Obecná endokrinologie LÁTKOVÁ KOMUNIKACE http://www.healthline.com/images/staywell/37031.jpg

Fylogenetické stáří látkové komunikace látková (chemická) komunikace je velmi starý způsob komunikace buněk tytéž látky využívány různými organismy – obratlovci, bezobratlí i jednobuněční evolučně staré komunikační látky – např. steroidy (mnohobuněční, bakterie, řasy, rostliny), peptidy, cAMP dnešní úloha těchto látek u obratlovců se dá odvozovat od pradávné mezibuněčné komunikace jednobuněčných chemorecepční schopnost buněk využita k přenosu informace, k integraci a koordinaci dějů (mnohobuněčný organismus: různé funkce v různých orgánech) hormonální i nervový systém využívají shodným způsobem prapůvodní chemickou citlivost membrán cílových buněk …

Fylogenetické stáří látkové komunikace Mezi komunikační látky fylogeneticky velmi staré patří např. STEROIDY (bakterie, řasy, mnohobuněční). Co se týče způsobu komunikace uvnitř těla různých organismů, nemusí být rozdíl v komunikační látce, ale ve zprávě, kterou látka nese.

Chemorecepční schopnost buněk schopnost buněk reagovat na chemické podněty z okolí (chemorecepce) = jedna z fylogeneticky nejstarších vlastností buněk již jednobuněčné organizmy mají schopnost CHEMOTAXE CHEMOTAXE = pohyb organizmu či buňky, který je odpovědí na specifický chemický podnět  ohrožení potrava se vznikem mnohobuněčnosti se schopnost chemorecepce neztrácí  je využita k novým úkolům a je předpokladem pro látkovou komunikaci buněk chemorecepce nadále zůstává obecnou řečí buněk - způsobem, jakým buňky komunikují se svým okolím, jak přijímají a vysílají informace je základní prostředek adaptibility buněk ( zachování celého organismu)

Chemorecepční schopnost buněk Při obranné imunitní reakci se chemotaxe bílé krvinky k patogenní částici a následná fagocytóza v mnohém podobá setkání jednobuněčného živočicha s potravou …

Chemorecepční schopnost buněk Již při vývoji zárodku a diferenciaci původně identických buněk do tkání a orgánů působí morfogenetické chemické stimuly a růstové faktory z okolí, které určují osud buněk …

Buňky se vzájemně ovlivňují chemické stimuly ze vzdálených či sousedních buněk ovlivňují jiné buňky aktivace enzymového aparátu spuštění exprese určitého genu

Třídění chemických signálů podle kontaktu přímý kontakt Gap - Junction Parakrinní regulace Autokrinní regulace (část nervové regulace) lokální kontakt kontakt na větší vzdálenost Endokrinní regulace Neuroendokrinní regulace

Látková regulace podle způsobu sekrece látek NEUROENDOKRINNÍ REGULACE AUTOKRINNÍ REGULACE PARAKRINNÍ REGULACE ENDOKRINNÍ REGULACE NEUROENDOKRINNÍ REGULACE

Autokrinní regulace START autokrinní receptory autokrinní látka autokrinní buňka

Parakrinní regulace START

Endokrinní regulace START

Neuroendokrinní regulace START

kontakt na větší vzdálenost kontakt na menší vzdálenost MECHANISMUS TRANSPORT POSLOVÉ ÚČINKY Autokrinní regulace zpětnovazebná regulace téže buňky sama sebou extracelulárními tělními tekutinami autokrinní látky autokrinní buňka je ovlivněna látkami, které vyprodukovala a pro které má receptory Parakrinní regulace komunikace mezi sousedními buňkami (b. produkující látku = b. parakrinní a b. přijímající látku = b. cílová) parakrinní látky signální látky působí pouze lokálně, jsou jich relativně vysoké koncentrace, cílové buňky pro ně mají receptory Endokrinní regulace komunikace mezi vzdálenými buňkami (b. produkující signál = b. endokrinní a b. přijímající signál = b. cílová) krevním oběhem hormony hormony působí na cílové buňky jiných vzdálených tkání a orgánů, které mají pro tyto hormony receptor Neuro-endokrinní regulace komunikace mezi neurony se schopností syntetizovat a vylučovat humorální látky a cílovými buňkami a tkáněmi, které tyto látky přijímají neurohormony neurohormony se váží buď přímo na receptory v cílové tkáni nebo působí jako tzv. regulační hormony, které ovlivňují sekreci konečných hormonů žláz s vnitřní sekrecí kontakt na větší vzdálenost kontakt na menší vzdálenost