Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně

Prezentace na téma: "Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně"— Transkript prezentace:

1 Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně
Nervová tkáň Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně

2 Nervová tkáň dráždivost a vodivost
vede vzruchy z tzv. receptorů a převádí je na jiné nervové buňky či výkonné orgány, tzv. efektory příjem a odpověd´ na signály nervovými impulsem (vzruchem) převod vzruchu od receptoru k efektoru = reflex

3 Nervová tkáň uspořádání: buňky s výběžky - integrovaná komunikační síť : 1.neurony a 2.neuroglie extracelulární materiál je extrémně zredukován (výběžky neuronů a glie) výrazná vaskularizace (nervová tkáň je vaskularizovaná tkáň) proměnlivé množství vazivové tkáně (zde glie!) hematoencefalická bariéra anatomicky : CNS a PNS

4 Neuron, neuroglie, céva

5 Neurony (nervové buňky) a neuroglie (podpůrné buňky)
beta III tubulin a gliální acidický fibrilární protein

6 Neurony a neuroglie jsou buňky s výběžky

7 Neurony - klasifikace a obecné typy
podle počtu výběžků multipolární většina neuronů v těle (→více než 2 výběžky) bipolární kochleární a vestibulární ganglia, sítnice, čichová sliznice pseudounipolární spinální a většina kraniálních ganglií podle zapojení sensorické motorické interneurony

8

9 Neuron – morfologie (2 multipolární neurony spojené synapsí)
biomedicalengineering.yolasite.com

10 N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron

11 N8 - Spinální ganglion HE
Gangliová buňka

12 N1 - Kůra mozku HE Pyramidová buňka

13 N4 - Mozeček kresylová violeť

14 Perikaryon (soma) trofické a řídící centrum
jádro velké, kulovité, euchromatické; denzní nukleolus drsné ER , GER bohatě vyvinuté → Nisslova substance - tigroidní Golgiho komplex výhradně v perikaryu! transportní a sekreční vezikuly mitochondrie ↑ v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin

15 Cytoskelet mikrotubuly – tubulin beta III
axoplazmatický přenos regulace tvaru neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel

16 Dendrity recepční oblast neuronu
vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů – dendritické trny větvení neuronů – zvětšení recepční plochy složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA neurofilamenta (NF-L, NF-M, NF-H),

17 Axon vodivá část neuronu
vedou vzruch od perikarya 1 neuron má 1 axon, nevětví se až 1 m dlouhý – neuron typu Golgi I krátké – neuron typu Golgi II metabolicky jsou závislé na perikaryu transport organel a váčků – axonální transport, anterográdní, retrográdní axolemma - nervový impuls axoplazma – mitochondrie, mikrotubuly, MAP1 absence proteosyntetického aparátu odstupový konus iniciální segment - iontové kanály

18 Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu
myelinizované nemyelinizované jejich svazky vytvářejí: v CNS mozkové dráhy, bílá hmota mozku (→oligodendrocyty) v PNS periferní nervy (→Schwannovy bb.)

19 Synapse efektorová oblast, jednosměrný přenos nervového vzruchu, chemický přenos signálu
axodendritické axosomatické axoaxonální synapse v průběhu excitační (acetylcholin, glutamát) inhibiční (GABA) presynaptická část synaptická štěrbina postsynaptická membrána

20 Neuroglie, „pojivová tkáň“ nervového systému
tvoří zhruba polovinu objemu CNS je jich 10 x více než neuronů vytvářejí myelin funkce nutritivní , fagocytární, metabolická, isolační, tvorba myelinu… mezibuněčné spoje – gap junction

21 Typy neuroglie astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym

22 B44 Mozek (HE)

23 B45 Mozek LFB, luxol fast blue, barvení na myelin

24

25 B46 Mozeček HE

26 N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron

27 Mícha - B48 - příčný řez

28 B48 Mícha HE

29 Ependym epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice
pohyblivé řasinky, nexy a zonulae adhaerentes vystýlá dutiny CNS tanycyty (3.komora)

30 B49 Autonomní ganglion

31 B50 Periferní nerv

32 Periferní nerv

33 Astrocyty největší funkce izolační bariera, hematoencefalická bariera
výživa (vaskulární pedikly obalují všechny cévy vyživující tkáň CNS) mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu

34 Astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární
granulární cytoplazma; obalují neurony, cévy v šedé hmotě mozku a míchy B. fibrilární delší výběžky, gliální fibrilární kys. protein zejména bílá hmota

35 Oligodendrocyty menší, ↓vláken, tmavší jádra
vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu v šedé i bílé hmotě odpovídají Schwannovým buňkám × ty ale obalují jen jeden axon

36 Mikroglie nejmenší glie, tmavá protáhlá jádra (ostatní glie mají kulatá jádra), trnitý vzhled pohyblivé, fagocytují původ: mesoderm, z monocytů!!!

37 Nervová vlákna nemyelinizovaná
CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií PNS leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb.

38 Nervová vlákna myelinizovaná
zanořením axonu do žlábku obalové buňky (myelin je tvořen vrstvami modifikovaných membrán) Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia = 1-2 mm Schmidt-Lantermanovy náručky

39 Nervová vlákna myelinizovaná
Eg 13 - Myelinizovaný axon

40 Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky
vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové bb.

41 Diferenciace buněk neuroepitelu
nervové buňky neuroblasty, ↑jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární gliové buňky cestují do plášťové a okrajové vrstvy buňky neurální lišty

42 Signalizace ● Autokrinní – buňka ovlivňuje zpětnou vazbou sama sebe – regulace produkce signálů ● Juxtakrinní - buňka má signální molekulu na svém povrchu a cílovou buňku ovlivňuje přímým dotykem ● Parakrinní – buňka produkuje signál do tkáňového moku a tak ovlivňuje sousední buňky ( koncentrační gradient) ● Endokrinní buňka produkuje signální molekulu do krve,kterou je signál roznášen k cílovým buňkám, které jsou i velmi vzdáleny ● Neurokrinní – k cílové buňce se signální molekula dostane pomocí buněčného výběžku

43 Nervová tkáň - morfologie
integrovaná komunikující síť složená z buněk s výběžky: bb.nervové a bb. gliové neurony přijem a odpověd´ na signály nervovými impulsy (= změnou rozdílu v el. potenciálu mezi vnitřním a zevním povrchem buň.membrány) fce: dráždivost a vodivost

44 Neuron, neuroglia, blood vessel