Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu Český sociálněvědní datový archiv Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika; http://archiv.soc.cas.cz Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu Mgr. Johana Chylíková johana.chylikova@soc.cas.cz Sociologický ústav AV ČR, ČSDA

Diskuze: Kdo v závěrečné práci používá data z výběrového šetření? Už ví konkrétně která? Uvažoval/a nad jejich kvalitou? Jaké položky bude zkoumat? Dotazoval někdy někdo – studentská práce, brigáda jako tazatel/ka? Jaké dojmy? Byl někdy někdo dotazován agenturou pro výzkum? Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Jak přemýšlí respondent během rozhovoru v dotazníkovém šetření O čem je přednáška? Jak přemýšlí respondent během rozhovoru v dotazníkovém šetření Jak pracuje jeho/její paměť Jaký vliv má design dotazníku na odpovědi respondentů Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu: Snaha o porozumění myšlení respondentů v průběhu výzkumného rozhovoru. Pomáhá nám si uvědomit, že data nejsou zatížena pouze výběrovou chybou, ale chybou měření (measurement error) Pomáhá nám ubírat se správnou cestou při analýze reliability a validity – příklad jevu „yes saying“ – víme, že existuje (zejména u špatných škál) a dá se to najít v datech, pokud se to vyskytlo Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Chyby měření: Při práci s kvant. daty si musíme být vědomi toho, že data ze sociologických šetření nejsou 100% validní a reliabilní. Je nutné, připravovat výzkum s co největší obezřetností a vyvarovat se chybám. I ty nejlepší dotazníky měří nepřesně, cožpak ty, které jsou plné chyb (př. online dotazníky pro účely studentských prací nebo dotazníky marketingových oddělení středních a menších firem) Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Důležité pojmy: Chyba měření (x non-measurement errors: non response, coverage ) Validita (systematická chyba), reliabilita (náhodná chyba) Kognitivní zátěž (respondent´s cognitive burden) – důležité pro uvažování o délce dotazníku Bias – systematická odchylka – formulace položky, kontext Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Proces formování odpovědi: Odpovídání na položku v dotazníku je série kognitivních úkolů Je třeba si uvědomit, že i dobře formulované a jasné otázky vytvářejí bias. Nutnost porozumět myšlenkovým procesům respondentů – tato znalost zvyšuje pravděpodobnost, že budeme vytvářet lepší dotazníky.

Proces formování odpovědi: (Encoding of information) – respondent zakóduje vzpomínku, zapíše si jí v době, kdy situaci zažívá DOTAZOVÁNÍ: 1. Comprehension – porozumění. Respondent otázce přiřadí význam. 2. Retrieval – vyhledání relevantních vzpomínek a informací. 3. Judgement of appropriate answer – Porovnávání vzpomínek a informací; třídění, hledání nejvhodnější odpovědi, výsledkem je informace, která je odvozena ze všech dostupných dílčích informací. Odpověď je již skoro hotová.4. Communication of answer – editování odpovědi. Upravování alternativám odpovědi, sociální desirabilita. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Kdy nastává problém v dotazování? Respondent nedokáže slovu v otázce /otázce přiřadit význam. Respondent slovu/otázce přiřadí několik významů a neví, který z nich je správný. Různí respondenti přiřadí slovu/otázce různé významy.

Paměť: Paměť využívána ve výpovědích o chování i o postojích. Firsthand / second hand information (testování: deníky, hloubkové rozhovory) – různě přístupné informace Organizace autobiografické paměti: skripty/schémata (různí autoři používají různé názvosloví, netřeba se ty názvy biflovat, spíš přemýšlet o tom); schéma = typický průběh Informace o jednotlivých událostech se shlukují do Memory Organization Packets (MOPs) neboli skriptů. Uspořádání paměťového systému: Epizodická paměť/ Sémantická paměť (analogie k harddisku: e.p.= filmy; s.p.= programy)

Paměť POZOR! Z paměti respondent získá reprezentaci dané události, ne událost samotnou. Důležité je, jak se to zapsalo do paměti, a co se s tím v paměti stalo. Příklad: Dva lidé se hádají o události staré x let a každý (si myslí, že) má pravdu. Lidská paměť není příliš spolehlivý nástroj a je třeba si uvědomit, že nefunguje dokonale. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Zapomínání: Idealizované křivky, tvar lineární lomené funkce. Čím déle od rozhovoru se událost stala, tím nižší validita. „SALIENCY “; WTC Když připravuji koncepty/položku v dotazníku, vždy kriticky zhodnotím, zda je možné, aby si to respondenti pamatovali, test na sobě. Mixování několika různých zážitků. Strategie respondenta: Odhadování, sociální desirabilita, inspirace common sense/jak to tak běžně chodí/jak by to mělo být – návštěva zubaře .

