3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.
Advertisements

Acidobazická rovnováha a její poruchy
Hydrogenuhličitanový (bikarbonátový) ústojný systém krve. V plasmě je ústojný systém dvojice hydrogenuhličitan / kyselina uhličitá: H 2 CO 3 H + + HCO.
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA Fyziologický ústav LF MU, Brno
PI aminokyselin.
Teorie kyselin a zásad Výpočty pH
PH Vypočítejte pH roztoku kyseliny chlorovodíkové o látkové koncentraci 0,01 mol.dm-3. Řešení: –    úplná disociace HCl + H2O  H3O+ + Cl- –    z reakční.
výpočet pH kyselin a zásad
Úloha ledvin v regulaci pH
Výuka lékařské chemie pro Zubní lékařství na 1. LF UK v Praze
Chemické výpočty – část 2
Elektrochemie.
Teorie kyselin a zásad.
Acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad) pH - definice silné a slabé kyseliny a zásady, výpočet pH soli slabých kyselin a zásad, hydrolýza, výpočet.
Acidobazické reakce (učebnice str. 110 – 124)
Síla kyselin a zásad.
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
OBECNÁ CHEMIE ROZTOKY ELEKTROLYTŮ Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
PROTOLYTICKÉ REAKCE.
Chemické rovnováhy ve vodách
Rovnovážné stavy.
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
Složení roztoků Chemické výpočty
XI. KYSELINY a ZÁSADY Pozn.: Jen stručně, podrobnosti jsou v učebnicích chemie.
Rovnovážné stavy.
Chemické výpočty III.
Protolytické reakce.
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
Kyseliny a zásady – Arrheniova teorie
Příčiny a důsledky metabolické acidózy Barbora Fryčová 7. kruh, 2. ročník Snížená koncentrace HCO 3 - v krvi  pH  HCO 3 -  pCO 2 Snížená koncentrace.
Nekovy ve vodách - sloučeniny dusíku
Disociace slabých elektrolytů
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Protolytické děje.
PaedDr. Ivana Töpferová
CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH II
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Složení tělních tekutin
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
Metabolické efekty CO2 Alice Skoumalová.
Vyšetření žaludeční šťávy v experimentu
Disociace vody a koncept pH
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
Biochemie acidobazických regulací
1 *. 2 V O D A I O N T Y © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.
* © Biochemický ústav LF MU (V.P.) * © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.
Acidobazická rovnováha
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2006.
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha
Půdní reakce Půdní reakce patří k nejvýznamnějším charakteristikám půdy !!! Vyjádření  v hodnotách aktivity (koncentrace) hydroxoniových (H 3 O + ) iontů.
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha
Žákovský pokus Hydrolýza solí a stanovení pH Ing. Lenka Molčanová.
Stanovení půdní reakce, výměnné acidity
pH, hydrolýza solí, pufry
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012
výpočet pH kyselin a zásad
Biochemie acidobazických regulací
REAKČNÍ KINETIKA X Y xX + yY zZ
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2009
.
Biochemie acidobazických regulací
Roztoky - elektrolyty.
Bilanční pojetí acidobazické rovnováhy
Měření pH VY_32_INOVACE_29_591
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
Protonová teorie kyselin a zásad, vodíkový exponent pH
Homeostáza vody a iontů
2. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
Biochemie acidobazických regulací
6. seminář LC 2. část (06.2) © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
Transkript prezentace:

3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

P U F R Y

Pufr KA (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A-

Pufr KA Slabá kyselina = slabý elektrolyt  disociace jen částečná, (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A- Slabá kyselina = slabý elektrolyt  disociace jen částečná, vratná (obousměrná) reakce Sůl = silný elektrolyt  disociace téměř úplná, nevratná (jednosměrná) reakce

KA = [H+] . [A-] / [HA] Keq = [H+] . [A-] / [HA] . [H2O]

Pufr – reakce s kyselinou: KA (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A- H+ Cl-

Pufr – reakce s kyselinou: KA (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A- H+ Cl- část molekul kyseliny, která není disociována, neovlivňuje pH !  „přebytečné“ H+ ionty lze odstranit ve formě nedisociované kyseliny

Pufr - reakce se zásadou: KA (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A- Na+ OH-

Pufr - reakce se zásadou: KA (slabá kyselina) HA H+ + A- (sůl slabé kyseliny) BA B+ + A- H+ H2O Na+ OH-

Titrační křivka a schopnost pufrace „pKA ± 1“

CO2 v plazmě krevní CO2 + H2O H2CO3 H+ + HCO3- 800 mol 1 mol 0,03 mol Tato modelová představa by platila pouze v úplně uzavřeném systému (viz dále !). V živém organismu je to stav nedosažitelný. Používá se však pro zdůraznění existence „efektívní koncentrace“ kyseliny uhličité (následující obrázek). Ta se zvýší při jakékoliv retenci CO2 , kdy systém přestává být zcela otevřený ( např. nutnost zvýšení koncentrace HCO3- při iontové poruše). Za existence (úplně) otevřeného systému nebude poměr [CO2] / [HCO3-] 800 / 0,03 , ale 1 / 20 (jak odpovídá pH = 7,40). Nezaměňujte: normální poměr [HCO3-] / [H2CO3 + CO2] = 24 / 1,2 = 20 . # log 20 = 1,3 - viz dále !

Kyselina uhličitá v plazmě: CO2 = fyzikálně rozpuštěný CO2 (chemicky nezreagovaný) H2CO3  = CO2 zreagovaný na kyselinu CO2 + H2CO3  = „efektivní koncentrace kyseliny uhličité“ ( Efektivní ve smyslu „účinná“ koncentrace vyjadřuje, že jako kyselina uhličitá budou působit také její molekuly, doplňované z přebytku CO2 )

Hendersonova – Hasselbalchova rovnice pH = pK a + log cs ca

Hendersonova – Hasselbalchova rovnice pro HCO3- / H2CO3 v plazmě krevní: pH = pK a + log cs ca HCO3- pH = pK + log CO2 + H2CO3  H2CO3

HCO3- pH = pK + log CO2 + H2CO3  HCO3- pH = 6,10 + log 0,220 * pCO2

HCO3- pH = 6,10 + log 0,220 * pCO2 24 log = log 20 = 1,30 1,2 HCO3- je udávána nikoliv v mol . l-1 (jak je tomu u ostatních výpočtů pH) , ale v mmol . l-1 (tj. svým obvyklým rozměrem)

Princip stanovení parametrů ABR vypočítáno HCO3- pH = 6,10 + log 0,220 * pCO2 měřeno

Imidazolové jádro His : Odpovídající pKA His je v prostředí krevní plasmy zhruba v rozpětí 7 > pKA > 6 (vodné prostředí: 6,1). Je to jediná skupina aminokyselin schopná pufrovat za fyziologického pH krve ( 7,4).

mezi pufračními systémy Pufrační kapacita : Pufrační systém IVT plná krev erythrocyty plasma IST ICT HCO3-/H2CO3 + CO2 50 % 17 % 33 % HCO3- Protein/HProtein 45 % 27 % 18 % - proteiny HPO42-/H2PO4- 5 % (anorg.) 3 % (org.) 1 % 1 % (anorg.) anorg. fosfáty org. Koncentrace pufračních systémů ( mmol . l-1 ) 48 ± 3 42 ± 3 „interakční reakce“ mezi pufračními systémy BBb BBp