University Of Finance & Administration Pavla Břečková [Ing., Ph.D.] MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV_B] pro AI.BA.PO – kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.] pavla.breckova@vsfs.cz

STRUKTURA PŘEDMĚTU KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] Ukazatele MO Mezinárodní obchodní vazby Vstup a vztahy ČR - EU Exportní strategie a zahraniční politika ČR Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí Nástroje obchodní politiky Integrační uskupení Globální prostředí v MO, obchodní bloky

LITERÁRNÍ ZDROJE Povinná literatura : Cihelková Eva a kol.: Světová ekonomika – obecné trendy rozvoje. C.H.Beck v Praze 2009, 1.vydání (nebo jakékoli pozdější, je-li dostupné)   Doporučená literatura / Recommended reading: Charles W. L. Hill: Global Business Today, McGraw-Hill/Irwin, 7th edition, 2011

KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) - Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky

MEZINÁRODNÍ OBCHOD Co je to obchod? = Obchod je postup, jak získat nenásilně to, čeho se v určitém okamžiku na určitém místě nedostává = Ekonomická činnost – směnu zboží (koupě a prodej) prostřednictvím peněz = Zahrnuje NÁKUP a PRODEJ Co je MEZINÁRODNÍ OBCHOD? = směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států MEZINÁRODNÍ obchod = SMĚNA přes hranice státu

MEZINÁRODNÍ OBCHOD Důvod zapojení země do MO? Otevřenost ekonomiky** = skutečnost, že skoro žádná země NEPOKRYJE svým zbožím a surovinami své POTŘEBY, ale soustřeďuje se na výrobu výrobků, které jsou pro ni efektivní (= teorie komparativních výhod*) Otevřenost ekonomiky** = stupeň zapojení země do mezinárodního obchodu *příští slide **Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP

ABSOLUTNÍ výhoda Může-li národní hospodářství vyrábět určité zboží s absolutně nižšími náklady nežli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu Absolutně nižší náklady = žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy = Absolutní výhody umožňují produkovat zboží při nižších nákladech než v zahraničních zemích Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce. Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování pšenice, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svoji“ oblast

KOMPARATIVNÍ výhoda Je mnohem častější - mezi každými dvěma zeměmi existuje komparativní výhoda. Tedy i když porovnáme Somálsko a USA, najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně každá ze zemí specializovala Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí ekonomický subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho nejhodnotnějšího statku nebo činnosti

MEZINÁRODNÍ OBCHOD Klasickém zahraničním obchodu Mezinárodní INVESTICE Spočívá v: Barter / Import / Export Klasickém zahraničním obchodu FDI / Portfolio investice Mezinárodní INVESTICE Licensing / Franchising / Management contracts etc. Další formy mezinár.obchodní aktivity 9. 9

Mezinárodní INVESTICE - obecně FDI = Foreign Direct Investment (Přímá zahraniční investice) investice za účelem AKTIVNÍ KONTROLY MAJETKU, aktiv nebo společností v zahraničí Formy FDI GREENFIELD (nový podnik / zařízení) AKVIZICE (nákup či sloučení s existující lokální firmou) Portfolio Investice Nákup zahr. finančních komodit (akcie, podíly, obligace, certifikáty….) za účelem JINÝM než KONTROLA

GLOBAL MACRO MICRO

Světový obchod – možné scénáře Zajímavá OTÁZKA [z ekonomické perspektivy] je, co může znamenat pro budoucnost: 19. století dominovala Velká Británie a Evropa jako koloniální síly 20. století dominovaly USA jako značná ekonomická síla 21. století bude kontrolováno Asií – a zejména Čínou 12.

1. EKONOMICKÝ 2. POLITICKÝ 3. KULTURNÍ VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 1. EKONOMICKÝ 2. POLITICKÝ 3. KULTURNÍ VOLNÝ Mezinárodní Obchod je cílem všech tržních ekonomik a předpokládá: konvertibilitu (volnou převoditelnost měny) volnou tvorbu cen odstranění hospodářských a politických překážek (cla atd.)

