Konrád II.Ota

*1136/1141  – †  9. září 1191 u Neapole  český kníže (1182 a 1189–1191) a markrabě moravský (1182–1189) Konrád pocházel z dynastie Přemyslovců, jeho otcem byl kníže znojemského údělu Konrád II., matkou Marie Srbská. Původně se jmenoval pouze Konrád a v Čechách vždy vystupoval pouze pod tímto jménem. Druhé jméno získal během pobytu v cizině a používal je mimo knížectví. Byl vzdělaný a zkušený v diplomacii, ale k dosažení cíle neváhal používat i tvrdé prostředky.

Po smrti otce roku 1162 převzal Konrád Ota vládu ve znojemském údělu a jeho moc začala rychle vzrůstat. V roce 1173 mu připadl také brněnský úděl( jeho državy zabíraly již tedy polovinu Moravy) .Dobře se zorientoval v komplikovaných vztazích mezi početnými Přemyslovci, a stal se důležitým činitelem v jejich bojích o pražský trůn.  Když pomohl pražskému knížeti Bedřichovi udržet si trůn proti dalším kandidátům, očekával, že by za odměnu mohl získat Olomoucko. Ovšem nestalo se tak a Konrád Ota začal pomýšlet na odplatu. Příležitost se naskytla roku 1182, kdy velmoži povstali proti neoblíbenému Bedřichovi a na pražský trůn povolali energického Konráda Otu. Bedřich uprchl do říše k císaři Fridrichu I. Barbarossovi, který jako lenní pán pozval znesvářené strany na říšský sněm do Řezna. Pražským knížetem byl tedy zase Bedřich.Konráda jmenoval Fridrich markrabětem moravským.

Konrád Ota se od té doby tituloval jako moravský markrabě a usiloval o nezávislost na pražském knížeti. Bedřich společně se svým nevlastním bratrem Přemyslem (pozdějším Přemyslem Otakarem I.) hodlali zasáhnout proti přílišné samostatnosti moravského markraběte Konráda Oty a vytáhli na Moravu. Roku 1185 došlo u Loděnice snad k nejhorší bitvě mezi Čechy a Moravany v dějinách. Vítězem se stal Přemysl, ale jeho vojsko utrpělo takové ztráty, že místo aby pronásledoval poražené, vrátil se nazpět do Čech. Poté se Konrád Ota rozhodl, že bude raději s knížetem Bedřichem vyjednávat. Na jednáních v Kníně uznal svrchovanost pražského knížete nad Moravou. Konrád za to obdržel záruky nástupnictví po Bedřichově smrti.

Po smrti knížete Bedřicha  se vlády se souhlasem českých předáků ujal Konrád II. Ota. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku. Konrád Ota neusiloval o předání trůnu dědicům, protože jeho manželství s Hellichou z Wittelsbachu zůstalo bezdětné. V roce 1190 společně se svou matkou Marií založil premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Od samého počátku své vlády v knížectví se Konrád Ota aktivně zapojil do politiky v říši.V zimě roku 1190 se s velmi početným českým oddílem zapojil do císařské korunovační jízdy Jindřicha VI..Toto tažení se mu stalo osudným. Stal se jednou z obětí moru, který vypukl v Jindřichově táboře nedaleko Neapole. Před svým odjezdem do Itálie uspořádal Konrád II. Ota nástupnické poměry v českém státě. Poté, co do Čech dorazila zpráva o jeho skonu, byl bez problémů nastolen jím určený kandidát, nejmladší syn Soběslava I., kníže Václav II.  Přestože Konrád Ota zastával knížecí hodnost pouhé dva roky, patří k nejvýznamnějším vládcům z přemyslovské dynastie ve 12. století. Jsou mu připisovány zásluhy za sjednocení státu a upevnění jeho právních základů.

Statuta Konrádova nejstarší známý český zákoník, který byl vydán knížetem Konrádem II. Otou roku 1189 na sjezdu v Sadské. Zákoník upravoval domácí postavení českého bojovnictva, přiznávající jim mnohé hospodářské jistoty a platil pro všechny české země. byla vydána ve třech zněních pro tři úděly- znojemský, brněnský a břeclavský. Jedná se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc (soudnictví a správa), v určitých zase ustupuje šlechtě (např. větší podíl na vládě). Je ovlivněn právem kanonickým, právem římským a německým, je psán latinsky.

Václav I.

* 1205 – †23. září 1253 zvaný  Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Václavovými sestrami byly Anežka Přemyslovna , polská kněžna Anna Lehnická a korutanská vévodkyně Judita; jeho bratři byli moravskými markrabaty, nejdříve Vladislav a poté Přemysl.

