Právo životního prostředí I. Přednáška 2 22. 2. 2010

Přednáška č. 1 Téma: Právo životního prostředí Osnova: Úvod Právo ŽP jako samostatné právní odvětví, jeho vývoj Systém PŽP a vazby k jiným právním odvětvím Prameny PŽP

Úvod Co je to právo a čím je specifické? Co je to životní prostředí? (§ 2 zák. č. 17/1992 Sb.) Co je to ochrana ŽP? (§ 9 zák. č. 17/1992 Sb.) Jaký je vztah práva a ŽP? Právo je jedním z nástrojů ochrany životního prostředí….nakolik je efektivní?

Vývoj PŽP od 70. let 20. století na mezinárodní i národní úrovni, posléze i EU ekologické katastrofy, ochrana ŽP i života a zdraví člověka ochrana vlastnictví Vývojová období: do 1945 1945 – 1972 1972 – 1992 1992 – 2002 od 2002

1. etapa: do roku 1945 bilaterální mezinárodní smlouvy, zejména o rybaření (např. Úmluva mezi Francií a VB o rybaření z roku 1867) předmět ochrany: volně žijící zvěř vznik prvních environmentálních MO Některé významné případy, které sehrály roli při formulaci obecných zásad mezinárodního práva, např. Trail Smelter, Pacific Fur Seal Arbitration atd.

Trail Smelter Case

Trail Smelter Case (1941) případ Trail Smelter (USA v. Kanada) „žádný stát není oprávněn využívat nebo povolit využívání svého území způsobem, jakým může dojít ke škodám způsobeným plyny na území jiného státu nebo na majetku či osobách v něm žijících, pokud předmětná činnost má závažné důsledky a je na základě důkazů jasně stanovena.“ = princip omezené teritoriální suverenity států v otázkách OCHŽP

2. etapa: 1945 - 1972 1945/46: vznik OSN vznik mnoha dalších MO přijata řada partikulárních enviromentálních MS zaměřených na regulaci zdrojů znečišťování a na ochranu jednotlivých přírodních druhů 1972 Stockholm: první světová konference OSN o životním prostředí člověka Stockholmská deklarace o ŽP Akční plán Vznik UNEP (Program OSN pro ŽP)

3. etapa: 1972 - 1992 závažné ekologické katastrofy - velký nárůst bilaterálních i multilaterálních MS EHS: první akční program pro oblast ochrany ŽP 1986: Jednotný evropský akt – pravomoc EHS přijímat environmentální opatření 1987: zpráva OSN Naše společná budoucnost (Our Common Future) – koncept udržitelného rozvoje 1992 Rio de Janeiro: konference OSN o ŽP a rozvoji Úmluva o biologické rozmanitosti Úmluva o změně klimatu + soft law (Agenda 21 atd.)

4. etapa: 1992 do 2002 Integrace environmentálních požadavků do všech ostatních aktivit, které mohou ovlivnit ŽP Komise OSN pro udržitelný rozvoj 1997: Kjótský protokol 1998: Espoo úmluva a Aarhuská úmluva 2000: Cartagenský protokol 2002 Johannesburg: Světový summit o udržitelném rozvoji

5. etapa: od 2002 Globalizace, ekonomická krize Evropská integrace Aktuální témata: změna klimatu, ochrana biodiverzity, přírodní zdroje

PŽP jako právní odvětví Klasická v. nová právní odvětví PŽP jako netradiční, „zlobivé“ právní odvětví Postmoderna a postmoderní právo Postmoderní znaky PŽP: Multidisciplinarita Komplexnost Občanská společnost, informovanost Participace, nevýsostná správa Flexibilita

Definice PŽP Soubor pravidel chování lidí vůči ŽP, která jsou společností považována za tak důležitá, že jim zákonodárce propůjčí zákonnou formu a tím je učiní závaznými erga omnes a vynutitelnými pro případ, že je někdo nerespektuje. Na základě čeho se určité chování ve vztahu k ŽP stává právním pravidlem?

Příklad průmyslových havárií Průmyslové havárie jako podnět k přijetí legislativy – cesta environmentální legislativy na příkladu prevence závažných havárií: 1976 havárie v italském Sevesu 1982 Směrnice Rady 82/501/EHS (Seveso I) 1984 havárie v Bhópálu a v Mexico City 1986 havárie v Černobylu 1992 Helsinská úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států 1999 ČR – zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií

Právo životního prostředí systém předmět právní regulace a objekt ochrany prameny nástroje metoda právní regulace (5 As 1/2004-66) principy instituce (kompetenční zákon, zvláštní zákony) odpovědnost

Systém PŽP Co je to systém? záměrně, podle určitých kritérií uspořádaná množina prvků a vazeb mezi nimi, které společně určují vlastnosti systému České PŽP je nekodifikované Část obecná a zvláštní

Vazby na další právní odvětví Ústavní právo Správní právo Finanční právo Občanské právo Trestní právo Evropské právo Mezinárodní právo

Prameny PŽP Mezinárodní úroveň Evropská úroveň Vnitrostátní úroveň čl. 38 statutu Mezinárodního soudního dvora Evropská úroveň primární a sekundární právo Vnitrostátní úroveň Ústavní pořádek – zákony – podzákonné předpisy Právní předpisy územní samosprávy

Mezinárodní právo Článek 38 Statutu MSD: Mezinárodní soudní dvůr, jehož úkolem je rozhodovat podle mezinárodního práva spory, které jsou mu předloženy, bere za podklad: mezinárodní úmluvy, ať obecné či zvláštní, stanovící pravidla výslovně uznaná státy ve sporu; mezinárodní zvyklost (obyčej) jako průkaz obecné praxe přijímané za právo; obecné zásady práva, uznané civilizovanými národy; s výhradou ustanovení článku 59 soudní rozhodnutí a nauku nejvíce kvalifikovaných spisovatelů různých národů jakožto pomůcku pro určování právních pravidel.

Děkuji za pozornost!