MEZINÁRODNÍ OBCHOD - RIZIKA Slabá soběstačnost (v případě války či změně politického systému) Závislost (čím je stát menší a ekon. vyspělejší, tím je MO důležitější a stát na něm závisí)

FUNKCE zahraničního obchodu Ekonomicko-racionalizační funkce vychází z absolutních a komparativních výhod dané ekonomiky Transformační působí v procesu přeměny hodnoty společenského produktu => vliv na platební bilanci (next slide) Transmisní přechod nových technologií, designů apod. Sortimentní ovlivňování šířky a hloubky sortimentu dané země

Základní UKAZATELE MO OBCHODNÍ BILANCE = přehled o objemu vývozu a dovozu za urč. období A) aktivní = export > import B) pasivní = export < import (Deficit obchodu) PLATEBNÍ BILANCE = přehled o devizových příjmech a výdajích za období A) aktivní = příjmy ze zahraničí > platby do zahraničí B) pasivní = platby do zahraničí > příjmy ze zahraničí

STRUKTURA MO TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ

STRUKTURA MO TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ = portfolio všech obchodních teritorií, s nimiž firma (stát) obchoduje TERITORIÁLNÍ = portfolio všech komodit, s nimiž firma (stát) obchoduje KOMODITNÍ

ZÁSAHY státu do MO = zásady a opatření, která vláda využívá při řízení MO ÚKOLY STÁTU: - zajišťování proporcionality (rovnoměrnosti) ve vztazích se zahraničím - ovlivňování rozsahu dovozu a vývozu + teritoriální a komoditní struktury - vytváření institucí pro rozvoj a spolupráci se zahraničím

SMĚRY ŘÍZENÍ MO PROTEKCIONISMUS - stát zasahuje do MO - chrání vnitřní trh před konkurencí ze zahraničí - podporuje vlastní výrobky při prosazovaní na zahraničních trzích LIBERALISMUS - stát omezuje zásahy do MO - dovoz a vývoz bez restrikcí - volná směnitelnost umožňuje přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání

Základní směry MO - Působení státu / Efektivnost / Užitek Cesta do PROBLÉMŮ Protekcionismus, ochrana domácích výrobků Stát: ↑ cen.hladiny, méně Q sortiment Efketivnost: omezována Právo: omezování os.svobody, více státu, ↑ přerozdělování Spotřebitel: platí ↑ za zboží, jisoty x vyšší daně Firmy: ochrana X neefektivnost Stát: ↑ míry korupce, uplácí voliče Cesta k RPOSPERITĚ Otevírání trhů, liberalismus, vystavení domácích výr.konkurenci Stát: ↓ cen.hladiny, širší sortiment + Q Právo: odpovědnost jedince, méně státu, ↓ přerozdělování Spotřebitel: platí nejnižší možnou cenu, nižší daň.zátěž Firmy: konkurence X příležitost Stát: ↓ míra korupce, pomoc potřebným

2. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) - Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky

ČR součástí EU ČR členem od 1.5.2004 (ve vlně 10 států – největší rozšíření v dějinách EU) Další rozšíření 1.1.2008 (o BG a RO) + 2013 Chorvatsko V současnosti 28 států Vedení jednání o přistoupení dalších zemí  

PROCES vstupování ČR do EU 1.pol. 90.let: ASOCIAČNÍ SMLOUVA (dohoda o přidružení) Realita postupného sbližování na mikro i makro úrovni přinesla změny BÍLÁ KNIHA (pro účely harmonizace: evropské zákony, směrnice převáděné do č.práva) 1997 – rozhodnutí o „velkém rozšíření EU“ (o 10 členských států) – ovšem rozděleno do dvou skupin zemí 1999 - o dva roky později dělící čáry smazány - helsinský summit v prosinci 1999

Překážky ve vyjednávání o vstupu do EU Možnost oddálení až o 7 let (2+3+2) Volný POHYB PRACOVNÍCH SIL Omezení do r. 2011 Protiváhou – PRODEJ PŮDY v ČR Stavební práce / topení v bytech Spotřební daň z cigaret / Domácí slivovice Sazba DPH na vybrané komodity Čističky odpadních vod 2010 / Klece pro slepice Životní prostředí

Překážky velkého rozšíření obecně česko-rakouský spor o Temelín citlivá otázka platnosti Benešových dekretů řešení statutu ruské enklávy Kaliningradu postavení maďarské menšiny na Slovensku či v Rumunsku  

