N_MF_B Mezinárodní finance B 9. Mezinárodní měnový systém

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Systém bank v ČR.
Advertisements

Ekonomická gramotnost
Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace
Výukový materiál vytvořený v rámci projektu „EU peníze školám“ Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění.
EU a Česká republika Instituce EU
Mezinárodní integrace
Hospodářská politika státu
Jsme v EU, buďme v obraze. Výhody a nevýhody členství v EU Jarolím Antal.
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Je nás sedm společných institucí EU. Máme také poradní orgány a další evropské instituce jako sousedy a spolupracovníky.
W.P Výbor regionů Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování místní dimenze.
Mezinárodní finanční instituce
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A25 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníLeden 2013.
1 VŠFS - KS ZS 2006/07 mezinárodní ekonomická integrace Dodatky k měnové unii
Senát Parlamentu České republiky EURO: Rozbouřené vody nebo přístav? Způsobí problémy či pomůže české ekonomice? Spasí exportéry? Kdy novou měnu zavést?
Integrační procesy v ekonomice
Tato prezentace byla vytvořena
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
SVĚTOVÁ EKONOMIKA 6 Světová ekonomika OPF.
Mezinárodní měnový fond
N_MF_B Mezinárodní finance B 9. Mezinárodní měnový systém
Výukový program: Obchodní akademie Název programu: Finanční trh a banky Vypracoval : Ing. Ingrid Ilčíková Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ekonomika Ročník: 2.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
VY_62_INOVACE_02_11 CZECH SALES ACADEMY Trutnov – střední odborná škola s.r.o. EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/ VY_62_INOVACE_02_11 Zpracoval:Ing.
Vazby ČR a EU na světovou ekonomiku
Finanční a rozpočtové právo
DUM - Digitální Učební Materiál Název školy:Střední odborná škola obchodní s.r.o. Broumovská 839, Liberec 6 IČO: REDIZO: Vzdělávací.
Bankovnictví. ČNB (Česká národní banka)  je právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze  není zapsaná v obchodním.
Hlavní druhy bank Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Česká národní banka.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Mezinárodní finance 9. Mezinárodní finanční instituce
1 VŠFS – prezen č ní studium LS 2004/05 Proces vzniku EU P ř ednáška
Společná obchodní politika EU
Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků.
Hospodářská politika Téma 3 Měnová politika v eurozóně.
EVROPSKÁ UNIE.
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_95 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí1 Mezinárodní finanční instituce.
Daně Rizikem pro volný pohyb zboží může být i rozdílné zdanění Sjednocení daňových soustav - nereálné 1. Daňová diskriminace zakázána - (Případ „Whisky.
ECB a ESCB Evropská měnová integrace. ESCBa ECB Úkoly ESCB a Eurosystému jsou popsány ve Smlouvě o ES. Podrobněji jsou pak definovány ve Statutu Evropského.
P RÁVO MEZINÁRODNÍHO OBCHODU – B LOK I Tereza Kyselovská.
Mezinárodní finance Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí.
Kapitola 13: Evropské bankovnictví, Evropská centrální banka
SBERBANK CZ VÁŠ SILNÝ A SPOLEHLIVÝ OBCHODNÍ PARTNER ŘÍJEN 2014.
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Ekonomika Tematický.
Finanční trh. Banka. Bankovní systém.. TRHY ZBOŽÍ A SLUŽEB PRODUKČNÍ JEDNOTKY (PODNIKY) DOMÁCNOSTI TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ výrobní faktory tok výdajů za.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Zeměpis (klíčová.
Kód vzdělávacího materiálu: VY_62_INOVACE_0203 Název vzdělávacího materiálu: Bankovnictví Datum vytvoření: Jméno autora: Ing. Zdenek Páže Předmět:
Společná měnová politika RNDr. Oldřich Hájek. Společná měnová politika Období po druhé světové válce Evropská platební unie Marshallův plán Vzájemný směný.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
BANKY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Kamila Tkáčová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací.
N_MF_A Mezinárodní finance A 9. Mezinárodní měnový systém Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová banka, Banka pro mezinárodní.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Soudobý svět Ekonomický pohled
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
MONETÁRNÍ POLITIKA.
Česká národní banka Ing. Roman Ptáček, Ph.D..
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Jednotná měnová politika
Peníze a měnová politika
EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE Ing. Martina Šudřichová
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Úvod, základní principy a cíle
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
EVROPSKÁ UNIE 7. TŘÍDA, ZŠ SUCHDOL.
Transkript prezentace:

N_MF_B Mezinárodní finance B 9. Mezinárodní měnový systém Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby, Evropská centrální banka Regionální finanční instituce 1

osnova Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby ECB Další regionální instituce 2

Mezinárodní finanční a měnové instituce internetové portály a weby: Mezinárodní měnový fond /www.mfcr.cz/ Světová banka /www. svetovabanka.cz/ BIS /http://www.bis.org/index.htm European central bank /www.ecb.int./ 3

Mezinárodní měnový fond  (International Monetary Fund, IMF, MMF) mezinárodní organizace přidružená k OSN, s cílem usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Založen v červenci 1944 v Bretton Woods, New Hampshire, a má v současnosti 184 členských států. Hlavní sídlo MMF ve Washingtonu D.C.. 4

Mezinárodní měnový fond historie koncem 30. let formulován v důsledku světové hospodářské krize návrh na založení organizace, jež by vytvořila globální ekonomický systém, který by byl schopný čelit i velkým ekonomickým depresím. Mezinárodní měnový fond, byl založen 22.7.1944 schválením Článků dohody (Articles of Agreement) na Měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire. 27. 12. 1945  Podepsalo 29 vlád včetně ČSR /na přípravě se podílela i exilová vláda ČSR/, byla vyloučena v r. 1954 a znovu vstoupila v r. 1990 jako ČR. organizace vznikla v květnu 1946 jako součást poválečných rekonstrukcí, finanční operace Fondu byly zahájeny 1.3.1947. Společně s MMF vznikla i jeho sesterská organizace  Světová banka. 5

Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody podporovat mezinárodní měnovou součinnost stálou institucí, která mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách; usnadňovat rozmach a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a přispívat tak k podpoře a udržování vysokého stupně zaměstnanosti a reálného důchodu i k rozvoji výrobních zdrojů všech členů jakožto prvořadých cílů hospodářské politiky; podporovat kursovou stabilitu a čelil konkurenčnímu znehodnocováni měny; 6

Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody napomáhat při rozvoji soustavy mnohostranného placení pro běžné transakce mezi členy a při odstraňováni devizových omezení Umožnil členům dočasný přistup k všeobecným zdrojům MMF a umožnit jim tak napravit poruchy ve vyrovnávání jejich platebních bilancí; v souladu s výše uvedenými cíli zmírňovat stupeň nerovnováhy platebních bilancí členů MMF 7

Organizační struktura a řízení MMF Sbor guvernérů (Board of Governors) je vrcholným orgánem MMF zastupujícím jednotlivé členské země, dalším organizačním stupněm je stejný počet jejich zástupců. Guvernéři a jejich zástupci bývají většinou ministry financí či řediteli centrálních bank jednotlivých států. Sbor guvernérů je oprávněný přijímat nové členy MMF, určovat výši členských kvot (objem kapitálu, který musí každá členská země každoročně zaplatit) a přidělovat SDR Sbor guvernérů se schází během výročních setkání MMF, zpravidla jednou ročně. Vnitřní výbor (Interim Committee), složený z 24 guvernérů, funguje jako poradní orgán Sboru guvernérů.

Organizační struktura a řízení MMF Výkonný sbor (Executive Board/Board of Directors), se skládá z 24 zvolených nebo dosazených výkoných ředitelů. Osm členských států (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států. Výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) a schází se alespoň třikrát týdně. Výbor pro rozvoj (Development Committee) je společným orgánem MMF a Světové banky. Zabývá se situací v rozvojových zemích a tvoří jej 24 členů, zpravidla se jedná o ministry financí či rozvoje členských států.

