Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Právní normy Katedra práva
2 Struktura 6. přednášky I. Prameny práva a právní normy II. Právní normy III. Struktura právních norem IV. Druhy právních norem V. Působnost právních norem
3 I. Prameny práva x právní normy Prameny práva = materiální x formální Materiální = příčiny vzniku formálních pramenů (poměry ve společnosti, historické zkušenosti,…) Formální = 1. OZNPA; 2. Mezinárodní smlouvy + kolektivní smlouvy; 3. Zrušující nálezy ÚS x precedenty, právní obyčeje nejsou v ČR pramenem práva Právní normy = obsaženy ve formálních pramenech práva = obecně závazná pravidla chování vydaná v předepsané formě a vynutitelná veřejnou mocí
4 Struktura státní moci Znaky právní normy: obecnost (vymezení okruhu adresátů, předmět úpravy atd. závaznost (pro všechny případy, subjekty, atp.) regulativnost (reguluje společenské vztahy) formální určitost (forma = pramen práva) vynutitelnost (není závislá na přítomnosti sankce v právní normě) -) PN = obecně závazné pravidlo chování vydané v předepsané formě vynutitelné státem
5 Právní norma Právní norma = základní jednotka systému práva (právního řádu) Právní norma = obsažena ve formálních pramenech práva Formální prameny práva ovšem neobsahují pouze právní normy V právním řádu (právních předpisech) jsou i nenormativní části (např. preambule) Právní norma má následující strukturu:
III. Struktura právních norem Základní struktura = H - D - S hypotéza - skutková podmínka nastoupení pravidla chování (dispozice) - okruh adresátů, časová působnost,… dispozice - vlastní právní pravidlo chování - příkaz, zákaz, dovolení,… (jediný nutný prvek PN) sankce - právní následek za naplnění dispozice právní normy 6
IV. Druhy právních norem Právní normy lze členit podle různých kritérií: 1) Dle právní síly (dle formy NPA) 2) Dle struktury normy (přítomnost jednotlivých součástí právní normy) 3) Kogentní x dispozitivní 4) Dle dalších kritérií + zvláštní normy – blanketové, kolizní, kompetenční, doporučující 7
1. Kritérium právní síly Viz předchozí přednáška Podle „síly „formálního pramene práva, v němž je právní norma obsažena, lze normy členit na: ústavní, zákonné a podzákonné právní normy původní a odvozené (kritérium zmocnění) otázka závaznosti pro jednotlivé subjekty (FO+PO, správní orgány, soudy, Ústavní soud,…) -) pyramida 8
2. Kritérium „struktura normy“ podmíněné x nepodmíněné přítomnost hypotézy (x právní norma má vždy dispozici) perfektní x imperfektní přítomnost sankce (x právní norma má vždy dispozici) 9
3. Kogentní x dispozitivní normy Kogentní x dispozitivní normy norma dispozitivní: vyjadřuje možnost chování (ponechává je na vůli účastníků) má subsidiární charakter („není-li dohodnuto jinak“) vyskytují se v OZ, OBZ Příklad: podle § 262 ObZ „strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah se bude řídit obchodním zákoníkem“ Příklad – rekodifikace - §1255 NOZ: Není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu. Náhrada činí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby, ledaže si strany ujednají jinak (§ 1255). norma kogentní: přikazuje chování jejích adresátů bezvýhradně nelze se od ní odchýlit Příklad: § 46 odst.1 OZ - smlouvy o převodu nemovitostí musí mít písemnou formu. Příklad – rekodifikace - NOZ: Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý (§ 132 NOZ). 10
11 Další druhy právních norem: Hmotně-právní, Procesně-právní, Organizační Regulativní, Ochranné, atp.
Zvláštní normy – druhy blanketové (norma zmocňující k vydání právního předpisu – zákona, vyhlášky, atp. – viz vyhlášky ministerstev) odkazující (odkazuje na použití jiného právního předpisu či jiné části téhož právního předpisu kompetenční normy (z. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy – viz MFČR, MVČR,…) teleologické normy (nemají normativní povahu, vytyčují cíl chování, aniž by uváděly, jak k němu dospět – ČR vyvine úsilí k zajištění bezpečnosti svých obyvatel, za účelem zlepšení živ. prostředí….) doporučující normy (např. vzorové stanovy společenství vlastníků byt. jednotek, vzorové stanovy občanského sdružení...)
13 V. Působnost právních norem Působnost právních norem: Věcná Časová Prostorová Osobní
14 Věcná působnost skutková charakteristika případů ObZ upravuje vztahy mezi podnikateli, OZ mezi občany, ZP, … právní institut → právní odvětví → právní subsystém (právo soukromé/veřejné) lex generalis x lex specialis
15 Časová působnost Vymezení „života“ právní normy: schválení → platnost → účinnost → zrušení (derogace) + obecný zákaz retroaktivity (princip právní jistoty) nepravá x pravá retroaktivita (příklad školné pro současné studenty 3. ročníku od příštího roku x všechny absolventy VŠ) explicitně trestní právo: R. připuštěna, pokud je pro pachatele použití dřívější právní úpravy příznivější (čl. 40 odst. 6 LPS – příkaz retroaktivity ve prospěch) Schválení, platnost, účinnost - viz 3. přednáška Derogace = zánik platnosti právního předpisu nebo jeho části zrušení předpisu orgánem, který ho vydal x jiným (ÜS,.. ) derogační klauzule: generální x demonstrativní x enumerativní změny a doplnění - „přímé“ novelizace
16 Osobní působnost Vymezení, na které subjekty norma dopadá Subjekty lze členit dle věku, kvalifikace, funkce, tuzemci x cizozemci x občané v cizině… Obyvatelé obce (např. poplatek za odpad), řidiči (např. zimní pneumatiky), majitelé nemovitosti (např. daň), všichni občané ČR (např. odpovědnost za přestupky),… Některé výjimky z osobní působnosti: imunity (prezident - čl. 65 Ústavy, poslanci, senátoři - čl. 27 Ústavy, soudci - zákon o soudech a soudcích) → tzv. exempce diplomatické mise (mezinárodní právo)
17 Prostorová působnost Lokální (obce, kraje, škola, úřad, …) Celostátní působnost (x SRN - spolek x země) EU,… Planetární působnost (genocida,…) + exteritorialita působení právních norem na základě tzv. kolizních norem (občan státu, který vycestoval za hranice, např. cestovní pas) na základě mezinárodní smlouvy