Státní sociální podpora VŠE, Praha Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.
Prameny práva ÚZ, Sociální zabezpečení, aktuální znění Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., v platném znění Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, č. 261/2007 Sb., část patnáctá změna zákona o státní sociální podpoře (účinnost ) Novela zákona o státní sociální podpoře s účinností od , sněmovní tisk č. 516/2008, Senát vrátil PS, hlasováno znovu a schváleno, prezident podepsal Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, vymezení příjmů – část první zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů obsahuje změnu zákona o daních z příjmů Mgr. Ilona Kostadinovová
Změny a další návrhy na podporu rodin s dětmi v roce 2009 Zákon č. 326/2009 Sb., zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability Sněmovní tisk 539 N.z. o poskytování půjček se stát.příspěvkem mladým manželům,
Prameny práva Zákon o sociálním zabezpečení, č. 100/1988 Sb. Zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, č. 114/1988 Sb. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb. Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., v platném znění, § 8 od 1. července 2006 posuzování zdravotního stavu lékaři úřadu práce Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění
Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 Mgr. Ilona Kostadinovová
Prameny práva Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb. Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71 Mgr. Ilona Kostadinovová
Prováděcí právní předpisy Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách Sdělení MPSV č. 490/2006 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti částka odpovídající 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře pro účely § 32 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., tj. pro stanovení výše rodičovského příspěvku, od 1. ledna 2007 Mgr. Ilona Kostadinovová
Učebnice sociálního zabezpečení: Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, ISBN Tröster, P. a kol. : Právo sociálního zabezpečení, C. H. Beck, Praha 2008, ISBN Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. : Právo sociálního zabezpečení, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2007, ISBN Gregorová, Z., Galvas, M.: Sociální zabezpečení, Doplněk, Brno 2005, ISBN Chvátalová, I. : Úvod do práva sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v ČR, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 1998
Rozšiřující literatura: Klíma, K. a kol. : Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, ISBN , zejména LZPS – hospodářská, sociální a kulturní práva Klíma, K. a kol.: Státověda, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006, ISBN , 17. část Sociální funkce státu ( hospodářská a sociální práva)
Sociální zabezpečení v EU Koldinská, K., Pikorová, G., Švec, L., Tomeš, I. : Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, C. H. BECK, Praha 2007, ISBN Černá, J., Vacík, A. : Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2005, ISBN Chvátalová I. : Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii, LINDE, Praha 2003, ISBN Koldinská, K., Tomeš, I. : Sociální právo Evropské unie, C. H. BECK, Praha 2003, ISBN Gregorová, Z., Píchová, I. : Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v Evropských společenstvích, Masarykova univerzita, Brno 2001
Státní sociální podpora: Břeská, N., Burdová, E., Vránová, L. : Státní sociální podpora s komentářem a příklady, ANAG, Jihlava, 2008, ISBN
Sociální pomoc a péče: Břeská N., Vránová, L. : Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k , ANAG, Olomouc 2008, ISBN Koldinská, K., Marková, H. : Sociální pomoc a právo, Orac, Praha 2001, ISBN Kol. autorů: Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005
Internetové zdroje informací: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Správa služeb zaměstnanosti, Formuláře, Evropské formuláře, Česká správa sociálního zabezpečení –
Pojem a význam státní sociální podpory Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. Náklady hradí stát ze státního rozpočtu. Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy. Mgr. Ilona Kostadinovová
Pojem a význam sociální péče Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: a)Nedostatečný příjem b)Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu c)Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku d)Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti e)Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy) Mgr. Ilona Kostadinovová
Státní sociální podpora Dávky státní sociální podpory: I.Testované, tj. poskytované v závislosti na výši příjmu II.Netestované, tj. poskytované bez ohledu na výši příjmu Mgr. Ilona Kostadinovová
Testované dávky státní sociální podpory poskytované měsíčně jako opakující se dávky. Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. a)Přídavek na dítě b)Sociální příplatek c)Příspěvek na bydlení Mgr. Ilona Kostadinovová
Netestované dávky státní sociální podpory Příspěvek na školní pomůcky - byl poskytován též zprostředkovaně v závislosti na výši příjmu v rodině, od 1. května 2006 poskytován dětem splňujícím podmínky nároku na přídavek na děti, zrušen od Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Porodné – zvýšené výrazně od 1. dubna 2006 Pohřebné – od roku 1997 beze změn, od změny Mgr. Ilona Kostadinovová
