Karcinogeny v prostředí, životní podmínky a možnosti prevence Milena Černá Ústav obecné hygieny 3. LF UK

O B S A H Karcinogenita jako nebezpečná vlastnost Co jsou karcinogeny? Jaké jsou mechanismy působení karcinogenů? Jak zjistíme, že látka (faktor, směs) má karcinogenní účinky? Kategorizace a regulace karcinogenů Jaké jsou nejdůležitější karcinogeny v prostředí? Možnosti prevence z hlediska populace Možnosti prevence z hlediska jednotlivce

Historie Nádorová onemocnění existovala v lidské populaci vždy Střední délka života byla podstatně kratší a lidé umírali v mladším věku na jiná závažná, zejména infekční onemocnění Nádorová onemocnění nebyla včas rozpoznávána Nedokonalé diagnostické postupy neumožňovaly určit diagnózu v časnějších vývojových stadiích Nebyly známy příčiny nádorových onemocnění Sir Percival Pott v r. 1775 uveřejnil jako jeden z prvních zprávu o rakovině skrota kominíků vyvolané dehtem

Hledání příčin a mechanismu onemocnění Genetika, rodinná dispozice Zásah do přenosu genetické informace: ionizující záření chemické látky viry jiné?

Mutační teorie procesu karcinogenese Iniciace: Genotoxický karcinogen (přímý – nepřímý) Vznik aduktů Fixace poškození při dělení buňky Porušení přenosu genetických informací Buňka je vnímavá k působení dalších faktorů Promoce: genotoxické i negenotoxické karcinogeny Další podněty vedoucí ke zvýšenému dělení buněk Vznik klonu buněk, nekontrolované dělení, ztráta komunikace buněk Progrese: Metastázy

Mechanismy působení Mutační teorie karcinogenese: Genotoxické látky jako iniciátory procesu (poškození DNA, adukty) Negenotoxické (epigenetické) faktory působí na iniciované buňky a převádějí je do promoční fáze (proliferace) Komplexní karcinogeny jsou schopny realizovat celý proces karcinogenese Virová teorie, hormonální teorie apod.

Mutagen AGENS chemického, fyzikálního, nebo biologického původu vyvolávající změny genetické informace První zmínky o mutaci - 1901 Hypotéza: změna genetické informace zahajuje (iniciuje) proces Karcinogen AGENS chemického, fyzikálního, nebo biologického původu zvyšující pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění

Chemické látky Jejich mutagenní účinek byl zjištěn ve 40. letech 20. století na drosofile Ukázalo se, že mutagenní efekt vykazuje celá řada chemických struktur Prokázala se souvislost mezi vyvoláním mutací a vyšším rizikem tzv. opožděného (karcinogenního) účinku Nádorový proces se vyvíjí mnoho let až desetiletí

teratogenní proces – intrauterinní poškození, nepřenosné na další generace Mutace somatická karcinogenní proces – post partem poškození, vznik malignity u dospělého v somatických buňkách exponovaného jedince stárnutí buněk, tkání a orgánů – post partem poškození, degenerativní procesy, snížená kvalita života dospělého MUTAGEN sterilita spontánní aborty vrozené vady malformace metabolické chybná reparace dispozice ke vzniku nádorů v zárodečných buňkách rodičů – geneticky podmíněná poškození Mutace gametická

Zdravotní význam mutací Mutace somatické: Vztah k poškození jedince a současné populace Iniciace nádorového procesu Urychlení procesu stárnutí Asociace s některými závažnými chorobami (ateroskleróza, diabetes) Mutace gametické: Poškozují především následné generace, zhoršují genofond populace Infertilita Letální účinek Vrozené vady Funkční změny

Úvahy o možnosti prevence nádorových onemocnění Identifikovat nebezpečnou vlastnost mutagenity a karcinogenity u látek a faktorů, které jsou v kontaktu s člověkem Vyvinout metody umožňující včasné zjištění expozice člověka mutagenům a karcinogenům Omezit či vyloučit expozici člověka těmto faktorům Identifikovat populační skupiny ve zvýšeném riziku (profesionální expozice, geneticky podmíněná zvýšená vnímavost k působení karcinogenních faktorů) Hledání ochranných faktorů blokujících karcinogenní proces

