Hospodárný průřez elektrického vedení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Udržitelný rozvoj energetiky
Advertisements

Výroba a distribuce elektrické energie
Energetický management budov Jiří Karásek Fakulta stavební, ČVUT v Praze K126.
Rozvodná elektrická síť
Hodnocení elektráren - úkolem je porovnat jednotlivé elektrárny mezi sebou E1 P pE1 P E1 vliv na ŽP E2 P pE2 P E2 vliv na ŽP.
Ekonomika provozu a současné trendy v oblasti využívání sluneční energie A5M13VSO-7.
Základy elektrotechniky Kompenzace
Sluneční elektrárna.
Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,
ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE
Výroba elektrické energie - obecná část
Strategické změny v řízení elektrizačních soustav Špindlerův Mlýn Milan Kloubec, ČVUT FEL.
Předpokládaný vývoj české elektroenergetiky Pozice ERÚ seminář VSE 28. května 2007 – Praha Josef Fiřt - ERÚ.
Základy elektrotechniky Kompenzace
Klasifikace investic v podniku
Výroba elektrické energie - obecná část
Chytré sítě Smart grids.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Obnovitelné a Alternativní zdroje energie
Elektrárna Počerady Leží v severozápadní části České republiky, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec a Most. Vlastní výstavba probíhala.
Energetická účinnost a změna klimatu Kontrola emisí Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie konference EPEE, , Praha Josef.
Ekonomické aspekty fotovoltaiky A5M13FVS-12. Ekonomické hodnocení PV systémů Cena elektřiny vyrobená nějakým systémem (např. fotovoltaickým) se obvykle.
Úpravy Kodexu PS a DS Aktualizace žádostí FVE a VTE Materiál na jednání kulatého stolu dne
Vysoké učení technické v Brně
Fotovoltaické systémy pro výrobu elektrické energie Autonomní systémy A5M13FVS-5.
Společenské a hospodářské prostředí
Energetický audit ve velkém průmyslovém podniku z pohledu zadavatele Ing. Petr Matuszek Seminář AEM Brno
Digitální učební materiál
Využití Smart Meteringu při řízení spotřeby energie
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Brno -
Střídavá vedení vn střídavá vedení vvn
Elektroenergetika úvod do předmětu.
1 Zabezpečení dlouhodobé spolehlivosti přenosu v podmínkách mezinárodního trhu s energií Poděbrady 18. a 19. března 2003.
Sekundární legislativa ERÚ a navazující cenová rozhodnutí
Pohled MŽP na novely energetických zákonů Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 Tel..:
Stav otevření trhu a energetické legislativy v ČR z pohledu spotřebitelů a nezávislých výrobců Ing. Bohuslav Bernátek - ENERGETIKA TŘINEC, a. s. Ostrava.
Energetické a ekologické scénáře pro přípravu aktualizace energetické koncepce Poděbrady
Teplárna Otrokovice a.s.
Podpora obnovitelných zdrojů podle návrhu nového zákona a souvisejících vyhlášek Stanislav Trávníček ERÚ.
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Liberalizace trhu z elektřinou a plynem má být prostředkem k dosažení větší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ne cílem za který je často vydávána.
Výroba elektrické energie - obecná část
FEL ČVUT, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd © Oldřich Starý, 2012 Finanční management Volba doby porovnání Určení a použití toku hotovosti.
Tepelná čerpadla a solární systémy pro bytové domy
Pohled nezávislého výrobce na trh s elektřinou v ČR a EU Ing. Petr Matuszek Poděbrady
Systémy centrálního zásobování teplem - SCZT
TARIFY aneb Ceny telekomunikačních služeb. Způsoby tvorby cen z hlediska marketinku: 1. Nákladově určená cena 2. Podle konkurence (vůdce a následovatel…)
MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ
Hospodárná kompenzace účiníku
Kritéria efektivnosti podnikatelských záměrů nejen v elektronických komunikacích.
Náhradní elektrické schéma transformátoru a fázorový diagram
Jaderná elektrárna.
Dimenzování sítí Uspokojení uživatele služby závisí na její jakosti, která představuje schopnost sítě poskytnout službu s předepsanými parametry. Pohotovost.
Marginální náklady na elektřinu
Aplikace marginálních nákladů Oceňování ztrát v distribučním rozvodu Učební text k předmětu MES Doc. Ing. J. Vastl, CSc Doc. Ing. J. Vastl, CSc.
A1B14SEM – Elektrotechnický seminář Lucie Vanišová B3-357 Katedra elektroenergetiky Akumulace el. energie.
Autor – Vlastimil Knotek Závěrečná práce.  Elektrická energie je schopnost elektromagnetického pole konat elektrickou práci. Čím větší energii má elektromagnetické.
Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě pro konferenci: BEZPEČNOSTNÍ FÓRUM 2015 PRAHA
Elektrárny Zbožíznalství 1. ročník Elektrárny - rozeznáváme: 1. tepelné elektrárny 2. vodní elektrárny 3. jaderné elektrárny.
Téma 7. Investiční rozhodování 1. Kapitálové rozpočty výdajů a očekávaných peněžních příjmů z investic 2. Hodnocení efektivnosti investičních projektů.
Téma 9-10 Investiční rozhodování 1. Kapitálové rozpočty výdajů a očekávaných peněžních příjmů z investic 2. Hodnocení efektivnosti investičních projektů.
Základy elektrotechniky Kompenzace
Problematika přenosových linek, cesty dalšího rozvoje
ČESKÁ REPUBLIKA ENERGETIKA.
Státní energetická koncepce, energetická bezpečnost ČR, energetický systém EU: Jaká budoucnost čeká jádro? Dana Drábová Efektivitu již nelze měřit především.
Přehled současných a budoucích problémů teplárenství
Základy elektrotechniky Kompenzace
Elektroenergetika úvod do předmětu.
Výroba elektrické energie - obecná část
Finanční podpora pro provozovatele LDS v rámci V. Výzvy Smart grids
Transkript prezentace:

