Vzdělávací informatika. oblast výzkumu reprezentující konvergenci aspektů informační vědy, informatiky, pedagogiky a technologie vzdělávacích systémů.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ústav distančního vzdělávání OPF SU Karviná
Advertisements

Vzdělávací technologie kurzu podnikatelství pro techniky
Virtuální vzdělávací prostředí na FaME UTB ve Zlíně Virtuální vzdělávací prostředí na FaME UTB ve Zlíně E-learn 2002 Žilina 5. – 6. února 2002 E-learn.
Informační a komunikační technologie ve vzdělávání II. E-learning II. Ročník studentské vědecké konference Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů.
NAŠE DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S PŘEDMĚTEM NOVÉ METODY VZDĚLÁVÁNÍ.
Modernizace studijních opor Představení LMS Moodle
1 Počítačové sítě Úvodní přednáška Cíl předmětu –seznámit se s principy datové komunikace –seznámit se s principy distribučních systémů –seznámit se s.
Ústřední knihovna FSS MU ÚK FSS MU, místnost 1.30, Martin Krčál Sociální sítě sdílejte, komunikujte a spolupracujte online.
LMS Unifor Live! Inovace kombinovaného studia. Teoretická část (45 minut) Definice pojmů Přihlášení do LMS Unifor Live! Program.
E-learning a studenti kombinovaného studia VŠ projekt do předmětu E-learning Lucie Jirků, UČO květen 2004.
C O NOVÉHO V ECDL. RVP – vzdělávací oblast IKT Je zmíněn koncept ECDL jako vzor pro konstrukci obsahu vzdělávací oblasti.
Learning management system Zdeněk Jelínek. Learning management systém LMS- systém řízení studia – Learning management systém Je to soubor nástrojů pro.
Virtuální učebna aneb „webinář“.
Prostředí pro tvorbu strukturovaných učebních textů Ing. Jiří Přibil Fakulta managementu VŠE Rozvojový grant Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
E-learning na vysokých školách ? Jaroslava Mikulecká Petra Poulová Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové.
Studijní opory pro distanční vzdělávání z hlediska pedagoga Jitka Komárková Ústav systémového inženýrství a informatiky Fakulta ekonomicko-správní Univerzita.
METADATA „Tvoří velice důležitou složkou geodat (prostorově lokalizovatelných dat) “ Renata Hrabinová.
Moderní vzdělávací systémy vyšších a vysokých škol neuniverzitního typu Ing. Daniel CHOC CCA Group a.s.
Studijní IS a e-learning Patrícia Eibenová
OPEN LEARNING Moderní výuka odborných cizích jazyků 89% žáků cítí potřebu umět cizí jazyk pro svou budoucí práci, NIDV, červen 2012 Brno, 4. červen 2014,
Podnikání na Internetu e-learning letní semestr 2005 Jana Holá X.
Strategie řízení informačních a komunikačních služeb ve škole PROČ ?
E-learning ve výuce na SŠ
On-line forma výuky Cvičení z techniky a technického vzdělávání Zpracoval: Jan Drobný (209671)
Zkušenosti s distančními formami výuky na Slezské univerzitě
e-learning Lucie Rohlíková
E-learningový kurz ÚK PdF bilance ročních zkušeností.
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v Moravskoslezském kraji a jeho realizace Operační program Rozvoj lidských zdrojů Opatření 3.2.
E-learningový kurz e-learningu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Další vzdělávání pracovníků škol GP – oblast podpory 1.3 CZ1.07/1.3.05/ Vysoká.
Autor:Ing. Bronislav Sedláček Předmět/vzdělávací oblast:Telekomunikace Tematická oblast:Datová komunikace Téma:OSI - prezentační vrstva, aplikační vrstva.
ELearning na FIM UHK Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové.
Školní informační systémy
Multiplatformní, řídící systém elektronického vzdělávání pro školy eDoceo Multiplatformní, řídící systém elektronického vzdělávání pro školy Tomáš Hrdonka.
Aleš Chudý IW BG Lead Microsoft Corporation. Lidé jsou klíčové aktivum firem Nové trendy práce Software jako platforma Strategická iniciativa (horizont.
Role vysokoškolského pedagoga ve WBL PaedDr.Vanda Hájková, Ph.D
E-learningový kurz e-learningu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Další vzdělávání pracovníků škol GP – oblast podpory 1.3 CZ1.07/1.3.05/ Vysoká.