Idealizovaná křivka zapomínání Úplnost informace Doba, která uplynula od události Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Laboratorní experimenty – kognitivně psychologický výzkum situace dotazování kvalitativní metodologický výzkum, psychologický přístup; symbolický interreakcionismus rozhovory tazatele s respondentem v laboratorním prostředí, nahrávány, natáčeny, detailně rozebírány, „think alouds“ výstup: jak respondenti rozumí otázkám, odhalení chyb v dotazníku. Zpravidla se testují konkrétní měřící nástroje (dotazníky), obecné poznatky se zpravidla neformulují. Jsou vhodné pro identifikaci příčin chyb měření Tyto techniky nejsou schopny odhadovat chybu měření Problém: nereálné podmínky. V laboratoři se dají podmínky kontrolovat, v realitě ne. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Statisticka analýza– kognitivně psychologický výzkum situace dotazování Statistická analýza dat jak probíhá komunikace za různých podmínek – př. bez osobního kontaktu (F2F vs Telephone survey), vliv modu sběru dat (PAPI, CAPI, CATI, SAQ, web) - znění otázek, - porovnání formulací jednotlivých otázek, - vliv sociální desirability Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Strategie respondentů při odpovídání – paměť, postoje Dále: konkrétní příklady: Strategie respondentů při odpovídání – paměť, postoje Efekt kontextu v dotazníku a vliv formulace odpovědi Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Dekompozice paměťového úkolu: Př. Návštěva lékaře v uplynulých 6 měsících: 1. Kolik telefonických konzultací 2. Kolik návštěv po objednání 3. Kolik návštěv preventivních 4. Kolik návštěv akutních 5. …. Kolik cigaret denně vykouříte? 1. Od rána do 12 hodin 2. Od 12 do 18 hod 3. Do půlnoci Pozor na kognitivní zátěž respondenta

Výpovědi o počtech: Exact tally Odhadování Spočítání Příklad: výpověď o počtu sexuálních partnerů

Postojové otázky: File drawer model – model šuplíku Předpokládá: postoj již existuje, postoje jsou relativně stálé Nonattitudes – respondentka není schopna si postoj utvořit, nízká reliabilita. Nízká znalost témat, o kterých respondent vyjadřuje postoj. Acquiescence – yes saying Testování znalosti – proč tento názor? - otázka na znalost

Způsoby formování výpovědi o postoji: Dojmy nebo stereotypizované postoje – dotaz na postoj ke konkrétnímu politikovi – usuzování z názoru na politickou stranu, ke které náleží. Usuzování z obecného názoru – dotaz na zaměstnanost matek – odvozen z postoje k rovnoprávnosti žen a mužů. Usuzování ze speciálního názoru, zkušenosti – bottom-up, sousedka má na střeše solární panel a je velmi spokojena – názor na ekologické energetické zdroje. Postoj již existuje

Kontext – dělá divy: Kontext otázek – pořadí, ve kterém jsou otázky v dotazníku řazeny. Dokáže velmi zásadním způsobem změnit distribuce odpovědí respondentů. Možnost manipulace odpovědí – neetický výzkum Split-ballot experimenty V SAQ je efekt kontextu menší než ve F2F či telefonickém modu. Podmíněný/nepodmíněný efekt kontextu

Podmíněný efekt kontextu: Vláda ČR minulý týden posvětila výstavbu protiraketové základny v Brdech. Souhlasíte s tím, aby na území ČR vznikla americká protiraketová základna? 1) ano 2) ne Jste spokojen/a s tím, jak naše současná vláda pracuje? Ano Ne

Nepodmíněný efekt kontextu Postoj k interrupcím, když je vysoké riziko, že je plod poškozen Pokud je první, výrazně sníží kladné odpovědi druhé otázky Postoj k interrupcím, když matka již další dítě nechce. Pokud je první, má výrazně vyšší podporu, než když následuje za výše uvedenou otázkou. Velká část respondentů změní názor

Formulace otázky: Výběr slov otázce může výrazně ovlivnit distribuce odpovědí. Do you think the United States made a mistake on deciding to defend Korea or not? Do you think the United States was right or wrong in sending American troops to stop Communist invasion of South Korea? Informace o nebezpečí komunismu výrazně ovlivnila respondenty – 2. otázka - o 15% respondentů více souhlasilo.

Doporučená literatura: Groves, R. 2004. Survey Errors and Survey Costs Krejčí, J. 2008. Kvalita sociálněvědních výběrových šetření v České republice. Tourangeau, Rips, Rasinsky. 2000. The Psychology of Survey Response. Vinopal, J. 2008. Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Děkuji za pozornost archiv.soc.cas.cz nesstar.soc.cas.cz johana.chylikova@soc.cas.cz archiv.soc.cas.cz nesstar.soc.cas.cz Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu