2. Taxon, kategorie, druh taxon monofylie kategorie koncepce druhu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
O PŮVODU DRUHŮ A UČIVU ROZTOMILÝCH DĚTÍ
Advertisements

SYSTEMATICKÁ BIOLOGIE
Fylogeografie Studuje geografickou strukturaci populací Navazuje na evoluční biologii, ochranu živ. prostř., taxonomii.
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
EKOLOGIE.
ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING
KIN RECOGNITION Lucie Reichová.
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Obecná biologie.
Biologická diverzita a Indexy biodiverzity
Základy genetiky.
Shluková analýza.
Obecná charakteristika živých soustav
Úvod do ekologie Jan Douda (FŽP, L169)
Pracovní skupina Pracovní skupinu tvoří určitý počet osob na jednom pracovišti, kteří jsou spjatí společnou činností, vnitřní strukturou sociálních pozic.
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
BIODIVERZITA.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
Instinkty Petr Krol.
Text: Reprodukce nálevníků Metody získávání vědeckých poznatků
Využití v systematické biologii
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Informatika pro ekonomy II přednáška 10
Rozdíly mezi osobnostmi
Složky krajiny a životní prostředí
Fylogenetika a taxonomie
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Biologie.
Účel procedury: První a závazný krok jakékoli seriozní komparativní studie. Umožňuje vyloučit možnost, že distribuce studovaného znaku (vlastnosti, vzorce.
Psychologie II Sociální psychologie
4. Úvod do kladistiky podobnost a příbuznost homologie
Použití molekulárních znaků v systematice
Úvod do ekologie.
Úvod do zoologie. charakteristické znaky a vlastnosti buňka velikost tvar stavba: fagocytóza eukaryotní 10 – 100 μm, nejčastěji 10 – 20 μm různý – podle.
Evoluční a koevoluční procesy
Základní evoluční mechanismy
Obecné biologické principy
8. Syntéza a aplikace výsledků fylogenetických analýz
Příbuzenská, liniová a čistokrevná plemenitba
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
Fylogenetika a taxonomie
Ekologie malých populací Jakub Těšitel. Malé populace # stochastická (náhodně podmíněná) dynamika # velké odchylky od Hardy-Weinbergovské rovnováhy #
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
Systém a evoluce rostlin
1 Název práce: Šlechtitelský program lesních dřevin Zpracovali: Tauchman, Bače.
Úvod do systému rostlin
Genový tok a evoluční tahy
2. Taxon, kategorie, druh taxon monofylie kategorie koncepce druhu
SPECIACE Co je druh? Jak druhy vznikají?.
SPECIACE.
Projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem Název projektu: Živá příroda ve škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/
Regionální analýza Charakteristika regionu Složky a prvky krajinné sféry Struktura regionu Typy regionů Účelové regiony NUTS Přirozená regionální struktura.
SPECIACE = vznik nových druhů (obrázek z
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
Genetika populací Doc. Ing. Karel Mach, Csc.. Genetika populací Populace = každá větší skupina organismů (rostlin, zvířat,…) stejného původu (rozšířená.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 1. Charakteristika a historie ekologie Název sady: Základy ekologie pro.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Genetika populací – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /13 Šablona: III/2 Inovace.
Projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem  Název projektu: Živá příroda ve škole  Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/
16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Speciální vzdělávací potřeby
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Název prezentace (DUMu): Organismy a prostředí
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
Informatika pro ekonomy přednáška 8
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Fylogenetická evoluční analýza
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Genetika.
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
Transkript prezentace:

2. Taxon, kategorie, druh taxon monofylie kategorie koncepce druhu vnitrodruhová variabilita

Taxon (mn.č. taxa) každá skupina organizmů, kterou na kterékoli úrovni hierarchie formálně rozlišíme od ostatních a pojmenujeme např. Aves, Carabidae, Formica rufa, Quercus, Chordata je vymezen na základě konvence, většinou na základě genealogické příbuznosti podle společného předka

Monofyletický taxon zahrnuje všechny dceřinné taxony a jejich společného předka = klád (clade) = přirozená skupina (natural group) – odpovídá naší hypotéze o fylogenezi

Parafyletický taxon jeden nebo více dceřinných taxonů, které se vyvinuly ze společného předka, v něm chybí

Polyfyletický taxon zahrnuje příslušníky dvou či více nezávislých fylogenetických linií parafyletické a polyfyletické skupiny jsou tzv. umělé (artificial) – neodrážejí genealogickou příbuznost, fylogenezi

Příklad: Fylogeneze polokřídlého hmyzu (Hemiptera) HOMOPTERA (parafylum) HEMIPTERA (monofylum) HETEROPTERA (monofylum) Klasifikace: přirozená – v souladu s fylogenetickým vývojem, obsahuje jen monofyletické skupiny umělá – obsahuje para/polyfyletické taxony, někdy praktický (bakterie Gramm+/-) nebo didaktický účel