Hlavní INSTITUCE na podporu MO Stát – ministerstva s vlivem na obchod: MPO + MZV Specializované agentury státu: CzechInvest CzechTrade Česká centra CzechTourism Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: - AMSP ČR (Asociace MSP ČR) - Svaz průmyslu a dopravy ČR - HK ČR

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Role MZV v zahraniční obchodní politice 1. Ekonomická dimenze zahraniční politiky - vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obch.kontaktů systém ZÚ (zastup.úřady) a OEÚ (obch.ekon.útvary) 2. Spolupráce s MPO a s dalšími resorty a institucemi - formulace hl.úkolů ZÚ ČR a jejich OEÚ (obch-ek.útvar) - hl.úkoly: *Zlepšit řízení ekon. služeb státu v zahraničí - kromě ZÚ působí také další příspěvkové org. MZV, MPO a MMR (CI, CzT, CzTour, CzCentres) *Organizování podnikatelských misí (spolu s HK a Svazem prům.a dopravy ČR) 3. Aktivity ve vztahu k EU 4. Proexportní činnost ČESKÝCH CENTER v zahraničí (obecná propagace země)

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Ve smyslu mezinárodního obchodu: Měl by být prioritní zájem na prosperitě podnikání včetně mezinárodního obchodu (konkurenceschopnsti) Exportní strategie 2012-2020

INSTITUCE na podporu MO CzechCentres = obecná propagace ČR v zahraničí (kultura a dobré jméno) v gesci MZV Na tuto činnost navazuje činnost SPECIALIZOVANÁ (agenturní): CzechInvest – v oblasti přímých zahraničních investic (FDI) CzechTrade – v oblasti exportu CzechTourism – v oblasti cestovního ruchu

Česká centra (Czech Centres) = přísp.org. MZV ČR -  od 2008 působí 24 center ve 20 zemích (poslední v Argentině Buenos Aires) - posláním je prostřednictvím sítě českých center vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničně-politickými prioritami státu. Hlavní činností organizace: *prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu * Cílem organizace je upoutat zájem široké zahraniční veřejnosti a představit ČR jako vyspělý demokratický stát, s nímž lze navázat důvěryhodnou spolupráci - Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jež působila v zahraničí od 50.let

CZECHINVEST Služby CzechInvestu: Projekty na podporu MSP Investorská činnost (přímé zahr.investice) Projekty na podporu MSP        Podpora ze strukturálních fondů O CZECHINVEST = Agentura pro podporu podnikání a investic (st. příspěvková org. podřízená MPO ČR) ÚKOLEM: posílit konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory MSP, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Od 2004 síť třinácti RK v krajských městech Služby CzechInvestu: - informace o možnostech podpory pro MSP - implementace dotačních programů financovaných EU a státem - formální poradenství k projektům - správa databáze podnikatelských nemovitostí - podpora subdodavatelů – správa databáze č. dodavatelských firem - pomoc při realizaci investičních projektů - zprostředkování státní investiční podpory

CZECHTRADE - součást státního systému podpory exportu PRODUKTY: - příspěvková org. MPO ČR - součást státního systému podpory exportu ÚKOL: -  pomáhat českým vývozcům, především z řad MSP prosadit se na zahraničních trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity cílem: usnadnění jejich vstupu na mezinárodní trhy včetně úspory času a nákladů. SÍŤ zahr. zastoupení ve 30 zemích. (znalost místního prostředí, kontakty a zkušenosti jsou hl.přidanou hodnotou, kterou CzT prostřednictvím portfolia svých služeb nabízí) PRODUKTY: - Exportní akademie - Portál BusinessInfo Sběr poptávek a distribuce (služba CzT denně) Semináře a w-shopy, setkání se ZK Databáze a služby ZK (průzkum trhu, vytipování partnerů, kontaktování…)

CzechTourism = příspěvková org. MMR ČR zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahr. i domácím trhu podporuje příjezdový – incomingový - a domácí cestovní ruch Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti   K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism

Další podpora MO + nástroje podpory Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: AMSP ČR (Asociace MSP ČR) – Exportní manuál, Inkubátor USA, připomínkové místo Zpráva o MSP atd. Svaz průmyslu a dopravy ČR – mise, připomínkové místo HK ČR _____________________ Státní finanční ČEB (Česká exportní banka) EGAP – pojištění

