VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)

Prezentace na téma: "VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)"— Transkript prezentace:

1 VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)
Lucie Ulrichová 4.B 2010

2 Oddělení Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta)
Oddělení: Mechorosty (Bryophyta) Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta) Oddělení: Přesličky (Equisetophyta) Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Rostliny lyginodendrové (Lyginodendrophyta) Cykasy (Cycadophyta) Jinany (Ginkgophyta) Jehličnyny (Pinophyta) Krytosemené (Magnoliophyta)

3 … Jsou to převážně autotrofní(druhotně též heterotrofní) eukaryotické organismy, které se vyvíjely jako součást zelené větve rostlin. Tělo vyšších rostlin (kormus) má soustavu vodivých a krycích pletiv.

4 Evoluce Vyvinuly se ze zelených řas pravděpodobně v cambriu, kdy zvyšující obsah kyslíku umožnil vznik ozonové vrstvy. Do té doby se vyvíjely jako vodní rostliny. Přechod k životu na souši dal vzniknout kořenům. Kořeny- rostlinu v zemi upevňují a současně z ní čerpají vodu s rozpuštěnými minerálními živinami. V nadzemních částech se vytvořila pletiva:

5 … pletiva: VODIVÁ pletiva: ZPEVŇOVACÍ pletiva: KRYCÍ

6 Ryniofyty (Rhyniophyta)
Nejjednodušší známé vyšší rostliny, rostly v siluru a devonu. Vyskytovaly se v mělkých vodách a na bahnitých pobřežích. Tělo – tvořil jen stonek, jehož středem probíhal dřevostředný cévní svazek. Podzemní části měly funkci kořene a označují se jako rhizomoidy. Nadzemní části (mezomy) se vidličnatě větvily. Koncové části od rozvětvení k vrcholu stonku se označují jako telomy.

7 … Telomy byly: sterilní (s asimilační funkcí)
fertilní (zakonč.výtrusnicemi) Ve výtrusnicích vznikaly meiózou haploidní nepohyblivé výtrusy (spory) – z nichž vyrůstaly haploidní gametofyty – nesoucí samčí a samičí pohlavní orgány. Spojením samčí pohl.hapl. buňky s hapl. pohl. samičí buňkou(vaječnou) = diploidní zygota – ze které vyrost diploidní sporofyt zakončený výtrusnicemi.

8 … Gametofyty a sporofyty se shodovaly velikostí i tvarem – šlo tedy o rodozměnu izomorfickou. Pro ryniofyty je příznačná rodozměna. Ryniofyty dosahovaly menšího keřovitého vzrůstu.

9

10

11 Mechorosty (Bryophyta)
Jsou zelené výtrusné rostliny. Má převahu gametofyt nad sporofytem. Vývojově původnější zástupci mají lupenitou stélku Vývojově mladší mají stélku rozlišenou na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy). Některé mají v kauloidu vodivé pletivo – provazce protáhlých buněk, které slouží na rozvádění živin a vody.

12 … Na gametofytu se tvoří samčí gametangia (pelatky antheridia) – zde se tvoří spermatozoidy a samičí gametangia (zárodečníky, archegonia) – zde je po jedné vaječné buňce. Oplození: probíhá ve vodním nebo vlhkém prostředí a z oplozené vaječné buňky(zygoty) vyrůstá sporofyt –představovaný štětem a tobolkou . Tobolka : ve které meiózou vznikají hapl. výtrusy – z nichž vyklíčí prvoklíček (protonema)

13 … Z prvoklíčku – se dále vyvine stélka.
Do třídy játrovek (Marchantiopsida)patří: -hojně rozšířený druh porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) – výtváří laločnaté dvoudomé gametofyty. Na samčích gametofytech vyrůstají samčí terče nesoucí na svrchní straně pelatky – v nichž se tvoří dvoubičíkaté spermatozoidy. Na samičích gametofytech vyrůstají hluboce laločnaté terče , na jejjichž spodní straně hrdlem dolů, visí zárodečníky.

14 … Z oplozené vaječné buňky se vyvine krátký štět s tobolkou.
Játrovka – se rozmnožuje nepohlavně tělísky vznikajícími v pohárcích na gametofytech. Významnou třídou jsou mechy (Bryopsida) rostou zpravidla pospolitě a pokrývají celé velké plochy. Gametofyty : jsou bud- jednodomé - dvoudomé

15 … Našim nejběžnějším mechem je ploník (Polytrichum).
Na vápenitých půdách roste rašeliník (Sphagum) Rostliny na bázi odumírají, na vrcholu stále dorůstají. Z odumřelých částí se vytvářejí vrstvy rašeliny. Lístky rašeliny obsahují buňky s chloroplasty(chlorocysty) – obklopené odumřelými buňkami s otvory ve stěnách(hyalocystami),které za sucha jsou vyplněny vzduchem, za deště vodou, kteoru také zadržují.