Okruh oprávněných osob Dávky státní sociální podpory náleží pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášena na území České republiky k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. května 2004 potřeba vycházet místa obvyklého pobytu na území ČR. České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory. Mgr. Ilona Kostadinovová
O dávkách rozhodují dávkách orgány státní sociální podpory/úřady práce (§ 2a zákona o státní sociální podpoře) podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k pobytu na území ČR. Orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, od to bude i v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, vyšší složkou jsou krajské úřady a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře. Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby. Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a podána u příslušného úřadu státní sociální podpory. MPSV ČR a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu. Od se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. Mgr. Ilona Kostadinovová
Příjem rozhodný pro přiznání dávky Měsíční průměr příjmů rodiny = součet jednotlivých měsíčních příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Pro nárok na dávky nebo jejich výši je rozhodující částka životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. Osoba oprávněná, osoby společně posuzované, § 7 zákona o státní sociální podpoře, tj. rodina. Osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Mgr. Ilona Kostadinovová
Životní minimum Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze. Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni, k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.. č. Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory. Životní minimum v ČR má dvě části: a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivce b) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob Nově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od ), část dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimu Mgr. Ilona Kostadinovová
Životní a existenční minimum, z. č. 110 /2006 Sb. Životní minimum je minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, poskytování pomoci upravuje zvláštní zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum jednotlivce činí měsíčně 3 126, - Kč. Životní minimum společně posuzovaných osob jsou částky odstupňovány podle pořadí osob, nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, pak nezaopatřené děti (§11 zákona o státní sociální podpoře). Pořadí posuzovaných osob se určí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.
Společně posuzované osoby Úhrn částek životního minima všech osob v kalendářním měsíci, který předchází měsíci, v němž se posuzuje zda příjmy dosahují částek životního nebo existenčního minima.. Rozhodný je věk, kterého dosáhne osoba v kalendářním měsíci, za který se životní minimum zjišťuje. První posuzovaná osoba – 2 880, - Kč Druhá posuzovaná osoba: 2600, - Kč – nad 15 let 2250, - Kč – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 1960, - Kč – nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1600, - Kč – nezaopatřené dítě do 6 let věku
Konstrukce částky životního minima Konstrukce životního minima je založena na skladebním principu, který umožňuje rozlišovat jakýkoliv typ domácnosti. Celkové životní minimum je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a jedné částky na společné potřeby. U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu. Částky životního minima jsou průběžně upravovány nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu. Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřené růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %. Mgr. Ilona Kostadinovová
Existenční minimum Existenční minimum činí měsíčně 2020, - Kč, nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.
Příklad určení životního minima rodiny Tříčlenná rodina (nezaopatřené dítě 16 let) ŽM matky (první dospělá osoba) 2880, - Kč ŽM otce (druhá dospělá osoba)2600, - Kč ŽM dítěte2250, - Kč ŽM rodiny celkem7730, - Kč Mgr. Ilona Kostadinovová
Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc Jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a =9.690 Kč 2 dospělí, 3děti ve věku 5,8, =11.290
Hlasový informační systém MPSV Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory. Mgr. Ilona Kostadinovová
Přídavek na dítě Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 /od , 40 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok. Mgr. Ilona Kostadinovová
Přídavek na dítě od , nezaopatřené dítě, které žije v rodině s příjmem nižším, než je čtyřnásobek životního minima rodiny, rozhodný je příjem za předchozí kalendářní rok. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima Příjem rodiny vyjádřen násobkem částky životního minima Zvýšená výměra0,36do 1,5 Základní výměra0,31nad 1,5 do 2,4 Snížená výměra0,16nad 2,4 do 4, 0
Výše přídavku dle úrovně výměry měsíčně v Kč k Věk nezaopatřen ého dítěte ZvýšenáZákladníSnížená Do 6 let let let
Přídavek na dítě od Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 40 Dítě do 6 let500, - Kč Od 6 do 15 let610, - Kč Od 15 do 26 let700, - Kč
Přídavek na dítě Přechodné opatření má zmírnit negativní dopady krize na rodiny s dětmi. S účinností od 1. července 2009 do 31. prosince 2010 se posouvá hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě z 2,4násobku životního minima rodiny na 2,5násobek. Zároveň se zvyšuje měsíční částka přídavku na dítě o 50 Kč.