Ad a) Identifikace nebezpečné vlastnosti Identifikace mutagenity: Využití testů, které odhalí různé mechanismy působení chemických látek nově vyvíjených a přicházejících na trh (včetně léků) – genové mutace, chromosomální poškození, toxicita pro DNA (standardizované testy OECD, EU) Předpoklad: mutagen může být i karcinogen, látky lze včas vyřadit nebo nahradit jinou

Ad b) včasné zjištění expozice pomocí biomarkerů Biomarkery expozice: průkaz karcinogenu nebo jeho metabolitu v tělních tekutinách a tkáních Průkaz mutagenity moče, aduktů látky s DNA či proteiny atd. Biomarkery účinku Časné nežádoucí změny signalizující souvislost s karcinogenesou (např. cytogenetické změny, hyperproliferace buněk) Biomarkery vnímavosti: Dědičné nebo získané změny funkce biotransformačních nebo opravných enzymů spojené s vyšším rizikem (genetický polymorfismus, absence reparačních mechanismů)

Změny struktury chromosomů Strukturální změny chromosomů se staly již r. 1971 významným signálem pracovní expozice člověka genotoxickým karcinogenům. U nás byly používány od r. 1981 jako skupinové expoziční testy např. u pracovníků vyrábějících či aplikujících cytostatika, při výrobě dehtu, v koksovnách apod. Výhody: včasné odhalení expozice a možnost nápravných opatření Nevýhody: změny nespecifické ve vztahu k příčině, mohou souviset i s životním stylem – kouření, strava, genetická výbava

Vyšetření získaných chromozomálních změn se používá v ověření profesionální expozice karcinogenům již od 70. let m.s. Interpretace výsledků cytogenetické analýzy Do 2 %: spontánní populační úroveň 2 – 4 %: zvýšená expozice genotoxickým karcinogenům > 4%: vysoká expozice genotoxickým karcinogenům

KONVENČNÍ TECHNIKA

FISH

MULTICOLOR FISH

COMET

Podíl faktorů prostředí na vzniku nádorového onemocnění (Doll a Peto, 1981) % Rozmezí Kouření 30 25 - 40 Výživa 35 10 - 70 Alkohol 3 2 - 4 Sexuální chování 7 1 - 13 Prof. expozice 4 2 - 8 Znečištění prostředí 2 1 - 5 Aditiva v potravinách 1 -5 - 2 Průmyslové produkty 1 – 2 Léky a léčba 0,5 – 3 Infekce 10? 1 - ? Geofysikální faktory 2 – 4 Neznámé ?

Z CELKOVÉHO POČTU ROČNĚ NOVĚ EVIDOVANÝCH NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR ( cca 70 000 ) * asi 4 % z nich ( tj. okolo 3 000 ) a * téměř 30 % nádorů u profesionálních expozic je způsobeno   CHEMICKÝMI LÁTKAMI

Možnosti průkazu karcinogenity Epidemiologické studie (srovnání výskytu nádorů u skupin exponovaných a neexponovaných sledovanému faktoru Pokusy na zvířatech – aplikace dané látky či expozice skupin experimentálních zvířat danému faktoru různým dávkám po dostatečně dlouhou dobu In vitro studie – používání buněčných kultur, bakteriálních buněk a dalších modelů pro průkaz genotoxicity a dalších změn souvisejících s karcinogenitou

Kategorizace karcinogenů dle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum karcinogenity) 1 – karcinogenní pro člověka 2a – pravděpodobně karcinogenní pro člověka 2b – možná karcinogenní pro člověka 3 – nelze zatím hodnotit z hlediska karcinogenity 4 – není karcinogenní pro člověka

IARC Monographs, 2002 Skupina 1 –karcinogenní pro člověka Prvky a jejich sloučeniny: Arsen, Beryllium, Kadmium, Chrom VI, Nikl. Léky (cytostatika): azathioprine, chlornaphazine, cyklosporin, cyklofosfamid, methyl-CCNU, Melphalan, Methoxypsoralen, Myleran, MOPP. Hormony: diethylstilbestrol, estrogeny, preparáty s obsahem estrogenů Organické látky: 4-aminobiphenyl, benzen, benzidin, bischlormethylether, ethylen oxid, mustard gas, 2-naphtylamin, 2,3,7,8-TCDD, thiotepa, vinyl chlorid, formaldehyd Různé: aflatoxiny, asbest, radon, křemík (inhalován jako krystalky při profesionální expozici), talek s asbestiformními vlákny, sluneční záření

Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.) Směsi: Alkoholické nápoje, analgetické směsi s fenacetinem, žvýkání směsi betelu a tabáku, černouhelný dehet a smůla, minerální oleje, solené ryby (čínský styl), saze, tabákové výrobky, tabákový kouř, dřevný prach. Biologické faktory: Virus Epstein-Barrové, Hepatitis B, C (chronic inf.), HIV 1, Human papilomavirus typ 16, 18, Helicobacter pylori, Opisthorchis viverrini, Schistosoma haematobium.

Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.) Výrobní procesy: Výroba hliníku, Výroba a oprava bot Zplynování uhlí, Výroba koksu, Výroba nábytku, Těžba v rudných dolech (radon) Slévárny železa a oceli, Malířství a natěračství (prof. expozice), Gumárenství, Prof. expozice aerosolu silných anorganických kyselin obsahujících kyselinu sírovou

Carex: Expozice karcinogenům podle profesí – ČR 1997 zemědělství 150 000 hornictví 7 500 potravinářský průmysl 17 000 textilní průmysl 31 000 dřevařský a nábytkářský průmysl 110 000 sklářský průmysl a porcelán 22 000 kovoprůmysl 78 000 školství, věda, zdravotnictví 28 000

Ženy a expozice chemickým látkám (aplikace cytostatik) Multifaktoriální expozici genotoxickým faktorům, kdy se uplatňuje expozice i jiným chemickým látkám (farmakům), dalším faktorům (ionizující záření), nosokomiálním infekcím, které chronicky alterují imunitní systém mající zásadní obranný význam v procesu mutageneze a karcinogeneze. Životní styl - kouření (stále častější u mladých žen) Faktory zvyšující riziko expozice na pracovišti jsou nedodržování pracovních předpisů, jídlo, pití a kouření na pracovišti, nepoužívání osobních ochranných protředků apod.

Příklady karcinogenních faktorů v běžném prostředíprostředí Směsi Složky cigaretového kouře Polycyklické aromatické uhlovodíky Mykotoxiny Heterocyklické aminy Formaldehyd v ovzduší interiérů Sluneční záření

Nutriční faktory, mutagenita, karcinogenita Význam makronutrientů v karcinogenese: Vyšší konzumace (živočišných) tuků Vyšší přívod energie Nadměrný přívod soli Nedostatečný přívod vlákniny……atd. Význam cizorodých látek v potravě Pesticidy, PCB, dioxiny, mykotoxiny, ftaláty…atd. Látky vznikající vlivem technologických procesů PAU, nitroPAU, nitrosaminy, heterocyklické aminy, akrylamin, produkty oxidace….. Přirozené složky stravy?

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Vznik: nedokonalým spalováním organických látek (tedy i složek stravy jako např. opečené maso a uzeniny na otevřeném ohni, grilované klobásy, barbecue). Pokrmy obsahující PAU jsou zejména: Smažené, pečené, grilované maso a uzeniny Uzené maso a ryby Bramborové lupínky Pražená káva Listová zelenina nemytá (prašný spad obsahující adsorbované PAU)

Nitrosaminy Bakteriální reduktázy Nitráty + kyselé pH Nitrity Vit. C, E Nitrosaminy Methemoglobinemie kojenců

Heterocyklické aminy (pyrolyzáty proteinu) Vznikají působením vysoké teploty při úpravě masa a masných výrobků. Množství závisí na výši teploty a délce tepelné úpravy: aminokyselina (glycin, fenylalanin) + kreatin (kreatinin) + glukóza Nepřímé mutageny s vysokou potencí - aktivace CYP1A2 Detoxikace: hydroxylace, konjugace Karcinogenita potvrzena na zvířatech

Zajímavé toxikanty vznikající v důsledku potravinářské technologie Chlorpropandioly (3-MCPD) Výroba polévkového koření, sojové omáčky apod. Kyselá hydrolýza (HCl) – rozštěpení MK – vazba chloru = zvýšená biologická aktivita vzniklých derivátů (mutagenita) Akrylamid V hranolkách, čipsech, chlebu, sušenkách apod. Množství závisí na technologii, ale není známo v jakém smyslu. Potenciální karcinogen (Hb addukty), neurologické změny

Mykotoxiny – toxické produkty plísní Vlhkost, teplo a poškození obilek při sklizni Sklizeň obilovin Uskladnění obilí Uchovávání cereálních výrobků (vč. balení) Ovoce, kompoty Ořechy, arašídy, káva, kakao Zaplísněná krmiva Metabolity mykotoxinů v mléce

Ad e) hledání ochranných nutričních faktorů Mikronutrienty i nenutritivní složky stravy mohou mít antimutagenní a antikarcinogenní účinek Ve studiích in vitro i in vivo se ukázalo, že některé složky obsažené v rostlinné stravě mohou snižovat mutagenní a karcinogenní riziko expozice faktorům s karcinogenními účinky Nastalo vyhledávání ochranných faktorů a mechanismu jejich působení (vitaminy, stopové prvky, přirozené antioxidanty…..)

