DRUHOHORY Druhohory se skládají ze tří period, z triasu, jury a křídy a jsou právem považovány za středověk Země a středověk geologických událostí.

Trias (230-181 mil. let) Trias je první periodou druhohor, která pro floru znamenala velký pokrok. Spodní ani svrchní hranice triasu sice není přesně omezená, ale je známa celá řada zkamenělých zbytků tehdejší květeny. V triasu se oblasti střídavě zaplavovaly a stávaly opět souší, celkově se oteplilo a v mnohých místech docházelo i k tvorbě uhelných slojí, což svědčí o pásmu vlhkém a teplém. Nejdůležitějšími rostlinami, které hrály v triasu prim byly rostliny nahosemenné. Z nich byly velmi významné formy cykasovité, které byly buď stromovité či naopak nízké s mohutným kmenem, s dlouhými kožovitými, často zpeřenými listy, můžeme je svým vzhledem přirovnat k palmám. Vedle cykasů byly významné i jinanovité, jehličnaté a tisovité rostliny. Velký vývojový význam měli zástupci zcela vymřelé skupiny rostlin benetitových. Z triasu se nám zachovaly zkameněliny velmi významné, až dva metry vysoké, plavuně rodu Pleuromeia, dále zbytky přesliček Phyllotheca či Schizoneura. Ve svrchním triasu se objevují ještě další typy rostlin, tzv. blahočetovité a kajtonie, rostliny s dlanitými listy a s nápadnou sítovitou žilantinou, které nepřežily druhohory a vymírají na konci křídy.              

Jura (181 - 135 mil. let) Jura se od předešlé periody liší především tím, že v ní došlo k celosvětovému zvednutí oceánů, což mělo za následek zatopení souší. Je až s podivem, jak se jurská flora utvářela velmi podobně na nejrůznějších místech Země. V teplém až tropickém podnebí se dařilo především stromovitým kapradinám, v pásmech mírnějších pak rostlinám nižším a bylinám. Zcela převládaly typy nahosemenné, mezi nimi se na první příčce stále držely cykasy. Jura se také stala velmi významnou periodou pro jehličnany, předchůdce dnešních borovic, cypřišů, cedrů či sekvojů. Opět se prosazovaly rostliny blahočetovité a tisovcovité. Velkou druhovou diverzitu lze také sledovat u jinanů (z nichž dnes známe Jinan dvoulaločný).

Křída (135 - 63 mil. let) Křída je poslední periodou druhohor, která znamenala pro vývoj rostlin výrazný posun vpřed. Středoevropský prostor byl na počátku křídy téměř výlučně souší, Čechy byly v jejím centru. Podnebí bylo ustálené, teplé a mírné. Subtropická a středomořská flora se rozšířila až daleko na sever. Převládaly rostliny nahosemenné a to především cykasy a benetitové formy, velmi vzácné byly rostliny kapraďosemenné. Ve svrchní křídě pak nastal bouřlivý vývoj krytosemenných rostlin. Rostliny krytosemenné se od svých předků liší tím, že mají semena uzavřena v plodech a tyčinky s pestíkem jsou obvykle chráněny pestrobarevnými korunními plátky a zelenými kališními lístky. Potomky krytosemenných rostlin z křídy jsou dnes tropické a subtropické formy myrt, magnolií či liliovníků, ve vyšších geografických šířkách pak toto společenstvo provázejí zástupci mírnějších klimatických pásem, jako jsou např. vrby, duby, břízy, buky a z rostlin nahosemenných pak četné jehličnany, sekvoje a borovice.