Nástroje obchodní politiky státu o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci TARIFNÍ a NETARIFNÍ Záměrem státu je: buď omezit DOVOZ nebo podpořit VÝVOZ AUTONOMNÍ (jednostranné) vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních jednání, úmluv bilaterální (dvoustranné): obchodní / platební dohody / úvěrové smlouvy / výměnné dohody multilaterální (mnohostranné): integrační uskupení / mezinárodní surovinové dohody SMLUVNÍ

TARIFNÍ nástroje obchodní politiky = cla Podle způsobu výběru: valorická – stanovena jako % celní hodnoty zboží specifická – stanovena jako pevná částka za fyzickou jednotku Podle pohybu zboží: Vývozní Dovozní Transmisní Podle účelu: fiskální – cla za účelem získání dodatečných příjmů pro státní pokladnu ochranné – ochrana domácí výroby prohibitivní – znemožnění dovozu určitého zboží – extrémní případ ochr. cla skleníková (výchovná) – ochrana nově vznikajícího nebo restruktural. odvětví odvetná (retorzní) – odvetné opatření negociační (bojové) – negociační prostředek k vynucení ústupku druhé strany diferenční – zvýhodnění nebo znevýhodnění dopravy v určitém směru

NETARIFNÍ nástroje dovozní přirážka – v % - částka vybírána při dovozu všeho zboží dovozní depozitum – částka složená ve stanovené výši při dovozu bez úroku po stanovenou dobu množstevní omezení – KVÓTY – určení množství výrobku fyzicky nebo objemově, které se v dané době může dovézt nebo vyvézt minimální cena – spodní hranice, za kterou se smí zboží dovézt vyrovnávací clo – za účelem vyrovnávat rozdíl vzniklý poskytnutím subvence v zemi vývozu antidumpingové clo – dávka z dovozu dumpingových výrobků (dumping – pod výrobní cenou, či cenou obvyklou v zemi vývozce)

EXPORT - IMPORT EXPORT IMPORT Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŮSTEK HDP IMPORT množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP

Nástroje na podporu exportu Vládní vývozní úvěr St. půjčka poskytovaná jednou zemí druhé za podmínky, že zapůjčená suma bude použita k nákupům v zemi, která úvěr poskytla Státní záruka za úvěr dříve zejména při vývozu větších investičních celků dnes běžné např. v Trade finance I v drobném podnikání - ČMZRB Vývozní subvence daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj Devalvace vlastní měny zlevnění vývozu x zdražení dovozu krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem

Mezinárodní průzkum trhu PODNIKOVÉ PROSTŘEDÍ Snižuje rizika při rozhodování v mezinárodním podnikání: O vstupu na trh O komunikaci se zahraničními trhy O volbě marketingové strategie O formě vstupu na trh A další.. Sekundární data Byla již jednou shromážděna Jsou rychle a levně k dispozici Primární data Je třeba je získat Poměrně nákladná Spolupráce se specializovanou agenturou? 41. 41

delší časová realizace Druhy průzkumu TERÉNNÍ sběr a analýza primárních dat poměrně vysoké náklady delší časová realizace „OD STOLU“ analýza sekundárních dat nízké náklady rychlá realizace 42. 42

P – Politické a právní prostředí Možnost kontroly vlastnictví Možnost nákupu pozemků a nemovitostí Možnost repatriace zisku do zahraničí Vymahatelnost práva Možnost založení nové firmy a ukončení podnikatelské činnosti Politické prostředí: Politický systém a politická stabilita Význam zájmových skupin Vztah k zahraničním firmám Korupční prostředí 43. 43

E – Ekonomické prostředí Hospodářská politika vlády: Zahraničněobchodní politika Kursová politika Základní makroekonomické ukazatele a jejich vývoj Podíl šedé ekonomiky 44. 44

S – Sociální a kulturní prostředí Kultura: Míra otevřenosti společnosti Hierarchie potřeb Hodnotová orientace (např. západní hodnoty) Instituce: Rodina Náboženské instituce Vzdělávací instituce Další faktory: Jazyk Neverbální komunikace Způsob oblékání Estetické cítění 45. 45

