ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ KATOLICKÁ POEZIE LITERATURA ZA OKUPACE Mgr. Michal Oblouk

KATOLICKÁ POEZIE křesťansko-humanistická duchovní orientace autorů víra v absolutní jistotu božské autority a v bezvýhradnou platnost křesťanských mravních zásad návrat k poetice barokního umění, k odkazu O. Březiny hledání východisek z krizového stavu světa časopisy Archa, Akord, Řád, Tvář, Vyšehrad navazovala na katolickou literaturu předchozího období literáti ve většině případech vytvářeli (nebo se alespoň pokoušeli) tlak na církev, aby došlo k její modernizaci většinu z nich velmi ovlivnil vznik Československa jejich díla byla často kritická k masarykovskému či čapkovskému proudu představitelé po válce obviněni z kolaborace, po r. 1948 jejich tvorba násilně přerušena (vězení, zákaz publikovat), až koncem 60. let návrat do literatury

JAN ZAHRADNÍČEK (1905 – 1960) básník, novinář a překladatel, vrcholný představitel české katolické poezie narodil se v Mastníku na Třebíčsku v chudé rodině rolníka ve dvou letech spadl z půdy a stal se invalidou (pohmoždil si páteř a hrudník) vystudoval gymnázium v Třebíči, nedokončil studia filozofie na pražské univerzitě, místo toho složil nižší knihovnické zkoušky ve 40. letech redigoval katolickou revue Akord v roce 1951 byl zatčen (spolu se skupinou katolických intelektuálů) a odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 13 let vězení za „protistátní“ činnost (špionáž a rozvracení socialismu) r. 1960 byl na základě všeobecné amnestie propuštěn, brzy ale zemřel (ve Vlčatíně) na následky srdeční choroby a věznění jeho otevřeně katolická a ostře protikomunistická tvorba ho přiváděla do ostrého konfliktu s levicovými autory (již před 2. světovou válkou se např. Jan Drda vyjádřil, že Zahradníček musí po jejich vítězství za mříže) komunistický režim jej vyškrtl z učebnic a oficiální historie české literatury, rehabilitován byl v roce 1968 byl ženatý, měl 3 děti (dvě dcery zemřely v r. 1956 na otravu muchomůrkou zelenou)

ZAHRADNÍČKOVO DÍLO Pokušení smrti – prvotina, pesimismus souvisí s tragickým osudem, ke své prvotině se básník později nehlásil a nedovolil ji znovu vydat Návrat – návrat k duši a víře v Boha, smysl života spočívá v křesťanské víře Jeřáby – představují vlastní zrození Zahradníčka jako nezaměnitelného básníka, obrat ve tvorbě - opojení životem, proud úžasu a díkůvzdání za dar bytí, pravidelný verš, mizí alegorie Žíznivé léto - ubývá mučivých osobních dramat a přibývá radosti a životního jasu, opouští samotu, otevírá se druhým, zaznívá motiv chudoby s křesťanským smyslem Pozdravení slunci – lyrika víry a lásky, přibývá zde obrazů, které přesahují tělesnost, bezprostřední fyzickou existenci Korouhve - hymny na patrony české země, snaží se o optimistický pohled na národní osud, obrací se k českým světcům Pod bičem milostným – milostná poezie, hlavním tématem je erotická láska (odraz autorova manželství a otcovství) Svatý Václav – reflexivní skladba, hymnus, alegorie okupační doby, kde se postava Václava spojuje s Andělem pomsty a Václavova korouhev je znamením blížící se svobody Stará země – válka chápána jako boží trest, odpor k okupantům La Saletta – skladba o zpěvech vyjadřuje zklamání z poválečného vývoje, název podle poutního místa ve Francii, skladba je ztělesněním básníkových zklamaných nadějí; osvobozený český národ totiž přehlédl všechna znamení času a vykročil vstříc utopii, v níž básník viděl zkázu a mravní záhubu Znamení moci - stačil dokončit ještě před svým uvězněním v létě 1951, rozsáhlá báseň o 7 zpěvech, trpké zkušenosti z komunistického režimu, hrozba zániku Čtyři léta – poezie psaná ve vězení, vyšlo po r. 1989

BOHUSLAV REYNEK (1892 – 1971) básník, překladatel a grafik narodil se v Petrkově u Havlíčkova Brodu v rodině statkáře navštěvoval reálku v Jihlavě, pár týdnů studoval zemědělství na Vysoké škole technické v roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života přispíval do různých časopisů (Archa, Akord, Tvar) r. 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal francouzskou básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si r. 1926 vzal za manželku(měli spolu 2 syny), následujících deset let žil s rodinou střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku r. 1944 byli donuceni se vystěhovat ze statku, celá rodina se nastěhovala do Staré Říše, kde zůstala až do konce války, r. 1945 se na statek vrátili, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl statek zestátněn a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957 v 60. letech směl znovu vystavovat zemřel v Petrkově

REYNEKOVO DÍLO Žízně, Smutek země – prvotiny, idylická oslava života, básně – modlitby Rybí šupiny – básně v próze, obraz venkovské přírody, vliv expresionismu Had na sněhu, Rty a zuby – verše plné básnické imaginace, barokní kontrasty dobra a zla Setba samot, Pieta – intimní lyrika , biblické motivy Podzimní motýli – v popředí rodný kraj , starozákonní motivy, vztah ke zvířatům a rostlinám Sníh na zápraží – básně z let 1945 – 1950, vydáno až r. 1969, lyrika pokory a víry Odlet vlaštovek – z přelomu 60. a 70. let, oficiálně vyšlo až r. 1989, atmosféra počátku normalizace