Organizační struktura a řízení MMF Generální ředitel MMF je volen Výkonným výborem na pětileté funkční období. Účastní se setkání Sboru guvernérů, Vnitřního výboru a Výboru pro rozvoj a dohlíží na zhruba 2700 zaměstnanců této organizace. Podle nepsaného pravidla je ředitel MMF Evropan a ředitel Světové banky občan USA. Christine Lagardeová Ve funkci od: 5. července 2011

Hlavní principy členství v MMF Základem kursových vztahů se staly parity měn vyjádřené buď ve zlatě, nebo vztahem k americkému dolaru; k 1. 7. 1944 byl zlaty obsah dolaru vymezen na 0,888 671 gramů ryzího zlata a oficiální cena činila 35 USD za trojskou unci zlata. Země byly povinny udržovat pohyb svých kursů v rozpětí +/- 1 % od parity. Parity mohly být změněny pouze tehdy, pokud v zemi vznikla základní nerovnováha", přičemž změny větší než 10 % musely být do 72 hodin konzultovány s MMF. Systém stabilních devizových kursů byl jedním z podstatných nástrojů podpory rozvoje poválečné měnové spolupráce. Jeho nevýhodou bylo, že vyžadoval udržování poměrně značných zásob devizových rezerv pro případ, kdy centrální banky musely udržovat kursy svých měn v rámci mezinárodních dohodnutých, velmi úzkých pásem oscilace devizovými intervencemi na devizových trzích. 11

Troyská unce  Troy weight nebo Troy ounce základní váhová jednotka na národních a mezinárodních trzích stříbra,  zlata,  platiny a dalších drahých kovů, příp. drahokamů. Název pochází z francouzského města Troyes, kde se v ní poprvé obchodovalo již v období středověku. 1 oz = troyská unce 1 troyská unce = 1/12 troyské libry = 31,1034768 gramů 32,15 troyských uncí = 1 kilogram 175 troyských uncí = 192 uncí

Hlavní principy členství v MMF Země byly povinny zdržet se diskriminačních praktik v oblasti devizových kursů svých měn, jako jsou např. pluralitní (diferencované) devizové kursy. V dohodách byla zakotvena rovněž zásada postupného přechodu ke směnitelnosti v oblasti plateb za zboží a služby (tj. Článek VIII). 13

Krize systému a transformace MMF Druhým základním úkolem MMF bylo poskytování krátkodobé finanční podpory zemím, které vyčerpaly své zahraniční měnové rezervy a ocitly se v potížích. V roce 1971 „pozastavily“ navždy USA (Smithsonianské dohody) volnou směnitelnost dolaru a došlo k první poválečné devalvaci dolaru o V Kingstonu byl v r. 1976 dotvořen nový systém, připouštějící volně pohyblivé měnové kurzy u členských zemí MMF. Vymezení měnových parit bylo zakázáno provádět ve zlatě a naopak doporučeno v SDR nebo směnitelných měnách. /konec měnové funkce zlata/ Srovnání Brettonwoodských a Kingstonských dohod viz str. 456, kap. 14, Mezinárodní finance 14

MMF po roce 1976 MMF je zachován jako konzultační, poradenský a dozorový orgán poskytující krátkodobé půjčky. Postupně byly zapojovány další typy  úvěrů: úvěr ke stabilizačnímu financování výkyvů ve vývozu (Compensatory Financing of Export Fluctuations) úvěr k financování výkyvů v nárazníkových zásobách surovin (Buffer Stock Financing) úvěr k financování devizových následků růstu dovozních cen ropy (Oil Facility) doplňková finanční facilita (Supplementary Financial Facility, vytvořená z dalších příspěvků členských zemí v r. 1977). 15

Mezinárodní měnový fond IMF je v současné době aktivní v těchto oblastech: dohled prováděný IMF (surveillance ) – monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; IMF dále poskytuje poradenství v oblasti měnové politiky finanční asistence (financial assistance ) – půjčování členským zemím s problémy platební bilance, nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů technická asistence (technical assistance ) je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF – jedná se o různá expertní školení 16

MMF a mezinárodní finanční systém Jednou z hlavních aktivit MMF je dohled nad mezinárodním finančním systémem. „surveillance“, čili dozor nad finanční politikou členských států) je vykonávána formou pravidelné konzultace se zástupci jednotlivých členských států. MMF podle nich následně posuzuje podmínky, za kterých je měna toho kterého státu kupována či prodávána. Konzultace se provádí zpravidla jednou ročně a hodnotí i to, nakolik se členské státy řídí doporučeními MMF. 17