Příklad: Plazi (Reptilia) REPTiLIA (monofylum) Příklad: Plazi (Reptilia) kladisté AVES (monofylum) REPTILIA (parafylum) evoluční taxonomové

Grád (grade) představuje určitý stupeň evoluce, úroveň uspořádání, adaptace např. ptáci kritériem pro vymezení je dosažený stupeň anageneze subjektivní (co už je novinka a co ještě ne?) Fleger 2005

Monofyletických skupin existuje více, než je vhodné formálně pojmenovat Fleger 2005

Kategorie (category) název úrovně (rank) hierarchické klasifikace indikuje relativní pozici taxonu v klasifikaci linnéovský systém: třída (class) řád (order) čeleď (family) rod (genus) druh (species) později přidán kmen (phylum) doplňkové kategorie: nad- (super-), pod- (sub-), infra- (infra-) dodatečné kategorie: tribus a kohorta

Monotypické taxony např. kmen Cycliophora Wägele 2005

Přiřazení kategorie taxonu mělo by respektovat přirozenou hierarchii fylogeneze záleží na tradici, práci předchozích taxonomů v konkrétní skupině je záležitostí konvence a názoru taxonomů (splitters vs. lumpers) nelze srovnávat např. čeledi ptáků s čeleděmi korýšů (různý počet druhů, evoluční stáří, genetická vzdálenost, fenotypová podobnost, příbuznost k jiným taxonům stejné úrovně)! taxony různých úrovní (např. rody za druhy) navzájem nejsou nahraditelné (problém tzv. taxonomic surrogacy v ekologii a paleontologii)

Příklad: Počet rodů v jednotlivých čeledích rostlin A. de Jussieu (1789) současná klasifikace Bertrand et al. 2006

Informační hodnota kategorií rody – Linné: základní jednotky stvořené přímo Bohem (srovnej lidová taxonomie) kmeny – vyjadřují základní stavební plán (bauplan) říše – bazální rozdělení stromu života jediná kategorie, jejíž reálnou existenci uznává většina taxonomů je DRUH

Druh (species) – nominalistické pojetí William Occam (14. stol.) přirozenou vlastností všech biologických objektů je variabilita ostrá hranice mezi druhy neexistuje druhy objektivně v přírodě neexistují, jen v našem rozumu uplatnění – vymezování hranic druhů v čase

Hranice druhů v čase chronospecies – druh v průběhu postupného vývoje Fleger 2005 Wägele 2005

Druh (species) – realistické pojetí druhy a hranice mezi nimi objektivně existují, nezávisle na našem pozorování řada definicí – koncepcí druhu (species concepts): typologická (fenetická) biologická ekologická fylogenetická

Typologická (fenetická) koncepce druhu druh je skupina navzájem podobných jedinců (Linnaeus 1758) je možné jej definovat na základě fenotypových znaků – vlastností, které se u jiných druhů nevyskytují diagnostický znak morfologické druhy (morphospecies) karyotyp, fyziologické, molekulárně biologické, biochemické, imunologické znaky, chování

Problémy morfologické koncepce vnitrodruhová variabilita (např. geografické rasy) polymorfismus (samci/samice, sociální kasty, vývojová stádia) kryptické druhy (sibling species) Anopheles gambiae Wägele 2005

Biologická koncepce druhu biologické druhy (biospecies) J. Ray, G. Buffon: schopnost páru jedinců zplodit potomstvo E. Mayr (1942): druh je skupina populací reprodukčně izolovaná od ostatních skupin důraz na možnost genetického toku mezi populacemi reprodukčně-izolační mechanizmy (RIM)

Winston 1999

Reprodukčně-izolační mechanizmy Fleger 2005

Prostorová izolace sympatrická, mikroallopatrická speciace biotopová segregace častá u parazitů a fytofágního hmyzu Gyrodactylus spp. (Monogenea) Rhagoletis pomonella (Diptera: Tephritidae)

Časová izolace cikády rodu Magicicada: USA: populace s 13-ti a 17-tiletým vývojem, teoreticky se spolu vyskytnou jen jednou za 221 let chroustci rodu Miltotrogus: V ČR 4 druhy aktivní a pářící se v různou denní dobu

Etologická izolace akustické signály: např. cikáda chlumní (Cicadetta montana) optické signály: např. krabi houslisté (Uca spp.), skákavky (Salticidae), světlušky (Lamypiridae) Gogala 2002

Etologická izolace chemické signály: feromony kombinace: tořiče (Ophrys spp.)

