LITOSFÉRA Obr. 1

LITOSFÉRA Litosféra je pevný obal Země Litosféra je pevný obal Země Tvoří j i : Tvoří j i : –z emská kůra –z emský plášť –z emské jádro Zemská kůra je silná až 80 km Zemská kůra je silná až 80 km Zemský plášť zasahuje do hloubky až 2900 km Zemský plášť zasahuje do hloubky až 2900 km Zemské jádro do středu země – 6378 km Zemské jádro do středu země – 6378 km Obr. 2 Obr. 3

ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou V porovnání s ostatními vrstvami velmi slabá (obr. 5) V porovnání s ostatními vrstvami velmi slabá (obr. 5) Rozlišuje se: Rozlišuje se: –o ceánská ( hluboká do 6 km) –p evninská ( hluboká až 80 km) Obr. 5 Obr. 4

ZEMSKÝ PLÁŠŤ Rozlišuje se svrchní plášť a spodní plášť. Rozlišuje se svrchní plášť a spodní plášť. Na hranici svrchního pláště a zemské kůry dochází k pohybu litosférických desek (viz. dále) Na hranici svrchního pláště a zemské kůry dochází k pohybu litosférických desek (viz. dále) V plášti se vytváří magma V plášti se vytváří magma Obr. 7 Obr. 6

ZEMSKÉ JÁDRO Dělí se na vnější a vnitřní Dělí se na vnější a vnitřní Teplota dosahuje až 5800 C O Teplota dosahuje až 5800 C O 86,2 % jádra tvoří železo 86,2 % jádra tvoří železo Obr. 9 Obr. 8

LITOSFÉRICKÉ DESKY Mezi kůrou a pláštěm se nachází litosférické desky, je jich 16, ty se pohybují a s nimi i celé kontinenty Mezi kůrou a pláštěm se nachází litosférické desky, je jich 16, ty se pohybují a s nimi i celé kontinenty Maximální rychlost je kolem 14 cm za rok, přesto např. Indie „doputovala“ k Asii z jižního polárního kruhu… Maximální rychlost je kolem 14 cm za rok, přesto např. Indie „doputovala“ k Asii z jižního polárního kruhu… Obr. 11 Obr. 10

LITOSFÉRICKÉ DESKY Neustále v pohybu.. Neustále v pohybu.. Obr. 16 Obr mil. let mil. let Obr. 13 Obr mil. let mil. let - 90 mil. let - 35 mil. let Obr. 12 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17

LITOSFÉRICKÉ DESKY Pohyby litosférických desek jsou různé. Směr pohybu: Pohyby litosférických desek jsou různé. Směr pohybu: –k sobě - narážení (vyzdvižení pohoří) –o d sebe – ( vytváří se příkopy) –p odél sebe –p odsouvání desek Obr. 19 Obr. 18 Narážením Indické desky do Euroasijské vznikly Himaláje Podsouváním desek vznikl i nejhlubší příkop světa Mariánský příkop Podsouváním desek vznikl i nejhlubší příkop světa Mariánský příkop

LITOSFÉRICKÉ DESKY Na hranici litosférických desek (které jsou většinou pod hladinou oceánu) může docházet k: Na hranici litosférických desek (které jsou většinou pod hladinou oceánu) může docházet k: –z emětřesení –s opečn é činnost i Obr. 20

ZEMĚTŘESENÍ Zemětřesení vzniká na povrchu i pod hladinou oceánu. Zemětřesení vzniká na povrchu i pod hladinou oceánu. Pokud je vyvoláno pod hladinou oceánu, rozechvěje se voda a vytvoří se obrovská vlna zvaná Tsunami Pokud je vyvoláno pod hladinou oceánu, rozechvěje se voda a vytvoří se obrovská vlna zvaná Tsunami Tsunami se pohybuje po hladině oceánu a při nárazu na pevninu mívá i katastrofické následky Tsunami se pohybuje po hladině oceánu a při nárazu na pevninu mívá i katastrofické následky Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23

