymfatické tkáně a orgány
Lymfatická uzlina Slezina MALT

26 Buňky imunitního systému (imunocyty) Vývoj červených a bílých krvinek začíná ve žloutkovém vaku, pak se hematopoéza přemisťuje do fetálních jater a sleziny (3.-7. měsíc gestace). Hlavní krvetvornou funkci má kostní dřeň. Všechny krevní buňky vznikají z jedné pluripotentní kmenové buňky (CD 34).

27

28 Povrchové molekuly leukocytů
CD antigeny – povrchové molekuly leukocytů

29 CD antigeny

30 Povrchové molekuly leukocytů
Antigenně specifické receptory (TCR, BCR) Adhezivní molekuly integriny, selektiny, adhezivní molekuly imunoglobulinové rodiny) Fc receptory Komplementové receptory Cytokinové a chemokinové receptory HLA Receptory PRR

31 Imunitní mechanismy

32 Imunitní mechanismy Nespecifické a specifické imunitní mechanismy spolu vzájemně spolupracují.

33 Nespecifické imunitní mechanismy
Nespecifické imunitní mechanismy * složka buněčná – neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty, mastocyty, NK buňky, monocyty humorální – komplement, interferony, lektiny a další sérové proteiny * rozeznávají konzervované struktury (PAMPs)

34 Specifické imunitní mechanismy
Specifické imunitní mechanismy * složka buněčná - T lymfocyty (TCR) humorální – protilátky * rozeznávají specifické části antigenu (epitopy) * mají imunologickou paměť

35 Imunitní mechanismy

36

37 Antigen (imunogen) = látka, kterou imunitní systém specificky rozpoznává a reaguje na ni tvorbou protilátek či pomožením specifických T lymfocytů Proteiny nebo polysacharidy > 5 kDa (optimální velikost je cca 40 kDa) autoantigen exoantigen alergen

38 Rozdělení antigenů podle jejich příbuznosti
Antigeny: a) autologní b) syngenní c) allogenní d) xenogenní

39 Epitop = část antigenu, která je rozpoznávána imunitním systémem (lymfocyty- BCR, TCR; Ig) Zkříženě reagující antigeny – sdílí jeden a více stejných nebo podobných epitopů

40 Interakce antigen – protilátka Vazebná místa protilátek (paratop) tvoří nekovalentní komplexy s odpovídajícími místy na molekulách antigenů (epitop) Komplex antigen-protilátka je reverzibilní

41 T-independent pathway

42 Protilátka (imunoglobulin)
je glykoprotein, který je syntetizován plazmatickými buňkami tvorba protilátek je vyvolána přítomností antigenu

43

44 Využití protilátek v diagnostice
Reakce protilátek s antigenem je základem všech sérologických metod využívaných v medicíně. Jednotlivé metody se liší způsobem jejich vizualizace. Existuje velké množství detekčních systémů umožňujících zviditelnit reakci antigenu s protilátkou. Takto lze diagnostikovat široké spektrum infekčních či autoimunitních chorob člověka a zvířat.

45 Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky k určitému epitopu antigenu Polyklonální protilátka – je produkt mnoha klonů plazmatických buněk; jde o směs protilátek namířených proti různým epitopům antigenu

46 Příprava monoklonálních protilátek
César Milstein Georges J.F. Kőhler 1984 – Nobelova cena

47 Využití monoklonálních protilátek v terapii
inhibice rejekce transplantátu léčba některých nádorových onemocnění (imunotoxiny, radioimunotoxiny, bispecifické protilátky…) léčba autoimunitních chorob léčba některých virových onemocnění Humanizované protilátky

48 Děkuji za Vaši pozornost