Adjektiva 1. a 2. deklinace Jacques Dubois (Jacobus Sylvius), 1478 – 1555, jeden z tvůrců anatomického názvosloví

Adjektiva 1. a 2. deklinace Úvodní poznámky Nyní začneme pracovat se strukturou: Adjektivum se vždy shoduje s řídícím substantivem v pádě, čísle a rodě. Na rozdíl od češtiny klademe v latině adjektiva většinou za řídící substantivum: SUBSTANTIVUM ADJEKTIVUM příčný sval X mūsculus trānsversus

Adjektiva 1. a 2. deklinace Slovníkový tvar Slovníkový tvar adjektiv 1. a 2. deklinace se skládá z tvarů nom. sg. a vypadá následovně: Příklady: trānsversus, a, um (příčný) longus, a, um (dlouhý) dexter, a, um (pravý) sinister, a, um (levý) -us -a -um nebo: -er -a -um

Adjektiva 1. a 2. deklinace Slovníkový tvar Popis slovníkového tvaru: Tvar na –us, -er je tvar pro maskulina: mūsculus trānsversus (příčný sval) Tvar na –a je tvar pro feminina: artēria trānsversa (příčná tepna) Tvar na –um je tvar pro neutra: cōlon trānsversum (příčný tračník)

Adjektiva 1. a 2. deklinace Slovníkový tvar Tvar adjektiva se určuje podle rodu substantiva, nikoli podle jeho deklinace. Srovnej: diameter, trī, f. (průměr) trānsversus, a, um (příčný) diameter trānsversa (příčný průměr)

Adjektiva 1. a 2. deklinace Skloňování adjektiv 1. a 2. deklinace M (= mūsculus, diameter) F (= costa) 1.sg. trānsvers-us dexter trānsvers-a dextr-a 2.sg. trānsver-ī dextr-ī trānsvers-ae dextr-ae 1.pl. trānsvers-ī 2.pl. trānsvers-ōrum dextr-ōrum trānsvers-ārum dextr-ārum N (= ligāmentum) 1.sg. trānsvers-um dextr-um 2.sg. trānsvers-ī dextr-ī 1.pl. trānsvers-a dextr-a 2.pl. trānsvers-ōrum dextr-ōrum

Adjektiva 1. a 2. deklinace Skloňování adjektiv 1. a 2. deklinace Tvary rodu mužského skloňujeme podle 2. deklinace. (Stejné koncovky jako vzory „mūsculus“ a „diameter“.) Tvary rodu ženského skloňujeme podle 1. deklinace (Stejné koncovky jako vzor „costa“.) Tvary rodu středního skloňujeme podle 2. deklinace. (Stejné koncovky jako vzor „ligāmentum“.) Vzory „trānsversus“ a „dexter“ se liší jen v nominativu singuláru pro rod mužský.

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady V následujících příkladech budeme kromě již známých substantiv a adjektiv pracovat s těmito slovíčky: anatomicus, a, um (anatomický) chīrūrgicus, a, um (chirurgický) corōnoīdeus, a, um (hákovitý) rēctus, a, um (přímý) conjugātus, a, um (spojený) oblīquus, a, um (šikmý) sēptum, ī, n. (přepážka) osseus, a, um (kostěný)

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady V následujících příkladech budeme kromě již známých substantiv a adjektiv pracovat s těmito slovíčky: quadrātus, a, um (čtvercový, čtyřhranný) lumbus, ī, m. (bedro) spatium, iī, n. (prostor) interosseus, a, um (mezikostní) metacarpus, ī, m. (metakarpus, záprstí) vērus, a, um (pravý) spurius, a, um (nepravý) thōrācicus, a, um (hrudní)

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Collum anatomicum Příklad 1: Pojmenujeme tři útvary na humeru: chirugický krček: collum chīrūrgicum, anatomický krček: collum anatomicum, hákovitou jamku, kam se vkládá při ohnutí v lokti processus corōnoīdeus (hákovitý výběžek): fossa corōnoīdea Collum chirurgicum Fossa coronoidea

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Pojmenujme rozměry/průměry (diameter) pánevního vchodu: Substantivum „diameter, trī, f.“ spojíme s těmito adjektivy: rēctus (přímý) nebo conjugātus (spojený), trānsversus (příčný), oblīquus (šikmý). Protože je diameter femininum, též adjektiva musejí být v rodě ženském: diameter rēcta / conjugāta diameter trānsversa diameter oblīqua Diameter recta nebo diameter conjugata Diameter transversa Diameter obliqua

