Kapraďorosty (Pteridophyta)

Prezentace na téma: "Kapraďorosty (Pteridophyta)"— Transkript prezentace:

1 Kapraďorosty (Pteridophyta)

2 KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA)
kapraďorosty tvoří skupinu několika oddělení suchozemských výtrusných rostlin jejich tělo je již rozčleněno na „kořen, stonek a listy“ vyskytují se u nich již cévní svazky rozmnožují se pomocí výtrusů či vegetativně vyznačují se střídáním generací – rodozměnou kapraďorosty jsou skupinou, jejíž hlavní rozvoj probíhal hlavně v prvohorách

3 KAPRAĎOROSTY (PTERIDOPHYTA)
Na Zemi žije přes druhů. Jsou to převážně stínomilné a vlhkomilné rostliny vázané většinou na půdy s kyselým pH.

4 Mezi kapraďosrosty patří tato oddělení:
plavuně (Lycopodiophyta) přesličky (Equisetophyta) kapradiny (Polypodiophyta)

5 plavuně Lycopodiophyta

6 PLAVUNĚ (LYCOPODIOPHYTA)
rostliny bylinného vzrůstu (vymřelé byly i stromovité), pravděpodobně se vyvinuly z Rhyniophyt typickým znakem je vidličnaté (dichotomické) větvení lodyh (habituelně i ekologicky odlišnou skupinou jsou šídlatky) listy většinou malé, sloužící k asimilaci = trofofyly výtrusné lístky v klasech = sporofyly sporofyt převažuje nad gametofytem v ČR jsou všechny plavuně chráněné zákonem!!! výtrusy některých plavuní se používaly k přípravě zasýpacích prášků

7 Lepidodendrales - vymřelé dřevité plavuně
kmen bez listů, sporangia v šišticích, listy až 1 m dlouhé Lepidodendron sp.

8 Sigillaria sp.

9 listy = trofofyly

10 sporofyly = výtrusné lístky, tvoří většinou celý klas
- na svrchní straně každého výtrusného lístku je ledvinitá výtrusnice sporofyl klas ze sporofylů sporangium sporangia

11 Lycopodium clavatum - průřez výtrusným klasem, každý sporofyl nese jedno tlustostěnné sporangium, ve kterém vznikají spory.

12 Životní cyklus plavuní

13 sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii
gametofyt - drobný, mykorrhitický, dlouhověký, většinou samostatný (plavuně) sporofyt – zelený, vytrvalý, nesoucí klasy se sporangii

14 patří sem 3 skupiny: plavuně (Lycopodiopsida) vranečky (Selaginellopsida) šídlatky (Isoetopsida)

15 plavuň vidlačka Lycopodium clavatum
Víceleté rostliny, dlouze plazivé kořenující lodyhy dlouhé až 1m s vystoupavými větvemi, čárkovité listy (trofofyly), sporofyly se od trofofylů výrazně liší a tvoří výtrusnicové klasy, až 8 cm dlouhé – na stopkách po dvou (někdy po třech).Dobrým poznávacím znakem oproti plavuni pučivé je bezbarvý chlup, kterým je zakončen list. ekologie - vřesoviště, suché pastviny, světlé jehličnaté lesy, na kyselých půdách

16 Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka

17 Lycopodium annotinum -
plavuň pučivá

18 Lycopodiella inundata
plavuňka zaplavovaná Diphasiastrum alpinum plavuník alpský

19 Selaginella selaginoides – vraneček brvitý

20 Isoëtopsida - šídlatky
Isoëtes lacustris – šídlatka jezerní

21 PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)

22 PŘESLIČKY (EQUISETOPHYTA)
vytrvalé byliny (vymřelé i stromovité) mají článkované lodyhy, v uzlinách s lodyžními pochvami lodyhy bývají křehké a rýhované s vystouplými žebry a uvnitř duté větve (nikoliv listy!) vyrůstají v přeslenech některé druhy mají 2 typy lodyh, které jsou morfologicky (tvarově) a fenologicky (časově) odlišné sporofyly přesliček vytváří dohromady výtrusnicový klas

23 Životní cyklus přesliček

24 jarní lodyha

25 letní lodyha

26 přeslička rolní Equisetum arvense
Vytrvalá rostlina, až 30cm vysoká, během vegetačního období vytváří dva typy lodyh, které jsou velmi odlišné a nevyrůstají současně – jarní fertilní (plodné) lodyhy jsou nezelené (hnědé) a nevětvené, bledě načervenalé až hnědé, ukončené výtrusnicovým klasem, odumírají po dozrání (březen, duben) - letní sterilní (neplodné) lodyhy, cm vysoké, zelené, přeslenitě větvené, větve jednoduché Ekologie – na výživných, otevřených, světlých jílovitých půdách, ve spodině zamokřených stanovišť, podél příkopů, cest, těžko zvládatelný plevel v zahradách.

27 přeslička rolní

28

29 přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
2 typy lodyh, které jsou utvářeny odlišně, ale vyrůstají zhruba ve stejnou dobu; plodné (jarní) lodyhy jsou cm vysoké, nevětvené, ale po dozrání výtrusů se rozvětvují a zezelenají; sterilní (letní) lodyhy cm vysoké, přeslenitě větvené ekologie - smrčiny, jedliny, lesní prameniště, lužní lesy, rašelinné louky; indikuje silně podmáčené půdy, (ukazatel zamokření a kyselého prostředí).

30

31

32

33 přeslička poříční Equisetum fluviatile
vytrvalé až 150 cm vysoké rostliny, většinou přeslenitě větvené ekologie - bahnitá stanoviště, mokřadní louky, okraje stojatých a pomalu tekoucích vod (litorál), hojný druh, často se významně podílí na zazemňování menších vodních nádrží.

34 přeslička poříční

35 přeslička poříční