ZEMĚTŘESENÍ Síla zemětřesení se udává na Richterově stupnici ( 0 – 10) Síla zemětřesení se udává na Richterově stupnici ( 0 – 10) Nejvíce trpí zemětřesením např. Japonsko, Čína, Indonésie Nejvíce trpí zemětřesením např. Japonsko, Čína, Indonésie Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26

SOPEČNÁ ČINNOST Další projev pohybu litosférických desek Další projev pohybu litosférických desek Hlavní části sopky: Hlavní části sopky: – 1. m agmatický krb – 3. hlavní sopouch (komín) – 6. vedlejší komín – 7. vrstvy popela – 9. vrstvy lávy –1 0. hrdlo sopky – 11. parazitární kužel – 12. lávový proud – 13. průduch – 14. kráter – 15. sopečný popílek Obr. 27

SOPEČNÁ ČINNOST Při sopečné činnosti stoupá horké magma do svrchních části zemského obalu. Pokud dojde k povrchovému projevu – může dojít k mohutným lávovým erupcím… Při sopečné činnosti stoupá horké magma do svrchních části zemského obalu. Pokud dojde k povrchovému projevu – může dojít k mohutným lávovým erupcím… Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30

SOPEČNÁ ČINNOST Mezi nejznámější světové sopky patří např. Etna (ITA), Vesuv (ITA), Fudžisan (JAP), Popocatepetl (MEX) Mezi nejznámější světové sopky patří např. Etna (ITA), Vesuv (ITA), Fudžisan (JAP), Popocatepetl (MEX) Obr. 32 Obr. 33 Obr. 31 Obr. 34

SOPEČNÁ ČINNOST Krátery některých sopek… Krátery některých sopek… Obr. 36 Obr. 38 Obr. 35 Obr. 37

Autor prezentace: Mgr. Jan Bajbora ( ) Obr. 39

SEZNAM POUŽITÝCH ODKAZŮ Obr. 1 – Obr. 1 – Obr. 2 – Obr. 2 – Obr. 3 – Obr. 3 – Obr. 4 – Obr. 4 – Obr. 5 – Obr. 5 – Obr. 6 – Obr. 6 – Obr. 7 – Obr. 7 – Obr. 8 – Obr. 8 – Obr. 9 – Obr. 9 – Obr. 10 – Obr. 10 – Obr. 11 – Obr. 11 – Obr. 12 – Obr. 12 – Obr. 13 – Obr. 13 – Obr. 14 – Obr. 14 – Obr. 15 – Obr. 15 – Obr. 16 – Obr. 16 – Obr. 17 – Obr. 17 – Obr. 18 – Obr. 18 – Obr. 19 – Obr. 19 – Obr. 20 – Obr. 20 – Obr. 21 – Obr. 21 – Obr. 22 – Obr. 22 – Obr. 23 – 261_Young_children_of_Banda_Aceh,_Sumatra,_play_on_the_only_piece_that_remains_of_their_home_when_a_devastating_tsunami_hit_the_region_Dec._26.jpg Obr. 23 – 261_Young_children_of_Banda_Aceh,_Sumatra,_play_on_the_only_piece_that_remains_of_their_home_when_a_devastating_tsunami_hit_the_region_Dec._26.jpg 261_Young_children_of_Banda_Aceh,_Sumatra,_play_on_the_only_piece_that_remains_of_their_home_when_a_devastating_tsunami_hit_the_region_Dec._26.jpg 261_Young_children_of_Banda_Aceh,_Sumatra,_play_on_the_only_piece_that_remains_of_their_home_when_a_devastating_tsunami_hit_the_region_Dec._26.jpg Obr. 24 – Obr. 24 – Obr. 25 – Obr. 25 – Obr. 26 – Obr. 26 – Obr. 27 – Obr. 27 – Obr. 28 – Obr. 28 – Obr. 29 – Obr. 29 – Obr. 30 – Obr. 30 – Obr. 31 – Obr. 31 – Obr. 32 – Obr. 32 – Obr. 33 – Obr. 33 – Obr. 34 – Obr. 34 – Obr. 35 – Obr. 35 – Obr. 36 – Obr. 36 – Obr. 37 – Obr. 37 – Obr. 38 – Obr. 38 – Obr. 39 – Obr. 39 –