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Pojmenujeme kostěnou přepážku nosu. Substantivum „přepážka“ (sēptum) je specifikováno substantivem „nos“ (nāsus) a také adjektivem „kostěný“ (osseus). Termín zní: sēptum nāsī osseum. Pozn.: V anatomii nejsou žádná pevná pravidla o pořadí přívlastků, spíše zde platí úzus. Septum nasi osseum

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Prostory mezi záprstními kostmi souhrnně nazýváme dosl. „mezikostní prostory metakarpu“. Latinský termín zní: Spatia interossea metacarpī Spatia interossea metacarpi

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Prvních sedm žeber, která jsou spojena svými chrupavčitými úseky s hrudní kostí (sternum) nazýváme „žebra pravá“. Dalších pět žeber, která nemají přímé spojení s kostí hrudní nazýváme „žebra nepravá“. Latinské termíny znějí: Costae vērae Costae spuriae Costae verae Costae spuriae

Adjektiva 1. a 2. deklinace Řadové číslovky V anatomii se vyskytuje 12 hlavových nervů (nervī crāniālēs) 12 hrudních obratlů (vertebrae thōrācicae) 12 žeber (costae) Bude tedy stačit, když se naučíme řadové číslovky 1-12. Řadové číslovky se řídí zcela stejnými pravidly jako adjektiva 1. a 2. deklinace a mají stejné slovníkové tvary. 1. první prīmus, a, um 2. druhý secundus, a, um 3. třetí tertius, a, um 4. čtvrtý quārtus, a, um 5. pátý quīntus, a, um 6. šestý sextus, a, um 7. sedmý septimus, a, um 8. osmý octāvus, a, um 9. devátý nōnus, a, um 10. desátý decimus, a, um 11. jedenáctý ūndecimus, a, um 12. dvanáctý duodecimus, a, um

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady Sval, který obloukovitě spojuje těla 2. – 5. krčního obratle s těly dolních krčních a horních hrudních obratlů, nazýváme „dlouhý sval krku.“ Dále pojmenujeme 1. – 3. hrudní obratel. Latinské termíny budou znít: Mūsculus longus collī Vertebra thōrācica prīma Vertebra thōrācica secunda Vertebra thōrācica tertia. Musculus longus colli Vertebra thoracica prima Vertebra thoracica secunda Vertebra thoracica tertia

Adjektiva 1. a 2. deklinace Substantivizace adjektiv Proces, kdy z adjektiva vzniká nové substantivum. Ze spojení substantivum – adjektivum je vypuštěno substantivum a ze zbylého adjektiva se stává nové substantivum, které svým významem plně zahrnuje původní nezkrácenou dvojici. Stejný termín tak lze vyjádřit dvěma slovy (substantivum – adjektivum) nebo zkráceně pouze jedním (substantivizované adjektivum). Novému substantivu zůstává původní tvar, deklinace a rod. Slepé střevo: intestinum caecum caecum, ī, n.

Adjektiva 1. a 2. deklinace Substantivizace adjektiv Proces, kdy z adjektiva vzniká nové substantivum. Ze spojení substantivum – adjektivum je vypuštěno substantivum a ze zbylého adjektiva se stává nové substantivum, které svým významem plně zahrnuje původní nezkrácenou dvojici. Stejný termín tak lze vyjádřit dvěma slovy (substantivum – adjektivum) nebo zkráceně pouze jedním (substantivizované adjektivum). Novému substantivu zůstává původní tvar, deklinace a rod. Děje se tak zejména ve spojeních se substantivy: intestīnum, ī, n. (střevo) tunica, ae, f. (tkáňová vrstva, obal)

Adjektiva 1. a 2. deklinace Substantivizace adjektiv intestīnum caecum caecum, ī, n. slepé střevo intestīnum iēiūnum iēiūnum, ī,n. lačník intestīnum rēctum rēctum, ī, n. konečník intestīnum crassum crassum, ī, n. tlusté střevo intestīnum sigmoīdeum sigmoīdeum, ī, n. esovitý tračník tunica mūcōsa mūcōsa, ae, f. sliznice tunica coniūnctīva coniūnctīva, ae, f. spojivka tunica intima intima, ae, f. intima, vnitřní vrstva cévní stěny