VÁCLAV RENČ (1911 – 1973) básník, dramatik a překladatel narodil se ve Vodochodech vystudoval Filozofickou fakultu UK, po ukončení pracoval jako redaktor v letech 1933 – 1936 redigoval s F. Halasem časopis Rozhledy po literatuře kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky, v r. 1938 napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele číslo tři českého národa v letech 1945 – 1948 byl dramaturgem olomouckého divadla r. 1951 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí odsouzen na 25 let vězení, propuštěn byl v r. 1962, rehabilitován až r. 1990 část života prožil ve Fryštáku, zemřel v Brně r. 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy jeho dcera Zuzana se stala spisovatelkou, syn Ivan režisérem a spisovatelem, mezi jeho vnuky patří režisér a herec Filip Renč

RENČOVO DÍLO Jitření, Studánky, Vinný lis – spirituální lyrika z 30. let, přilnutí k rodné zemi, ke křesťanské víře Trojzpěvy – hymnická poezie (ódy) Skřivaní věž – výbor z tvorby 40. a poč. 60. let, touha po harmonii, víra v Boha, vězeňské utrpení Sluncem oděná, Popelka nazaretská, Pražská legenda – 3 mariánské skladby z 50. let, vznikly ve vězení České žalmy – kritika demoralizace lidí v moderní době Barbora Celská, Černý milenec – dramata Tom Sawyer od řeky Mississippi - divadelní hra pro děti na motivy románu Marka Twaina

LITERATURA ZA OKUPACE tíživé podmínky a období tzv. protektorátu, narušení přirozeného vývoje, zákaz publikovat, ilegální tvorba část tvůrců emigrovala (Voskovec a Werich), část se zapojila do odboje (Halas, Vančura), někteří spisovatelé posláni do koncentračního tábora (Čapek, Poláček) ilegální publikace protiokupačních textů – básnický sborník Křik koruny české (Seifert, Hora, Holan, Toman, Halas,…) zúžení tematických okruhů (cenzura) – intimní život, příroda, domov, oslava češtiny, oslava Prahy, poezie pro děti 40. léta – programové vystoupení Jarní almanach básnický 1940, příklon k existenciální filozofii, lhostejnost k patosu, politické angažovanosti, tragický životní pocit Ohnice - literární skupina mladých básníků, ve které se sdružovali autoři píšící meditativní poezii navazující na Jiřího Ortena, název pochází původně z jeho sbírky, jejich manifestem bylo Slovo k mladým, ve kterém se objevil tzv. koncept nahého člověka – návrat od ideologické společnosti, techniky a odlidštěného materialismu k existenci člověka, manifest napsal Kamil Bednář, další členové: Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Václav Černý a Ivan Diviš

KAMIL BEDNÁŘ (1912 – 1972) básník (existenciální poezie), překladatel, představitel válečné generace narodil se v Praze v rodině úředníka nedokončil studia práv a filozofie pracoval v různých nakladatelstvích, např. Melantrich a Československý spisovatel od roku 1959 se věnoval pouze psaní byl dvakrát ženatý, měl 2 syny zemřel v Mělníku dílo: KÁMEN V DLAŽBĚ – prvotina, apokalyptické vize zániku MILENKA MODŘ – hledání lidské podstaty, okouzlení prchavými okamžiky štěstí KAMENNÝ PLÁČ, VELIKÝ MRTVÝ, HLADINY TŮNÍ – existenciální pocit úzkosti, hledání jistoty, křesťanský humanismus DUŠE ORLŮ – obraz světa bez víry, střetání destruktivních sil s bezmocným člověkem

JIŘÍ ORTEN (1919 – 1941) básník, představitel existenciální poezie narodil se v Kutné Hoře v židovské rodině jako Jiří Ohrenstein, rodiče vlastnili malý obchod s galanterií v Praze studoval jazykovou školu, poté absolvoval 3 ročníky na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby (vyloučen pro židovský původ) po smrti otce se stal oporou matce a malému bratrovi, nesměl opouštět území Prahy rozchod s dívkou, k níž se upnul, poznamenal zbytek jeho života, byl stále osamělejší, střídal byty, zaměstnání 30.8.1941 byl v Praze zachycen projíždějící německou sanitkou, o 2 dny později těžkým zraněním podlehl po jeho smrti vznikla básnická skupina Ohnice, která se hlásila k existencialismu jeho synovec Jiří Ornest je herec (má za manželku herečku Danielu Kolářovou), neteř Ester Janečková je televizní moderátorka

ORTENOVO DÍLO Čítanka jaro – citově působivá poezie Cesta k mrazu – projev existenciální úzkosti, objevují se motivy z Bible Jeremiášův pláč – skladba, obrat k mýtům Starého zákona, hledá zdůvodnění lidského osudu Ohnice – pocitová poezie, verše beznaděje, ohrožení Eta, Eta, žlutí ptáci – imaginativní prozaické texty Elegie – vyšly po válce, 9 žalozpěvů, úvahy o životě, tvorbě, poezii Deníky – z let 1938 – 1941, záznamy, osobní úvahy, dopisy, citáty, básně

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zahradn%C3%AD%C4%8Dek http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Reynek http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Ren%C4%8D http://cs.wikipedia.org/wiki/Kamil_Bedn%C3%A1%C5%99 http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Orten http://www.spisovatele.cz/jan-zahradnicek http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=61 http://brizuvsborkamenicky.eu/index.php?page=filip-renc http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=21 http://www.okh.cz/jiri-orten/ https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_literatura_v_letech_1900%E2%80%931945#Katolick.C3.A1_literatura https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarn%C3%AD_almanach_b%C3%A1snick%C3%BD_1940 https://cs.wikipedia.org/wiki/Ohnice