Morfologická izolace kopulační orgány typu „zámek a klíč“ např. pidikřískové rodu Edwardsiana Dlabola 1954

Reprodukčně-izolační mechanizmy Fleger 2005

Problémy biologické koncepce (1) o druzích a RIM se můžeme vyjadřovat jen v současném čase Wägele 2005

Problémy biologické koncepce (2) některé druhy se kříží snadno a často vznik hybridních zón a kleptonů Corvus corone domácí myši Corvus cornix Macholán 1997

Problémy biologické koncepce (3) nepohlavně (klonálně) se rozmnožující organizmy: agamospecies = uniparentální druhy Rotifera: Bdelolidea Winston 1999 Wägele 2005

Řešení: koncepce fenotypové koheze (cohesion species concept, Templeton 1989): druh je největší vymezitelná populace, ve které funguje vnitřní mechanismus udržení podobnosti jejích členů (např. pohlavní rozmnožování, přírodní výběr) ekologická koncepce druhu (Van Vallen 1976): druh je soubor jedinců obsazující jednu ekologickou niku

Fylogenetická koncepce druhu evoluční definice (Simpson 1951): příbuzenská linie, která se vyvíjí odděleně od ostatních podobných linií („má své vlastní evoluční tendence a osud“) kladistická definice (Hennig 1982): druhy vznikají speciací a končí další speciací nebo extinkcí

Kladistická definice druhu Wägele 2005

Fylogenetická koncepce druhu evoluční definice (Simpson 1951): příbuzenská linie, která se vyvíjí odděleně od ostatních podobných linií kladistická definice (Hennig 1982): druhy vznikají speciací a končí další speciací nebo extinkcí fylogenetická definice (Nixon & Wheller 1990): nejmenší možný monofyletický soubor populací ve vztahu předek-potomek odlišitelný na základě diagnostického znaku od jiných takových souborů

Závěr: jak na to prakticky? definice na základě diagnostických znaků sympatrický výskyt morfologických forem bez existence přechodných jedinců Wägele 2005

Závěr: jak na to prakticky? přítomnost specializovaných struktur (kopulační přívěsky) nebo zvláštního reprodukčního chování neplodnost hybridů fylogenetická analýza: důkaz parafylie nebo polyfylie domnělého druhu genetická vzdálenost (je relativní!) je nutná zkušenost v dané skupině

Winston 1999

Vnitrodruhová variabilita monotypický druh – málo variabilní, v celém areálu jen jedna forma polytypický druh – vyskytuje se ve dvou až několika odlišných formách nezpochybnitelná je jen existence reálně se rozmnožujících populací (deme) mezi druhy a vnitrodruhovými taxony je často plynulý přechod

Např. australští brhlíci (Aves: Sittidae: Daphoenositta) 5 forem, každá s vlastním centrem rozšíření, všechny se stýkají a vzájemně kříží v Queenslandu Daphoenositta chrysoptera Wägele 2005, podle Cracraft 1989

Kruhové gradienty: divergence populací může být vratná – sekundární hybridní zóny druhový komplex Rhymogona montivaga (Diplopoda) Wägele 2005 podle Scholl & Pedroli-Christensen 1996

Klinální variabilita klina (cline) plynulá variabilita (např. velikost těla, zbarvení) podél gradientu prostředí geografický gradient (průměrná teplota, srážky) biotický gradient (konkurence, mezidruhové křížení) někdy ve stejném znaku u více taxonů (např. Bergmanovo, Allenovo, Glogerovo pravidlo)

Přechodné případy allospecies – geograficky izolované velmi blízce příbuzné druhy semispecies – morfologicky shodní jedinci, kteří se nekříží microspecies – klonálně se rozmnožující populace ekotypy, biotypy – sympatrické populace částečně izolované podmínkami prostředí (např. hostitel) varieta – různé pojetí dle doby a autorů forma – neutrální pojem, nejsme si jisti, o co jde aberace – individuální odchylka, např. ve zbarvení

Allospecies Bizon americký (Bison bison) Zubr evropský (Bison bonasus)

Aberace: např. pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) Remane & Wachmann, 1993

Poddruh (subspecies) skupina fenotypicky shodných populací určitého druhu, obývající část areálu druhu, taxonomicky odlišná od jiných populací geografická rasa trinominální nomenklatura (např. Carabus auronitens escheri) boom popisů poddruhů: 1880-1920 v současné době spíše rezervovaný přístup

Kdy má smysl rozlišovat poddruhy? dostatek informací o evoluci skupiny existence znatelných morfologických znaků omezené geografické rozšíření (allopatrie, parapatrie) rozdíly v genech, částečná reprodukční izolace (snížená fertilita hybridů) praktický účel v ochraně přírody – poddruh jako jedinečnost, kterou je třeba chránit

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) rozšířený od Evropy až po Mongolsko a Čínu popsáno ca. 160 poddruhů, většina v alpských údolích celoevropsky ohrožený v ČR např. vyhynulé poddruhy P. a. marcomanus (Podyjí), P. a. strambergensis (Štramberk)