Přídavek na dítě od 1. červenec 2009 do Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,5násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.
Přídavek na dítě od 1. červenec 2009 do Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let 550,- Kč 660, - Kč 650, - Kč
Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny Rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,5 násobek ŽM rodiny) Jedno do 6 let Dvě 5, 8 let Tři 5, 8, 12 let Čtyři 5, 8, 12,
Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,00 ( změna s účinností od , do té doby bylo 2,20) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost. Mgr. Ilona Kostadinovová
Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od Úplná rodina s počtem nezaopatřených dětí 1,0 násobek životního minima (maximální) 2,2 násobek životního minima (není nárok) Jedno do 6 let Dvě 5,8 let Tři 5,8,12 let Čtyři 5,8,12,16 let Mgr. Ilona Kostadinovová
Sociální příplatek při rozhodném příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí měsíčně v Kč k 1. lednu 2007 Věk nezaopatřen ého dítěte v rodině 1,0 ŽM1,6 ŽM2,0 ŽM Do 6 let let – 26 let
Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí, dle věku nezaopatřeného dítěte a příjmu úplné rodiny v násobcích životního minima od Věk Do 6 let Od 6 do 15 Od 15 do 26 1,0 x ŽM ,6 x ŽM ,0 x ŽM 0
Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí 1,0 násobek ŽM (maximální) 2,0 násobek ŽM (není nárok) Jedno do 6 let Dvě 5, 8 let Tři 5, 8, 12 let Čtyři 5, 8, 12, 16 let
Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek (od už ne), od se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě. Mgr. Ilona Kostadinovová
Příspěvek na bydlení od Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících). Mgr. Ilona Kostadinovová
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od Počet osob v rodině PrahaNad 100 tis. obyv obyv obyv. Do obyv a více
Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od Počet osob v rodině PrahaNad 100 tis. obyv obyv obyv. Do obyv
Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od zrušena. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Od rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, dítě, které dovršilo 3 roky, mateřská škola do 4 hodin denně. Výše rodičovského příspěvku činila do částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně. Od 1. ledna do 31. prosince 2007 činil 7 582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok Mgr. Ilona Kostadinovová
Rodičovský příspěvek Souběh nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. Náleží-li dítěti příspěvek na péči, snižuje se rodičovský příspěvek: Z důvodu II, III stupně nebo IV. stupně Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá alespoň po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny tzn. v roce 2007 ve výši 3 791, - Kč. Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči z důvodu I. stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve výši 3 000, - Kč, náleží rodiči rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, v roce 2007 činí rozdíl 4 582, - Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová
Rodičovský příspěvek Od 1. ledna 2007 činil 7 582, - Kč Od 1. ledna 2004 existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou Souběh s příspěvkem na péči zavedeným doprovodným zákonem k zákonu o sociálních službách, nenáleží pokud byl na dítě přiznán příspěvek na péči ve stupni II. až IV.
Rodičovský příspěvek, od 1. ledna , - Kč, ve zvýšené výměře – do 2 let věku dítěte 7 600, - Kč, v základní výměře – do 3 let věku dítěte 3 800,. Kč, ve snížené výměře – do 4 let věku dítěte 3 000,- Kč, v nižší výměře (od nově) Přechodná ustanovení, čl. 24 části patnácté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, původní výše náleží naposledy za prosinec 2007.
Třírychlostní čerpání rodičovského příspěvku Nepožádá-li rodič po 21. měsíci věku dítěte o rychlejší čerpání, je mu vyplácen v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu čerpání lze zvolit pouze v rozhodných obdobích po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíci věku dítěte. U zdravotně postiženého dítěte má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře 7600,- Kč do 7 let věku dítěte.
