MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (well-being) (WHO 2001)

Hlavní příčiny nemocnosti (WHO) kardiovaskulární onemocnění cévní mozkové nemoci nádorové nemoci trávicího ústrojí, průdušek a plic duševní nemoci (deprese) následky konzumace alkoholu poranění různé etiologie (úrazy, dopravní nehody, kriminalita) vrozené vady

Co ovlivňuje zdraví lidí? Multifaktorová koncepce vzniku nemocí = mnohočetnost příčin a podmínek u chronických neinfekčních onemocnění (KVO, nádorová onemocnění, diabetes, revmatismus, alergická onemocnění, duševní poruchy, apod.) Multifaktorová koncepce vzniku nemocí vyžaduje mezioborový přístup ve výzkumu i praxi (epidemiologie, hygiena, lékařské obory, psychologie, behaviorální vědy, atd.)

ZDRAVÍ Determinanty zdraví Životní způsob 50% Životní prostředí 20% Genetický základ 20% ZDRAVÍ Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70% ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost. Těžko říct, proč tomu tak je. Odborníkům se zmíněná oblast může jevit jako „málo medicínská“, politikům jako obtížně ovlivnitelná, občanům jako nepříjemně zasahující do jejich soukromí a ohrožující jejich právo na svobodnou volbu svých životních aktivit. Jak už to však bývá, hlavní problém je asi v tom, že zmíněné schéma je velmi zjednodušující a že např. v životním způsobu je skryta celá řada významných okolností, např. kouření, obezita, sedavý způsob života, stres, výživa, alkohol a drogy. Nespornou důležitost má politická a ekonomická situace (bylo by možné ji zařadit do životního prostředí), která do značné míry předznamenává možnost skutečné volby občanů, např. v oblasti pitné vody, výživy, bydlení, vzdělání apod. Další významnou okolností je kultura, která obsahuje tradice, zvyklosti, hodnoty, historickou zkušenost a řadu dalších faktorů, které ovlivňují zdraví lidí. Nejvýznamnější relativně samostatnou determinantou zdraví je kouření. Jeho nebezpečí roste, a to pokud jde o nárůst kouření mládeže a zejména děvčat. Zdravotnické služby 10%

Nedostatky v životním stylu Nedostatek pohybu Nevyvážená výživa Kouření Nadměrná spotřeba alkoholu Zneužívání drog Stres

Podpora zdraví Proces umožňující jedincům zvýšit kontrolu nad determinantami svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav (WHO 1998). Neznamená tedy pouze zodpovědnost zdravotnictví, ale vyžaduje individuální ovlivnitelnost zdraví a zodpovědnost za ně prostřednictvím životního stylu a jeho reflexe v osobní pohodě (Kebza, 2005)

Komponenty podpory zdraví Veřejná zdravotní politika zaměřená na ochranu a podporu zdraví s důrazem na rizikové faktory životního stylu Intervenční programy podporující zdraví (PPZ MZ ČR) Výchova ke zdraví, edukace pacientů

Podpora zdraví Politické dokumenty Ottawská charta podpory zdraví (1986) Zdraví pro všechny v 21.století - Evropská zdravotní politika ( 1999) Zdravotní politika EU Národní program zdraví (1995) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (2002) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (2002)

Ottawská charta podpory zdraví (1986) Podmínky a předpoklady: Podpora zdraví by měla být součástí veřejné politiky ve všech resortech. Prostředí, ve kterém člověk žije, by mělo podporovat zdraví (ochrana ŽP a přírodních zdrojů). Podpora zdraví by měla být součástí komunitní politiky a praxe. Lidé by měli mít možnost získat informace, znalosti a dovednosti umožňující rozvoj a podporu zdraví. Zdravotnické služby by se měly více orientovat na podporu zdraví (posílení primární péče).

Klíčové strategie WHO v podpoře zdraví Strategie životní prostředí a zdraví dětí (2002) Rámcová úmluva o kontrole tabáku (2003) Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví (2003) Evropský akční plán proti alkoholu (2003) Deklarace o duševním zdraví pro Evropu (2005)

Zdravotní politika EU Amsterodamská smlouva V čl. 152 formuluje pojetí zdravotní politiky unie. Deklaruje, že ve všech politikách a aktivitách Unie se bude uplatňovat vysoká úroveň ochrany zdraví. Všechny akce Společenství, které budou doplňovat národní politiky, budou zaměřeny na zlepšení veřejného zdraví, prevenci nemocí a odstranění zdrojů ohrožení zdraví. Tyto akce zajistí boj proti hlavním zdravotním problémům podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a prevence, informacemi a výchovou.

Zdravotní politika EU Cílem podpory zdraví je: vyvarovat se rizikům poškozujícím zdraví, posílit zdraví ochraňující faktory, zlepšit životní styl a kvalitu života lidí, snížit incidenci nemocí pomocí screeningu, časné detekce a časné léčby, přispívat k redukci potřeb a nákladů na zdravotní péči.