Konzultační činnost MMF Podle článku IV Článků dohody (Articles of Agreement) vede MMF dvoustranná jednání s členskými státy, a to obvykle každoročně. Tým pracovníků MMF navštíví tuto zemi, shromáždí ekonomické a finanční informace a prodiskutuje s vedoucími činiteli hospodářský vývoj a politiku země. Po návratu do ústředí připraví pracovníci zprávu, která tvoří základ jednání Výkonné rady. Na závěr jednání vrchní ředitel jako předseda rady shrne názory výkonných ředitelů a tento přehled je předán orgánům příslušné země. / Public Information Notices/

Oznámení (Public Information Notices, PIN) jsou součástí úsilí MMF o zvýšení transparentnosti názorů MMF a analýz hospodářského vývoje a hospodářské politiky. Se souhlasem příslušné země (nebo zemí) jsou oznámení vydávána poté, co ve Výkonné radě proběhne diskuse o konzultacích se členskými zeměmi v rámci článku IV, o jejím dohledu nad vývojem na regionální úrovni, o monitoringu po ukončení programů a o ex post hodnocení členských zemí s dlouhodobějšími závazky v rámci programů. Oznámení jsou také vydávána po diskusích v rámci Výkonné rady o obecných hospodářskopolitických otázkách, pokud v konkrétním případě Výkonná rada nerozhodne jinak.

Special Drawing Rights Zvláštní práva čerpání   SDR jsou mezinárodní rezervní měnou, která byla zavedena IMF v roce 1969 k zajištění potřebné výše mezinárodních rezerv, odpovídající aktuální potřebě mezinárodního obchodu – SDR mělo doplňovat úlohu tehdejších rezervních aktiv (zlato, USD). SDR představují pro své držitele aktivum, zvýšení jejich devizových rezerv. IMF je oprávněn vytvořit a přidělit SDR členským zemím IMF, které se na operacích s SDR zúčastní, (k poslední emisi SDR došlo v roce 1981). SDR jsou přidělovány v závislosti na výši členských kvót. Doposud IMF emitoval 21,4 mld. SDR, tj. cca 32 mld. USD (poslední emise se uskutečnila v období 1978-1981). Hodnota SDR je určována denně, je tvořeno košem čtyř hlavních měn – EUR, GBP, JPY a USD. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši. 20

Financování z MMF a členské kvóty Primárním prostředkem financování prostřednictvím MMF je zdroj, který se skládá z úpisů kapitálu, placeného každou členskou zemí. Každá země při připojení se k MMF upisuje tedy určitou sumu peněz, tzv. členskou kvótu. Členský vklad se rovná kvótě a člen jej upisuje v plné výši. 25 % musí být splaceno v měnových aktivech podle dispozic MMF (SDR nebo použitelné měny) a zbytek ve vlastní měně členského státu.

Členské kvóty Členské kvóty MMF jsou klíčové v činnosti a řízení MMF ze čtyř důvodů. Výše členské kvóty se přímo promítá do hlasovací síly, protože počet hlasů každé země je založen na velikosti kvóty. Velikost členské kvóty určuje, kolik si dotyčná země může půjčit od MMF, kolik finančních prostředků by mohla MMF půjčit (když bude vyzvána) a kolik jí bude přiděleno zvláštních práv čerpání (dále SDR) v případě odsouhlasené alokace. 22

Kvóty členských zemí MMF po aktualizaci 2007 země/oblast/ Podíl na celkové kvótě (v %) Výše kvóty (v mil. SDK) USA 17,1 37149 Kanada 2,9 6 369 Rusko 2,7 5 945 Švýcarsko 1,6 3 459 EU 32,4 70 404 Asie 11,5 25010 Čína 3,7 8 090 Indie 1,9 4 158 Korea 1,3 2927 Střední východ 7,6 16426 Turecko 0,5 1191 Latinská Amerika 16501 Mexiko 1,5 3 153 Brazílie 1,4 3036 Afrika 5,3 11498 Austrálie 3 236 Ostatní země 9,8 21317

Skupina Světové banky – WBG (World Bank Group) tvoří pět organizací: Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development   - IBRD) – Mezinárodní finanční korporace (International Financial Corporation  – IFC) Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association  – IDA) Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes  – ICSID) Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency  – MIGA)

WBG Hlavním cílem činnosti WBG je snižování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik. Hlavními nástroji k dosažení tohoto cíle je dlouhodobé financování (půjčky a kapitálové vklady) a poskytování technické pomoci. Jako sídlo WBG    byl zvolen Washington D.C V současné době je členem WBG 184 zemí.

