Označení materiálu : VY_32_INOVACE_EKO_1102Ročník:4. Vzdělávací obor: Ekonomika Tematický okruh: Hospodářský výsledek a DPFO Téma: Daňové kuriozity Jméno autora: Ing. Zdeňka Suchomelová Vytvořeno dne: Metodický popis, (anotace) Podpora výkladu v hodině. Podpora výkladu v hodině. Materiál je určen pro uvedení do tematického celku soustava daní a jeho zpestření.

 Jako nejčastější způsoby zdanění se vyvinuly daně z příjmů, spotřeby a majetku.  Snaha lidí vyhnout se placení a neustálé zvyšování požadavků státní pokladny nutily krále, diktátory i demokratické vlády často vymýšlet úplně absurdní daně.

 Daň zavedl římský císař Vespasianus, který vládl v antickém Římě v letech 69 až 79 n. l.  Byla vybírána od koželuhů za využívání moči z veřejných záchodků.  Nevěděl si rady, co s „tekutým odpadem“, milionu jejích obyvatel. Město si zakládalo na čistotě a fungovalo v něm velké množství WC – ne všechny ale byly napojeny na kanalizaci. V mnoha těchto zařízeních se moč shromažďovala ve spodních nádržích, takže vždy po několika dnech nastal problém, co s ní. Císař přišel s nápadem, že město najme uklízeče, kteří budou moč vybírat a dodávat ji provozům, které ji potřebují (např.: koželuhům). A právě oni platili zmíněnou „daň z moči“.

 Římský konzul Livius – použil solné daně na pokrytí nákladné druhé punské války s bohatým Kartágem.  V daleké Číně platili daň z obchodu se solí už před třemi tisíci lety.  Nejznámější daní se nakonec stala francouzská solná daň gabelle, jejíž výše vždy závisela na rozmarech pařížského dvora, a byla jednou z rozbušek Velké francouzské revoluce.

 Ve 12. století ji platili ti poddaní anglického krále, kteří se chtěli vykoupit z povinnosti bojovat za krále na bitevním poli. Zavedl ji v 16. století anglický král Jakub I. kvůli oblibě karetních her. V určitých obdobách přežila až do 20. století. Daň z hracích karet

 V Anglii – v 16. stol. za krále Jindřicha VIII. – čím byl nositel bradky významnější, tím platil vyšší daň  V Rusku - Petr Veliký ( ) se rozhodl ze zaostalého Ruska udělat moderní evropskou velmoc. Nelíbil se mu však vhled většiny mužů, kteří nosili nevzhledný a neudržovaný plnovous (v západní Evropě „out“). Car proto vydal nařízení, že vousy musí muži odstranit. Po ulicích dokonce chodily hlídky, které muže kontrolovaly a koho přistihly zarostlého, bez milosti ho popadly a násilím mu jeho ozdobu oholily.  Po čase ale carovi došlo, že by bylo výhodnější, kdyby ti, co nařízení odmítnou dodržovat, za své vousy platili.

 Obdobou daně z nemovitostí se v 17. a 18. století stala v britském království  Platili ji jako daň z luxusu ti, kteří vlastnili domy s deseti a více okny. Daň z klobouků a paruk Byla zavedena v 18. století také v Británii jako způsob zdanění majetku. Paruka i klobouk byly znaky bohatých.

 Daň z tetování a piercingu – zavedena od r v americkém Arkansasu, tetovaní si připlácejí 6 % k ceně tetování nebo piercingu.  Daň ze zvířecích „emisí" – byla zavedena na Novém Zélandu v roce 2003 poté, co se zjistilo, že až 50 % skleníkových plynů pochází z metanu vypouštěného zejména kravami. (Byla ale zrušena ještě předtím, než stihla vstoupit v platnost.)  Daň ze sexu – zavedena v roce 2004 v německém Kolíně nad Rýnem, v podstatě jde o daň z prostituce a činí 6 € denně.  Tuková daň – byla zavedena v roce 2011 v Dánsku a v Maďarsku jako pokus odradit občany od „nezdravých“ – příliš tučných a sladkých jídel. (Nedávno byly zrušeny.)

 Kuriózní daně Kuriózní daně