16 Význam Význam mechorostů je obrovský: Chrání půdu před erozí
Ovlivňují vodohospodářský režim krajiny Poskytují rašelinu

17 Evoluce Evoluce : Jsou známe již z karbonu a od té doby nedoznaly ve své organizaci podstatných změn. Existuje domněnka, že je lze odvozovat od primitivních kapraďorostů.

18

19

20 Plavuně (Lycopodiophyta)
Rostliny s převahou sporofytů nad gametofyty. Zástupcem u nás je plavuň vidlička (Lycopodium clavatum) – její sporofyt je vyvinut jako trvalá, vždy zelená bylina s tenkým vidličnatě větveným stonkem , z něhož vyrůstají adventivní kořeny. Stonek: je porostlý šroubovitě rozestavenými šídlovitými asimilačními lístky (trofofyly) .

21 … Některé větve stonku jsou vzpřímené ve spodní části hustě a v horní části řídce porostlé asimilačními lístky a ukončené klasem výtrusných lístků (sporofylů). Výtrusné lístky nesou na svrchní straně ledvinitou výtrusnici, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy. Z výtrusu vyklíčí jednodomý prokel (3 – 5 mm), představující gametofyt, nesoucí pelatky i zárodečníky.

22 … Z oplozené vaječné buňky vyroste nový sporofyt.
Plavuně jsou chráněnými rostlinami. Výtrusů plavuně vidlačky se používá k přípravě zasýpacích prášků Evoluce: Vyvinuly se pravděpodobně z primitivní skupiny ryniofyt. Největšího rozšíření dosáhly v devonu a karbonu. Přežily jen typy bylinného vzrůstu.

23

24 Přesličky (Equisetophyta)
Rostliny jsou bylinného vzrůstu. Představitel u nás: přeslička rolní (Equisetumarvense) – vytrvalá bylina, jejíž sporofyt přečkává v zemi plazivým článkovitým oddenkem. Z oddenků vyrůstají na jaře nezelené jarní lodyhy , zakončené výtrusným klasem. Později z oddenků vyrůstají jalové, zelené letní lodyhy.

25 … Asimilací vytvoří – zásobní látky, které jsou skladovány v oddenku a jsou potřebně pro vytvoření jarních lodyh v příštím roce. Výtrusné listy : štítkovité, na spodní straně nesou výtrusnice. Výtrusy: jsou opatřeny 4 vláhojevnými pentlicemi (hapterami) které se při změně vlhkosti vzájemně proplétají ve shluky. Gametofyt je dvoudomý Letní lodyhy se sbírají jako léčiva.

26 … V lesích - je hojná přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
Při březích rybníku – přeslička poříční (E.fluviatile) Všechny přesličky jsou mírně jedovaté a jsou účinné jako postřiky proti houbovým chorobám a roztočům rostlin místo chem. Přípravků.

27

28 Kapradiny (Polypodiophyta)
Jsou byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným, často zakrnělým a jen ve formě oddenku vyvinutým stonkem. Listy : složené, plní asimilační a výtrusnou funkci (trofosporofyty). Jedna z nejrozšířenějších kapradin: kapraď samec (Dryopteris filix- mas) – přetrvává v zemi plazivým oddenkem, hustě porostlým adventivními kořeny. Z oddenku- vyrůstají velké složené listy, nesoucí na rubu kupky výtrusnic, chráněných blanitými ostěrami.

29 … Stěna výtrusnic má prstenec nestejně ztlustlých buněk.
Z výtrusů vyklíčí prokel srdčitého tvaru nesoucí pelatky i zárodečníky. Mezi známe druhy patří : papratka samičí(Athyrium filix – femina), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), osladič obecný (Polypodium vulgare), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) – rostoucí ve smrkových porostech vyšších poloh, listy výtrusné (sporofyty).

30 … nepulka vzplývavá (Salvinia natans) – bezkořenná vodní kapradina, vyskytující se vzácně na rybnících, hojně pěstovaná v akvaríich aj. Evoluce : pocházejí z některé skupiny ryniofyt. Jejich společným znakem je heteromorfní rodozměna. Gametofyt : vláknitá nebo lupenitá stélka (proklem)

31 Citace: Biologie pro Gymnázia – Jan Jelínek, Vladimír Zicháček, nakladatalství Olomouc