Vztahy ČR a WB Československá republika byla zakládajícím členem WBG. Roku 1954 bylo členství přerušeno pro neplnění základní povinnosti poskytovat informace. Roku 1990 bylo členství České a Slovenské federativní republiky obnoveno. Samostatná ČR je členem ode dne svého vzniku, tj. od 1. 1. 1993. V roce 1991 poskytla IBRD tehdejšímu Československu půjčku SAL (Structural Adjustment Loan) ve výši 450 mil. USD na financování strukturálních změn ekonomiky, zejména budování infrastruktury. Po rozdělení Československa přešlo na ČR  300 mil. USD. Tato půjčka byla v roce 2003 předčasně splacena. Další půjčky ČR od IBRD nemusela čerpat.

Vztahy ČR a WB Kapitálový vklad ČR ČR upsala kapitál v celkové hodnotě 761 mil. USD (z celkové hodnoty kapitálu 188,22 mld. USD), z toho splacená část činí 45,9 mil. USD (z 11,39 mld. USD). Podíl ČR na hlasovacích právech je 0,41%. Zastoupení ČR ve WBG Česká republika je členem konstituence sdružující následující státy: Belgie, Bělorusko, ČR, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Slovenská republika, Slovinsko a Turecko. ČR graduovala z operací IBRD dne 15.4.2005 a stala se partnerem WB Spolupráce v rámci konstituence se řídí konstituenční smlouvou účinnou od 1. listopadu 2004 do 31. října 2014. Guvernérem WBG za ČR je vždy ministr financí ČR.

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and development   - IBRD) poskytuje úvěry klientským zemím, kterými mohou být země s transformující se ekonomikou a některé rozvojové země. IBRD není bankou pro nejchudší země IBRD byla založena  na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci 1944 Vzhledem k výbornému ratingu má možnost půjček za výhodných podmínek. Zaměřuje se zejména na dlouhodobé projekty hospodářského rozvoje v délce 15 - 20 Iet. Celkový objem poskytnutých úvěrů nesmí převýšit objem vlastního kapitálu.

Mezinárodní finanční korporace (International Financial Corporation   – IFC) financuje rozvojové projekty uskutečňované jinými subjekty než státem v zemích třetího světa a transformujících se ekonomikách formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů družstevnímu a soukromému sektoru. Poskytuje úvěry na investice s rozpočtem od 20 mil USD a úvěrově se angažuje do 25% této investice Založena v roce 1956.

Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association  – IDA) pomáhá financovat programy pro rozvoj vzdělávání a pro zdravotní péči v nejchudších zemích. Výhodné podmínky – bezúročné půjčky, jen poplatek 0,75 % z poskytnutých fondů Zdroje získává především od dárců /dárcovské konference/ Založena v roce 1960.

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes   – ICSID) , Založeno 1966. ICSID je prostředníkem pro urovnávání sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory. ve smírčích řízeních a arbitrážích. Strany sporu se na ICSID obrací dobrovolně, po souhlasu s arbitráží však nemohou jednostranně odstoupit. Centrum je autonomní organizací s úzkými vazbami na Světovou banku. Všichni jeho členové jsou zároveň členy Světové banky. Ve správní radě ICSID, jíž předsedá prezident Světové banky, má každá země, která úmluvu ratifikovala, jednoho zástupce.

Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency   – MIGA) poskytuje záruky soukromým investorům na politické riziko země (= znárodnění, občanské války). Za poskytnuté záruky inkasuje nízké pojistné prémie Založena 1988.

Půjčky Světové banky jsou určeny na konkrétní rozvojové projekty i na technickou pomoc a poradenství. Světová banka pomáhá zemí zajistit dodávky pitná vody svým obyvatelům, budovat školy, zvyšovat produktivity zemědělství, obhospodařovat lesy a další přírodní zdroje, stavět a udržovat silnice, železnice a přístavy, snižovat znečištění ovzduší a řešit jiné ekologické problémi, budovat telekomunikační sítě, vyrábět a rozvádět elektrickou energii, rozšiřovat zdravotní péči, zejména pro ženy a děti a modernizovat. Světová banka také působí jako katalyzátor, který stimuluje investice a půjčky jiných subjektů. Kromě toho Banka půjčuje peníze na najmutí technických expertů a na pomoc zemím v transformaci jejich ekonomik s cílem vyšší výkonnosti a produktivity. V průměru Světová banka poskytne každý rok půjčky ve výši 20 miliard dolarů vládám rozvojových zemí na podporu více než 225 projektů.