Nutriční faktory, antimutagenita, antikarcinogenita Benefitní přínos konsumace rostlinné stravy (zeleniny,ovoce, vlákniny) Účinné složky?? Vitaminy, stopové prvky, antioxidační látky Přirozené nutritivní i nenutritivní složky rostlinné stravy??

Chemoprevence Využití přirozených i syntetických látek pro inhibici vzniku a vývoje nádorového procesu či prodloužení věku, kdy bude nádorový proces prokázán u zvýšeně ohrožených populačních skupin. Představa: Karcinogenní proces může být působením chemopreventivních látek blokován v celém průběhu jeho mnohostupňového dlouhodobého vývoje.

Fáze vývoje problematiky: 1 - hledání Hledání látek (mikronutrientů i nenutričních složek potravy) s antimutagenními/antikarinogenními vlastnostmi Zelenina a ovoce: vitaminy, stopové prvky, přirozené antioxidanty Brukvovitá zelenina: glukosinuláty, indoly, ITK Rajčata: karotenoidy, lykopen Zelený a černý čaj: EGCG a další katechiny Červené víno: resveratrol Česnek a cibule: diallylsulfid a další, flavonoidy Lékořice: kys. glycirizinová … a další…..

Požadavky na chemopreventivní agens Chemopreventivní agens nesmí jakýmkoliv způsobem poškozovat zdraví člověka Účinek látky musí být spolehlivě ověřen Musí se jednat o látku, která je obecně dostupná z přirozených zdrojů, intervence má doplňující charakter (vitaminy, přirozené složky rostlinné stravy..) Zdroj látky a způsob podání odpovídá kulturnímu a etickému vnímání intervenovaného jedince

Strategie chemoprevence Zaměření na celou populaci – formou doporučení Zaměření na populační skupiny se zvýšeným rizikem (genetické vybavení zvyšující riziko onemocnění, pacienti s nádorovým onemocněním po léčbě cytostatiky, profesionální expozice karcinogenům, kuřáci atd.) Ideálem prevence na individuální úrovni (šitá na míru)

Fáze skeptická Překvapivé výsledky některých intervenčních studií Alpha Tocopherol Beta Carotene (ATBC) study, Finsko Beta-karoten v dávce 20 mg/den vedl ke zvýšení incidence karcinomu plic u kuřáků o 18 %. Carotene and Retinol Efficacy Trial (CARET), USA RR karcinomu plic pro celou skupinu 1,28 (pro pracovníky s asbestem 1,40, pro kuřáky 1,42, pro nekuřáky 0,80) European Study on Chemoprevention with Vitamin A and N-acetylcystein (EUROSCAN) Neprokázán benefitní efekt

Modulace biotransformace – antikarcinogenní nebo kokarcinogenní efekt? Problematika je podstatně složitější, než se očekávalo. Zobecnění poznatků je obtížné, většina látek s předpokládaným antimutagenním/antikarcinogenním účinkem působí za určitých okolností opačně. Efekt závisí na: Dávce, době a způsobu aplikace, chemické povaze mutagenu/karcinogenu, na mezidruhových rozdílech v enzymatickém vybavení, na genetickém vybavení člověka atd.

Nejistoty chemoprevence Nedostatečná znalost účinku jednotlivých agens Prokázaný účinek nemá platnost obecnou, ale pouze pro určitý mutagen/karcinogen (Janusovská tvář) Některé látky působí řadou různých mechanismů, z nichž některé podporují a jiné limitují karcinogenesi Protektivní účinek je prokázán pouze v určitých koncentracích, v určitých stadiích karcinogenního procesu Účinek závisí na době podání ve vztahu ke karcinogennímu podnětu Obtížná extrapolace experimentálních výsledků na reálný život včetně genetického vybavení. Co – jak - kolik – komu..

