Rostlina je mechovitá, vždy zelená, plazí se po půdě lesa metrovými šlahouny s jemnými, tenkými kořínky PŘESLIČKY PLAVUNĚ Přesličku lze nalézt na oraniších, náspech dopravních cest a na svazích. Přeslička je častým plevelem na záhoncích.
Ze šlahounů vyrůstají 7-10 cm dlouhé stonky, na dotek velmi měkké, rozvětvené. Plavuň je léčivá rostlina, která se dá snadno rozeznat od jiných druhů mechů právě svými dlouhými provazci šlahounů a žlutým práškem klasů. Když se les celkově vykácí, začne plavuň nejprve žloutnout a nakonec zmizí, protože ztrácí pod přímými paprsky slunce životaschopnost. V Rakousku a v Německu je plavuň přísně chráněná zákonem, totéž platí i pro Českou republiku.
Výskyt: Je rozšířena téměř po celém světě s výjimkou Středozemí a stepních oblastí. Roste v celé Evropě a Asii, v afrických horách i v Americe. U nás roste spíše v podhorských a horských oblastech, ve světlých sušších lesích, na vřesovištích, pastvinách, v porostech kosodřeviny a na kyselejších křemičitých půdách. Zajímavost: Vědecký rodový název plavuně vznikl složením dvou řeckých slov lykos (vlk) a podion (nožka). Český lidový název vlčí noha tedy přesně odpovídá vědeckému názvu a trefně vystihuje huňatý listnatý povrch lodyh plavuně. Lidové názvy: vlčí chvost, vlčí noha, zaječí opratě, mech, vidlačky
Přesličku přirozeně nesbíráme na chemicky hnojených polích. Rostlina má široko rozložený a hluboko rostoucí oddenek. Počátkem jara z něho vyrážejí hnědě zbarvené plodné lodyhy, nesoucí spory (výtrusy). Teprve později se objevují zelené, až 40 cm vysoké přeslenovitě větvené jalové lodyhy, podobající se malým synetricky stavěným jedličkám. V lidovém léčitelství si jí velmi vážili jako léčivky již ve starých dobách, především pro její schopnost zastavovat krvácení a pro úspěchy při vážném onemocnění ledvin. Přesličku přirozeně nesbíráme na chemicky hnojených polích.
Přeslička lesní
Přeslička rolní přeslička bahení Přeslička rolní
Zpracovaly : Anna Nezvalová A Nikola Baďurová KONEC Zpracovaly : Anna Nezvalová A Nikola Baďurová