Příspěvek na školní pomůcky Ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. Jednorázová dávka. Nárok vzniká k 1. Červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, bylo-li přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě. Částka 1000,- Kč se vyplácí jednorázově. S účinností od 1. ledna 2008 se dávka ruší, rodiče mohou nárok uplatnit do konce června Mgr. Ilona Kostadinovová
Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Dávky jsou následující: 1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2. Odměna pěstouna 3. Příspěvek při převzetí dítěte 4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek. Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí. cMgr. Ilona Kostadinovová
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči, pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která je jeho pěstounem (nejdéle do 26 let) Výše příspěvku pro nezaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a koeficientu 2,3. Pro zaopatřené dítě je koeficient 1, 40. Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,35; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,90 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,10. Příspěvek se vyplácí pěstounovi, jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. Mgr. Ilona Kostadinovová
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od Nezaopatřen é dítě ve věku Zdravé dítěDlouhodobě nemocné dítě Dlouhodobě zdravotně postižené dítě Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě Koeficient 2,3 Koeficient 2,35 Koeficient 2,90 Koeficient 3,10 Do 6 let –15 let
Odměna pěstouna Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. Od je výše odměny stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna za jedno dítě tak činí 3 126,- Kč. Ve zvláštních případech: pečuje-li alespoň o 3 děti nebo o 1 dítě, které je těžce zdravotně postižené dlouhodobě vyžadujícím mimořádnou péči, odměna činí za kal. měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50, zvyšuje se odměna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0, 50 za péči o každé další dítě a koeficientu 0,75 za těžce zdravotně postižené dítěte. Mgr. Ilona Kostadinovová
Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí Počet dětí v pěstounské péči závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV. Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně
Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náležel ve výši 4,45 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte. Příspěvek se vyplatí jednorázově. Nově od je výše příspěvku stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.
Příspěvek při převzetí dítěte od Věk dítěte Do 6 let let let Příspěvek při převzetí dítěte v Kč
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. Činnost, je povinen poměrnou část vrátit. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku Kč. Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla. Mgr. Ilona Kostadinovová
Porodné Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. Nárok má žena, která porodila dítě, rovněž otec, zemřela-li žena a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Nárok vzniká dnem porodu, ode dne převzetí dítěte rovněž osobě, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné náleží jen jednou, avšak i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci (osvojení, na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Od součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60. Od jednotná částka 13000,- Kč na každé narozené dítě. Mgr. Ilona Kostadinovová
Porodné od 1. ledna 2007 Počet současně narozených dětí 1 dítě 2 dětí 3 děti 4 děti Výše porodného Mgr. Ilona Kostadinovová
PORODNÉ od Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13000,- Kč na každé narozené dítě.
Pohřebné Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu. Od 1. ledna 2008 náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Dříve měla na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Příjem rodiny se netestuje. Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši Kč. Mgr. Ilona Kostadinovová
