Pokrytí teplem Praha 1994 Teplárenská soustava ZTMP

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ENERGETICKÉ SUROVINY - ELEKTRÁRNY
Advertisements

Vzorové příklady a inspirace pro úspěšné realizace
Výroba a distribuce elektrické energie
Rozvodná elektrická síť
Modernizace a ekologizace provozu VE Lipno I. Milníky akce - generální oprava soustrojí TG2 Zahájení: 5. listopadu 2012 Dokončení: polovina prosince 2013.
Tisková konference TEPLOFIKACE LEDVIC 12. září 2013 Ing. Vladimír Gult předseda představenstva a generální ředitel.
Tepelné čerpadlo 3.
Hodnocení elektráren - úkolem je porovnat jednotlivé elektrárny mezi sebou E1 P pE1 P E1 vliv na ŽP E2 P pE2 P E2 vliv na ŽP.
Točivá redukce pomocí parní turbíny
Výroba elektrické energie - obecná část
Solární systémy třetí generace
Energetický management jako nízkonákladové opatření k dosažení úspor
Výroba elektrické energie - obecná část
Energetická budoucnost Moravskoslezského kraje s novou jadernou elektrárnou nebo bez ní? Ing. Pavel Bartoš viceprezident MSEK.
Inovace systémů vytápění Možnosti úspor při vytápění a přípravě teplé vody TRONIC CONTROL® s.r.o. Ing. Vít Mráz.
Chytré sítě Smart grids.
Elektrárna Počerady Leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec a Most. Vlastní výstavba probíhala.
Projekt: UČÍME SE V PROSTORU Oblast: Stavebnictví
Pohled zadavatele na energetický audit ve velkém průmyslovém podniku Ing. Petr Matuszek Brno
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Energetický audit ve velkém průmyslovém podniku z pohledu zadavatele Ing. Petr Matuszek Seminář AEM Brno
Digitální učební materiál
STAVEBNICTVÍ Zdravotechnika Příprava teplé vody I (STA56)
Jaderné Elektrárny.
Centralizované zásobování teplem
Změna Státní energetické koncepce a priority České republiky k zajištění bezpečnosti zásobování elektřinou Ing. Tomáš H ü n e r náměstek ministra © 2008.
PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY (TUV)
Vytápění plynem patří mezi ekonomicky a ekologicky významné způsoby zajištění tepla a teplé vody a jeho podíl na trhu s bydlením stále stoupá. Vývoj legislativy.
Elektroenergetika úvod do předmětu.
1 Zabezpečení dlouhodobé spolehlivosti přenosu v podmínkách mezinárodního trhu s energií Poděbrady 18. a 19. března 2003.
TZ 21 – parní otopné soustavy
Teplárna Otrokovice a.s.
Soustavy dálkového vytápění
Využití energie Slunce
VYBRANÉ PARAMETRY ZDROJŮ V PROJEKTU OBNOVY ZDROJŮ ČEZ Michal Říha, ČEZ, a. s. 29. listopadu 2005.
Výroba elektrické energie - obecná část
Progresivní technologie a systémy pro energetiku1 V001 Analýza rozhodujících uzlů oběhů parních elektráren Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc.
Pozice provozovatele LDS a obchodníka s energií při uplatnění na tuzemském a na evropském trhu Ing. Bohuslav Bernátek Praha
Vývoj trhu s pevnou biomasou Ing. Jan Habart, Ph. D. CZ Biom, předseda.
Centrální zdroj tepla versus jeho substituční zdroje
Výroba elektrické energie Vzrůstající spotřeba energie klade nároky nejen na zvyšování efektivity její výroby, ale také na hledání stále nových zdrojů.
Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Dětmarovice postavena v r a svým výkonem 800 MW je nejvýkonnější elektrárnou spalující.
Systémy centrálního zásobování teplem - SCZT
Jaderná elektrárna.
Elektrárny Zbožíznalství 1. ročník Elektrárny - rozeznáváme: 1. tepelné elektrárny 2. vodní elektrárny 3. jaderné elektrárny.
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 AutorIng. Ivana Bočková Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo.
1 JE – jaderne elektrarny JE – Jaderné elektrárny 2 1 DDZ, rozdělení elektráren, Princip výroby elektřiny, 2 Objev elektronu, Historie JE.
Litoměřice 20. října 2016 Energeticky soběstačné obce.
ESZS Regulace TE.
Jaderná zařízení a jejich dopad na okolní prostředí
Kompresní stanice Jirkov
Vytápění Plynové kotelny
Vytápění Dálkové vytápění
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
Vytápění Dálkové vytápění
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu (užitečně využívané teplo) a dodávkou tepla KVET (kombinovaná výroba.
ESZS cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
Výpočet tepelného schématu RC oběhu s přihříváním páry.
Parní tepelná soustava
E1 Regulace TE.
E1 Přednáška č.7.
Možnosti zvýšení účinnosti záchytu SO2 v rozprašovacím
NÁZEV PROJEKTU: INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ÚROK
Elektroenergetika úvod do předmětu.
Výroba elektrické energie - obecná část
EI cvičení Výpočet tepelného schématu RC oběhu s regenerativním ohřevem napájecí vody.
E1 cvičení – KVET Výpočet tepelného schématu RC oběhu s využitím tepla odváděného z oběhu – užitečně využívané teplo.
E1 Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu
E1 Přednáška č. 7 Kombinovaná výroba
Transkript prezentace:

Pokrytí teplem Praha 1994 Teplárenská soustava ZTMP výtopna Třeboradice Pokrytí teplem Praha 1994 teplárna Malešice teplárna Michle Lhotka Jižní Město Modřany

Historie vzniku teplárenské soustavy Mělník -Praha v sedmdesátých letech vznikla myšlenka zásobovat Prahu z vhodného zdroje v blízkosti hlavního města /světový trend-kogenerace/ 1976-vznikla studie využití EMĚ jako tepl. zdroje pro Prahu 1981-vypracována studie souboru staveb 1982-86- vypracování projektových úkolů,úvodních projektů) 1987-zahájení výstavby souboru staveb ZTMP 1990- po změně politického režimu nastaly potíže s plněním finančních závazků,které vyvolaly potíže s realizací stavby 1991- hospodářská rada doporučila stavbu dočasně zastavit 1992-výstavba definitivně zastavena-jednání mezi ČEZ a P.T. 1993-ČEZ vložil celý rozestavěný soubor staveb včetně EMĚ I do akciové společnosti Mělník-Praha/Energotrans/ /PT 70%-ČEZ 30%/ k dokončení 1995 16.10. zahájení dodávek tepla do Prahy

Rozdělení výstavby do staveb I stavba – tepelný napaječ EMĚ-VTŘ II stavba – tepelný napaječ VTŘ-TMA III stavba –rekonstrukce elektrárny Mělník I IV stavba – výstavba přečerpací stanice ,dispečinku,rozšíření CHÚV V stavba – výstavba přečerpací stanice .

Napáječ v Praze 1995 elektrárna Mělník výtopna Třeboradice Černý Most teplárna Malešice teplárna Michle

Uvádění do provozu rok 1995 duben – zahájeno plnění soustavy upravenou vodou 110 000 m3 květen-srpen cirkulace a čištění vody přes síta a filtry / v důsledku hydraulických ztrát se voda ohřála na 30 stupňů/ srpen –říjen ohřev vody v několika postupných krocích 30-55 stupňů,55-80 stupňů,80-110 stupňů srpen –listopad hydraulické zkoušky agregátů a soustavy zahájení dodávek tepla 16.10. do soustavy Praha Sever 20.10. do soustavy Černý most 1.11. do soustavy Malešice

I stavba nadzemní vedení počet úseků - 10 délka potrubí - 34 500m dimenze - 2 x DN 1200 sekčních uzávěrů - 30 kalníků - 108 kompenzátorů - 210 max. tlak - 2,45 MPa teplota - 160°C / 110°C max průtok - 7 815 t/h celkový obsah - 77 000 m3 přechod potrubí přes Vltavu uložení v zátopové oblasti jednoosý kompenzátor sekční armatury