Nádorové onemocnění plic Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Kouření Směs negenotoxických i genotoxických karcinogenů Přestat kouřit, Zelenina, zelený čaj Snížení expozice Antioxidační efekt Ovlivnění biotransformace Profese (asbest, radon) Vyšší riziko u kuřáků Ochrana na pracovišti Nedostatek vitaminů (A, C, karotenoidů) Nízká ochrana před oxidačním stresem Změnit stravovací zvyklosti

Nádorové onemocnění dutiny ústní Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Kouření Žvýkání tabáku (betel) Kouření a alkohol Nedostatek antioxidačních vitaminů Směs negenotoxických i genotoxických karcinogenů, Chronické dráždění Zelenina, ovoce, Antioxidační látky Antioxidační efekt Ovlivnění biotransformace karcinogenů Ovlivnění diferenciace a proliferace buněk

Nádorové onemocnění nosohltanu Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Solené a nakládané pokrmy Virové infekce Profese (dřevařský a kožedělný průmysl) Nitrosaminy Chronické dráždění Urychlené dělení buněk Zelenina, ovoce, Antioxidační látky Ochrana na pracovišti Antioxidační efekt Snížení expozice Zvýšení odolnosti proti infekcím Ovlivnění diferenciace a proliferace buněk

Nádorové onemocnění jícnu Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Solené a nakládané pokrmy Příliš horké pokrmy Alkohol Nedostatek vitaminů A, C Nitrosaminy Chronické dráždění Urychlené dělení buněk Zelenina, ovoce, Antioxidační látky, Mikronutrienty Zinek Antioxidační efekt Ovlivnění biotransformace karcinogenů Ovlivnění diferenciace a proliferace buněk

Nádorové onemocnění žaludku Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Přesolené pokrmy Uzené pokrmy Dusičnany a dusitany Alkohol, kouření Helicobacter pylori Snížená kyselost v žaludku Nedostatek vitaminů E, C Nitrosaminy, jejich tvorba v žaludku Redukce nitrátů na nitrity Chronické dráždění Urychlené dělení buněk Zelenina, ovoce, zelený čaj Antioxidační látky, vit. C, E Léčení infekce Regulace nitrátů v potravě a vodě Antioxidační efekt Ovlivnění Prevence tvorby nitrosaminů Zvýšení obranyschopnosti buněk

Nádorové onemocnění jater Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Zaplísněné potraviny Alkohol Hepatitis B Profese (práce s vinylchloridem) Mykotoxiny Chronické dráždění Narušení metabolických procesů Genotoxický účinek vinylchloridu Nejíst plesnivé potraviny Omezit alkohol Očkování proti HB Ochrana na pracovišti Snížení expozice Omezení chronického dráždění jaterních buněk Ochrana před infekcí

Nádorové onemocnění tlustého střeva Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Rodinná dispozice Obezita Nadměrný příjem tuků Nedostatek vlákniny Pyrolyzáty proteinu Nedostatek fyzické aktivity Složení střevní mikroflóry Zvýšená tvorba a promoční efekt žlučových kyselin Oxidovaný cholesterol Pomalá pasáž střevem, zvýšená resorpce genotoxinů Genotoxicita pyrolyzátů Anaerobní mikroflora Úprava stravovacích zvyklostí Redukce hmotnosti Dostatek vlákniny Úprava střevní mikroflóry (jogurty apod.) Vápník, hořčík, selen Snížená tvorba žlučových kys. Urychlená střevní pasáž a snížená resorpce karcinogenů Úprava složení střevní mikroflóry Vazba žlučových kyselin na soli Ca a Mg

Nádorové onemocnění konečníku Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Nadměrný příjem tuků Nedostatek vlákniny Obezita Alkohol (pivo?) Zvýšená tvorba a promoční efekt žlučových kyselin Oxidovanný cholesterol Pomalá pasáž stolice, zvýšená resorpce genotoxinů Zvýšené dělení buněk Úprava stravovacích zvyklostí Dostatek vlákniny Snížená tvorba žlučových kys. Urychlená střevní pasáž a snížená resorpce karcinogenů Úprava složení střevní mikroflory

Nádorové onemocnění slinivky Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Nadměrný příjem tuků Kouření, alkohol Nešetrná tepelná úprava pokrmů Káva? Nadměrné funkční zatížení Chronické dráždění Zvýšené dělení buněk Genotoxické působení pyrolyzátů proteinu Snížit příjem tuku Dostatek zeleniny Omezit alkohol, nekouřit Šetrná tepelná úprava pokrmů Snížená tvorba žlučových kys. Omezení zátěže orgánu Omezení chronického dráždění Snížení expozice genotoxinům