Kontrolní otázky a vzorové příklady pro výpočet jednotlivých dávek státní sociální podpory Jak se zjišťuje rozhodný příjem v jakém rozhodném období? Jak je to s promlčením jednotlivých dávek státní sociální podpory? Firma uzavřela pro své zaměstnance kapitálové životní pojištění, za které pojistné pravidelně platí. Je třeba tuto částku započítat do příjmu pro účely státní sociální podpory? Žena přestala žít s manželem ve společné domácnosti od června 2006 a v prosinci 2006 bylo manželství rozvedeno. Po dobu společného soužití byl příjem rodiny dostatečně vysoký, protože měl manžel velmi vysoký výdělek, a tak nebyl nárok na přídavek na dítě. Má tato žena nárok na výplatu tohoto přídavku od doby, kdy s nimi otec nežil ve společné domácnosti? Absolvent gymnázia se po skončení školy nedostal na VŠ. Rozhodl se, že si zvýší svoji jazykovou přípravu v jazykové škole zapsané do seznamu MŠMT, má nárok na přídavek na dítě? Měl by také nárok, když by současně byl zaměstnán? Mgr. Ilona Kostadinovová
Opakování Zaměstnanec a. s. současně podniká na živnostenský list, jak se bude posuzovat jeho příjem pro sociální příplatek? Zaměstnaná matka žije se svým nezaměstnaným druhem ve společné domácnosti a se svým nezaopatřeným dítětem. Druh pečuje o toto dítě, má nárok na sociální příplatek? Komu lze a komu nelze poskytnout příspěvek na bydlení. Mladí manželé bydlící v nájmu v rodinném domku požádali o příspěvek na bydlení, úřad státní sociální podpory jim dávku neposkytl, třebaže příjmově nárok splňovali, s odůvodněním, že v jejich bytové jednotce je hlášena ještě jedna osoba. Tato osoby však 8 let v této bytové jednotce nebydlí, mají tyto manželé naději na pozitivní zvrat v jednání při odvolání do rozhodnutí příslušného orgánu státní sociální podpory? Mgr. Ilona Kostadinovová
Opakování Žena studentka VŠ s individuálním studijním plánem má dítě ve věku 3 let. Vymezte pojem rodiny v tomto případě a určete, zda žena v tomto případě má nárok na rodičovský příspěvek. Stanovte jednotlivé dávky pěstounské péče Vypravitel pohřbu své matky v Ostravě uhradil fakturu za tento pohřeb. Má tento syn nárok na pohřebné a kde bude o tuto dávku žádat, má-li trvalé bydliště v Plzni? Vypravitelka pohřbu slovenská občanka s trvalým pobytem na Slovensku uhradila v Senici(SR) fakturu za pohřeb svého manžela, který však zemřel a pracoval v ČR. Nyní se v ČR domáhá vyplacení pohřebného. Má tato žena nárok na pohřebné podle českých předpisů? Mgr. Ilona Kostadinovová
Státní sociální podpora v rámci Evropské Unie Základem fungování Evropského práva sociálního zabezpečení jsou 2 principy: a) princip subsidiarity – zákony Společenství zasahují pouze tehdy, pokud by nebylo cílů EU dosaženo výkladem národních zákonů b) princip proporcionality- nelze jít nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Společenství). Evropské právo sociálního zabezpečení prochází průběžnými změnami, které se často týkají podstaty a výkladu jednotlivých institutů. Evropský soudní dvůr často otevírá vyřešené případy, zda změnami v Nařízení nedošlo i ke změně konečného řešení v dříve projednávané kauze. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka nebo osobu samostatně výdělečně činnou nevýhodná. Pro praktické provádění koordinačního nařízení se používají tzv. evropské formuláře. Mgr. Ilona Kostadinovová
Dávky poskytované v rámci EU Nemoc a mateřství Invalidita Stáří a úmrtí Pracovní úrazy a nemoci z povolání Pohřebné Dávky v nezaměstnanosti Rodinné dávky a přídavky Mgr. Ilona Kostadinovová
Důležité pojmy Životní a existenční minimum Koeficient Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Příspěvek na školní pomůcky Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Výdělečná činnost Nezaopatřené dítě Společně posuzované osoby Mgr. Ilona Kostadinovová
Příklad Muž žádá o sociální příplatek z důvodu péče o šestileté dítě. On, jeho manželka a toto šestileté dítě jsou hlášeni k trvalému pobytu na území ČR, ale jejich další nezletilé nezaopatřené dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není. Mgr. Ilona Kostadinovová
Příklad Žena požádala o přiznání rodičovského příspěvku z důvodu péče o dvouleté dítě. Dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není, žena ano. Mgr. Ilona Kostadinovová
Příklad Příspěvek na bydlení náleží v rámci kalendářního čtvrtletí do 1. ledna do 31. března po dobu ledna a února, kdy trvala nájemní smlouva (od 1. března se poživatel dávky odstěhoval a ukončil nájemní smlouvu). Rozhodným obdobím je předcházející kalendářní čtvrtletí, od 1. října do 31. prosince předchozího kalendářního roku. Mgr. Ilona Kostadinovová
Příklad Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku. Životní minimum bude tvořit částku 6730,- Kč měsíčně, tj ,- Kč za první posuzovanou osobu (dle věku starší) , - Kč (druhá posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let) ,- Kč (další posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem do 6 let). Mgr. Ilona Kostadinovová
Milí studenti, děkuji za pozornost. Přeji Vám pohodový zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová