METABOLISMUS SACHARIDŮ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Otázky z fyziologie – přednášky
Advertisements

Metabolismus SACHARIDŮ
Metabolismus sacharidů
Riskuj ! POZN.: Na každou otázku je možných správných odpovědí
Katabolické procesy v organismu
III. fáze katabolismu Citrátový cyklus
TUKY (LIPIDY).
AZ-KVÍZ
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS LIPIDŮ I Katabolismus
Regulace metabolismu glukózy
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první
SACHARIDY.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Sacharidy - cukry nejrozšířenější přírodní látky
Metabolismus sacharidů
Metabolismus sacharidů
Metabolismus lipidů.
Biochemie živin Ludmila Hanáková
Sloučeniny v organismech
Glykolýza Glukoneogeneze
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
Metabolismus sacharidů II.
SACHARIDY II.
Výživa Metabolismus = látková výměna – soubor chemických dějů v buňkách katabolismus: štěpení živin na jednodušší látky, definitivně končí u CO2, H2O a.
METABOLISMUS LIPIDŮ.
Metabolismus sacharidů I.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_225.
Sacharidy glycidy karbohydráty, uhlohydráty, uhlovodany
Krebsův a dýchací cyklus
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Hormonální regulace glykémie
Citrátový cyklus Krebsův cyklus, cyklus kyseliny citrónové, cyklus trikarboxylových kyselin.
CYKLUS KYSELINY CITRONOVÉ KREBSŮV CYKLUS
Sacharidy ve výživě člověka
Metabolismus sacharidů
Inzulin a tak Carbolová Markéta.
SACHARIDY.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Biochemie 3.část © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Látkový metabolismus.
SACHARIDY - nejrozšířenější přírodní látky přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách - jejich molekuly se skládají z atomů C,H a O.
M ETABOLICKÉ PŘEMĚNY SACHARIDŮ – PENTÓZOVÝ CYKLUS, G LUKONEOGENEZE, C ORIHO CYKLUS Mgr. Jaroslav Najbert.
ŠTĚPENÍ SACHARIDŮ PŘI TRÁVENÍ POTRAVY. METABOLISMUS SACHARIDŮ.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
1 METABOLISMUS SACHARIDŮ © Biochemický ústav LF MU (H.P., ET)
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Hana Zmrhalová
VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN A OSTATNÍCH SLOŽEK POTRAVY
METABOLISMUS SACHARIDŮ
GLYKOLÝZA MUDr. NORBERT CIBIČEK.
Metabolismus sacharidů
Buňka  organismy Látkové složení.
Krebsův a dýchací cyklus
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
Polysacharidy a proteoglykany Doc.Mgr. Martin Modrianský, Ph.D.
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
20_Glykolýza a následný metabolizmus
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2009
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
Metabolismus sacharidů
Význam a výskyt sacharidů
Transkript prezentace:

METABOLISMUS SACHARIDŮ © Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.)

Rozdělení sacharidů Monosacharidy: glukosa fruktosa galaktosa Oligosacharidy: 2-10 podjednotek monosacharidů vazba glykosidová (např. a-1,4 nebo b-1,4) sacharosa (glukosa+fruktosa) maltosa (glukosa+glukosa), laktosa (glukosa+galaktosa) Polysacharidy a-D-glukopyranosa D-glukosa -D-glukopyranosa

Polysacharidy Polysacharidy: až tisíce monosacharidových podjednotek vazba glykosidová (např. a-1,4 nebo a-1,6) mohou obsahovat i více druhů monosacharidových podjednotek i necukerné složky glykogen – „živočišný škrob“ syntéza ze sacharidů přijatých potravou glukosové jednotky (vazba a-1,4 a a-1,6) škrob – zásobní látka rostlin amylosa + amylopektin celulosa – stavební rostlinný polysacharid glukosové jednotky (vazba b-1,4) nestravitelná pro člověka – vláknina potravy

Hlavní živina pro lidský organismus Sacharidy Využitelné sacharidy Nevyužitelné sacharidy Polysacharidy škrob (těstoviny, rýže, pudinky, brambory,...) Oligosacharidy sacharosa (sladká jídla..) laktosa (mléko,..) maltosa (pivo, slad..) Monosacharidy glukosa (ovoce..) fruktosa (med, ovoce..) galaktosa Polysacharidy celulosa (ovoce, zelenina)  VLÁKNINA

Obsah škrobu v potravinách (průměrné hodnoty) Potravina Škrob (%) Pudinkový prášek Mouka pšeničná Rýže Těstoviny Rohlík Luštěniny Chléb Celozrnné pečivo Brambory Banán 80 75 70 60 50 40 15 ! ! !