Národní program zdraví Krátkodobá strategie NPZ usnesení vlády ČR č. 247/1991 Střednědobá strategie NPZ usnesení vlády ČR č. 273/1992 Dlouhodobá strategie NPZ 1995 - Národní varianta programu WHO „ Zdraví pro všechny do r. 2000“ Zdraví pro všechny v 21. století usnesení vlády č. 1046/2002 Národní program přípravy na stárnutí 2003-07

Národní program zdraví Cíle: Zvyšovat znalosti lidí o zdravém způsobu života Zvyšovat znalosti lidí o možnostech prevence nemocí Podněcovat změny chování Vytvářet koalice pro realizaci podpory zdraví ve společnosti

Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR - NEHAP Schválen vládou ČR unesením č. 810/1998 Sb. V kap. 2.2.2. je uveden Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí (usnesení vlády č. 369/1991). V kap. 2.6. jsou stanoveny cíle a aktivity k realizaci výzkumu.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Ukládá povinnost krajským hygienickým stanicím podílet se na vytváření a realizaci zdravotní politiky regionu. Ukládá zdravotním ústavům povinnost realizovat programy ochrany a podpory zdraví, zajistit výchovu ke zdraví a zajistit činnost poraden podpory zdraví. Státní zdravotní ústav připravuje podklady pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, zajišťuje metodickou a referenční činnost, monitorování a výzkum vztahů životních podmínek a zdraví, postgraduální výchovu v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a zdravotní výchovu obyvatelstva

Podpora zdraví 21 v ČR Spolupráce mezinárodní - zapojení do komunitních programů EU, WHO (Health Promoting Hospitals) Spolupráce meziresortní (např. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 a její Akční plán na období 2010 – 2012, Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období 2010 – 2013) Spolupráce s vytvořenými strukturami programů WHO v ČR – zejména Zdravá města – přenos do municipalit a samospráv Spolupráce s kraji - krajské zdravotní plány, posilování kapacit podpory zdraví v regionech Priority v podpoře a ochraně zdraví (PPZ MZ ČR) 1. Obdobně jako v jiných zemích není zavádění Programu ZDRAVÍ 21 doprovázeno odpovídajícími finančními zdroji. Význam a hodnota zdraví nemůže být jen deklarována, je nezbytné ji doložit prostředky, které jsou na program skutečně vynakládány. 2. V procesu realizace Programu ZDRAVÍ 21 spíše dominují zdravotničtí experti a pracovníci ministerstva zdravotnictví, účast dalších odvětví je mnohdy formální. Ze strany ministerstva zdravotnictví bude věnována zvýšená pozornost zefektivnění meziodvětvové spolupráce, zejména formou vzájemných meziodvětvových konzultací. 3. Obdobně jako v jiných zemích EU (např. Finsko) se na přípravě programu i na jeho realizaci podíleli a podílejí převážně odborníci a politikové. V dalším období je třeba věnovat zvýšenou pozornost vztahům s veřejností, aby byl Program ZDRAVÍ 21 vnímán jako celonárodní iniciativa směřující ke zdraví a realizovaná prostřednictvím všech společenských struktur, skupin i jednotlivců. 4. Při přípravě a realizaci Programu ZDRAVÍ 21 byl dosud na centrální úrovni podceněn podíl médií na rozvoji programu a na možnosti publikace Programu ZDRAVÍ 21 směrem k veřejnosti. V průběhu další realizace je nutné ze strany Výboru 21 a Ministerstva zdravotnictví vytvořit propagační a komunikační strategii Programu ZDRAVÍ 21 5. Regionální implementace Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR nepostupuje dostatečně rychle a komplexně, realizuje se spíše v dílčích krocích a na nižších úrovních (obce). Komplexní přístup na úrovni regionu, promítnutý do odpovídajícího politického dokumentu i regionální finanční podpory je zatím spíše výjimkou než pravidlem.

odkazy Národní program MZ ČR Národní program zdraví - projekty podpory zdraví - http://www.mzcr.cz/dokumenty/narodni-programmz-cr-narodni-program-zdravi-projekty-podpory-zdravi_5263_2435_1.html Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR - http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/psycho/konference/2010/Podpora_zdravi_8dec10/Hamplova.pdf Podpora zdraví - http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi Metodické postupy v poradenství - http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/poradny-podpory-zdravi Kurz Podpora zdraví - Program akreditovaného vzdělávacího kurzu pro nelékařská zdravotnická povolání dle zákona č. 96/2004 Sb. „Podpora zdraví.“ – http://www.szu.cz/kurz-podpora-zdravi-1 Národní síť podpory zdraví, o.s. – http://www.nspz.cz Efektivní strategie podpory zdraví, SZÚ, 2013 - http://www.szu.cz/efektivni-strategie-podpory-zdravi