T – Technologické prostředí Existence a kvalita základní infrastruktury: voda, energie, telefony, dálnice, silnice, železnice atd. Kvalita a dostupnost komunikační infrastruktury: televize, rozhlas, telefony atd. IT = možnost přenosu dat do zahraničí=> internacionalizace služeb, standardizace Přístup k informacím Elektronické obchodování (E-commerce, e- business) B2C, B2B, C2C (e-Bay např., bleší trh), C2B (pracovní síla, výběr.řízení přes internet – min. první kola) Analýzy technologického prostředí: Počet uživatelů Internetu a vybavenost výpočetní technikou Počet telefonů…. Výdaje na výzkum a vývoj (% z HDP) Počet mezinárodních patentů 46. 46

3. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) - Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky

EXPORT - IMPORT EXPORT IMPORT Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŮSTEK HDP IMPORT množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP

Nástroje na podporu exportu Vládní vývozní úvěr St. půjčka poskytovaná jednou zemí druhé za podmínky, že zapůjčená suma bude použita k nákupům v zemi, která úvěr poskytla Státní záruka za úvěr zejména při vývozu větších investičních celků Vývozní subvence daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj Devalvace vlastní měny zlevnění vývozu x zdražení dovozu krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem

Nástroje na omezení importu KVÓTA = kvantitativní restrikce - Principem stanovení MAX hranice možného vývozu nebo dovozu zboží či služeb CLO = jedním z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje již ve starověku FUNKCE: fiskální ochranná nástroj regulace teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu ekologická

Druhy cel a poplatků Při dovozu zboží jsou vyměřovány a vybírány: dovozní clo; dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky; daň z přidané hodnoty; spotřební daň Speciální formy cla: antidumpingové clo odvetné (retorzní) clo vyrovnávací clo

Globální prostředí nejsme omezováni národními hranicemi bez ohledu na velikost a typ firmy změna GLOBÁLNÍ konkurence v důsledku regionálních OBCHODNÍCH a VÝROBNÍCH dohod

Faktory s významným vlivem na MO(V) POLITICKÉ Integrace LDCs (Low Developed Countries) a centrálně plánovaných ekonomik do světové ekono- miky Překážky (& příležitosti) Plynoucí z ekon.nerovností Role OECD, WTO, World Bank, EU komise Environmentální zájmy EKONOMICKÉ Mezinár.ekonomické dohody (liberalizované toky obchodu & kapitálu) => vedly ke zřízení REGIONÁLNÍCH EKONOMIC- KÝCH USKUPENÍ - 3 hlavní obchodní bloky TRIAD + BRICS GATT (1947-95) =>WTO 2 mimořádné sporné body pro budoucnost: Pracovní standardy Environmentální záležitosti TECHNOLOGICKÉ Economické cykly v 50-ti letých „vlnách“: Prosperity Recession Depression Recovery INFORMAČNÍ & KOMUNIKAČNÍ vlna (1980/90’) Prostřednictvím SÍTÍ (networks) (comps, tech založená kom., výrobní, kontrolní systémy) TRANSPORT 53.

Formy - stupně integračních uskupení HOSP a MĚNOVÁ unie Společný trh Celní unie Pásmo volného obchodu

Základní mezinárodní uskupení 28 zemí, eurozóna, volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, prac.sil EU - Evropská unie od r. 1992, (Mexiko, Kanada, USA) dohoda o odstranění cla a dalších bariér (dovozní licence a celní poplatky) NAFTA ostatní latinskoameriské země – seskupení volného obchodu (členy: Kolumbie, Mexiko a Venezuela) FTAA – Free Trade Area of Americas obch spojenectví 10 národů JV Asie (Laos, Barma, Thajsko, Kambodža, Vietnam, Brunej, Malajsie, Singapur, Indonésie) JV Asie = nejrychleji rostoucí ekonomika světa -> důležité vytvořit spojenectví, které by mohlo soupeřit s NAFTA nebo EU ASEAN Brazílie – Rusko- Indie – Čína – (Jižní Afrika) „analytické vytvoření“ (Goldman Sachs 2011) – ekonomičtí leadři budoucnosti BRIC(S)

TRIAD – hlavní obchodní bloky NAFTA ASEAN North American Free Trade Agreement USA, CANADA, MEXICO východní & jihovýchodní ASIE Indonesia, Malaysia, Philippines, Singapore a Thailand od 1967 Brunei, Burma (Myanmar), Cambodia, Laos a Vietnam EU 28 zemí

Světový obchod Dolar / Euro zóna Základní rysy pro rozhodnutí o expanzi Dolar / Euro zóna Business kultura / kulturní odlišnosti Vymahatelnost práva Business bariéry Business hrozby / příležitosti 57.

