Náboženství Pohřbívání Hieroglyfy EGYPT Náboženství Pohřbívání Hieroglyfy
NÁBOŽENSTVÍ Egyptský pantheon rozsáhlý, avšak náboženství ve skutečnosti monoteistické Bůh znázorňován jako sluneční kotouč (kvůli tvaru, světlu, teplu) „Duše“ Slunce nazývána Amun nebo Amun-R, což znamená skryté Slunce Ostatní Bohové byli jen části jeho těla Faraoni byli považování za ztělesnění boha
Amun-R
Egyptská triáda Nejvyšší Bůh je vlastně bůh-otec, bůh-matka, bůh-syn Každá egyptská provincie měla svoji vlastní triádu Hlavní neboli „Velkou triádou“ byla triáda Abydosu – Osiris, Isis, Horus Triáda Memfisu byla tvořena bohy Ptahem, Sekhmet a Nefertem Thébská triáda byla tvořena Amonem, Mut a Khonsu
Osiris, Isis, Horus
Ptah, Nefert
Amon, Khonsu
Vážení srdce = obřad při posledním soudu mrtvých duše zemřelého se dostala na svatou loď proplouvala vodami Élysionu (řeka, na jejíž březích přebývaly zatracené duše) poté prošla „osvětleným územím“- - očistcem nakonec přistála před nejvyšším soudem, jemuž předsedal Osiris a jeho 42 soudců
Srdce mrtvého bylo položeno na jednu z misek vah, na druhé leželo pero symbolizující bohyni Maat Když mrtvý vykonal za života více dobrého než zlého mohl se připojit k jednotě boha Osirise Pokud převažovaly špatné skutky, pozřelo jeho srdce zvíře s tělem hyeny a hrocha, lví hřívou a krokodýlí tlamou
Vážení srdce
Svatá zvířata V jednotlivých oblastech Egypta probíhaly oslavné rituály, kde byly oslavovány Slunce, Země, obloha a některá zvířata Egyptští bohové na sebe brali především zvířecí podobu (Horus=sokol, Thot=ibis, Bastet=kočka, Khnum=vydra) Kromě zvířat jako symbolů jednotlivých bohů byla uctívána i další zvířata s přesně stanoveným vzhledem a vlastnostmi
Horus=sokol, Thot=ibis
Bastet=kočka, Khnum=vydra
Kult Apida =Úcta svatému býku v Memfisu Jeden z nejvýznamnějších příkladů uctívání „nebožských“ zvířat Posvátný býk žil v Memfisu před chrámem Ptaha, přijímal obětiny atd. Až do XIX. Dynastie byl každý býk pochováván do vlastního hrobu Až Ramses II. prosadil společné pohřebiště -tzv.serapeum To objevil Auguste Mariette r.1851 v Sakkaře
Auguste Mariette
Serapeum
POHŘBÍVÁNÍ Egypťané věřili, že balzamování a mumifikace byly zvykem bohů Vznik tradice spojován s bohem Horem Velmi suché klima Egypta pomáhá konzervaci těl, zabraňuje výskytu bakterií ve vzduchu i písku
Pohřbívání Součástí pohřbu byl pohřební průvod Zahajovala skupina otroků, nesli obětiny a osobní předměty mrtvého Skupina plaček Ceremoniáři a kněz, katafalk ve tvaru sluneční lodi tažený na saních býky Rodina, příbuzní a přátelé zemřelého ve smutečních oblecích
HIEROGLYFY Rosettská deska objevena při opevňovacích pracích r. 1799 ve Fort St. Julien (4km od města Rosette) V průběhu dějin se dostala do vlastnictví Angličanů (nyní exponát Britského muzea) Tabulka psaná 3 jazyky: 14 řádků hieroglyfů, 32 řádků démotického písma, posledním písmem byla starořečtina
Hieroglyfy rozluštěny ve stejnou dobu zároveň Angličanem Thomasem Youngem a Francouzem Jean-François Champollionem Jména králů a královen byla ozdobena zvláštním okrajem „kartuší“, což dopomohlo Champollionovi rozeznat z Rossetské desky jména Kleopatry a Ptolemaia, jež mu následně pomohla rozluštit další znaky
Jean-François Champollion, Rosettská deska
Autoři: Michaela Řehulová Michal Svoboda Použitá literatura: Napříč Egyptem aneb od Káhiry po Abu Simbel a Sinaj, Abbas Chalaby, 2004 Starověký Egypt, Alberto Siliotti, 2007 Egypt 1001 fotografií, Jean Guichard, 2008
KONEC