Jan Lucemburský
Po smrti Václava III. (4.8.1306) Není jasné, kdo nastoupí na trůn… Po Václavovi II. zůstávají 4 dcery a vdova Eliška Rejčka K dispozici správce trůnu z vůle krále – Jindřich Korutanský Svatba s nejstarší dcerou Annou – chabá jistota zajištění trůnu x Císařská konkurence – Albrecht Habsburský nabízí svého syna Rudolfa Sňatek s vdovou Eliškou Rejčkou Česká šlechta rozdělena v přízni Silnější Habsburk dočasně vítězí, Jindřich prchá ze země
Královský sňatek 1307: Rudolf umírá u Horažďovic (26 let) po jeho smrti návrat Jindřicha Korutanského - naděje znovu zklamal 1310: Mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu domlouvá sňatek Elišky Přemyslovny s císařovým synem Janem Lucemburským 1.září 1310 – svatba Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
Král cizinec Jan Lucemburský přijat s důvěrou jako syn císaře – šlechta očekává výhody Ale - téměř deset let sporů mezi šlechtou (dva znepřátelené tábory), králem, královnou Pozici krále oslabila smrt jeho otce – římského císaře Jindřicha Jan cítí nedůvěru a většinu času tráví na výpravách v zahraničí = značná potřeba finančních prostředků Jan marně usiloval o císařský titul – stal se jím až syn Karel IV.
Jan a Eliška rozdílný věk (Eliška o 4 roky starší) rozdílné povahy podléhali intrikám české šlechty (Jindřich z Lipé X Vilém z Valdeka po prvních bezproblémových letech postupně rozpad manželství Jan se nezúčastnil pohřbu Elišky (1330)
Jan Lucemburský a Evropa uznáván jako diplomat a válečník podporoval císaře Ludvíka Bavora rozšířil země Koruny české o Chebsko, Horní Lužici (dnes Německo), Slezsko (dnes Polsko) spory s Habsburky „přivedl Čechy do západní Evropy“
Jan a Václav (Karel) Václav (1316) - později při biřmování (církevní obřad) přijal jméno Karel (po francouzském králi) objekt intrik šlechty a Elišky Rejčky proti královskému páru ve 3 letech odebrán matce, držen ve „vězení“ (Loket, Křivoklát), v 7 letech odchod do Francie na královský dvůr vztahy s otcem napjaté 1333 – Karel markrabě moravský - spoluvladař diplomatické úsili Jana za zvolení Karla císařem – úspěšné 1346
Bitva u Kresčaku součást tzv.stoleté války (1337-1453) střetnutí francouzského vojska (rytíři toužící po slávě, nedisciplinovaní) a anglických (svobodní žoldnéři, lučištníci) drtivé vítězství Anglie Jan jako slepý jde do boje na koni přivázáném k dvěma dalším koním – sebevražda – obdiv Angličanů
Jan Lucemburský - význam více evropský panovník než český za jeho vlády v Čechách chaos – boje šlechty s králem i mezi sebou královský majetek zanedbán a rozchvácen hrady zastaveny za peníze na výboje nový rozkvět rytířství a dvorské kultury