TRIAD - NAFTA NAFTA USA, Kanada, Mexiko FREE TRADE AREA (zóna vol- ného obchodu) od 1994 Populace: 457 millionů Hustota osídlení: 25.1/km2  GDP/capita: 35,490 USD Zásoby vody 7.4%

TRIAD – Evropská unie EU členské státy společný trh / ekonomická unie GDP / capita: 39.729 USD Populace: - 501 millionů - hustota: 115.9/km2 Voda 3.08% 59.

TRIAD - ASEAN ASEAN Free Trade Area (zóna volného obchodu), J a JV Asie GDP / capita: 5,131 USD Populace: 600 millionů (8.8% svět.populace) - Hustota osídlení: 135/km2 60.

BRICS Brazil, Russia, India, China 2010 – Jižní Afrika Rozvíjející se nebo nově industrializované země Vliv na globální záležitosti 2003 – definice Goldman Sachs Do r.2050 očekávka většího blahobytu než současní hlavní ekonomičtí hráči Ekonomický blok, nikoli politické či obchodní sdružení

BRICS - fakta China a India – zboží a služby Brazil a Russia – surové materiály 3 miliardy lidí - 40% světové populace HDP - 20% světového HDP ($16.039 trillion) Národy - 18% svět.ekonomiky 2009 – 1. meeting v Rusku

Důvody vzniku BRICS Nejprve jen analytický nástroj (G.Sachs) Kooperace v budoucnu a vliv na světové události Zlepšování světové ekonomické situace Nová globální rezervní měna – diverzifikovaná, stabilní a předvídatelná Reformování finančních institucí Nová Rozvojová Banka (New Development Bank) Alternativa ke Světové bance Contingent Reserve Arrangement – alternativa k IMF Žádná kontrola ze strany „západního světa“

Rozvíjející / potenciální trhy (Emerging markets) Co je emerging market (EME) / rozvíjející se trh? Emerging markets = trhy se společenskou či obchodní aktivitu v procesu RAPIDNÍHO RŮSTU a INDUSTRIALIZACE Cca 28 takových trhů na světě (s Čínou a Indií coby zdaleka největšími) ASEAN-Čína (Free Trade Area), oficiálně založena 2010 – je největším regionálním „emerging market“ na světě Rozvíjející se (emerging) trh je v zásadě definován jako economika s nízkým až středním příjmem na hlavu (per capita income) Takové země tvoří cca 80% globální populace a reprezentují 20% celkových svět.ekonomik Termín „emerging market“ vznikl v 1981 def. Světovou bankou Klíčovou charakteristikou EME je růst lokálních i zahraničních investic (portfolio i direct – přímých (FDI)). Růst investic často indikuje, že země je důvěryhodnou

Vstup na rozvíjející se trh EMERGING MARKETS [EM] Vstup na rozvíjející se trh Specifické problémy spojené se vstupem na EM Nedostatek informací (problematický sběr dat, jejich relevance) Analýza tržního potenciálu EM: VELIKOST trhu tržní INTENSITA – odhady blahobytu, kupní síly míra tržního RŮSTU – HDP, spotřeba energií atd. SPOTŘEBNÍ KAPACITA trhu – kapacita útraty (% střední třídy, jádro kupní síly) komerční INFRASTRUKTURA – kanály pro komunikaci / distribuci ekonomická SVOBODA – dominance principů volného trhu OTEVŘENOST trhu Country RISK

Shrnutí + klíčové pojmy Z čeho se skládá MO Základní typy investic v MO (FDI a Portfolio) Import x Export Absolutní x Komparativní výhoda Teritoriální a komoditní struktura MO Obchodní politika státu - nástroje Nástroje k podpoře exportu / omezení importu Kvantitativní x fiskální restrikce EU jako integrační uskupení a jeho role ve světovém obchodě Význam MO (ekonomický, politický, kulturní) Rozvíjející se trhy (emerging markets), charakteristiky, specifika Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR Faktory s vlivem na mezinárodní obchod (ekonomické, politické, technologické) Integrační uskupení, obchodní bloky v MO – TRIAD, BRICS

Děkuji za pozornost Ing. Pavla Břečková, Ph.D. pavla.breckova@vsfs.cz