Nádorové onemocnění prsu Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Nadměrný příjem tuků Obezita Dědičná dispozice Hormonální nerovnováha (estrogeny) Nepříznivé složení střevní mikroflóry Tvorba estrogenů ze steroidních metabolitů BRCA 1 a 2 geny Oxidační stres Úprava stravovacích zvyklostí Omezení živočišných tuků Dostatek vlákniny, zeleniny (?) Úprava střevní mikroflory Ovlivnění metabolismu a tvorby hormonů Urychlené odbourávání a vyloučení estrogenů Snížení enterohepatálního oběhu hormonů

Nádorové onemocnění děložního hrdla Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Promiskuita Intensivní sexuální aktivita Kouření Nedostatek vitaminu C a A Virové infekce (papilomaviry) Chronické dráždění Genotoxické karcinogeny Snížená imunita Změna životního stylu (promiskuity) Očkování Přestat kouřit Léčení infekcí Zelenina, ovoce Snížení expozice Zvýšení imunity Podpora diferenciace buněk

Nádorové onemocnění močového měchýře Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Kouření Profesionální expozice (anilinová barvina, aromatické aminy) Analgetika na bázi fenacetinu Parazitární infekce (Bilharzie, Schistosomiáza) Genotoxické karcinogeny Chronické dráždění Zvýšení dělení buněk Přestat kouřit Ochrana na pracovišti Léčení infekcí Dostatečný přívod tekutin Zelenina, ovoce Vit. C, A, karotenoidy Snížení expozice Zředění a vyloučení karcinogenů Podpora diferenciace buněk

Nádorové onemocnění prostaty Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Nadměrný přívod tuků Hyperplasie prostaty související s věkem Profesionální expozice (kadmium?) Hormonální nerovnováha Poškození membrán kyslíkovými radikály Genotoxický karcinogen Úprava životosprávy Zelenina, ovoce Preventivní kontroly hyperplasie Prevence na pracovištích Úprava hormonální rovnováhy Zneškodnění kyslíkových radikálů Kontrola profesionální expozice kadmiu

Nádorové onemocnění kůže Rizikové faktory Mechanismy (účinné látky) Protektivní faktory Mechanismy Nadměrné opalování Profese (práce s dehtem, asfaltem, minerálními oleji, arsenem) Rtg záření Chronické dráždění kůže Geneticky podmíněná onemocnění (Xeroderma pigmentosum) Mutace vyvolané UV zářením či rtg zářením Poškození membrán kyslíkovými radikály Genotoxický karcinogen Nedostatečná funkce enzymů opravujících poškození DNA Ochrana před slunečním i jiným zářením Prevence na pracovištích Dostatek vitaminu a karotenoidů Snížení expozice Podpora diferenciace buněk Zneškodnění kyslíkových radikálů

Obecná preventivní doporučení Nekouřit Nepobývat v zakouřených prostorách Omezit alkohol, především lihoviny Regulovat energetický přívod a tuky v potravě Konzumovat zeleninu a ovoce několikrát denně Zvýšit přívod vlákniny Dostatečný přívod tekutin v pestré podobě Dostatečná fyzická aktivita (zvýšení psychické pohody, endorfiny) Chránit se před nadměrným a dlouhodobým sluněním Sledovat změny svého těla, konsultovat s lékařem, pravidelná preventivní vyšetření

Stravovací zvyklosti a prevence nádorů Preference rostlinné stravy: aspoň 5 porcí denně ovoce a zeleniny, preferovat cereálie, těstoviny, luštěniny Omezit živočišný tuk ve stravě, vybírat pokrmy s nižším obsahem tuku, volit šetrnou kulinární úpravu Omezovat konsumaci masa, především tučného Provozovat vhodnou formu fyzické aktivity aspoň 30 min. denně Udržovat si své vhodné hmotnostní rozmezí Alkoholické nápoje konsumovat přiměřeně málo

Karcinogenní faktory u běžné populace Významný vliv způsobu života Prevenci nutno zaměřit na: Výchovu k nekouření Ke správným stravovacím zvyklostem (využití protektivních nutričních faktorů) K podpoře fyzické aktivity Ke zvládání stresových situací

Je nutno zvyšovat informovanost populace, edukovat rizikové populace už od raného dětství A především neškodit Děkuji za pozornost