Hospodárný průřez elektrického vedení Obecný postup dimenzování základního parametru dopravního systému: 1) Ekonomický propočet a návrh optimální hodnoty z ekonomického hlediska 2) Kontrola navrženého parametru z technického hlediska Poznámka: Postup je opačný než když se generují varianty podnikatelských záměrů. Ty se generují tak, aby splňovaly technická hlediska, tzn. byly realizovatelné fyzikálně. Pak se z těchto možných technických variant vybírají ekonomicky optimální např. dle kritéria NPV či IRR.

Předpoklady pro výpočet hospodárného průřezu Neřešíme problém ano či ne, tedy neuvažujeme nulovou variantu. Vedení je prostě třeba postavit, jde jen o to s jakým průřezem. Varianty se neliší energetickým efektem. Každý z uvažovaných průřezů lze pro předpokládaný průběh zatížení použít. Tyto předpoklady umožňují použít nákladového (resp. přesněji výdajového) typu kritéria. Varianty posuzujeme ze systémového hlediska, tzn. z hlediska projektu nikoliv investora, tzn. nerespektujeme původ prostředků na investice, formu podnikání a vztah ke státnímu rozpočtu (daně). Ekonomické hodnocení oceňuje celý investovaný kapitál pomocí opportunity cost. Životnost všech variant je stejná.

Kritérium výrobních nákladů

Elektrické stanice – ucelená zařízení uzlu elektrizační soustavy transformovny slouží ke změně elektrického napětí při stejném kmitočtu a jeho rozvádění nebo galvanickému oddělení jedné části sítě od druhé rozvodny slouží k rozvádění elektrické energie téhož napětí bez transformace a přeměny měnírny slouží k přeměně druhu proudu (AC/DC) nebo ve speciálních případech jeho kmitočtu kompenzátorovny slouží k vyrovnání jalových složek střídavého proudu jako zdroje jalové složky elektrické energie buď kapacitního nebo induktivního charakteru Denní diagram zatížení ES základní zatížení střední zatížení špičkové zatížení různé zdroje ES

Zdroje ES: základní – jaderné elektrárny, průtočné vodní elektrárny, moderní kondenzační elektrárny, teplárny s protitlakými turbínami, nákup z UCTE pološpičkové – kondenzační elektrárny, akumulační vodní elektrárny (Vltavská kaskáda) špičkové – přečerpávací elektrárny, PPC (Vřesová, Trmice) akumulátory - přečerpávací vodní elektrárny (PVE) nezávislé - malé výkony, závodní a OZE, nepodléhají dispečerskému řízení OZE - základní, pološpičkové i špičkové zdroje (vodní a větrná energetika, biomasa, fotovoltaika, geotermální energie)

Výkonové zálohy v elektrizační soustavě Výkonová záloha ES Systémová výkonová záloha Národohospodářská záloha Záloha provozní Záloha na BO a GO Záloha poruchová Záloha na zatížení Dispečerská záloha

Ztráty ve vedeních třífázová vedení : k = 3 … odběr na konci k = 1 … rovnoměrné zatížení Je třeba si uvědomit, že činné ztráty způsobuje zdánlivý (celkový) proud protékající činným odporem vedení (rezistancí), nikoliv pouze jeho činná složka (I cosφ)! Na dlouhých VN a VVN se někdy uvažují i jalové ztráty vznikající na induktivní reaktanci vedení ωL = XL, Qztr= XL I2 , které jsou kompenzovány kapacitní admitancí vedení, jenž naopak jalový výkon dodává (-Qztr = XC I2 = I2 / BC )

Doba využití maximálního zatížení je doba, za kterou by se při maximálním výkonu spotřebovalo, resp. vyrobilo stejné množství elektrické energie jako při proměnlivém zatížení během sledovaného období. Doba plných ztrát je doba, za kterou by se při maximálním přenášeném výkonu ztratilo ve vedeních stejné množství elektrické energie jako při proměnlivém zatížení během sledovaného období. Přibližný výpočet Tz z Tm dle normy: T … délka sledovaného období

