Obnovitelné zdroje Větrné elektrárny
Rotor Rotor větrné elektrárny je zařízení, které odebírá energii větru. Přímočarý pohyb vzdušné masy, rotor převede na točivý pohyb, který se využívá k roztáčení elektrického generátoru a výrobě elektrické energie.
Rotor Srdce větrné elektrárny. Každý výrobce používá svůj princip soustrojí, tedy liší se i vybavení strojovny. Celá strojovna je ale vždy umístěna v sklolaminátové gondole. Nejčastěji je rotor umístěn na hřídeli.
Stožár Výška stožáru se v dnešní době standardně pohybuje od 40 do 110m. Najdeme ale nižší i vyšší instalace.
Základ Stožár je přišroubován k betonovému základu. To je nejtěžší součást z celé větrné elektrárny (hmotnost bývá přes 1000tun), ale nebývá vůbec vidět.
Historie větrných elektráren Větrnou energii používá lidstvo od dávnověku. Vítr poháněl plachetnice, větrné mlýny, vodní čerpadla. S větrnými motory se setkáváme už ve starověké Číně. Ve větrných mlýnech se větrná energie využívala v minulosti i na území našeho dnešního státu. Historicky je postavení prvního větrného mlýna na území Čech, Moravy a Slezska doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Největší rozkvět doznalo větrné mlynářství v Čechách ve 40. letech 19. století, na Moravě a ve Slezsku o něco později. Celkem bylo na území dnešní ČR evidováno a je historicky ověřeno 879 větrných mlýnů.