1. Zvěst spásy přeradostná | zní po světa končinách: | vykoupení dokonáno na Golgotě výšinách. | Tak miloval Bůh svět, | že až na smrt Syna dal, | aby, kdo uvěří v něho, | život věčný jistě vzal. Spasení Ježíš dá, | celým světem zaznívá. On tě zve mezi své, brána se ti otvírá!
2. Hlas Spasitelův vlídný | volá k nebes večeři; | nezavrhuj lásku věčnou, šťasten, kdo jí uvěří: | „Já jsem chléb života; | hladu již se nebojí, | kdo ve jméno mé uvěří, | i na soudu obstojí.“ | Spasení Ježíš dá, celým světem zaznívá. On tě zve mezi své, brána se ti otvírá!
3. Slyš výstražný hlas jeho, | nepohrdej milostí! | Prchá čas a smrt tě strhne | v bezednou tůň věčnosti. | Tak zachraň duši svou, | již se neohlížej zpět, přísný mstitel v patách kráčí: | vzmuž se a jdi směle vpřed! | Spasení Ježíš dá, celým světem zaznívá. On tě zve mezi své, brána se ti otvírá!
4. Jak mocně přítel věčný | mluví z výšin kříže k nám: | „V ranách mých je odpuštění, | uzdravení dáno vám.“ | Všem lidem znaveným platí spása v Ježíši; | k němu jdi, on každou bolest | srdce tvého utiší. | Spasení Ježíš dá, celým světem zaznívá. On tě zve mezi své, brána se ti otvírá!