II stavba počet úseků - 5 délka potrubí - 10 730m dimenze - 2 x DN 1200 (7,3km) - 2 x DN 1000 (0,7km) - 2 x DN 800 (2,7km) sekčních uzávěrů - 7 max. tlak - 2,45 MPa teplota - 140°C / 80°C max průtok - 4 200 t/h Specialita stavby - tunel v délce 2,1km - průměrná hloubka 30m - nucené odvodnění a odvětrání výstup napaječe z TTŘ do TMA výstavba napaječe do Vysočan k Š1 kanál a šachta 12/5 před vstupem do TMA

III stavba Čerpací stanice a zdroj EMĚ I Zjednodušené schéma naznačuje skladbu EMĚ I. Provoz skupin čerpadel C1 a C2 je možno kombinovat podle provozní situace a požadavku na dodávku tepla. Sériové řazení skupin čerpadel se využívá zejména při maximální dodávce tepla z důvodů dodržení tlakových parametrů mezi EMĚ a TTŘ. Ohřev média probíhá v ZO a ŠO. Požadavky na T1>135°C jsou dodrženy na třetím stupni ohřevu Celkový výkon dodávky tepla je ovlivněn požadavkem na výrobu elektřiny a maximální dodávka tepla činí až 630MWt. Parametry zdroje EMĚ I K 1 – 6 - parní kotle palivo hnědé uhlí výkon kotle 250 t/h páry TG 1 a 2 protitlaké 60MW TG 3 a 4 odběrové 60MW TG 5 a 6 kondenzační 56MW max. průtok 8 400 t/h max. výstupní teplota 160°C max. výstup. tlak 2,4 MPa

IV stavba Přečerpací stanice a zdroj 116 MWt v TTŘ Zjednodušené schéma přečerpací stanice Popis čerpadla Odstředivé horizontální spirálové jednostupňové s hydrodynamickou spojkou dopravovaný průtok 600 l/s počet otáček 1440 ot/min příkon 640 kW účinnost 82 % Princip provozu čerpadel Pracovní diagram čerpadla

TG3 a 4 – protitlaké s reg. odběrem V stavba Přečerpací stanice a zdroj TMA Propojení teplárny TMA se soustavou ZTMP bylo realizováno v roce 1995 pomocí dvou skupin čerpadel C4 a C5. Skupina C4 zajišťuje dodávku do zdroje ze soustavy ZTMP . Skupina C5 vrací stejné stejné oběhové množství média a současně se podílí na řízení NB ve zdroji TMA. Parametry zdroje TMA K11 a K12 – parní kotle palivo – černé uhlí výkon kotle – 180 t/h páry TG3 a 4 – protitlaké s reg. odběrem výkon – 55 MW K21 a K22 – horkovodní kotle palivo – zemní plyn výkon kotle – 116 MWt dodávka ze SMA 45 MWt v páře dodávka ze ZTMP max. množství – 4000 t/h max. T1 - 130°C výkon ve vodě – 300 MWt Zjednodušené schéma přečerpací stanice ve zdroji TMA

Vznik a rozšiřování teplárenské soustavy ZTMP 1995 16.10. zahájení dodávek tepla z EMĚ I do Prahy uvedení do provozu teplárenské soustavy EMĚ-VTŘ-TMA-TMI zvýšení redistribuce do TMI,připojení Vysočan,Hloubětína odsíření el.EMĚI,připojení spalovny Malešice rekonstrukce uhelných kotlů v TMA připojení první části Jižního města na propojenou soustavu /odstavení 20 plynových blokových kotelen/ připojení druhé části Jižního města /ukončení provozu zbylých 13 plynových blokových kotelen/ rozšíření propojené soustavy do Krče rozšíření propojené soustavy do Modřan,Lhotky 2003 připojení Neratovic na propojenou soustavu

Stavba napáječe Mělník - Praha elektrárna Mělník výtopna Třeboradice Černý Most Stavba napáječe Mělník - Praha teplárna Malešice tepárna Michle Jižní město Krč Modřany

Teplárenská soustava ZTMP Základní technické parametry sítě Přenosy EMĚ – TTŘ 720 MWt TTŘ – TMA 330 MWt TMA – TMI 90 MWt Výroby EMĚ 6 30 MWt (hnědé uhlí) 330 MWe TTŘ 116 MWt (plyn) SMA 40 MWt (odpad) TMA 180 MWt (černé uhlí) 55 MWe 232 MWt (plyn) TMI 116 MWt (plyn/mazut) 35 MWt (plyn) 6 MWe VKR 51 MWt (plyn) Potřeba tepla 1224 MWt při -12°C Vzhledem k parametrům a významu, můžeme tuto soustavu zařadit mezi největší evropské teplárenské stavby. Ve světě pracují podobné soustavy v dánském Aarhusu a finském Turkhu. Větší využití dálkových dodávek tepla najdeme v Ruských městech Petěrburk a Moskva

Liniové schéma – délky a dimenze napaječe

průtok (t/h) dopravní zpoždění (hod) Vzhledem ke vzdálenostem mezi jednotlivými zdroji a různými DN potrubí, dochází ke zpoždění v doběhu požadovaných teplot ke spotřebitelům. S ohledem na měnící se velikost průtoku v síti zejména při ranních a večerních špičkách odběrů, je nutno s touto skutečností počítat a eliminovat ji včasným natápěním nebo směšováním. průtok (t/h) dopravní zpoždění (hod) EMĚ – TTŘ (LO) 1 600 – 3 600 10 – 24 EMĚ - TTŘ (TO) 3 500 – 7 000 5,5 – 10 TTŘ - TMA 600 - 4 000 3 - 17 TMA – TMI 400 - 1 200 1 - 4

Schéma doplňování soustavy ZTMP OBJEMY NAPAJEČŮ EMĚ – TTŘ……..77 965 m3 TTŘ – Sever…….13 822 m3 TTŘ – TMA………24 070 m3 TMA – Jih………..3 170 m3 TMA – Západ…….7 408 m3 TMA – Střed……..10 066 m3 TMI Západ……….8 500 m3 TMI Východ………3 600 m3 Kapacitní možnosti CHUV TTŘ – výroba – 180 m3/h zásoba v ZN 5019 m3 - možnost využití recyklace a dávkování chemikálií TMA – výroba – 200 m3/h zásoba v ZN 330 m3 - dávkování chemikálií TMI - výroba - 100 m3/h zásoba v ZN 70 m3 - (využití při samostatném provozu) VKR – výroba - 10 m3/h - (využití při samostatném provozu)

Zjednodušené schéma a řazení čerpadel v síti ZTMP

Skupiny čerpadel a tlakové schéma sítě

Řízení provozu soustavy

Příprava provozu roční příprava provozu -aktuální plán,je zpracován na období roku v členění na měsíce řeší optimální řazení a rozdělování výkonu mezi spolupracující zdroje v soustavě týdenní příprava provozu -řeší aktuální stav v soustavě z hlediska-technického stavu zařízení zdrojů a sítí -palivo energetické situace - klimatických podmínek denní příprava provozu řeší aktuální stav v soustavě na základě- operativního hlášení o stavu zařízení zdrojů - předpovědi průběhu venkovních teplot - operativního hlášení o stavu sítí,VS

Řídící a informační systém

DYMOS – dynamický model soustavy

Palivo a nákup % 35,40 1,60 21,80 35,20 6,00 zemní plyn topný olej uhlí nákup tepla EMĚ nákup tepla SMA % 35,40 1,60 21,80 35,20 6,00

Vývoj dodávky tepla do soustavy z jednotlivých zdrojů   Vývoj dodávky tepla do soustavy z jednotlivých zdrojů    

rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 teplota 4,6 3,1 4,2 5,1 5,5 4,5 4,9 TJ 1831 6113 6587 6633 6469 6608 7183 6997

Efektivnost teplárenské soustavy Mělník-Praha dochází k zásadnímu zlepšení ekonomických parametrů výroby-kogenerace postupným odstavováním menších zdrojů dochází k podstatnému snížení vlivu výroby tepla a el.energie na životní prostředí

mapa Mapa Prahy 2003 Třeboradice Malešice Michle Krč Modřany Neratovice Třeboradice Bohnice Dejvice Libeň Černý Most Vysočany Veleslavín Malešice Holešovice Strašnice Řepy Rohožník Michle Mapa Prahy 2003 Stodůlky mapa Krč Petrovice Jižní Město Barrandov Modřany Radotín Zbraslav