Banka pro mezinárodní platby Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlement – BIS) je mezinárodní organizace pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce slouží jako banka pro centrální banky Banka byla založena v roce 1930 jako zúčtovací mezinárodní centrum pro vypořádání válečných náhrad placených poválečným Německem po 1.WW Jako zúčtovací centrum sloužila i po 2.WW. V pozdější době vzhledem ke změnám na světových finančních trzích se změnila na metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky a zejména pro bankovní dohled Banka pro mezinárodní platby má ustředí v Basel a dvě pobočky v Honkongu a Mexico City

BIS V současnosti jsou členy BIS všechny evropské banky včetně ECB a CB USA, Kanady, Japonska, Austrálie, JAR, Argentiny, Filipín... (celkem 55 členů). Sídlo má v Basileji, není subjektem švýcarského práva, je osvobozena od placení daní, má veškeré výsady centrálních bank. Základní kapitál 1.500 mil. zlatých franků, který je rozdělen na 600 tisíc akcií po 2.500 francích. Tyto akcie jsou rozděleny mezi členské země. Splacený kapitál tvoří 20% (300mil. franků). Dalšími zdroji jsou depozita ve volně směnitelných měnách (USD, EUR), zlatě, depozita mají krátkodobou splatnost – max. 1 rok. Odhaduje se, že spravuje 10% celkových rezerv CB. Aktiva tvoří CP ve volně směnitelných měnách, úvěry, zlato. Aktiva jsou vysoce likvidní. Většina zisku je přerozdělena ve prospěch rezervních fondů.

BIS působnost Centrum mezinárodní spolupráce, v oblasti centrálního bankovnictví a bankovního dohledu s cílem zajištění měnové a finanční stability Centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu Banka centrálních bank v oblasti spolupráce při řízení devizových rezerv Zprostředkovatel při uzavírání mezinárodních finančních dohod

Evropská centrální banka Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) byla založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii a má sídlo ve Frankfurtu (v Německu). Jejím úkolem je řídit euro – jednotnou měnu EU – a zabezpečovat stabilitu cen pro více jak dvě třetiny občanů EU, kteří používají euro. ECB rovněž odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU.  V rámci své funkce ECB spolupracuje s „Evropským systémem centrálních bank“ (ESCB), ke kterému náleží všech 27 zemí EU. Pouze 15 z těchto zemí však zatím přijalo euro. Těchto 15 zemí společně vytváří tzv. „eurozónu“ a jejich centrální banky společně s Evropskou centrální bankou tvoří tzv. „eurosystém“.

Evropská centrální banka ECB pracuje naprosto nezávisle. Ani ECB ani národní centrální banky eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu. Orgány EU a vlády členských států musí tuto zásadu dodržovat a nesmí se snažit ovlivňovat ECB ani národní centrální banky.  V úzké spolupráci s národními centrálními bankami EIB připravuje a provádí usnesení přijatá rozhodovacími orgány eurosystému – Radou guvernérů, Výkonnou radou a Generální radou. Prezidentem ECB se v listopadu roku 2003 stal Jean-Claude Trichet z Francie.

Evropská centrální banka Jedním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně tak, aby se kupní síla eura nesnižovala v důsledku inflace. Cílem ECB je zajistit, aby meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo nižší, ale blížilo se 2 % ve střednědobém výhledu. To zajišťuje dvěma způsoby: kontrola množství peněz v oběhu. Bude-li totiž množství peněz v oběhu ve srovnání s množstvím zboží a služeb příliš velké, dojde k inflaci. je monitorování cenových trendů a posuzování rizik, které ovlivňují cenovou stabilitu v eurozóně. Kontrola množství peněz v oběhu mimo jiné spočívá v určování úrokových sazeb v rámci eurozóny. 