Obsah glukosy v potravinách Potravina Glukosa (%) Glukopur Rozinky Med Hrozny Ovoce 100 50 30 6-10 1-5 ! ! ! U diabetiků nutná velká opatrnost

? ? škrob celulosa Glukosa (volná i vázaná) Nejrozšířenější sacharid Sacharid tvořící největší využitelný zdroj energie škrob Sacharid tvořící významnou složku nestravitelného podílu v potravě celulosa

Ústa → žaludek → tenké střevo → portální žíla Trávení sacharidů Schematicky Ústa → žaludek → tenké střevo → portální žíla Ústa: slinná a-amylasa (štěpení a-1,4 glykosidových vazeb) škrob  dextriny Žaludek: žádný enzym štěpící sacharidy inaktivace slinné a-amylasy

Tenké střevo : pankreatická a-amylasa (štěpení a-1,4 glykosidových vazeb) dextriny a (škrob)  maltosa, isomaltosa, D-glukosa specifické disacharidasy (štěpení na monosacharidy) sacharosa, laktosa  glukosa, fruktosa, galaktosa kartáčový lem enterocytů absorpce monosacharidů  buňky střevní sliznice Portální žíla transport monosacharidů do jater

Proč organismus nevyužívá celulosu jako zdroj energie ? Celulosa  glukosové jednotky b-1,4-glykosidová vazba

Nejvýznamnější monosacharidy v metabolismu GLUKOSA Fruktosa Galaktosa

! ! GLUKOSA V KRVI Nesmí klesnout pod 3 mmol/l 3,9-5,6 mmol/l plasma Zvyšuje hladinu glukosy Snižuje hladinu glukosy Glukagon Adrenalin Glukokortikoidy (Kortizol) Insulin Regulace hormonální

Stanovení glukosy v kapilární krvi GLUKOMETRY Accutrend® GCT Accu-Chek® - Performa Nano Postup práce s glukometrem Glukometr One touch Ultra 13

Nejvýznamnější orgán v metabolismu sacharidů JÁTRA JÁTRA • zásobuje ostatní tkáně glukosou • metabolizuje glukosu - zisk energie - prekursory pro ostatní látky • syntéza glykogenu

Játra Distribuce glukosy v organismu Ostatní tkáně CNS Erytrocyty Glukosa není jediným zdrojem energie Využití i mastných kyselin a ketonových látek Ostatní tkáně Játra CNS (za normál. podmínek) Erytrocyty Glukosa – jediný zdroj energie

Který orgán bude přednostně zásobován glukosou v případě , že poklesne hodnota glukosy v krvi ?

METABOLISMUS GLUKOSY Glykolýza Syntéza a odbourání glykogenu Pentosový cyklus Glukoneogeneze

Glykolýza • Lokalizace: cytoplasma (většina buněk) • Význam: zisk energie tvorba dalších látek • Rozdělení glykolýzy: aerobní glykolýza anaerobní glykolýza

Glykolýza glukosa pyruvát laktát acetyl-CoA schematicky Glc Glc-6-P fosforylace Glukosa-6-fosfát Glc-6-P pyruvát Pyr Anaerobní podmínky Aerobní podmínky laktát acetyl-CoA

Glukosa 2 Pyruvát ATP ATP 2 NADH 2 ATP 2 ATP Glukosa-6-P ADP ATP Glukosa Glukosa-6-P Fruktosa - 6 - P ATP ADP Fruktosa-1,6-bis P Glyceraldehyd -3 - P Dihydroxyaceton - P NAD+ 2 NADH Série reakcí 2 ATP 2 ATP 2 Pyruvát

Sumární rovnice glykolýzy (anaerobní i aerobní) C6H12O6 + 2 NAD+ + 2 ADP + 2 Pi 2 CH3-CO-COOH + 2 NADH + 2 H+ + 2 ATP ! Pro kontinuální průběh glykolýzy je třeba: • Regenerace NAD+ - tedy reoxidace NADH • Dostatek ADP

