3. Stavební elementy nervové soustavy

NEUROGLIE (GLIOVÉ BUŇKY) Vždy fungují jako celek!!! Stavební elementy NS MEZIBINĚČNÁ HMOTA NEURONY NEUROGLIE (GLIOVÉ BUŇKY) - ASTROCYTY - OLIGODENDROCYTY - MIKROGLIE - EPENDYMOCYTY - SCHWANNOVY B. - GANGLIOVÉ SATELITNÍ B. (amficyty) CNS PNS Vždy fungují jako celek!!!

Mezibuněčná hmota přísun živin odvod katabolitů

Neuron = základní funkční a stavební jednotka, v mozku cca 100 mld.  PŘENOS INFORMACÍ - 1835 – J. E. Purkyně dendrit tělo (soma) axon (neurit) myelinová pochva synaptický knoflík Ranvierův zářez telodendrie centrální jádro s jadérkem

Stavba neuronu - přehled tělo (soma)-plazmatická membrána + neuroplazma -jádro s jadérkem + další organely, syntéza proteinů a dalších látek -při poškození degenerace /smrt neuronu dendrity-výběžky těla k příjmu informací z jiných buněk, dostředivá dráha -kratší, bohatě stromečkovitě větvené -dendritické trny – výčnělky, které zvětšují povrch axon (neurit, nervové vlákno) -nejdelší výběžek (až 1m), odstupuje z axonového hrbolku; odstředivá dráha -první oddíl je iniciální segment -vedou vzruch směrem od buň. těla -obalen myelinovou pochvou

Stavba neuronu - přehled myelinová pochva-izolace a ochrana axonů -urychlení rychlosti přenosu informace -přerušována Ranvierovými zářezy synaptický knoflík-rozšířené konce telodendrií -obsahují váčky s neurotransmitery (přenos informace) Více viz samostatná ppt (Neuron, Klidový potenciál, AP, Synapse)

dělení jen během nitroděložního vývoje z neuroblastů zralé neurony se nemnoží, s věkem ubývají ALE!!! v mozku jsou kmenové buňky diferenciace v neurony=sebeobnova zralého mozku

Neuroglie v CNS v PNS Oligodendrocyty = Oligodendroglie Ependymové buňky Astrocyty Mikroglie = Hortegovy glie Schwannovy buňky Satelitní buňky = amficyty

Nervové buňky v CNS Ependymové buňky tvoří výstelku dutin CNS; fylogeneticky i ontogeneticky nejstarší. jsou hvězdicovité buňky s dlouhými výběžky. Většinou jedním výběžkem naléhají na stěnu kapiláry a druhým se dotýkají povrchu neuronu. Kromě podpůrné funkce mají i výživnou funkci. Astrocyty také podporují vznik těsných spojů mezi buňkami vystýlajícími krevní vlásečnice v mozku. Výsledkem je bariéra mezi krví a mozkem tzv. hematoencefalická bariéra, která omezuje průchod většiny látek do mozku, kontroluje a udržuje stálé prostředí v CNS. Astrocyty

Ependymové buňky

Astrocyty 50 m

Astrocyty astrocyt astrocyt Oligodendroglie oligodendrocyt

Nervové buňky v CNS Oligodendrocyty = Oligodendroglie obklopují výběžky neuronů a vytvářejí myelinové pochvy axonů (v PNS jsou obdobou Schwannovy buňky) nejmenší gliové elementy, účastní se obranných a úklidových akcí – jsou schopny fagocytozy; mezodermální původ-do mozku vstupují v pozdním embryonálním vývoji Mikroglie = Hortegovy glie

Oligodendroglie Jedna oligodendroglie tvoří myelin až pro 35 axonů. Axony Ranvierův zářez Myelin Myelinová pochva Jedna oligodendroglie tvoří myelin až pro 35 axonů. Jedna Schwannova buňka jen pro jeden axon.

Mikroglie

Mikroglie mikroglie mikroglie oligodendrocyty Oligodendroglie

Nervové buňky v PNS Schwannovy základní typ neuroglie v PNS. Rotací buněk kolem axonového vlákna vzniká myelinová pochva. Kromě mechanického významu má Schwannova buňka také význam metabolický. Satelitní buňky = amficyty hrají významnou roli v metabolických procesech gangliových buněk. Naléhají na povrch neuronů. Některými autory jsou považovány za modifikaci Schwannových buněk, ale nikdy se nepodílí na tvorbě myelinu.