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v MS kraji a jeho realizace Projekt A5 Nástroje informatiky pro získávání informací a jejich zpracování.
ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE listopad 2006 (c) Radek Maca.
Tomáš Sýkora GOPAS, a.s. Úskalí e-learningu Tomáš Sýkora GOPAS, a.s.
Informační kulturní portál
Diplomová práce Valašské muzeum v přírodě - virtuálně vedoucí: doc. Ing. Petr Rapant CSc. kontakt: konzultant VMP : Jaroslav Polášek.
Aktuální problémy vysokoškolských knihoven 21.předsednictvo RVŠ – Pracovní komise pro VŠ knihovny PhDr.Miloslava Faitová ZČU v Plzni.
Jitka Bláhová, Univerzita Hradec Králové
Publikování prostorových dat na Internetu (prezentace pro VLE Dílna) Ing. Jan Růžička Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava, HGF tř. 17.listopadu
Základy práce s informačními zdroji pro bc. studenty SPSP Mgr. Dana Mazancová, DiS. Brno, 11. dubna 2013 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií.
2 Karla Halenková Setkání uživatelů 2001 Báze znalostí produkt pro naplnění uživatelem.
E-learningové aktivity na MU Luděk Matyska
Tvorba metainformačního systému pro prostorová data s využitím Internetových technologií Zpracovatel: Tomáš Duchoslav Vedoucí: Dr. Ing. Bronislava Horáková.
Tvorba e-learningových kurzů v LMS Moodle
Informatika a komunikace v logistice Kapitola 8: Úkoly logistického informačního systému, Struktura informačního systému podniku, Pohyb informací v síti.
E-learningový kurz e-learningu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Další vzdělávání pracovníků škol GP – oblast podpory 1.3 CZ1.07/1.3.05/ Vysoká.
Informační vzdělávání Nové trendy, web 2.0. IG a web 2.0 Decentralizované služby, kooperace, agregace zdrojů, princip aktivní účast uživatelů Důsledky.
Tvorba e-learningové aplikace pro výuku obchodního práva na oborech s ekonomickým zaměřením Jindřiška Šedová a kol. Masarykova universita Ekonomicko-správní.
SCO2005, Brno Pohled na sdílitelné vzdělávací objekty z hlediska tvůrce vzdělávacího programu Libor Koníček Erika Mechlová Přírodovědecká.
Základní problémy realizace eLearningového systému Roman Malo Ústav informatiky PEF MZLU v Brně.
ELearning na počátku nového tisíciletí a pět let poté Miloslava Černá Petra Poulová.
© 2004 Hewlett-Packard Development Company, L.P. The information contained herein is subject to change without notice e-Education Andrea Barešová Account.
Klient pro správu databází MySQL 1 Klient pro správu databází MySQL Zbyněk Munzar České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická.
DIDAKTIKA FYZIKY I. 8 ICT ve Fy Josef Trna PdF MU©2009.
 nejvíce využívaná služba internetu založená na www stránkách  poskytuje virtuální informační prostor, přístupný pomocí prohlížeče  výhodou www stránek.
Znalostní a vzdělávací databáze pro energetiku Praha, Květen 2009 INERGO, a.s. Praha CDFE, o.p.s. Praha INERGO výukový server.
Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Oddělení OVAVT Jestliže chcete oživit systém Vaší výuky, „online learning systém“ Vám nabízí? Jednoduché.
ELearningový kurz informační výchovy na MZLU v Brně Zuzana Streichsbierová 3. června 2008, Informační den ÚVIS.
Integrační trendy při tvorbě multimediálních výukových portálů pro medicínu a zdravotnictví V. Mihál, J. Potomková Lékařská fakulta Univerzity Palackého.
Univerzitní informační systém III., Lednice 2004 eLearningový systém ELIS Roman Malo
Kapitola 5: Úvod do analytických technologií Webu Vítězslav Šimon (SIM0047) Adaptivní webové systémy (AWS)
Multimediální podpora výuky klinických oborů RITM a MEFANET: Přehled aktivit a návrh meziuniverzitní spolupráce při vytváření vzdělávací sítě lékařských.
Nástroje podpory uživatelů
Podpora adaptivní navigace
Nové webové mapové aplikace ČGS RNDr. Vít Štrupl, PhD. Nesuchyně 4. 4
Transkript prezentace:

Vzdělávací informatika

oblast výzkumu reprezentující konvergenci aspektů informační vědy, informatiky, pedagogiky a technologie vzdělávacích systémů širší definice: aplikace digitálních technologií a technik při používání a komunikování informací ve výuce a vzdělávání užší definice: vývoj a aplikace digitálních informací a technik, které používají reprezentace pedagogických znalostí za účelem usnadnění nebo zapojení objevování vzdělávacích zdrojů při učení jak lépe zvládat rostoucí bohatství zdrojů dostupných na internetu pro účely vzdělání a výuky? vzdělávací informační systémy – umožňují vybírat a prezentovat informace v reakci na potřeby a preference individuálních studentů

Vzdělávací informatika cíle: poskytnout nástroje vyhledávání informací se schopností nabízet různé stupně pedagogického zprostředkování, navržené za účelem pomoci autonomním studentům a efektivnímu zpřístupnění různorodých informačních zdrojů poskytovat pedagogicky zprostředkované, počítačem podporované vzdělávací systémy se schopností najít přístup a využít širokého množství různorodých informačních zdrojů pro potřeby vzdělávání vzdělávací systémy užitečné učitelům i studentům učitel – posílení schopnosti odhalit potenciálně užitečné zdroje pro výuku student – zapojení do vyhledávání informací, výhoda pedagogické asistence při objevování odpovídajících vzdělávacích zdrojů

Virtuální výukové prostředí Virtual Learning environment „... prostor, ve kterém dochází k online interakci mezi studenty a učiteli za libovolným účelem, včetně učení.“ Správné VLE by mělo: mít jednoduché ovládání fungovat v běžném webovém prohlížeči poskytovat studijní materiály (multimediální studijní materiály, možnost stažení a vytištění, vyhledávání v materiálech, dostatečně rozšířený formát materiálů,…) mít snadnou administraci umožňovat vyučujícímu sledovat efektivitu studia (testy, úkoly a jejich kontrola)

Vzdělávací objekty Learning objects 90. léta -Reigeluth a Nelson 1996 – Learning Technology Standards Committee (LTSC) of the Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) „Jakákoliv entita, digitální či nedigitální, kterou lze použít, znovu použít, nebo na kterou lze odkazovat při vzdělávání podporovaném technologiemi.“ „VO je jakýkoliv digitální zdroj opakovaně využitelný pro podporu výuky.“ (Wiley, David) „Ucelený soubor informací, který je možné použít opakovaně jako samostatný modul či blok online kurzu. (P. Drášil)

Příklady VO jednotlivé digitální obrázky části textů jednoduché animace webové stránky (které mohou obsahovat výše vyjmenované) další média či aplikace Koncept znovupoužitelnosti VO: nezávislé na kontextu použitelné kdekoliv použitelné kýmkoliv nezávislé na prostředí vzniku

Příklady knihoven VO DILLEO Telmae LeMill ARIADNE

Standardy Standardy – normy garantující vzájemnou přenositelnost a použitelnost softwarových produktů vyvinutých různými firmami, pomáhají zabezpečit interoperabilitu v oblasti tvorby kurzů i v oblasti komunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání LTSC = Learning Technology Standard Committee ARIADNE = Alliance of Remote Instructional Authoring and Distribution Networks for Europe IMS = Instructional Management Systems ADL = Advanced Distributed Learning AICC = Aviation Industry Computer-Based Training Committee

SCORM Sharable Content Object Reference Model výsledek iniciativy Advanced Distributed Learning (ADL), široká podpora standardu mezi výrobci LMS soubor standardů a specifikací pro e-learning v prostředí WWW množina specifikací, které při aplikaci na obsah kurzu vytvoří malé a znovupoužitelné výukové objekty, výsledkem pružné moduly jednoduše spojitelné s jinými k vytvoření vysoce modulárního úložiště výcvikových materiálů detaily, jak strukturovat a propagovat vzdělávací objekty, aby byly snadné je znovu použít a začlenit do různých vzdělávacích prostředí

Výhody SCORM Standard nezávislý na obsahu kurzu Vzdělávací obsah nezávislý na LMS Struktura kurzu nezávislá na původním autorovi Tvorba repozitářů Široká podpora ze strany LMS

SCORM

a) Model shromažďování obsahu (CAM – Content Aggregation Model) b) Prostředí pro průběh výuky (RTE – Run-Time Environment) c) Třídění a navigace (SN – Sequencing and Navigation)

CAM (Content Aggregation Model)

Prvky CAM: model obsahu– evidence zdrojů výukových materiálů, nomenklatura definující obsah komponentů výukové zkušenosti třídy komponent: Assets - základní stavební prvky, SCO (Shared Content Objects) - sdílené výukové prvky, CA (Content Agregation) - soubor Assets a SCO => jedna instruktážní jednotka meta-data – mechanismus pro popis prvků z obsahového modelu metadaty (XML), volitelné balení obsahu – definuje způsob zabalení dat kurzu, jak reprezentovat chování vnitřní struktury učení a jak výukové zdroje nastavit, aby byl možný jejich pohyb v odlišných prostředích, nezbytné pro přenos mezi různými LMS

IMS

IMS (Instructional Management Systems) Vzdělávací systémy poskytují minimálně: soubor vzdělávacích nástrojů, usnadňujících učení, komunikaci a spolupráci, např. komunikační nástroje, umožňující diskuse, výměnu souborů, interní ovou korespondenci, chatování, přenos videa, atd. nástroje pro podporu produktivity vzdělávání, umožňující např. práci offline, vkládání vlastních poznámek, použití kalendáře, help, atd. nástroje pro podporu spolupráce studujících, např. podporu práce na projektech soubor podpůrných nástrojů, pomáhajících v procesu správy a vedení kurzu, např.: nástroje pro administraci, např. pro vedení studijních evidencí, adresářů kontaktů nástroje pro řízení, např. nástroje pro management a sledování práce studujících

SN (model třídění a navigace)

Specifikuje, jak bude LMS pracovat se SCO Určuje průběh kurzu (organizace výukového procesu) Umožňuje skládat z jednotlivých SCO nové výukové kurzy Používá XML jazyk

LOM standard LOM= Learning Object Metadata (Metadata vzdělávacích objektů) LOM je metadatový standard pro popis vzdělávacích zdrojů - umožňuje užití a znovu užití technologií, které podporují vzdělávací zdroje, jako je například tréning založený na využití počítačů a dálkové vzdělávání - LOM definuje minimalistickou sadu vlastností pro řízení, umístění a zhodnocení vzdělávacích objektů - vlastnosti jsou uskupeny do 8 kategorií

LOM standard obecné vlastnosti - popisují objekt jako takový životnost - informace o vývoji objektu technické vl. - vysvětlení technických charakteristik a nároků vzdělávací vl. - vzdělávací / pedagogické rysy objektů práva - vysvětluje právní podmínky intelektuálního užití vztah - identifikace příbuzných objektů anotace - poznámky, komentáře, datum a autor klasifikace - popisuje další klasifikační systémy identifikující objekt - související kategorie pro LOM jsou typický věk uživatelů, stupeň obtížnosti, průměrný čas pro učení a stupeň interaktivity

LOM standard Vzdělávací objekt by měl být: - znovu využitelný - modifikovatelný pro další kurzy - dostupný - indexovaný a získávaný užitím metadat - přenosný - využití různými hardware nebo software - trvalý - zůstat nedotčený i přes upgrade software nebo hardware = jakákoliv entita nebo digitální zdroj, které mohou být znovu užity, digitální nebo nedigitální, které podporují a jsou využívány ve vzdělávání, učení a trénování

Literatura: DILLEO Digital library of learning objects [online]. c 2004 [cit ]. DILLEO. Dostupné z WWW:. DRÁŠIL, Pavel. Automatizace vazby sémanticky ohodnocených modelů výuky na výukové objekty [online]. Brno, s. Teze disertační práce. Masarykova univerzita, fakulta informatiky. Dostupné z WWW:. E-LEARNING PORTÁL [online]. [cit ]. Začínáme s e-learningem. Dostupné z WWW:. Vzdělávací portál Telmae [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:. WILEY, David. The Instructional Use of Learning Objects [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:. ZIKMUND, Miloš. Integrovaný přístup ke knihovnám výukových objektů [online]. Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, fakulta informatiky. Vedoucí práce RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D. Dostupné z WWW:. POULOVÁ, Petra. Porovnání dostupných VLE. Vedecký seminár Divai 2004: Dištančné vzdelávanie v Aplikovanej Informatike [online] [cit ]. Dostupné z WWW:. ISBN ZIMOLA, Bedřich; BENDA Radek. Virtuální vzdělávací prostředí na FAME UTB ve Zlíně E-learn 2002, sborník přednášek mezinárodní konference, 5. – , Žilina. [online] [cit ], Dostupný z:. ISBN ftp://ea-rtu.tuke.sk/ikt/elearn_zilina/e-learn_02_cd/zbornik/Zimola.pdf> E-learning - glosář základních termínů. Zpravodaj Odborné vzdělávání v zahraničí [online]. 2003, roč. 14, č. příloha V [cit ]. Dostupný na World Wide Web:. Tech Terms Computer Dictionary [online]. 2008, last updated [cit ]. VLE (Virtual Learning Environment). Dostupné z WWW:.