Glykolýza glukosa pyruvát laktát acetyl-CoA schematicky fosforylace Glukosa-6-fosfát pyruvát Anaerobní podmínky Aerobní podmínky laktát acetyl-CoA 22

Aerobní glykolýza pyruvát Acetyl-CoA glukosa Oxidační dekarboxylace (multienzymový komplex: thiamindifosfát, kyselina lipoová, koenzym A, FAD, NAD+) Acetyl-CoA CH3-CO-COOH + CoA-SH + NAD+ → CH3-CO-SCoA + CO2 + NADH + H+

Kde probíhá aerobní glykolýza ? • Většina buněk - matrix mitochondrie Příklad: Kosterní sval Kosterní sval – mírná práce nebo klid dostatečný přívod O2 glukosa pyruvát Tvorba acetylCoA Reoxidace NADH – dýchací řetězec

Glykolýza glukosa pyruvát laktát acetyl-CoA schematicky fosforylace Glukosa-6-fosfát pyruvát Anaerobní podmínky Aerobní podmínky laktát acetyl-CoA 25

Anaerobní glykolýza pyruvát laktát Pyruvát + NADH + H+ laktát + NAD+ glukosa pyruvát Laktátdehydrogenasa (LD) laktát LD Pyruvát + NADH + H+ laktát + NAD+ H

Kde probíhá anaerobní glykolýza ? • Většina buněk je schopna anaerobní glykolýzy Příklad: Kosterní sval (namáhaný) Tkáně při hypoxii Erytrocyty Kosterní sval - intenzivní práce nedostatečný přívod O2 glukosa pyruvát Tvorba laktátu (reakce LD) Práce na kyslíkový dluh

Práce na kyslíkový dluh • Intenzivní svalová činnost • Nedostatek O2 • Vznik laktátu buňka krev ! Hromadění laktátu laktát ACIDÓZA Svalová bolest vyčerpání Délka trvání ? Krátký omezený časový úsek (např. sprint)

Jak odstraníme následky svalové bolesti a vyčerpání ? • ukončení svalové činnosti (zmírnění práce) • dostatečné zásobení kyslíkem Poté dochází k přeměně části laktátu na pyruvát a NADH se reoxiduje v dýchacím řetězci.

Jaký je průběh glykolýzy v kosterním svalu? Mírná práce (klid) Intenzivní práce Dostatečný přívod O2 Nedostatečný přívod O2 Aerobní glykolýza Anaerobní glykolýza Práce na kyslíkový dluh Vytrvalostní běh Sprint červená svalová vlákna bílá svalová vlákna

Jaký je průběh glykolýzy v erytrocytech?  Aerobní glykolýza Anaerobní glykolýza Chybí mitochondrie Tvorba laktátu Laktát jde do krve  v játrech na pyruvát

Vztah vitaminů k metabolismu sacharidů ? Viz. další přednáška

38 ATP Energetická bilance anaerobní glykolýzy: 2 ATP Glukosa Pyruvát Laktát 38 ATP Energetická bilance aerobní glykolýzy: Glukosa Pyruvát acetyl-CoA citrátový cyklus NADH DŘ Sumárně aerobní glykolýza: Glukosa + 6 O2 + 38 ADP+Pi → 6 CO2 + 6 H2O + 38 ATP

Glykolýza aerobní anaerobní Dostatečný přívod O2 Vysoký zisk energie: 38 ATP Nedostatečný přívod O2 Malý zisk energie: 2 ATP Význam – zisk energie Význam – zisk energie • při dějích,kdy je omezen přísun kyslíku • tkáň nemá mitochondrie (ery,leu,..)

Glukoneogeneze glukosa Syntéza glukosy: z látek vzniklých katabolismem sacharidů z necukerných zdrojů glukosa Lokalizace: játra,ledviny Glukosa-6-P glukoneogeneze glykolýza Zpětný průběh glykolýzy 3 nevratné reakce nahrazeny jinými reakcemi Vratné enzymové reakce 3 nevratné reakce pyruvát glycerol laktát glukogenní aminokyseliny

JÁTRA SVAL KREV Odstraňování laktátu z tkání do jater, Coriho cyklus Odstraňování laktátu z tkání do jater, kde se využívá pro tvorbu glukosy JÁTRA SVAL glukosa glukosa pyruvát KREV pyruvát LD LD laktát laktát