Evropská centrální banka - orgány Výkonná rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů (viz. níže), a za vydávání pokynů národním centrálním bankám. Připravuje rovněž zasedání Rady guvernérů a je odpovědná za každodenní řízení ECB. Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky. Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 15 centrálních bank eurozóny. Předsedá jí prezident ECB. prvotním posláním je definovat měnovou politiku eurozóny, a zejména určovat úrokové sazby, za kterých mohou obchodní banky obdržet peníze od Centrální banky. Generální rada- sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU.

Regionální finanční instituce Podle vzoru Světové banky, která má globální dosah a působnost, vzniklo od šedesátých let ve světě několik bank, které se orientují na rozvojovou problematiku. Tyto banky působí regionálně, a jejich dosavadní činnost je také podrobována kritice stejně jako v případě Světové banky. Tyto banky při tom mnohdy patří v regionálním měřítku ke klíčovým hráčům, a podílejí se na projektech, které jsou přínosné a pomáhají místnímu rozvoji.

Regionální finanční instituce Evropská investiční banka (EIB), založená v roce 1958 Římskou smlouvou, je institucí EU pro poskytování dlouhodobých úvěrů. Půjčuje peníze subjektům veřejného i soukromého sektoru na projekty v evropském zájmu, a to zejména v těchto oblastech: soudržnost a konvergence regionů EU; podpora malých a středních podniků; životní prostředí; výzkum, vývoj a inovace; doprava; energetika. EIB působí v EU a v dalších asi 140 zemích světa, s nimiž EU uzavřela dohodu o spolupráci.

Regionální finanční instituce Evropská banka pro obnovu a rozvoj  European Bank for Reconstruction and Development - EBRD) byla založena v roce 1991 v Londýně. Klienty země střední a východní Evropy při budování tržního ä demokratického prostředí. Členy banky je 61 zemí, Evropské společenství a EIB cílem finanční pomoci je 29 zemí od střední Evropy po střední Asii. Investice poskytuje společně s dalšími soukromými investory, Ze 70 % do soukromého sektoru a 30 % do sektoru veřejného. Půjčky a investice jdou na rozvoj soukromého podnikání, privatizaci či restrukturalizaci státních firem či na podporu komunálních služeb.

Regionální finanční instituce Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank — IADB) založena v roce 1960. Jejími členy je 47 států včetně některých evropských zemí, Izraele a Japonska; ze všech rozvojových bank disponuje největším kapitálem. K poskytování půjček a investic má několik nástrojů, fondů a institucí, rozhodující slovo v ní mají Spojené státy. Sídlí ve Washingtonu financuje různé projekty v latinskoamerických zemích, zejména v oblasti infrastruktury.

Regionální finanční instituce Africká rozvojová banka (African Development Bank — AFDB) byla založena v roce 1964; posláním je urychlení ekonomického rozvoje a integrace afrických zemí do světové ekonomiky pomocí rozvojových projektů. V roce 1972 byl vytvořen Africký rozvojový fond, jehož původním účelem bylo poskytnout vývozcům kapitálu kontrolu nad poskytnutými prostředky a zahrnout do investičního portfolia banky i neafrické zdroje. Původně sídlila v Abidjanu v Pobřeží slonoviny, ale v únoru 2003 se kvůli konfliktu v této zemi přesunula do Tunisu 

Regionální finanční instituce Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank — ADB)  založily asijské, severoamerické a některé evropské státy v roce 1966 na doporučení Hospodářské komise OSN pro Asii. oficiálním posláním je podporovat ekonomický růst a spolupráci v Asii s důrazem na méně rozvinuté země. Může poskytovat půjčky i přímé investice. Sídlem banky je filipínská Manila. Banka také vytváří důležité statistiky o ekonomice regionu a jednotlivých zemích. Jako nástroj pro shromažďování prostředků vytvořila Asijský rozvojový fond, z něhož plyne pomoc především chudším asijským zemím.

Regionální finanční instituce Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank — IDB)  strukturálně kombinuje postavení rozvojové finanční instituce západního typu a islámské tradice v souladu s islámským právem šaría. Byla založena v roce 1974 pětadvaceti islámskými státy, nyní má 55 členů a nejsilnějšími akcionáři jsou ropné státy Perského zálivu. Sídlí v saúdskoarabské Džiddě. Svoji pomoc uskutečňuje prostřednictvím přímých kapitálových vstupů nebo půjček a mimo islámský svět prakticky nepůsobí.