Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1KKS/CMS1 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Podklady k přednáškám – část C1
1. PŘENOSOVÉ ČÁSTI – ZÁKLADNÍ POZNATKY 2. TUHÉ PŘENOSOVÉ ČÁSTI PŘENOSOVÉ ČÁSTI Kapitola C 2 © S. Hosnedl DŮLEŽITÉ POTŘEBNÉ K INFORMACI PRO ÚPLNOST
1.1 Charakteristika (konstrukční znakové vlastnosti - konstrukční znaky ) “PŘENOSOVÉ ČÁSTI” jsou (převážně štíhlé) strojní části (stavební orgány), jejichž hlavními funkcemi jsou přenést: fce(A): (vstupní) zatížení a/nebo pohyb do jiného (výstupního) místa fce(B): (zatěžovací) účinky vnějšího (vstupního i výstupního) zatížení do uložení/rámu 1. PŘENOSOVÉ ČÁSTI – ZÁKLADNÍ POZNATKY 3 © S. Hosnedl DŮLEŽITÉ
1. PŘENOSOVÉ ČÁSTI – ZÁKLADNÍ POZNATKY Poznámky: Nové (v dostupné literatuře dosud nepoužité) označení ”přenosové (strojní) části” je použito, protože obě funkce fce(A) i fce(B) jsou kromě (tradičně uváděných) hřídelí a os běžně zajišťovány i řadou dalších typů (jednotlivých i více pevně spojených ) součástí, u nichž sice dominují ještě další funkce (a to i v názvu jako jsou např. vřetena, rotory, pohybové šrouby, samostatně uložená ozubená kola, ale i páky, táhla, ojnice apod.), avšak pro něž všechny uvedené (obecné) poznatky rovněž platí. Počty vstupních a výstupních míst (fce(A)) ani uložení (fce(B)) nejsou omezeny, výhodné a obvyklé je však dodržování statické určitosti. S výjimkou speciálních případů (např. u tzv. “ohebných hřídelí” - bowdenů) má stavební struktura přenosových částí schopnost plnit obě funkce fce(A) i fce(B), i když nejsou vždy využity (např. u os, kde je využívána pouze funkce fce(B), nebo u táhel a ojnic, kde je využívána pouze funkce fce(A). Dále bude pozornost soustředěna především na nejběžnější rotační tuhé přenosové části (zjednodušeně ”rotační přenosové části”) schopné plnit jak fce(A) (převážně přenosem točivého momentu), tak fce(B) (převážně přenosem příčných sil). 4 © S. Hosnedl DŮLEŽITÉ
1.2 Vnější účinky na přenosové části Princip řešení: 1) Dané vnější silové a momentové zatížení {F i, M i } i=1 ÷ n se rozloží na složky sil a momentů ve vhodně zvolených souřadných systémech a vyřeší se odpovídající (staticky určité nebo neurčité) složky sil a momentů (tj. silové a momentové reakce) v uloženích ”rotační nosné části” {F i, M i } i=1,.., n [podrobněji viz úvodní 2. kapitola FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY SČ TS] 2) Přiřadí se odpovídající rychlost otáčení n okolo podélné osy rotační přenosové části (obecně složky rychlosti pohybu). 3) Přiřadí se doba trvání t charakteristik zatížení ad. 1) a 2). Poznámky: Při časově proměnlivých vnějších účincích lze pomocí vhodného počtu n st (náhradních) kombinací (stavů) charakteristik zatížení ad. 1), 2) a 3) vyjádřit tzv. „spektrum (soubor) zatížení“ rotační přenosové části: { {F i, M i } i = 1 ÷ n, j ; n j ; t j } j = 1 ÷ nst Rychlosti otáčení n j (obecně složky pohybu) mohou být i nulové. Úplné spektrum zatížení vč. účinků ad. 2) a ad. 3) má význam pouze pro řešení úloh trvanlivosti a dynamiky. Dále bude proto uvažováno pouze silové a momentové zatížení ad. 1) [v jednom obecném zatěžovacím stavu), které pro běžné návrhy a hodnocení přenosových částí plně dostačuje. 5 © S. Hosnedl DŮLEŽITÉ
1.3 Vnitřní zatížení a namáhání přenosové části Princip řešení: Podle základních zákonů statiky, příp. pružnosti (ve staticky neurčitých případech). [podrobněji viz úvodní 2. kapitola FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY SČ TS] 6 © S. Hosnedl DŮLEŽITÉ
Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ „Inovace výuky podpořená praxí“. Děkuji za pozornost