Pentosový cyklus glukosa Slouží jako zdroj NADPH a pentos Zdroj energie glukosa glukosa-6-P Lokalizace např.játra Pentosový cyklus NADPH Ribosa-5-fosfát   Biosyntetické Syntéza nukleových reakce kyselin a nukleotidů

Metabolismus fruktosy Fruktosa Fruktosa-1-fosfát Zdroj fruktosy: Sacharosa Štěpení sacharosy: Tenké střevo Přeměny fruktosy: Játra Nezávislé na insulinu  Glykolýza Fruktosa „Rychlý“ zdroj energie

Metabolismus galaktosy Galaktosa Aktivovaná glukosa (UDP-glukosa) Zdroj galaktosy: Laktosa Štěpení laktosy: Tenké střevo Přeměny galaktosy: Játra  Metabolismus glukosy Glykoproteiny Glykolipidy Laktosa Galaktosa

Syntéza a odbourání glykogenu • probíhá převážně v játrech a ve svalech • lokalizace - cytoplasma buněk • glykogen: zásobní forma glukosy v buňkách zdroj energie • játra: 5 - 10 % hmotnosti jater po jídle 0,1 % hmotnosti jater po 24 hodinách hladovění • sval: 1,5 % hmotnosti svalu (odbourání až při těžké svalové práci)

Syntéza glykogenu Dostatečný přívod glukosy do buňky glukosa • hormonální stimulace (inzulin) Dostatečný přívod glukosy do buňky glukosa syntéza glykogenu Glc → glc-6-P → glc-1-P →→→ glykogen

Odbourání glykogenu Glykogen → glc-1-P → glc-6-P • glykogenolýza • hormonální stimulace (glukagon,adrenalin) • mechanismus glykogenolýzy: fosforolytické štěpení (anorganickým fosfátem) Nedostatečný přívod glukosy do buňky odbourání glykogenu glukosa játra: glc-6-P → glc Glykogen → glc-1-P → glc-6-P sval: glc-6-P

Hormonální regulace Syntéza glykogenu Odbourání glykogenu • stimulace inzulinem • játra: stimulace glukagonem adrenalinem • sval: stimulace adrenalinem 43

Hormonální regulace metabolismu glukosy INZULIN Snižuje glukosu v krvi Stimulace glykolýzy Inhibice glukoneogeneze Zvyšuje syntézu glykogenu GLUKAGON Zvyšuje glukosu v krvi Stimuluje glukoneogenezi Zvyšuje odbourání jaterního glykogenu Anabolické účinky „Stresové“ hormony: Adrenalin (zvyšuje odbourání glykogenu) Kortizol (zvyšuje glukoneogenezi z AK)

Schema metabolických drah glukosy glukosa pouze v játrech (a ledvinách) NADPH syntéza glykogenu glykogen (játra, svaly) pentosy (DNA, RNA ...) pentosový cyklus glukosa-6-P glykogenolýza glykolýza glukoneogeneze fruktosa pyruvát laktát anaerobní glykolýza oxidační dekarboxylace (nevratná !) mastné kyseliny lipidy acetyl-CoA citrátový cyklus + dýchací řetězec CO2 + H2O + energie 45

Metabolismus glukosy po jídle Inzulin CNS JÁTRA glykogen glukosa ERYTROCYTY Acetyl-CoA glukosa MK STŘEVO glukosa glukosa glykogen MK SVAL TG TUKOVÁ TKÁŇ

Metabolismus glukosy v postresorpční fázi Glukagon CNS JÁTRA glykogen glukosa ERYTROCYTY glukosa STŘEVO MK MK SVAL TG TUKOVÁ TKÁŇ

Metabolismus glukosy při hladovění Glukagon CNS JÁTRA glykogen glukosa ERYTROCYTY glukosa glukoneogeneze proteiny STŘEVO AK MK MK SVAL TG TUKOVÁ TKÁŇ

Patologické stavy při poruše metabolismu sacharidů Diabetes mellitus (viz – další přednáška) Jiné poruchy v metabolismu sacharidů (např. deficit enzymů – disacharidas)

nerozložené disacharidy Jiné poruchy v metabolismu sacharidů nerozložené disacharidy tlusté střevo Disacharidasy – porucha či úplný nedostatek enzymů Strhávají vodu Bakteriální rozklad disacharidů na CO2 , CH4 a H2 Intolerance laktosy