Křivka MC odpovídá směrnici tečny křivky TC v příslušném bodě AC jsou odvozeny z tangenty úhlu spojnice vedené z počátku souřadnic do příslušného bodu křivky TC Křivka MC odpovídá směrnici tečny křivky TC v příslušném bodě Křivka MC se protíná s AC v minimu AC Je-li MR = MC, je zisk maximální Inflexní bod VC FC E (MWh) AC MR = AR = P MC E (MWh) Eopt

Definice marginálních nákladů (marginální = mezní, přírůstkový) Marginální náklady jsou definovány jako přírůstek nákladů vyvolaných mezním přírůstkem poptávky (produkce). tečnová definice sečnová definice Z krátkodobého hlediska: FC = konst  Z dlouhodobého hlediska: FC ≠ konst  Krátkodobé marginální náklady (SRMC … Short Run Marginal Cost) – definovány jako přírůstkové výrobní a dopravní náklady vyvolané přírůstkem dodávky při nezměněné kapacitě výrobního a dopravního zařízení. Obsah SRMC se často rozšiřuje o ztrátu způsobenou nedodávkou elektřiny

Dlouhodobé marginální náklady ( LRMC … Long Run Marginal Cost) - jsou přírůstkové výrobní a dopravní náklady vyvolané přírůstkem dodávky. Zahrnují i investici výrobce do potřebného zařízení výrobní a přepravní kapacity Pokud je elektrizační soustava optimálně rozvíjena, pak platí: DNpr … přírůstek poměn. provozních nákladů (náklady na ztráty) DNnd … přírůstek nákladů z nedodávky DNpst … přírůstek stálých provozních nákladů (oprava, údržba) DNiaTž … přírůstek anuitní hodnoty investičních nákladů Náklady z nedodávky na straně dodavatele: přímé – ztráty z tržeb, z obchodní marže,… nepřímé – nutné např. zapojit záložní zdroj nebo nutné přepojit na jiné vedení systémové – náklady na opravu zařízení, které neplánovaně vzniknou

Metody výpočtu marginálních nákladů Náklady z nedodávky na straně odběratele: přímé – ztráty z nerealizované výroby, ušlý zisk nepřímé – režimové ztráty systémové – náklady na opravu zařízení Metody výpočtu marginálních nákladů 1) Systémová metoda stálá složka výrobních nákladů ES nv národohospodářské náklady z nedodávky národohospodářské náklady na zajištění dodávky zvopt … optimální zabezpečenost dodávky 0,9 0,99 0,999 0,9999 zv zvopt

systémová metoda výpočtu MC spočívá v experimentech na matematicko - ekonomickém modelu ES model zahrnuje proměnné a stálé provozní náklady a anuitní hodnotu investičních nákladů všech zdrojů v ES metoda je velmi náročná na HW i SW 2) Metoda reprezentantů Předpokládá se vyrovnaná bilance spotřeby a výroby v ES. Další výroba bez zvýšení instalovaného výkonu není možná. Proto: Metoda počítá pouze s vybranými typy zdrojů – závěrné elektrárny (výstavba a provoz není v blízké budoucnosti omezen) Vylučující podmínky závěrných elektráren: nedostatek paliva nedostatek lokalit pro výstavbu ekologické problémy závislost výroby elektřiny na jiné hlavní výrobě (teplárny), na klimatických podmínkách

Obecný vztah: niE … měrné investiční náklady nových závěrných elektráren (kč/kW) niS … měrné investiční náklady nových sítí (kč/kW) km … koeficient účasti maxima odběratele na maximu soustavy (-) kvs … koeficient vlastní spotřeby (-) kzp, kzw … koeficient ztrát výkonu, resp. práce v sítích soustavy (-) kr … koeficient zálohy výkonu v závěrných elektrárnách (-) ppsE … roční poměrné stálé provozní náklady elektráren ppsS … roční poměrné stálé provozní náklady sítí Tm … roční doba využití Pm odběratele nwE … měrné proměnné náklady výroby elektřiny (Kč/kWh) aTžE, aTžS … poměrná anuita za ekonomickou dobu životnosti závěrných elektráren a sítí

Koeficient účasti maxima odběratele na maximu soustavy - km a) PPE jako závěrná elektrárna b) JE + PVE jako závěrné elektrárny pA … podíl JE na krytí zatížení odběratele pV … podíl PVE na krytí zatížení odběratele Koeficient účasti maxima odběratele na maximu soustavy - km výkon odběratele v okamžiku maxima soustavy maximum odběratele v roce km = 0 … odběratel v maximu soustavy má nulový výkon; jeho odběr nevyvolává žádnou stálou složku nákladů a „měl by platit jen za práci“

Proč marginální náklady? Cílem výpočtu LRMC je vyjádřit výrobní náklady na změnu spotřeby, resp. výroby elektrické energie z makroekonomického hlediska. Dále cílem je přímé použití pro účely výpočtů ekonomické efektivnosti v energetice, pro konstrukci a aktualizaci tarifního systému, dohadovaných výkupních cen elektřiny z nezávislých zdrojů a dovozu.