Přemysl Otakar I. chtěl zajistit ještě za svého života titul krále pro svého syna Václava tak, aby nevznikaly pochyby o legitimitě Václavovy volby. Celý plán spočíval v tom, že na pražském shromáždění české šlechty v červnu 1216 někdo navrhne zvolení Václava coby českého krále.Jakoby překvapený král bude s tímto záměrem souhlasit. Šlo o to, aby tento akt nepopudil šlechtu, která jako jediná mohla volit českého krále. Volbou Václava I. definitivně padl starobylý princip seniorátu z doby Břetislava I., podle kterého měl na český trůn nastoupit vždy nejstarší Přemyslovec. Václav byl korunován r. 1228, ještě za vlády svého otce jako „mladší král“. Samostatně, i když pod silným vlivem své matky a sestry, začal vládnout po otcově smrti v roce 1230. Jedinou ženou Václava I. byla od roku 1224 dcera římského krále Kunhuta Štaufská.Manželé měli pět dětí. Od dětství byl Václav zvláštní – neurotický, nejspíše psychicky chorý. Miloval potulky hlubokým lesem, vášnivě lovil a právě při jednom z lovů přišel o levé oko.Král Václav prý nesnášel zvuk kostelních zvonů. Vyvolával u něj kruté bolesti hlavy a jakési záchvaty podobné epilepsii. Proto kdekoliv se objevil, během jeho přítomnosti nesměly znít zvony. Další zvláštností je, že měl panovník strach z toho spát vedle něčeho zlatého. Za panování Václava I. do Čech přichází gotický životní styl, rytířská kultura, turnaje, šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů. Jeho vláda je spojována s upevněním české státnosti, zvětšením českého vlivu v Evropě, vzestupem české šlechty, výstavbou a rozvojem měst, obchodu a řemesel. Byl také prvním, kdo poskytl privilegia Židům, kteří za to ovšem platili nemalé částky.

Václav I. se velkou měrou zasloužil o odražení mongolského (tatarského) vpádu do střední Evropy a značné ušetření českých zemí před Tatary. Opevnil pohraniční hory a vytáhl na pomoc knížeti Jindřichovi II. Pobožnému, svému švagrovi. Jindřich ovšem na Václava nechtěl čekat,přestože se jednalo o jediný den! 9. dubna 1241 svedl bitvu u Lehnice. Nájezdníci projeli od severu Moravu, kterou vyplenili.Václavovi a jeho německým spojencům se nakonec podařilo zabránit postupu Tatarů k Vídni. Touto úspěšnou obranou velmi vzrostla jeho prestiž. Protože r.1247 zemřel jeho syn a nástupce Vladislav a rok poté jeho žena Kunhuta,začal Václav zanedbávat vládu a stáhl se do ústraní. Šlechtici proto proti Václavovi povstali vedeni královým synem Přemyslem Otakarem II.. Přemyslovi se podařilo opanovat celé Čechy, když Václav po neúspěšném obležení Prahy musel odejít na panství jednoho ze svých věrných spolubojovníků. Ale po vítězství u Mostu se obratnou politikou podařilo Václavovi donutit syna ke kapitulaci. Přemysl byl krátce vězněn, jeho spojenci byli popraveni. Přemysl byl omilostněn a brzy se vrátil jako moravský markrabě. Václav I. Jednooký zemřel 23. září 1253 na svém dvoře v Počáplích na jeho místo tak mohl nastoupit Přemysl.

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Statuta_Konr%C3%A1dova http://cs.wikipedia.org/wiki/Konr%C3%A1d_II._Ota https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=konr%C3%A1d+ii.+ota&oq=konr%C3%A1d+ii&gs_l=img.3.0.0i24l4.1063.3922.0.6054.9.7.0.2.2.0.92.574.7.7.0.msedr...0...1ac.1.61.img..0.9.586.QxS6wnOf2zo#hl=cs&tbm=isch&q=konr%C3%A1d+ii.+ota+znojmo&imgdii=_ https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=konr%C3%A1d+ii.+ota&oq=konr%C3%A1d+ii&gs_l=img.3.0.0i24l4.1063.3922.0.6054.9.7.0.2.2.0.92.574.7.7.0.msedr...0...1ac.1.61.img..0.9.586.QxS6wnOf2zo#hl=cs&tbm=isch&q=v%C3%A1clav+I.&imgdii=_ https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_I. Aktahistory-revue